Průzkum: Desetinásobek měsíčních příjmů domácnosti má naspořeno 12 procent Čechů
Dvanáct procent Čechů má nyní úspory nebo investice ve výši alespoň desetinásobku měsíčních příjmů domácnosti a lze tak u nich předpokládat, že odejdou s odpovídající finanční rezervou do důchodu. Žádnou dlouhodobou rezervu aktuálně k dispozici nemá 27 procent lidí a každý pátý Čech si ji ani nesnaží vytvořit. Vyplývá to z průzkumu České spořitelny, projektu Evropa v datech a agentury Ipsos mezi 2005 respondentů.
Průzkum odhalil, že 60 procent lidí, kteří nemají dlouhodobou rezervu, si v minulosti peníze šetřilo, i když třeba jen krátkodobě. Jejich finanční situace se ale zhoršila a peníze na spoření jim nezbývají. Čtyři pětiny lidí, kteří si v současnosti nevytváří dlouhodobou rezervu, tak činí kvůli nedostatečnému příjmu či příliš vysokým výdajům. "To zapadá do celkového obrázku ekonomického vývoje Česka v posledních letech, kdy nebývale vysoká inflace výrazně zvyšuje spotřební výdaje obyvatel. Vývoj mezd nedokáže tento trend zdaleka kopírovat a dochází k celkovému reálnému propadu mezd, a tedy i příjmů velké části obyvatel,” uvedla ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR Kamila Fialová.
Česko zaostává za unijním průměrem. V roce 2021 měly české domácnosti podle údajů Eurostatu naspořeno průměrně 187 procent disponibilního ročního příjmu. Průměr za celou EU činí 288 procent. Češi tak mají úspor méně než třeba Němci, Rakušané či Maďaři, na druhou stranu předčí mnohé Východoevropany.
