Soud rehabilitoval nespravedlivě vězněného generála Milana Píku

Městský soud v Praze rehabilitoval generála Milana Píku za jeho neoprávněné věznění komunistickým režimem koncem 40. let. Podle soudkyně je to jediná možná reakce na křivdy způsobené totalitním režimem. Podle komunistické obžaloby připravoval v roce 1948 únos z vězení svého otce, později popraveného generála Helidora Píky. Ve vazbě strávil Píka mladší čtvrt roku. Po smrti Milana Píky letos na jaře požádala o soudní rehabilitaci jeho dcera Dagmar Sedláčková.

Někdejší válečný veterán britského Královského vojenského letectva (RAF) Milan Píka byl v listopadu 1948 vzat do vazby a obžalován z přípravy únosu svého vězněného otce. V únoru 1949 jej soud pro nedostatek důkazů zprostil obžaloby a propustil na svobodu. Píka byl ale vyhozen ze studií práv i z armády a měl problémy s úřady. Odstěhoval se na Slovensko, kde 20. března 2019 zemřel. V roce 1970 byl Milan Píka rehabilitován morálně a o 20 let později povýšen do hodnosti plukovníka. V roce 2014 jej slovenský prezident Ivan Gašparovič a český prezident Miloš Zeman současně povýšili do hodnosti brigádního generála. Byl tedy jediným generálem dvou armád - české a slovenské. Jeho otec Heliodor Píka byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti. Se synem Milanem mohl strávit poslední noc před svou popravou 21. června 1949 v borské věznici. Milan poté dlouhá léta bojoval za rehabilitaci nejen svého otce, ale i dalších popravených či vězněných vlastenců a vojáků. Na soudní líčení se dostavila Galina Vašová, dcera prokurátora Karla Vaše, který v roce 1949 poslal Heliodora Píku na šibenici. Uvedla, že přišla podpořit očištění Milana Píky. S Milanem Píkou se setkala krátce před jeho smrtí při natáčení dokumentárního filmu Křišťálový fantom.

Nejnovější zprávy

  • Vláda v úterý projedná žádost o prodloužení nouzového stavu

    26.10.2020

    Vláda v úterý na mimořádné schůzi projedná návrh, aby požádala Sněmovnu o souhlas s prodloužením nouzového stavu. Letošní druhý nouzový stav zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí od 5. října do 3. listopadu. Kabinet ho může prodloužit jen po předchozím souhlasu poslanců. Premiér Andrej Babiš (ANO) začátkem minulého týdne počítal s tím, že se případnou žádostí bude zabývat kabinet 30. října. Nouzový stav je možné vyhlásit nejdéle na 30 dnů, s prodloužením pak musí předem souhlasit Sněmovna. Na konec stavu nouze je aktuálně navázána platnost některých vládních krizových opatření, která kabinet bude chtít udržet v platnosti.

  • Vláda prodloužila do konce roku výplatu příspěvků B z Antiviru

    26.10.2020

    Vláda prodloužila do konce roku vyplácení příspěvků na náhrady mezd z programu Antivirus firmám, které musely kvůli výpadku poptávky, surovin či personálu omezit výrobu a služby. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na těchto příspěvcích s označením B stát od poloviny března podle údajů ministerstva práce zatím vyplatil 12,5 miliardy korun.

  • Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu a zavést sazby 15 a 23 pct

    26.10.2020

    Premiér Andrej Babiš (ANO) předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů nad 48násobek průměrné hrubé mzdy sazbou 23 procent. Svůj návrh chce vložit do vládního daňového balíčku, který má v úterý projednávat Sněmovna. Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. To je potom u zaměstnanců základ daně z příjmů.

    Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.

    Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl společně se záměrem zrušit superhrubou mzdu i další rozvolnění rozpočtových pravidel. Podle návrhu nebude muset vláda například zpracovávat na jaře 2021 rozpočtovou strategii na další roky a tzv. strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, pro rok 2021 odhadne ministerstvo financí až v létě 2021 a bude z něj vycházet při stanovení pravidel pro další roky. Vláda přitom již letos uvolnění rozpočtových pravidel prosadila. Odůvodnila to přijímanými opatřeními na utlumení dopadů ohledně šíření koronaviru.

  • Ocenění studenti zkoumali rakovinu nebo vymýšleli chytrý kostel

    26.10.2020

    Výzkumu rakovinných buněk nebo automatizaci kostelních varhan se věnovali studenti, kteří letos získali ocenění České hlavičky. Laureáty vybírá od roku 2007 odborná porota složená z předních českých vědců. Výsledky ČTK za organizátory oznámila Iveta Pázlerová.

    Cenu v oboru přírodních věd a životního prostředí získala Hana Bernhardová z gymnázia ve Valašském Meziříčí. Zabývala se enzymy, které urychlují reakce při tvorbě halogenových uhlovodíků, velmi toxických a zatěžujících životní prostředí. Práce je na takové úrovni, že ji schválily k otištění dva prestižní vědecké časopisy. Cenu za oblast lidského zdraví převezme Jana Nguyenová z brněnského Gymnázia Matyáše Lercha za výzkum mechanismů, které umožňují nádorovým buňkám přežít extrémní metabolický stres, a odolávat tak léčbě.

    V matematice bodoval Marco Souza de Joode z pražského gymnázia Nad Štolou díky práci, která se věnuje výpočtu rotace a tvaru asteroidů. Porota ocenila také Lucii Peterkovou z Wichterlova gymnázia v Ostravě. Zkoumala, jak lze likvidovat nebezpečné bakterie Escherichia coli nanočásticemi stříbra či oxidem titaničitým. Cenu v oblasti informatiky a počítačů získal Vojtěch Vosáhlo z pražské Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Panské, a to za vývoj elektronického ovladače varhan. Jeho projekt je však mnohem širší a komplexně modernizuje činnosti v kostele, přičemž zavádí pojem Smart Church (chytrý kostel) jako obdobu technologií chytré domácnosti.

  • Brno staví na výstavišti záložní nemocnici pro pacienty s covidem

    26.10.2020

    Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala stavba záložní nemocnice s 300 lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. ČTK to řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Fungovat by podle Vaňkové začala ale jen v případě nedostatku lůžek v nemocnicích v kraji. Provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno. Nemocnice v Jihomoravském kraji zatím lůžka pro pacienty s covidem-19 mají, musely ale omezit plánované operace.

    Nemocnici staví město, provoz by ale měla zajistit Fakultní nemocnice Brno zřizovaná státem. Nájem za nemocnici stanovila městská firma Veletrhy Brno na symbolickou jednu korunu. V neděli dokončila armáda práce na záložní nemocnici na výstavišti v pražských Letňanech, která nabídne 500 lůžek pro lidi s covidem-19. Její uvedení do provozu závisí na vývoji pandemie koronaviru.

  • Nakažených zdravotníků je nyní přes 13.000, řekl Kubek

    26.10.2020

    Zdravotníků, kteří jsou aktuálně pozitivně testovaní na onemocnění covid-19, je více než 13.000. Českému rozhlasu-Radiožurnálu to řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Nakažených je podle něj 2600 lékařů, 6000 sester a 4500 ostatních zdravotníků. Počty v posledních dnech rychle rostou, podle Kubka onemocní asi tisíc zdravotníků denně. Podle údajů Českého statistického úřadu je v Česku 50.000 lékařů a přes 117.000 zdravotníků bez lékařského vzdělání.

    Podle odborníků je právě nedostatek odborného personálu spolu s nedostatkem lůžek pro péči o nakažené s vážným průběhem nemoci covid-19 největším rizikem současného velkého nárůstu pozitivně testovaných. "Karantény už nepočítáme, protože zdravotníci v karanténě chodí normálně běžně do práce, to už je delší dobu. Onemocní nám asi tisíc zdravotníků každý den," řekl Kubek. Kvůli zhoršené epidemické situaci v zemi a obavám z překročení kapacit zdravotnického systému vláda v minulém týdnu souhlasila s pobytem až 300 vojenských zdravotníků ze zemí EU a NATO v Česku po dobu 90 dnů. V nemocnicích pomáhají také medici a další studenti zdravotních škol.

    Rakouští hasiči dnes přivezli do Česka 45 plicních ventilátorů určených pro pacienty s koronavirem. Přístroje darované Rakouskem skončily ve skladu Správy státních hmotných rezerv (SSHR) v Sedlčanech na Příbramsku, čeká je rozvoz do nemocnic. Hasiči také v noci na dnešek přivezli z Maďarska 150 ventilátorů. Další ventilátory má poslat do ČR i Severoatlantická aliance (NATO). Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) NATO schválilo poslání 60 přístrojů z aliančních zásob. V nemocnicích by mohlo pomoci také 182 plicních ventilátorů CoroVent vyvinutých na jaře ve spolupráci s ČVUT a vyrobených za peníze z dobročinné sbírky.

  • Velké vánoční trhy v Praze letos kvůli koronaviru nebudou

    26.10.2020

    Oslavy Vánoc v Praze budou letos z důvodu pandemie v omezené podobě, budou chybět tradiční velké trhy a doprovodné akce. ČTK to řekl radní Jan Chabr (TOP 09). Strom na Staroměstském náměstí stát bude, v úvahu podle radního přichází i několik stánků. Trhy jsou podle Chabra společenskou událostí, na které bývá velká koncentrace lidí. "Z tohoto důvodu by bylo s ohledem na epidemiologickou situaci zřejmě velmi nevhodné konat vánoční trhy a připravovat je v rozsahu a velikosti, na které jsme zvyklí z minulých let," uvedl. Dodal, že magistrát zároveň nechce oslavy Vánoc úplně vypustit, a to i z psychologických důvodů. Firma Taiko už vybrala strom, který na Staroměstském náměstí vztyčí. Bude to smrk ztepilý vysoký 19 metrů, který vyrostl nedaleko Jílového u Prahy.

    České Budějovice ruší tradiční vánoční akce, jako je přílet anděla nebo rozsvícení stromu na náměstí. Jde o události, které pravidelně navštěvují tisíce lidí. Město kvůli koronaviru nechce, aby se lidé v takovém počtu v centru scházeli. Zatím není jisté, zda se bude konat advent na náměstí Přemysla Otakara II., kde bývají trhy, kulturní vystoupení a umělé kluziště pro veřejnost.

    Některá města ani přes nynější epidemii koronaviru neopustila myšlenku uspořádat i letos vánoční trhy. S tím, jak budou vypadat a v jakém rozsahu se uskuteční, většinou ale čekají na vyhlášení případných dalších epidemických opatření. Zatím nejsou trhy zakázány. Kvůli zamezení shromažďování lidí radnice však předpokládají, že budou v menším rozsahu než v předchozích letech a bez doprovodných programů. Vánoční stromy a výzdoba by ale na náměstích měst neměly podle zjištění ČTK scházet.

  • V neděli přibylo 7301 nakažených, je to nejvyšší nedělní nárůst

    26.10.2020

    Přírůstek nových potvrzených případů koronaviru v neděli v Česku po pěti dnech klesl pod deset tisíc. Laboratoře jich odhalily 7301. Přesto je to nejvyšší nedělní nárůst od března. Nedělní čísla bývají nižší než v jiných dnech, protože se obvykle méně testuje. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví. S covidem-19 dosud v Česku zemřelo 2201 lidí, téměř třetina z toho připadá na uplynulý týden. Pacientů ve vážném stavu přibylo za týden o víc než třetinu, je jich 800.

    Rekordní byl v uplynulých sedmi dnech také celkový nárůst pozitivních případů v zemi. Laboratoře jich odhalily více než 84.000. Více se rovněž testuje. Ve všedních dnech se počet testů pohyboval okolo 45.000, v sobotu klesl zhruba na 36.2000. Pozitivních byla zhruba třetina. Nejvíc nákaza v posledním týdnu zasáhla Zlínsko, kde ministerstvo eviduje 1097 případů na 100.000 obyvatel. Následuje Vsetínsko s 1053 a Královéhradecko se zhruba 1037 nakaženými na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní. Nejlépe je na tom Chebsko s 307 případy na 100.000 obyvatel. V žádném jiném regionu České republiky tento ukazatel neklesl pod 400.

  • Před 50 lety provedli lékaři v Československu první bypass

    26.10.2020

    Bypass, tedy přemostění ucpaných srdečních cév, provedli jako první v někdejším Československu lékaři na chirurgické klinice kardiovaskulární chirurgie na Karlově náměstí v Praze. Tým profesora Jaroslava Lichtenberga před 50 lety, 28. října 1970, přemostil čtyřiapadesátiletému pacientovi pravou věnčitou tepnu s ischemickou chorobou srdeční. Nemocnému se poté dařilo dobře, ambulantně byl kontrolován léta.

    Lékaři v pražské Všeobecné fakultní nemocnici dnes provádějí široké spektrum kardiovaskulární chirurgie. Před lety třeba vypracovali operační postupy pro pacienty starší 70 nebo dokonce i 80 let. Vedle potíží spojených s biologickým věkem u nich totiž musejí zohlednit také fakt, že obvykle trpí řadou dalších chorob, což zásadním způsobem ovlivňuje pooperační průběh. Specialitou pracoviště jsou pak aortokoronární bypassy u pacientů s probíhajícím infarktem myokardu. V současnosti je v Česku 12 komplexních center kardiovaskulární péče, pět z nich je v hlavním městě.

  • Zájezdoví dopravci mohou ode dneška žádat o kompenzace

    26.10.2020

    Zájezdoví autobusoví dopravci budou moci ode dneška žádat o kompenzace, které by jim měly pomoci zmírnit ztráty z jarní krize. Stát mezi ně v programu COVID-BUS rozdělí až miliardu korun. Dotace by měly kompenzovat ztráty dopravců od 12. března, tedy začátku nouzového stavu, do konce letošního června. Krize v Česku zasáhla až 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. Firmy se na jaře kvůli rušeným akcím dostaly s počtem objednávek takřka na nulu.