Přehled týdeníků

Výběr z českých týdeníků

Jak píše týdeník Respekt, české ministerstvo životního prostředí udělalo průlom do péče o krajinu: dalo souhlas k protažení dálnice Praha-Drážďany přes unikátní a zákonem chráněnou oblast Českého středohoří. Současnou trasu dálnice narýsovali už před sedmatřiceti lety komunističtí plánovači. Počátkem šedesátých let si tady nikdo ekologií příliš hlavu nelámal. Rozhodoval fakt, že napříč Středohořím je cesta nejkratší. Protože však nakonec dostala přednost dálnice z Prahy do Brna, vrátili se silničáři k drážďanské spojce až počátkem 90. let. A tehdy už jim zkomplikoval život porevoluční zákon o životním prostředí, který jakýkoli radikální zásah do chráněných oblastí vázal na předchozí souhlas "zeleného" ministerstva. Ačkoli vedení Silnic a dálnic netušilo, zda takový souhlas ke stavbě v Českém středohoří dostane, budovalo svou cestu dál podle původního komunistického projektu. Ohrožení chráněné krajinné oblasti přitom vyvolávalo velké veřejné protesty a ekologičtí aktivisté navrhli kompromis: táhnout drážďanskou dálnici kolem Středohoří přes Slaný, Louny a Chomutov. Přestože tato varianta by byla delší jen o pět kilometrů, silničáři o ní odmítli byť i jen uvažovat. Současný ministr životního prostředí Miloš Kužvart tlaku silničářů dlouho odolával. Pak se k nim ale přidali někteří ministři a zástupci regionálních buněk sociální demokracie, kteří v únoru Kužvarta přesvědčili, aby dálnici nestál v cestě. Kužvart poté vládě slíbil, že už nebude požadovat jinou trasu. Aby si ovšem zachoval tvář, ovšem vytyčil třicet podmínek, které silničáři před získáním výjimky musí splnit. Například, že shrnutá zemina nesmí být ukládána na území Chráněné krajinné oblasti nebo že všechny úseky dálnice v místech pravidelného výskytu zvěře budou oploceny. Silničáři na třicet požadavků přistoupili a ministerstvo jim za to před čtrnácti dny udělilo požadovanou výjimku. Pokud vše nezhatí ekologická organizace Děti Země, která se chce proti Kužvartovu verdiktu odvolat, pracovníci Silnic a dálnic pomalu mohou startovat buldozery, a půjde-li všechno dobře, čeká řidiče radost z průjezdu ohromující scenerií už za pět let. Tolik Respekt.

Časopis Týden připomíná, že v těchto dnech vyrazily všechny obvyklé druhy letních hub, a dokonce i ty, které si spojujeme spíš se začátkem podzimu. Do lesů tak v Česku vyrazili všechny vrstvy obyvatelstva, aby naplnily starý slovanský zvyk sbírat houby ve velkém jako potravu. Takovou posledlost houbami znají už jen Poláci. Když houby rostou, setkáváme se v lese všichni - ti, kdo sbírají svých pět zaručených druhů, i opravdoví znalci hub. V zájmu o houby nás většinou spojuje ještě jedna vášeň - kulinářská. Právě v tom se podle mykologa Zdeňka Pouzara nejvíc lišíme od zbytku kulturního světa. Jak dále píše časopis Týden, domácí záhadou je pečárka zápašná. Nejedna rodina v Českém středohoří ji každoročně zaváří ve velkém a nepříjemný zápach při vaření už vnímá jako vůni hub. Když totéž udělá Středočech, může si přivodit velké zažívací potíže. Je to podle Pouzara výzva pro mykologickou a toxikologickou vědu, an niž v současné době vědci nemají ani myšlenky, ani peníze. Velice chutná houba - muchomůrka šedivka - není hlavolamem vědeckým, ale houbařským. Ne každý je schopen v lese přesně určit její rozlišovací znaky a hrozí záměna s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou. A tak se ji mykologové snaží před ostatní veřejností ututlat. Zakladatel české amaterské mykologie profesor Smotlacha naopak věnoval kus života demytizaci muchomůrky citronové. Pojídal ji na veřejnosti, aby dokázal její neškodnost. Nepodařilo se mu však prosadit ani muchomůrku mezi jedlé druhy, ani termín "osvobozená" pro všechny houby z nichž se podařilo sejmout podezření z jedovatosti. Pojídáním muchomůrek navíc vstoupil do tvorby spisovatele Bohumila Hrabala, který jej ve svém pábení nechal houbami otrávit. A ještě k jedné houbě se vrací čadopis Týden. Poťouchlou roli mezi jedlými houbami hraje hnojník inkoustový. Látka v něm obsažená brání tělu rozkládat alkohol, a kdo si po smaženici s hnojníkem trochu nahne z poháru, nevyjde z překvapení.