S Českými centry studují češtinu stovky lidí, jejich motivace je různá
Učit se v zahraničí česky je možné mnoha způsoby a prostřednictvím několika institucí. Jednou z nich jsou také Česká centra, která pořádají speciální kurzy. Kdo jsou jejich studenti a proč se vůbec cizinci rozhodli učit se česky, prozradí v rozhovoru pro krajanskou rubriku Taťána Ondrašíková z Českých center.
Kdo jsou vůbec studenti kurzů češtiny, které pořádají Česká centra?
„Naši studenti jsou vlastně dospělí. Na kurzy chodí mladí lidé od zhruba 15 let až do 30 až 35 let, ale rozhodně k nám chodí lidé šedesáti a padesátiletí. My nevyučujeme češtinu děti. Pro děti fungují České školy bez hranic. V zahraničích působí i české lektoráty. Přes ministerstvo školství jsou na zahraniční univerzity na bohemistiky vysíláni lektoři, kteří se věnují zahraničním studentům, kteří studují bohemistiku, ale to je úplně jiná cílová skupina. My vyučujeme lidi, kteří se chtějí domluvit česky, chtějí mít češtinu na nějaké konverzační úrovni. Poměrně velmi se liší motivace ke studiu češtiny na východ od České republiky a na západ“.
Jak se jejich motivace liší?
„Na západě s námi studují nejčastěji potomci krajanů, kteří chtějí češtinu v rodině udržet, nechtějí ji ztratit. Pouto k České republice by si rádi udrželi, nechtějí jen jednou za dva tři roky přijet do Čech, ale chtějí nějakým způsobem udržet v rodině český jazyk a kulturu“.
A jaká je situace na východě?
„Na východ od České republiky máme nejvíce studentů v Rusku v Moskvě a na Ukrajině. Tam vyučujeme na více místech Ukrajiny, nyní asi na pěti místech. Ti studenti nejčastěji studují proto, že by rádi do Česka přišli studovat na vysoké školy nebo by chtěli v Česku pracovat. Řada studentů z východu využívá možnost u nás studovat zdarma za předpokladu, že se zapojí do vysokoškolských programů v češtině. Ono těm Slovanům jde čeština velmi rychle. Česká centra je připraví na život tady. Oni by pravděpodobně přišli stejně, i kdyby ten kurz s českými centry neabsolvovali, ale já věřím tomu, že je to smysluplné z toho hlediska, že už k nám přicházejí lidé, kteří už mají nějaké kulturní napojení. Myslím si, že v tomto dělají Česká centra kus dobré práce“.
Můžeme použít i nějaká čísla? Kde všude se čeština učí a kolik máte studentů?
„Za rok 2014 jsme měli zhruba 1800 studentů. V některých máme desítky studentů, v některých stovky. Ty stovky jsou právě třeba v Moskvě, na Ukrajině, v Londýně, Berlíně. Pak jsou místa, která mají spíše desítky studentů - Vídeň, Mnichov, Budapešť. Velikost našich výukových center se velmi liší. My se snažíme k výukovým centrům, která provozujeme přistupovat profesionálně, poskytovat jim metodickou podporu a pozdvihnout úroveň výuky, aby dosahovala vysokých kvalit, které jsou porovnatelné s výukou jiných kulturních institucí jako je British Council, Goethe Institut, Institut français. My bychom se rádi řadili mezi tyto kulturní instituce i v kvalitě vzdělávání, které poskytujeme“.
Kdo jsou učitelé na těchto kurzech? Jsou to Češi?
„Když o tom přemýšlím procentuálně, tak myslím, že Čechů je tak 20-30 procent z našich učitelů. Velmi často jsou to místní bohemisté, kteří vystudovali češtinu na místní bohemistice. My se ale snažíme, aby procento rodilých mluvčích stoupalo a lidé skutečně měli kontakt s rodilými mluvčími. Na některých místech využíváme i lektory z lektorátů, které tam pošle Dům zahraniční spolupráce nebo ministerstvo školství. Na některá místa posíláme lektora přímo z České republiky. Teď přicházíme i s poměrně zajímavým konceptem pro studenty, kteří studují češtinu nebo bohemistiku na českých univerzitách. Mají možnost se zapojit v rámci praktických stáží do výuky na Ukrajině, kde sháníme poměrně hodně učitelů. Mají možnost vyjíždět na tříměsíční stáže a vyzkoušet si své pedagogické schopnosti na Ukrajincích, kteří jsou velmi motivovaní“.
Jaký o to mají čeští studenti zájem?
„On ten koncept je úplně nový. Já jsem se před 14 dny vrátila z návštěvy Ukrajiny a našich center, které tam jsou. Naši studenti se nám v poslední době téměř zdvojnásobili, takže vymýšlíme, jak bychom získali kvalitní lektory českého jazyka. V tuto chvíli navazujeme spolupráci s FF Univerzity Karlovy s oborem Výuka češtiny jako cizího jazyka, odkud by měli možnost studenti vyjíždět. Doufám, že je tato možnost zaujme. Teď jsme už jich pár vyslali a byli velmi spokojení s praxí i životem na Ukrajině. Máme zatím velmi dobré reference od lidí, kteří tam vyjeli, ale je to věc, která se teprve rozjíždí“.
Česká centra plánují pořádat v roce 2017 rok českého jazyka. Máte už nějakou představu, co by se mělo dít?
„Česká centra opravdu plánují v roce 2017 spustit Rok českého jazyka. Říkám ale zatím opravdu plánují, protože to ještě není úplně odsouhlasený projekt. V tuto chvíli vyjednáváme s ministerstvem školství a kultury o jejich případném zapojení do tohoto projektu. Rok českého jazyka by mělo být něco jako Rok české hudby. Chtěli bychom se během 12měsíců zaměřit na podporu a kultivaci češtiny, chtěli bychom, aby čeština nezanikla v globalizaci, aby ji nepřeválcovala angličtina, abychom tady za sto let všichni stále mluvili česky a ne anglicky, a proto bychom rádi uspořádali takový rok. Chtěli bychom uspořádat řadu seminářů, konferencí a kulatých stolů, u kterých by se sešli nejen odborníci, ale také veřejnost, nakladatelé, překladatelé, novináři a hovořili by o stavu českého jazyka a jeho vývoji. Tyto akce bychom rádi přenesli do zahraničí právě přes síť českých center. Gró by probíhalo v České republice a akce bychom přenášeli i do zahraničí. To je náš plán a doufáme, že se nám podaří tento projekt uskutečnit“.
