Privatizační hity
V letošním roce by podle některých odhadů měl stát získat z privatizace až 300 miliard korun. Jak uvádí Zdeněk Vališ, středem zájmu jsou samozřejmě čtyři největší privatizační hity, tedy prodej státních podílů v plynárenské společnosti Transgas, Komerční bance, Českém Telecomu a Českých radiokomunikacích. Rozhodnutí právě o posledně jmenované společnosti se už blíží.
V pondělí vypršel termín dokdy měli předat závazné nabídky čtyři investoři, kteří se kvalifikovali takříkajíc do finále. K dalšímu postupu Fondu národního majetku jeho mluvčí Jana Víšková uvedla: Jak ale bude nakonec privatizace Českých radiokomunikací vypadat, je zatím ve hvězdách. Fond národních majetku jména čtyř uchazečů nezveřejnil. Časopisu Euro se nicméně podařilo získat určité informace, z nichž víceméně vyplývá - jak potvrzuje redaktor časopisu Jiří Pšenička -, že prodej 51procentního státního podílu by se mohl zkomplikovat. Tomu, co říká Jiří Pšenička, by nasvědčovaly i informace, že nikdo z uchazečů nemá kupodivu zájem o koupi lukrativního podílu Českých radiokomunikací ve společnosti Radiomobil, která ovládá velmi úspěšnou mobilní telefonní síť Paegas. Možné by také bylo, že vítězi soutěže se stanou dva investoři. Privatizace Českých radiokomunikací zajímá samozřejmě i drobné akcionáře, kteří svůj podíl získali před lety v tzv. kuponové privatizaci. Mnozí stojí před otázkou, zda je výhodnější si akcie ponechat nebo už teď raději prodat. Petr Schůd, náměstek generálního ředitele Spořitelní investiční společnosti doporučuje vyčkat. Mnozí analytici ovšem upozorňují, že telekomunikační tituly podléhají značným výkyvům nálad investorů. A v případě Českých radiokomunikací, kdy není jasné, jak bude tato společnost vypadat po privatizaci, je určitě obtížné radit, jak naložit s jejími akciemi.
Na rozdíl od mlhy, která zatím zahaluje radiokomunikace, ze v plzeňském Škoda holdingu poněkud vyjasnilo. Do holdingu už nepatří výroba turbogenerátorů. Od podniku Škoda Energo ji odkoupila britská společnost FKI, světová jednička mezi nezávislými výrobci turbogenerátorů pro všechny typy elektráren. Jde o zatím největší britskou investici do klasického strojírenství v Česku. FKI, jak uvedli v Plzni její představitelé, potřebuje rozšířit svůj sortiment o generátory ve výkonech nad 45 megawattů. Větší generátory jsou totiž chlazené vodou a ne vzduchem a v této technologii patří plzeňáci ke světové špičce. FKI svou investici dokonale promyslela. Škodu si prověřila v několika zakázkách. V podstatě od ní brala největší část produkce. Například většina z třiceti generátorů dodaných loni z Plzně je už nainstalována ve Spojených státech a jejich kvalita je podle představitelů FKI prvotřídní. Důkladnou přípravu celé transakce podtrhl i zástupce třetí strany náměstek ředitele Konsolidační banky Miroslav Zámečník: Britové slibují opravdu obrovský objem zakázek a to jsou slova, která všude rádi slyší. FKI navíc nejen převezme všechny zaměstnance továrny na generátory včetně uzavřené kolektivní smlouvy, ale hodlá výrobu v Plzni ještě rozšiřovat. Dohodnutá transakce svědčí zároveň o tom, že nový management Škody holding, tak jak slíbil, bez jakéhokoli sentimentu opouští obory, ve kterých škodovka sama nemůže získat významnou pozici ve světovém měřítku. Holding se postupně chce zbavit poloviny oborů, které se v plzeňské strojírenské skupině shromáždily. Všem ale hodlá zajistit strategické partnery.
Eduard Bass kdysi napsal:
"Jen opatrně všechno bermež, co stojí psáno v novinách. Onehdy psal tu jeden brach, že nenalezneš rým na slovo fermež".
Jen opatrně všechno bermež, chtělo by se parafrázovat Basse při četbě hodnocení České republiky od různých konzultantských společností. Nedávno jedna z nich uvedla v britském The Economist, že český právní a podnikatelský systém je nejméně průhledný v Evropě. Téměř současně ale byla zveřejněna čtvrtletní zpráva britského ústavu Economist Inteligence Unit, podle níž Česká republika patří mezi nejméně rizikové země pro zahraniční investice ve střední a východní Evropě. Zahraniční investoři by si při pročítání podobných analýz měli zřejmě hodit mincí. Oni se ale raději řídí vlastním rozumem.
A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 15. března. Dolar 37 korun, 86 haléřů. Marka 17 korun, 70 haléřů.
