Kožešinové farmy končí. Chovatelé se bojí, co je čeká

Foto: ČTK

Do konce ledna 2019 by v Česku měly skončit kožešinové farmy. Novela má zakázat chov a usmrcování zvířat chovaných jen pro získání kožešin. Netýkala by se proto chovu králíků nebo nutrií. Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Schvalování normy bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat.

Foto: ČTK
V Česku je podle poslanců devět aktivních kožešinových farem. Nejčastěji se na kožešiny chovají norci a lišky. Například pro majitele kožešinové farmy ve Vítějevsi na Svitavsku by znamenal zákaz chovu velké ztráty. Do jeho vybudování vložili několik milionů korun. Na venkově by také obtížně hledali jiné uplatnění. Dotace na farmu nikdy neměli, a náklady na její likvidaci odhadují na 1,5 až dva miliony korun. Odhad hodnoty farmy vyčíslili na čtyři miliony korun.

Jeden z předkladatelů, Robin Bönisch z ČSSD vysvětlil, že chovatelé dostanou kompenzace podle vyhlášky ministerstva zemědělství: "Vzhledem k tomu, že farem je devět, tak se budou podílet na vytvoření té kompenzační vyhlášky."

Proti novele hlasoval například poslanec Josef Kott z hnutí ANO: "Současní chovatelé mají uzavřené smluvní vztahy se svými odběrateli. A podle mého názoru není možné bez sankčních postihů vypovědět smlouvy ze dne na den."

Oponenti se také bojí toho, že zákaz podpoří vznik nelegálních chovů, které nebude mít pod kontrolou Státní veterinární správa. Zákon teď míří do Senátu.


ČSSD chce, aby Česko začalo pracovat na přijetí eura

Česko by podle sociální demokracie mělo začít pracovat na přijetí eura. Vládní strana chce, aby země rychle vstoupila do mechanismu směnných kurzů. Ten je předstupněm pro zavedení jednotné evropské měny. Euro bude podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka z ČSSD výhodné především pro české podnikatele, kteří vyvážejí na trhy eurozóny:

Foto: Evropská Komise
"Nelze opomíjet ani politický rozměr. Být v eurozóně znamená být u toho hlavního jednacího stolu EU. A pokud se někdo bojí zavedení eura, tak doporučuji, aby se podíval na Slovensko, kde žádné problémy nejsou. Ba naopak. Slovensko v celé řadě ukazatelů předhání Českou republiku."

Proti rychlému přijetí eura jsou komunisté a hnutí ANO. Jeho šéf a bývalý ministr financí Andrej Babiš uvedl, že eurozóna je v současnosti riziková a rozhodnutí o přijetí eura bude až na příští vládě. Podle předsedy ODS Petra Fialy není euro pro Česko výhodné:

"Já osobně nepovažuji ani současnou podobu eurozóny za trvale funkční a udržitelnou. Považoval bych za mimořádné riziko, aby Česká republika něco takového dělala."

Vstup Česka do mechanismu směnných kurzů naopak podporují KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové.


Navrhovaná novela zákona o České národní bance možná nebude tak přísná

Někteří poslanci chtějí zmírnit právě projednávanou novelu zákona o České národní bance. Podle nich by původní znění novely zásadně ztížilo dostupnost hypoték a tedy i pořízení bydlení. Přicházejí proto s pozměňovacími návrhy. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je další zpřísnění pravidel zbytečné:

ČNB,  foto: archiv Radio Praha
"Je to zbytečná centralizace pravomocí pod jednou střechou, kde o takto klíčových záležitostech rozhoduje velice úzká skupinka sedmi lidí, kteří často nemají zkušenosti z reálného byznysu. České obchodní banky jsou poměrně zodpovědné, což se projevilo i tím, že v době světové finanční krize nemusela do hry vstupovat právě centrální banka."

Například rozpočtový výbor doporučil, aby se omezení nevztahovala na refinancování hypoték. Tedy situaci, kdy lidé v průběhu splácení mění svoji stávající banku. Podle některých politiků je zase navrhovaná novela natolik přísná, že výrazně omezí dostupnost bydlení hlavně pro mladé rodiny s dětmi, které na dané limity České národní banky jednoduše nedosáhnou. Podle některých odhadů by se mohlo jednat až o třetinu žadatelů.

Během jednání zazněly i obavy, že hypotéky si proto budou brát především spekulanti, kteří nemovitosti nakoupí za účelem dalšího pronájmu. Zatímco dosud dosáhl žadatel s průměrným příjmem na hypotéku 3,1 milionu Kč, nyní dosáhne pouze na 1,7 milionu korun, za což si v Praze nebo Brně byt nekoupí.

Centrální banka tvrdí, že chce zabránit přehřátí trhu. Kombinace nízkých úrokových sazeb a růstu ekonomiky totiž láká k zadlužování. V případě, že se ekonomika dostane do problémů, nebo začnou růst úroky, mohli by se někteří klienti dostat do problémů se splácením.


Průměrná mzda letos roste nejrychleji od roku 2008

Češi vydělávají víc. V prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla podle údajů Českého statistického úřadu meziročně průměrná mzda o 5,3. Jde tak o nejrychlejší nárůst od roku 2008. V průměru tak měli Češi na svých výplatních páskách necelých 28 tisíc korun hrubého.

Foto: CC0
Rychle rostoucí mzdy ukazují na nedostatek pracovníků v Česku. Jednodušší situaci mají třeba i absolventi škol. Zaměstnavatelé jim totiž podle analytika společnosti Deloitte Davida Marka začaly nabízet více peněz už při nástupu do práce. Podle Marka by nebylo dobré, kdyby takto mzdy rostly i v příštím roce:

Dlouhodobě tímto tempem mzdy růst nemůžou, protože by Česká republika, která je závislá na své exportní výkonnosti, ztrácela stále více konkurenceschopnosti vůči ostatním zemím. U nás už levná práce dávno skončila. Pokud někdo volá po dalším růstu mezd, pak je to spíše nezodpovědné, než chvályhodné."

Nejrychleji rostly mzdy v ubytování, stravování a pohostinství - meziročně o téměř 12 procent. I přesto ale zůstává průměrná mzda v tomto odvětví nejnižší - v prvním čtvrtletí dosáhla necelých 16.860 korun. Nejvyšší mzdy naopak dostávali zaměstnanci v IT, peněžnictví a pojišťovnictví. V těchto oborech se průměr pohyboval okolo 54 tisíc hrubého.

Pro zajímavost - v ubytování a stravování si lidé nejvíce přilepšili i za posledních pět let - o třicet procent. Naopak v peněžnictví, pojišťovnictví a těžbě průměrná mzda prakticky nerostla. Na druhou stranu stále existuje výrazná skupina velmi špatně placených lidí. Podle statistiků desetina zaměstnanců dostává méně než 13 200 korun hrubého měsíčně.


Práce v informačních technologiích je mezi českými ženami málo žádaná

Česko má pátý nejnižší podíl studentek informačních technologií z celé Evropské unie. Ještě hůř si Česká republika stojí v žebříčku sestaveném Eurostatem, který srovnává podíl žen, jež v IT pracují. S necelými deseti procenty jsme poslední. Přitom třeba v Bulharsku nebo v Rumunsku pracuje na pozici programátorů, webdesignérů nebo třeba datových analytiků víc než čtvrtina žen.

Foto: CC0
Zatímco v roce 2013 bylo podle Českého statistického úřadu mezi studenty IT oboru zhruba 14 procent žen, o dva roky později už to bylo necelých 18 procent, uvádí Miroslava Čechová z neziskové společnosti Czechitas, která ženám nabízí různé počítačové kurzy.

"Ačkoliv nám roste počet absolventek těchto oborů, tak v průběhu let nevzrostl počet zaměstnaných na IT pozicích. Hodně zásadní v naší společnosti jsou pořád stereotypy. Ženy jsou ty, od kterých primárně očekáváme, že budou pečovat o rodinu, o domácnost, takže taky půjdou do oborů, které jsou spíše pečovatelské."

Obecně ženy v IT pracují hlavně v oblastech programování, služeb, vzdělávání nebo multimédií. Průměrné mzdy programátorů, vývojářů nebo systémových administrátorů se pohybují okolo padesáti tisíc korun.