SOČR vyráží na turné do Japonska. Víte jak je veliká přepravní bedna na kontrabas?
Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) vyráží na třítýdenní turné do Japonska. Od 17. června zahraje v jedenácti městech, představí i české klasiky Smetanu či Dvořáka. Manažer orchestru Ondřeje Kotrč v rozhovoru prozradil nejen podrobnosti z koncertu. Dozvíte se, jak probíhá přeprava nástrojů, jaké jsou koncertní sály v Japonsku, co tu hudebníci jedí a co ho v Japonsku překvapilo.
"Myslím, že je to jedenáctá cesta SOČR do Japonska."
Jaký bude repertoár?
"Vezeme sebou Vltavu od Bedřicha Smetany. Potom zahrajeme Dvořákovu 8. a 9. symfonii, pak je tam Rachmaninův klavírní koncert č. 2 a první Chopinův klavírní koncert."
Vybírali jste skladatele, jako jsou Smetana, Beethoven, Dvořák nebo Chopin s přihlédnutím k tomu, o co je v Japonsku zájem?
"Výběr nebyl úplně na nás. Podřídili jsme ho přání pořadatele a našeho partnera. Nicméně ten český repertoár se tam vozí tradičně a je o něj ze strany japonského publika obrovský zájem. Publikum jako takové je tu možná spořádanější a formálnější, ne tak spontánní. Pro muzikanty je koncert v Japonsku báječná zkušenost. Koncertní sály tu jsou možná s našimi neporovnatelné. Mají vyšší kapacitu, úžasnou akustiku a jsou hojně navštěvované. Hrajete-li před dvěma či třemi tisíci lidí, je to báječný pocit."
Jak znají Japonci českou hudbu?
"Já si myslím, že českou hudební tvorbu, ten standardní repertoár, ovládají bezvadně. Větší problém by asi nastal, kdybychom šli k soudobé hudbě nebo hudbě 21. století."
V kolika městech budete vystupovat?
"Máme jedenáct koncertů, proto to bude jedenáct měst."
Stěhování celého orchestru je asi složité. Jak dlouho před koncertem začínáte balit nástroje?
"Tenhle proces je složitý. Příprava znamená také zajistit třeba celní deklarace. Příprava je tak dva tři měsíce. Musí se stanovit, co pojede, jaký nástroj, zajistit mezinárodní leteckou přepravu."
Jaký je největší přepravovaný nástroj, a který ten nejmenší?
"Mezi ty největší nástroje určitě patří harfa, pak tympánové kotle a kontrabasy. Tuším, že kontrabasová přepravní bedna má 212 centimetrů na výšku. K nejmenším nástrojům určitě patří piccolo flétna. Pak to jsou flétny, hoboje, klarinety a tak dál."
Který je váš oblíbený nástroj?
"V poslední době jsem se soustředil na klarinet. Ale jinak nemám speciální preferenci. V rámci symfonického tělesa všechno musí ladit."
Kolik muzikantů jede do Japonska?
"Tentokrát jede 79 hudebníků, plus my jako doprovod a technici orchestru. Takže nás jede 83 a přicestují za námi ještě kolegové, kteří budou natáčet dokument z této cesty."
Znáte v Japonsku nějaké Čechy, se kterými jste se tam setkali?
"Já osobně ne. Ale vím, že kolegové z orchestru tam mají několik dobrý známých, i Čechů, kteří tam hráli. Dobrou vazbu má na Japonsko Stanislav Finda, který je výrobcem fléten. Dodává nám i na japonský trh."
Co pro vás bylo v Japonsku nejpřekvapivější?
"Velikost těch městských aglomerací. Tokyo je obrovské město. Množství lidí v ulicích i doprava. Dálniční limit tam byl 80 kilometrů v hodině, což mě překvapilo."
Vezete si vlastní stravu, nebo se stravujete v Japonsku?
"Stravujeme se kompletně v Japonsku. Je to asi zvyk z dob minulých. Máme ubytování bez snídaní, tudíž se každý musí najíst individuálně."
Zažil jste v Japonsku něco, co vám utkvělo v paměti?
"Zaujalo mě exaktní rozdělení pracovních pozic v Japonsku. Když se připravuje pódium nebo nějaké zázemí koncertního sálu, tak jsme zvyklí si spoustu věcí zařídit sami. Tady vidíte reakce těch zaměstnanců, kteří jsou za tu konkrétní činnost zodpovědni a placeni. Vzniká tak takový zvláštní šum, kdy jsme pak zjistili, že jsme jim sáhli na jejich práci, a oni jsou za to nadřízenými napomínáni. To přesné rozdělení funkcí mě trochu zaskočilo."
