Prezident přesvědčoval akademiky, že chudoba cti netratí

O tom, že chudoba cti netratí, přesvědčoval v úterý vědce prezident Václav Klaus. Do pražské Krče si přišel na pozvání předsedy Akademie věd Václava Pačese prohlédnout špičková pracoviště Ústavu experimentální medicíny a Mikrobiologického ústavu. V debatě s vědci, kteří léta poukazují na špatnou ekonomickou situaci začínajících badatelů, použil argument, že pro vědu je lepší chudoba než opulentní život, který ubíjí myšlení.

Klaus několikrát připomněl, že i on v Akademii věd pracoval a že byl také postaven před rozhodnutí, zda má zůstat ve Spojených státech v lepších podmínkách, nebo se vrátit do tehdejšího komunistického Československa. Mladým vědcům, kteří poukazovali na to, že jejich kolegové mají v Americe lepší podmínky pro práci, dal za pravdu. Současně však uvedl, že je pouze na nich, jak se rozhodnou. Věda se podle něj nemění. O tom, že ve Spojených státech se vědcům daří lépe, už se hovořilo před sto lety, dosud ale "mozky vysáty nebyly", řekl prezident.

Slova profesora Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky o rozdílu mezi "opulencí" a slušným životním standardem, který by měli mladí vědci mít, označil prezident za odborářský postoj. Mladí vědci nyní začínají s platem kolem 20.000, Pačes již dříve uvedl, že by měli mít dvojnásobek tak, aby to stačilo na založení rodiny a pořízení bytu.

Debatu s akademiky, kterou místy doprovázely salvy smíchu, uzavřel Klaus hledáním bodu, ve kterém se česká věda nachází. Zda má málo peněz a její kvalita stoupá, nebo zda už žije v nadbytku a její úroveň klesá. O nadbytku se mluvit nedá, shodli se vědci.