Spisy z amerického velvyslanectví možná pomohou při restitucích

Spisy o politických procesech z 50. let, které minulý týden předal americký velvyslanec Národnímu archivu, možná pomohou lidem z Moravy při restitucích majetku. Zemědělci, kterým komunisté zabavili majetek a jejichž žádost o jeho navrácení soud neuznal, tak nyní mají šanci získat dokumenty potřebné pro změnu rozhodnutí. Pracovníci velvyslanectví spisy nedávno našli při úklidu politicko-ekonomického oddělení. Jak se na velvyslanectví ocitly, nikdo neví. Národní archiv chce, aby získané písemnosti pomohly především žijícím lidem. Seznam asi 300 odsouzených proto pošle olomoucké pobočce Konfederace politických vězňů, která se pokusí kontaktovat jejich rodiny. Ty si budou moci spis prostudovat, případně jej využít pro zemědělské restituce. "Teď by dokumenty měly především sloužit ještě žijícím, na historické zkoumání je času dost," řekla ČTK Alena Nosková z Národního archivu.

Podle Hugo Roldána z tiskového odboru ministerstva zemědělství je však okruh osob, kterým mohou dokumenty pomoci, poměrně omezený. Poslední lhůty pro vznesení restitučního nároku totiž vypršely již v roce 1998. Naději tak mohou spisy přinést jen lidem, kteří se v posledních třech letech u soudu domáhali svého majetku a neuspěli právě kvůli chybějícím podkladům. "Kdyby je předložili teď, mohli by požádat o přezkum řízení," vysvětlil Roldán. Spisy již také pročítají pracovníci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, kteří zjišťují, zda lze v uvedených případech někoho trestně stíhat. Podle Noskové jde o spisy prokuratur okresů Kojetín, Hranice a Přerov z let 1949 až 1954. Popisují procesy, při nichž bylo asi 300 lidí, převážně drobných zemědělců, postiženo za delikty označované v 50. letech jako politické. Rozsudky padaly za přípravu emigrace, ostrá slova na adresu KSČ, ale nejvíce za takzvané neplnění dodávek. Ty nutily drobné zemědělce odevzdávat státu často nereálné množství masa, mléka nebo obilí. Nesplnění povinnosti bylo bráno jako politická sabotáž. Hlavním cílem ukládání těchto dávek bylo často zlikvidovat poslední soukromé zemědělce, kteří vzdorovali tlaku na vstup do JZD. "Ti lidé dostávali několikaleté žaláře, jejich rodiny byly vystěhovány z místa, kde po generace žily, někam úplně jinam a zabavili jim veškerý majetek," řekla Nosková.

Jak se dokumenty na americké velvyslanectví dostaly, zůstává zahaleno tajemstvím. Osoba tajemného dárce je stále neznámá a skutečnost, že ani ambasáda neví, kdo spisy do budovy přinesl, nedávno americká strana potvrdila oficiálním dopisem. Ředitelka archivu Eva Drašarová považuje za nejpravděpodobnější variantu, že spisy na ambasádu odnesl někdo, kdo je měl na začátku 70. let skartovat. "Musel to být velice statečný člověk, když dokumenty nezničil a odnesl je na tak inkriminované místo, jako je velvyslanectví USA. Na druhou stranu si mohl být jistý, že tam je komunisté nikdy hledat nebudou," doplnila s úsměvem Nosková. Historici stále doufají, že se tento člověk přihlásí. Vyzývají proto buď jeho, nebo další osoby, které o události cokoli vědí, aby kontaktovali Národní archiv.