Přehled tisku
V Česku v poslední době klesá zájem o nové byty. Píšou to Hospodářské noviny. Na svého majitele nyní podle deníku marně čekají 4000 nových bytů. Neprodaná nyní zůstává zhruba čtvrtina všech bytů, které firmy postaví. Před třemi lety to byla desetina, před pěti lety dokonce jen tři procenta, zjistil deník. Zatímco ještě před třemi lety byli lidé ochotni kupovat byty a domky ještě před tím, než se vůbec začalo se stavbou, nyní více než polovina zákazníků kupuje až v momentě, kdy stojí alespoň hrubá stavba.
"Je nepřijatelné, aby se do vysokých funkcí ve státní správě dostávali lidé, kteří podporovali režim, jenž tak drsně omezoval práva jiných," uvádí Mladá fronta Dnes. Deník se domnívá, že česká společnost neprodělala žádnou "větší očistu" od totalitní minulosti. V tomto kontextu je tak lustrační zákon podle Mladé fronty Dnes určitým symbolem, který má smysl a dlouho ho mít bude.
Podle Lidových novin by zrušení lustrací znamenalo konec koaliční smlouvy. Stalo by se tak v případě, že by ČSSD společně s komunisty prosadila zrušení lustračního zákona. Podle deníku by to také byla demonstrace toho, že "všechny zábrany vůči otevřené spolupráci s komunisty v ČSSD padly". Lidové noviny se také domnívají, že se premiér v případě lustračního zákona vyjadřuje k něčemu, co "nejspíš nezná". Deník tak odkazuje na Paroubkovo vyjádření mimo jiné o tom, že zákon je založen na principu kolektivní viny. Lidové noviny upozorňují, že se lustrační zákon netýká ani tak tajných spolupracovníků StB, ale především "estébáků samých a komunistů ve vyšších funkcích".
Podle Hospodářských novin jde premiérovi Paroubkovi o lustrace až na druhém místě. "Svými argumenty podpořil drzý návrh poslanců KSČM, aby lustrace symbolicky zanikly téměř současně s přijetím nového 'antidiskriminačního zákona', který má chránit menšiny. Pokud s takovým zdůvodněním návrh projde, byla by to pověstná komunistická rána zmrzlou opratí přes ústa," uvádí deník.
"Nesvědčí o zralosti českých demokratických stran, že právě komunistům přenechávají iniciativu zrušit takzvaný lustrační zákon," píše komentátor Práva. Ve svém příspěvku dále zákon kritizuje a považuje ho za nedokonalý mimo jiné kvůli tomu, že nehledá "konkrétní provinění". "Něco nám přebývá a něco nám chybí. Přebývá lustrační zákon, chybějí soudní postihy skutečných režimních zločinců. Jejich činy jsou mnohdy promlčené," píše Právo.
Za časopis Pohoda pojištěnce VZP od roku 2002 platí firmě ORA Print, zastoupené publicistou Radkem Johnem, ročně přes 111 milionů korun. To je zhruba trojnásobek toho, za co by časopis dokázaly za stejných podmínek zajistit jiné firmy, uvádí deník. Ministerstvo zdravotnictví totiž podle Mladé fronty Dnes oslovilo dvě společnosti, které se zabývají tiskem, a nechalo je zpracovat nabídku. Obě firmy dospěly nezávisle na sobě k téměř stejné částce - necelým 40 milionům korun. "Můžeme ho (časopis) dělat levněji, ale pak bude tak odporný, že ho každý vyhodí, sotva ho vyndá ze schránky," řekl Mladé frontě Dnes John. Mluvčí VZP Jiří Suttner zase deníku řekl, že firma ORA Print vyhrála výběrové řízení a pojišťovna nemá důvod přemýšlet, jestli by časopis šel dělat levněji.
Dalším příkladem plýtvání, který odhalila kontrola ministerstva, jsou ozdravné pobyty dětí u moře - akce Mořský koník. Pojišťovna na ně jen loni z fondu prevence vyčlenila 164 milionů korun. O rok dřív to bylo téměř 200 milionů, uvedla Mladá fronta Dnes. Problémem projektu podle deníku je, že VZP uzavřela s cestovními kancelářemi tak nevýhodné smlouvy, že platí i za děti, které nikam nejely. Tedy za místa, která se nepodařilo naplnit. "Poslední turnusy jsou obsazeny pouze z 51 procent," cituje Mladá fronta Dnes informace ze zprávy ministerstva zdravotnictví. Jen loni tak zaplatila VZP za nezúčastněné děti na ozdravných pobytech v Černé Hoře a v Řecku téměř deset milionů korun. "Kromě toho zálohy na pobyty platí VZP už v prosinci, a to přesto, že pobyty začínají až od 31. května následujícího roku," píše se v kontrolní zprávě ministerstva. "Neumím posoudit, jestli jsou ty smlouvy výhodné, či ne," řekl deníku Suttner.
Kontrolní zpráva podle Mladé fronty Dnes poukazuje i na další podle ní zřejmě neefektivně vynaložené peníze - v projektu Řekni drogám ne. Během tří let zaplatila VZP společnosti Medea Kultur celkem 93 milionů korun za projekty zabývající se prevencí užívání drog. Většinu těchto akcí platí VZP z fondu prevence. Ročně se na tomto účtu schází kolem 350 milionů korun. Pojišťovna z nich platí třeba i příspěvky na hormonální antikoncepci - každý rok zhruba 110 milionů korun, píše Mladá fronta Dnes.
Zakladatel Unie svobody Jan Ruml je po místopředsedovi Svatopluku Karáskovi už druhý člen US-DEU, který veřejně vyzval Pavla Němce k odchodu z čela strany, konstatuje čtvrteční Právo. Podle Rumla se Němec ve stranické funkci moc neosvědčil a měl by na sjezdu na začátku prosince rezignovat. V případě, že Němec nebude usilovat o obnovení mandátu, měl by podle Rumla sjezd vyvolat volby. Svatopluk Karásek, který minulý týden zveřejnil svou ambici stát se předsedou US-DEU, je podle Rumla jedinou šancí, jak Unii svobody vrátit důvěryhodnost. Pomohl by prý straně vrátit tvář, protože je v něm "energie a zanícení vykročit znovu a vrátit se ke kořenům unie". Jak dodává Právo, Karásek podle svých slov objel většinu regionálních sdružení US a část se mu podařilo přesvědčit, aby na sjezdu hlasovala pro změnu vedení.
Banka podle Lidových novin jednání zablokovala kvůli problému tzv. pohledávek s právní vadou, převedených kdysi z ČSOB na Českou konsolidační agenturu. O některých už soud rozhodl, že neexistují nebo nejsou v pořádku. Agentura je nyní musí ČSOB vrátit a chtít až šestnáctimiliardovou náhradu. Banka ale od státu chce, aby její případnou ztrátu zaplatil, píšou. V minulosti přitom už soud rozhodl, že ČSOB musí zaplatit pohledávky za společností J. Ring ve výši 1,5 miliardy korun. Banka chce od ministerstva financí náhradu, to ale odmítá s tím, že platné dohody v kauze IPB takové odškodnění neumožňují. Podle informací Lidových novin proto ČSOB dala vyřešení tohoto sporu jako podmínku pro podpis dohody o urovnání mezi státem a Nomurou.
Mluvčí ČSOB Pavel Hejzlar se k informacím Lidových novin odmítl vyjádřit s tím, že nechtějí "probíhající jednání jakkoliv ohrozit". Stejným způsobem prý pravděpodobný krach jednání o dohodě s Nomurou komentoval i ministr financí. A otevřený nebyl ani premiér. "Opravdu se k tomu v tuto chvíli nechci vyjadřovat. Ale bude to ještě věcí jednání," řekl Lidovým novinám.
Lidové noviny rovněž píšou, že ministerstvo financí už zřejmě počítá i s možností, že Česko může arbitráž prohrát. Hledá totiž PR agenturu, která by voličům vysvětlila okolnosti arbitrážních sporů, které ČR vede. "Arbitráží neustále přibývá. Je proto třeba, aby byla zajištěna dostatečná komunikace s veřejností," cituje deník Sobotku.
Nomura žádá v arbitráži až 40 miliard korun kvůli uvalení nucené zprávy na IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB. Česká republika naopak v jiné arbitráži požaduje po Nomuře 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách jejích působení v IPB. Další sporu s Nomurou vede kvůli IPB i ČSOB.
Jaderná elektrárna Temelín letos kvůli technickým problémům vyrobí zhruba o pětinu elektřiny méně, než plánovala počátkem roku. Píšou to Hospodářské noviny s odvoláním na Pavla Vlčka z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí. Vlček propad podle deníku odhaduje na 2,6 milionu megawatthodin, tedy asi 19 procent plánu. Podle Vlčka Temelín letos vyrobí pouze 11,1 milionu megawatthodin elektřiny, což by bylo i méně než v loňském roce, kdy vyrobil 12,7 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny. Letošní plán byl 13,8 milionu MWh elektřiny. Důvodem jsou hlavně dlouhodobé problémy vysokotlakých rotorů turbín, tedy v nejaderné části elektrárny. ČEZ podle Hospodářských novin propad výroby v Temelíně nepopírá. Ekonomické ztráty, které nižší výroba v Temelíně způsobí, však nechce komentovat. Vysvětluje to tím, že "ztracené" množství elektřiny získá z uhlí, a šlo by tedy o spekulace.
Lidové noviny informují o převratné metodě operace oční rohovky, díky níž mají lidé s těžkými očními vadami novou naději vidět. Třicetiletému pacientovi z Německa lékaři voperovali do oka speciální měkkou čočku, která okamžitě zlepšila jeho zrak. Do nemocnice přišel se 14 dioptriemi, po zákroku odešel s perfektně vidícím okem. Nová metoda spočívá v tom, že se do zaříznuté rohovky vsune umělá měkká čočka. Implantát je možné z oka kdykoliv vyjmout a případně aplikovat nový, silnější. Nová čočka stojí kolem 20 tisíc korun, samotný zákrok přijde na tři až čtyři tisíce. Zákrok je považován za nadstandardní, a tak ho pojišťovny neproplácejí.
Gottland. Tak se bude jmenovat muzeum, které bude mít Karel Gott. A to ještě za svého života. Nový majitel zpěvákovy vily v Jevanech nedaleko Prahy Jan Moťovský hodlá muzeum otevřít na přelomu příštího jara a léta. A Karel Gott je nápadem podle
Aleš Zagora, který patří ke skupině lidí obviněných v kauze uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře, unikl obžalobě z křivého svědectví. Přerovský soudce Jiří Barbořík rozhodl, že by soud nebyl účelný, protože je Zagora obviněn z mnohem závažnějších zločinů. Píše o tom Právo. Zagora se podle obžaloby přerovského státního zástupce Rudolfa Volka dopustil křivého svědectví v souvislosti s nálezem ukradených obrazů Josefa Čapka a Emila Filly při domovní prohlídce černošické vily Krejčíře v červenci 2002, píše deník. Při vyšetřování a loni před přerovským soudem Zagora podle Práva vypověděl, že obrazy ukryl do vily on bez vědomí Krejčíře. Obrazy prý převzal od podnikatele Tomáše Pavlíčka, který zase tvrdil, že je koupil od neznámé osoby jménem Kuča. Vyšlo ale najevo, že Zagora před soudem nemluvil pravdu. Barbořík Právuřekl, že podle obžaloby by za křivé svědectví Zagorovi hrozily maximálně tři roky, zatímco podle letos vzneseného obvinění ze zločinného spolčení a padělání bankovek mu hrozí až 15 let. Státní zástupce Volek rozhodnutí soudce akceptoval, píše Právo. Soudem zastavená žaloba Zagory z křivého svědectví podle Práva souvisí s pět let starým případem brutální loupeže z roku 2000. Tři maskovaní lupiči tehdy přepadli v Českém Těšíně dům manželů - lékařů. Lupiči si odnesli asi třímilionovou kořist. Tvořily ji obrazy Josefa Čapka, Emila Filly a dalších umělců, zlaté šperky a peníze. Právě uloupené obrazy našla policie při domovní prohlídce v Krejčířově černošické vile.
