Přehled tisku

Středeční tisk komentuje politické tahanice o daňový vládní návrh, který má snížit odvody lidem s nižšími a středními příjmy. Podle Lidových novin není vládní návrh ideální, odpor pravice proti snížení daní však nedává smysl. Zápal, s nímž se ho pravicoví poslanci snaží sprovodit ze světa, podle komentátora Lidových novin působí dojmem, že podlehli kolektivnímu bludu a zákon v jejich očích nabyl podoby daňového ďábla, který chce sát krev všem ubožákům s vysoce nadprůměrnými příjmy.

Středeční tisk komentuje politické tahanice o daňový vládní návrh, který má snížit odvody lidem s nižšími a středními příjmy. Podle Lidových novin není vládní návrh ideální, odpor pravice proti snížení daní však nedává smysl. Zápal, s nímž se ho pravicoví poslanci snaží sprovodit ze světa, podle komentátora Lidových novin působí dojmem, že podlehli kolektivnímu bludu a zákon v jejich očích nabyl podoby daňového ďábla, který chce sát krev všem ubožákům s vysoce nadprůměrnými příjmy.

"Přes všechny výkřiky o 'tmářství, podlosti a lži' vlády ale jen sotvakdo mimo sektářsky se chovající ODS může nevidět, že se konečně (!) mají daně alespoň někomu snížit. Vyvolává to pochybnosti, zda ODS stále věří v nadcházející volební triumf. Nebylo by totiž rozumnější, pokud by nasadila vědoucí úsměv morálního vítěze, na jehož slova o nutnosti snižování daní došlo? A místo řečí o vykrádání vlastního volebního programu zákon blahosklonně odkývala a voliče všech příjmových skupin ujistila, že ona k nim bude ještě vstřícnější?"

Mladá fronta Dnes konstatuje, že stát by mohl své daňové sevření povolit víc, než jak navrhuje ČSSD. A to nejen těm nejchudším. Argumentuje přitom mimo jiné dobrou kondicí i výhledem hospodářství. To ale neznamená, že by její zákon měl být odmítnut. "Každá kapka v tomto ohledu dobrá. A 'boháči' budou mít možnost, aby projevili svou lidskou velkorysost, i když je vláda za rovnocenné lidi nepovažuje..., " píše.

Podle Práva se ODS coby příkladně pravicová a všelidová 'strana nízkých daní' ocitla v pořádných kleštích, když musela nadbíhat lidovým náladám a současně - požadováním daňových úlev také pro bohaté - vyjevit svého skutečného klienta a potenciálně nepatrné voličské zázemí: úzkou příjmovou elitu. Základní pocit čtyřmilionové obce zaměstnanců, živnostníků a dokonce i pravicových komentátorů, že se Topolánkova strana ve jménu zachování tváře do své daňové bitvy zaplete a navrhované daňové úlevy kvůli ní nebudou od příštího roku zavedeny, již ale podle Práva nelze vygumovat.


Dění kolem jmenování nového ministra zdravotnictví patří do bulváru, bohužel ho ale předvádějí lidé, kteří mají stát řídit a reprezentovat, soudí komentátor Práva. Ve sporu mezi premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem kvůli dodržování zákona o střetu zájmů při jmenování členů vlády stíhá jedna klukovina druhou, soudí komentátor. "Klaus neměl tenkrát tušení, že Paroubek je náměstkem pražského primátora? Byl snad v té době Marťanem?" podivuje se autor.


Ministr financí Bohuslav Sobotka,  foto: ČTK
Hospodářské noviny se věnují novému ultimátu ministra financí Bohuslava Sobotky bankám. Podle deníku Sobotka zmírnil svůj na tlak na banky málo a v jeho požadavcích vůči bankám nadále zůstávají věci iracionální a ze strany státu panovačné, nepřijatelně arogantní a předvolebně populistické. Jakkoli v jeho představách najdeme i takové, které jsou v zásadě rozumné a prospěšné, píše deník. Zejména rozumné podle Hospodářských novin je, že se ministerstvo financí (prozatím) vzdává požadavku na přenositelnost čísla účtu. Pokud jde o další náměty, je stanovisko Hospodářských novin jednoduché. "Tento list podporuje svobodný trh bez cenové regulace. Nežijeme ale v arabské či čínské civilizaci, kde se obchoduje smlouváním. Evropská právní a obchodní kultura stojí na transparentnosti smluv, zákazníci chtějí dopředu vědět, kolik, čeho a za jakou cenu si kupují. Co z toho vyplývá: v pořádku nejsou požadavky, které bankám zakazují účtování některých poplatků, protože takový postup je cenovou regulací. Rozumné však mohou být některé z těch požadavků, které umožní klientům rozpoznat, kolik přesně za bankovní služby platí. Není třeba předbíhat svět, když stačí zavádět, co se ve světě osvědčilo," píšou Hospodářské noviny.


Na stránkách Lidových novin se Ivan Medek vrací k avizovanému ukončení českého vysílání BBC. Vzpomíná, co vysílání BBC znamenalo za Protektorátu pro Čechy, a co po válce potkalo ty, kdo z Londýna vysílali. Po roce 1989 jsme si podle Medka na vysílání BBC rychle zvykli. "Zahajovat den s BBC znamenalo uvědomovat si každé ráno, že nejsme pupkem světa. Nepochybně jsou na světě země, které potřebují výchovu k demokracii ještě víc než my. Ale z našeho mediálního světa, kde se rykem a vřeštěním překřikují stále nové hlasy, zmizí jeden velmi potřebný. K noblese máme totiž všichni, politiky počínaje a sdělovacími prostředky konče, daleko. Pokud si toho jsme vědomi, snad není ještě vše ztraceno."


Česká policie v úterý vyslýchala bývalého předsedu vlády Stanislava Grosse v kauze Unipetrol. Vyslechnout ho bude chtít ještě polská prokuratura. Píše to středeční Mladá fronta Dnes s odvoláním na krakovského prokurátora Jerzyho Balického. Podle Mladé fronty Dnesčeská policie zatím vyšetřuje hlavně to, zda si v souvislosti s kauzou řekl o pětimilionový úplatek Grossův extajemník Zdeněk Doležel. "Bylo to běžné podání vysvětlení,"řekl deníku Gross, ale podrobnosti odmítl zveřejnit.

Polská prokuratura zase minulý týden požádala o svědectví v kauze Unipetrol dnes již expremiéra Marka Belku. Poláci prověřují podezření, že při privatizaci Unipetrolu, který loni získal od české vlády polský PKN Orlen, bylo rozdáno na úplatcích 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun). Podle Mladé fronty Dnes polská prokuratura považuje Grosse za klíčového svědka. "Žádost o právní pomoc do Česka odešleme. Určitě budeme chtít vyslechnout nejdříve pana Stanislava Grosse a Zdeňka Doležela,"řekl deníku Balicki.

Podezření z korupce v souvislosti s prodejem Unipetrolu se na veřejnosti objevilo mimo jiné díky záznamu rozhovoru polského lobbisty Jacka Spyry se Zdeňkem Doleželem, bývalým šéfem kabinetu premiéra Jiřího Paroubka a také jeho předchůdce Grosse. Spyra s Doleželem hovořili o korupci politiků a Doležel si prý Spyrovi řekl o pětimilionový úplatek. Na skryté kameře říkal, že "se sejdou u lesa a na stole bude pět v českých". Doležel se přitom jako zvláštní vyslanec premiéra Paroubka kvůli privatizaci Unipetrolu setkal s polským premiérem Belkou.

O korupci, která údajně provázela prodej Unipetrolu, hovořil s odkazem na Spyru rovněž bývalý člen vedení PKN Orlen Krzysztof Kluzek. Podle jeho výpovědí například i před zvláštní komisí polského parlamentu mělo být na úplatcích mezi české a polské politiky rozděleno 42 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun). Okolnosti privatizace Unipetrolu by měla objasnit mimo jiné zvláštní komise české Poslanecké sněmovny.


Foto: ČTK
V sídlech některých krajských úřadů vznikají kvůli ptačí chřipce seznamy "vyvolených". Jsou na nich lidé, kteří by v případě vypuknutí pandemie ptačí chřipky získali přednostně lék Tamiflu. Píše to Mladá fronta Dnes.

Například v Královéhradeckém kraji prý počítají s tím, že by lék Tamiflu přednostně dostalo kolem 150 tisíc lidí. "Jsou mezi nimi policisté, hasiči, lidé z potravinářské výroby, ze služeb zajišťujících dodávky pitné vody, úklid odpadu, distributoři plynu a elektřiny, zdravotníci, lékárníci, řidiči, zaměstnanci pohřební služby i vedení Hradeckého kraje,"řekl Mladé frontě Dnesředitel Krajské hygienické stanice v Hradci Králové Ivan Kučera.

V Moravskoslezském kraji by šlo přibližně o půl milionu lidí, z nichž by 280 tisíc tvořili mladí do 18 let s nejrůznějšími nemocemi a dalších 160 tisíc senioři nad 65 let s obdobnými problémy. "Dále by šlo o přibližně 80.000 lidí, kteří pracují v profesích nezbytných pro zabezpečení chodu státu. Včetně lidí, kteří pracují v samosprávě, tedy hejtmana a starosty,"řekla mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Swiderová. Na Ostravsku už mají také vybrané firmy, jejichž zaměstnanci by byli přednostně v péči lékařů, píše Mladá fronta Dnes.

Ne ve všech krajích jsou ale podle Mladé fronty Dnes s přípravami tak daleko. Například na Zlínsku vedení kraje vyhodnotilo situaci jinak. "Pan hejtman usoudil, že není třeba vyvolávat paniku, protože bezprostřední nebezpečí obyvatelům kraje nehrozí. Nechceme podporovat hysterii," prohlašuje například mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas. Z toho důvodu podle něj ani neexistují seznamy lidí, kteří by měli přednostně dostat léky v případě nebezpečí, píše deník.


Osobní bezpečnost policistů nejspíše ohrozil jejich kolega, který kopíroval policejní databáze a prodával je kriminálnímu podsvětí. Policista byl před třemi týdny odhalen a usvědčen Inspekcí ministra vnitra, která data našla v jeho pražském bytě, píše Právo. Šéf pražské kriminálky Ivan Smékal ale popřel, že by se takový případ stal. "Ředitel Inspekce ministra vnitra Miroslav Borník mně sdělil, že inspekce se případem zkopírovaných dat zabývá,"řekl Právu Petr Vorlíček z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Podle Práva muž údajně zkopíroval osobní data i s fotografiemi kriminalistů. "Zkopíroval prý dokonce i přísně utajené příslušníky sledovačky,"řekl Právu pražský kriminalista, který si nepřál být jmenován. Údajně šlo o gamblera, jenž si tak opatřoval peníze na splácení dluhů. "Nemohl to být kriminalista. Nevím nic o tomto případě. Nevím, že by byl kdokoli z mých mužů postaven v této souvislosti mimo službu nebo musel odejít ze služby kvůli této věci,"řekl Právu Smékal. Cokoli říci odmítl Právu také ředitel Inspekce ministra vnitra Borník.


Policie v úterý zadržela dalšího "komplice" uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře a obvinila ho ze zločinného spolčení. Jde o hlavního ekonoma jeho českých firem Jaroslava Siudu. Píše to Mladá fronta Dnes. "Nemohu vám sdělit jméno, ale mohu potvrdit, že jsme zadrželi dalšího spolupracovníka Radovana Krejčíře. Byl obviněn ze zločinného spolčení,"řekl deníku vyšetřovatel případu Jiří Novák. Podle policie je Siuda člověk, který pomáhal Krejčířovi při organizování jeho trestné činnosti, píše Mladá fronta Dnes. Krejčíř je stíhaný jako uprchlý za stamilionové podvody a přípravu vraždy. Siuda je už šestý Krejčířův spolupracovník, který byl zatčen. Pět dalších "kompliců" obvinila policie už minulý týden, připomíná Mladá fronta Dnes.


Společnost Aero Vodochody, která by se měla v nejbližších měsících privatizovat, měla ke konci uplynulého roku hodnotu necelých 814 milionů korun. S odvoláním na zprávu, kterou zpracovala poradenská společnost Deloitte, to píšou Hospodářské noviny. Tato částka by měla být podle deníku minimum, se kterým musí zájemce o koupi podniku počítat. "Pokud by nabídka byla menší, než je hodnota firmy, tak by Evropská komise nemohla privatizaci nikdy schválit," cituje mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinace. Ani ne miliardovou hodnotu podniku nechtěl nikdo komentovat. "Nic vám k tomu říct nemohu," sdělil Hospodářským novinám mluvčí firmy Vítězslav Kulich. "Zprávu komentovat nebudu,"řekl listu Josef Kotrba, partner firmy Deloitte. Byznysové ocenění se však bude propočítávat ještě jednou. "Použijeme aktuální hodnotu,"řekl deníku mluvčí České konsolidační agentury Jiří Pekárek.

Zpráva Delloite podle Hospodářských novin napovídá tomu, že výrazně nižší bude i tržní cena. Zatímco ještě nedávno se spekulovalo o kupní ceně ve výši až deseti miliard korun, nyní lidé, kteří se kolem privatizace největší české zbrojovky pohybují, Hospodářským novinám potvrdili, že propočty na tržní ocenění nepřesahují pět miliard korun.

Aero Vodochody je vlastněné státem, který chce pro firmu vybrat nového majitele do konce dubna. Ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje, že tendr na prodej firmy by měl být vyhlášen někdy na přelomu roku. Výběrové řízení bude dvoukolové. V prvním kolem rozhodne podnikatelský plán a ve druhém cena. Součástí privatizačních kritérií bude i zajištění servisu českým armádním letounům. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve uvedlo, že eviduje až deset zájemců o privatizovanou firmu, připomínají Hospodářské noviny.


Konec letního času v noci ze soboty na neděli je hodina práce zadarmo. Hospodářské noviny citují odhad Ministerstva práce a sociálních věcí, že zaplaceno za hodinu práce navíc nedostanou tisíce lidí - jde o zdravotníky, řidiče nebo třeba zaměstnance obchodních řetězců, které mají otevřeno nonstop. Odborářům to nevadí. Naopak! Na přípravě nařízení, které takto pracovní dobu upravuje, se aktivně podíleli. Právníci se shodují na tom, že dožadovat se zaplacení hodiny práce navíc by nemělo smysl. Muselo by se prokázat, že předpis, který upravuje odměnu za směnu, ve které se posouvaly ručičky o šedesát minut zpět, je v rozporu se zákonem.