Studie ČNB: Závod o euro by střední Evropu mohl poškodit

Rychlé přijetí eura by Českou republiku, Polsko a Maďarsko mohlo poškodit, kdyby tyto země neposílily své ekonomiky a neomezily deficity veřejných rozpočtů a zadluženost. Uvádí se to ve studii ekonomů České národní banky. Předčasný "závod o euro" by mohl být dosti nákladným podnikem, uvedli podle agentury Reuters autoři studie Aleš Bulíř a Kateřina Šmídková. Počítačové simulace podle studie naznačují, že česká koruna, maďarský forint i polský zlotý budou mít problém zůstat v úzkém kurzovém rozpětí takzvaného ERM-2, kde musí kandidáti eura strávit nejméně dva roky. Kromě kritéria stability směnného kurzu musí kandidáti splňovat podmínky u inflace, deficitu veřejných financí, státního dluhu a dlouhodobých úrokových sazeb. To však mohou být pro postkomunistické ekonomiky stále velmi těžké úkoly. "Snaha o splnění konvergenčních kritérií příliš brzy může poškodit konkurenceschopnost české, maďarské a polské ekonomiky," uvádí studie. Její zjištění souhlasí se společným postojem ČNB a vlády, podle něhož by spěch do režimu ERM-2 mohl být před vyřešením vysokých rozpočtových deficitů riskantní. Studie zjistila, že předčasné napojení středoevropských měn na euro by vedlo k nadhodnocení jejich kurzů, což by ekonomikám uškodilo. Hlavními výsledky zbrklého kroku bylo nahromadění dluhů a narušení zahraniční konkurenceschopnosti. Podmínkou hladkého přijetí eura jsou tak zdravé rozpočty a silná ekonomika. "Výsledky naznačují, že postup k euru si bude vyžadovat buď přísnější fiskální politiku než za volného kurzu, nebo mnohem rychlejší růst hrubého domácího produktu a exportu," uvádí studie. Česká republika s Maďarskem plánují kvůli vysokému rozpočtovému schodku vstup do eurozóny až v roce 2010. Slovensko naopak počítá s dřívějším vstupem v letech 2008-09. Ještě dříve chtějí z nových členů EU přijmout euro menší země jako Kypr, Malta, Slovinsko a tři pobaltské republiky. Polští činitelé za cílový termín vstupu do pásma eura často prohlašují rok 2009.