Ekonomika

Guvernér ČNB Miroslav Singer, foto: Filip Jandourek

Česká národní banka (ČNB) možná loni úmyslně devalvovala českou korunu, aby oddálila vstup Česka do eurozóny a nepřišla tak o kompetence. Na tiskové konferenci po jednání s odbory to naznačil prezident Miloš Zeman, který tento krok centrální banky kritizuje dlouhodobě. Guvernér Miroslav Winter s prezidentovými výroky nesouhlasí. Devizové intervence kvůli hrozbě deflace spustila ČNB loni v listopadu. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.

Díky chystanému kurzarbeitu by stát mohl výrazně ušetřit na podporách v nezaměstnanosti. Podniky, které by neměly pro své lidi dost práce, by mohly získat příspěvek na mzdu od úřadu práce. Zaměstnanci by tak měli v období určeném vládou dostávat 90 procent své průměrné mzdy, 60 procent bude vyplácet firma a 30 procent ministerstvo práce. Pokud by například 5000 zaměstnanců s průměrnou mzdou pracovali jen dva dny v týdnu, půlroční výdaje by mohly činit 182 milionů korun místo 545 milionů na podpory. Nový program kurzarbeitu by stát mohl spustit od ledna. Vláda chce opatřením omezit propouštění ve firmách, na které dopadnou sankce mezi Evropskou unií a Ruskem. V jakých situacích by firmy mohly využít kurzarbeit, popsal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula:

Josef Středula, foto: Filip Jandourek

"Kurzarbeit by se použil krizí počínaje až po takového mimořádnosti. Mohla by to být vláda, která by určovala od kdy do kdy takového opatření může být použito. Druhá oblast použití je při nějakých tragédiích, třeba při povodních."

Ministerstvo práce už má připravený návrh, podle kterého by stejná pravidla platila i pro podniky v době krize nebo živelní katastrofy. Počítá se i se sezónním nedostatkem zakázek nebo restrukturalizací firmy.

Foto: Kristýna Maková

Stavební firmy v Česku stále bojují s tvrdou konkurencí ve výběrových řízeních, která výrazně sráží ceny veřejných zakázek. Konečné ceny tak jsou v průměru o více než 22 procent nižší než ceny projektované, podle nichž mají veřejní investoři připraveny své rozpočty. Vyplývá to z analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research a Komorou administrátorů veřejných zakázek. Počet i objem veřejných zakázek na stavby letos stoupá. V prvních šesti měsících letošního roku státní investoři zahájili 1877 výběrových řízení na stavební zakázky, což je o 38 procent více než loni. České stavebnictví výrazně zasáhla ekonomická krize. Od roku 2008 přišlo o 443 miliard korun, což je obrat za celý jeden rok. Podle analýzy statistických dat za tu dobu zkrachovalo 41 větších firem, o práci v sektoru přišlo až 50.000 lidí. Jedním z důsledků krize je také výrazný pokles cen ve veřejných stavebních tendrech.

Digitalizace zabíjí bankovní pobočky. Vyplývá to ze zprávy mezinárodní konzultační společnosti Bain & Company. Do roku 2020 bude 95 procent všech kontaktů mezi klientem a bankou digitálních a banky v Evropě zruší 40 procent svých poboček. Proměna je iniciována samotnými zákazníky, kteří ji už teď vyžadují. Touto cestou budou podle zprávy využívány nejen základní bankovní produkty, ale i strategické firemní bankovnictví a poradenství. Fyzické pobočky ale zcela nevymizí, jen se dramaticky zredukuje jejich počet, funkce, velikost a vzhled. Podle agentury Reuters jen v minulém roce zavřely banky v Evropě přes 3500 svých poboček. Češi jsou novým technologiím nakloněni. Už současný vývoj směřuje k dominanci bezkontaktních plateb a mobilního bankovnictví, zároveň se podle expertů snižuje objem plateb v hotovosti.

Foto: Evropská komise

Počet lidí, kteří si spoří na důchod v takzvaném třetím pilíři, klesá. U penzijních společností se ke konci prvního pololetí snížil na zhruba 4,8 milionu účastníků. To bylo o 85 tisíc méně než na konci loňského roku. Třetí pilíř je dobrovolné spoření. Část peněz si ukládá sám střadatel a část mu přispívá zaměstnavatel a stát. Umožňuje i daňové odpočty. Podle mluvčího Asociace penzijních společností Jana Sedláčka by se měl třetí pilíř víc zatraktivnit:

"Nejzajímavější by bylo ještě zvýšit zapojení zaměstnavatele. Když se podíváme na aktuální čísla, tak v současné době jenom zhruba 20 procent klientů dostává příspěvek od zaměstnavatele. Tam vidíme rozhodně rezervu. Zaměstnavatelé by se mohli zapojit výší úložky i počtem."

Podle analytika Broker Consulting Jana Šimka je trh s doplňkovým penzijním spořením přesycený. "Mnoho klientů vstoupilo do třetího pilíře před reformou, aby získali staré podmínky penzijního připojištění. Všichni, kteří doplňkové penzijní spoření chtějí mít, tak jej mají. Získat nové účastníky bude pro penzijní fondy velmi těžké,"řekl ČTK. Do systému dobrovolného penzijního připojištění je zapojeno přes 70 procent práceschopné populace.

Foto: Evropská komise

Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na ministerstvech se proti roku 2007 podle zjištění rady postižených výrazně zhoršilo. Žádný resort loni stanovené procento handicapovaných pracovníků nesplnil. Ministerstva také nepořizovala výrobky a služby od postižených, ale raději platila sankce. Zatímco před sedmi lety takto odvedla do rozpočtu víc než jeden milion korun, za loňský rok to bude 19 milionů, řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása. Ministerstvo financí by podle svého mluvčího handicapované rádo zaměstnávalo, do konkurzů se mu prý ale většinou žádní nehlásí. Firmy a instituce s více než 25 zaměstnanci by měly mít čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud handicapované nepřijmou, mohou odebrat zboží a služby, které poskytují firmy s více než polovinou postižených zaměstnanců. Když nesplní ani to, zaplatí sankci státnímu rozpočtu. Ministerstvo životního prostředí podle výsledků místo zhruba 21 postižených pracovníků má jen tři, ministerstvo práce místo 40 jen 36, obrana místo 318 pak 90.

Úrokové sazby hypoték klesly na rekordní minimum 2,72 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentrum Hypoindexu. Index sleduje od roku 2003 průměrnou úrokovou sazbu hypoték bez ohledu na dobu fixace. Ve srovnání s červnem je menší zájem o hypotéky. Může za to hlavně nižší počet refinancovaných hypoték. Banky v červenci stále nabízely různé akční nabídky a slevy, a to přilákalo do bank přes 8300 klientů. Ti si v sedmém měsíci letošního roku sjednali hypotéky v celkovém objemu přes 14 miliard korun. To je o miliardu méně, než tomu bylo v červnu. Lidé si také začali půjčovat nižší částky.

Kašperské hory, foto: archiv Radia Praha

Dvě ze tří podaných žádostí o průzkum zlata v Kašperských Horách zamítlo ministerstvo životního prostředí. Podle starostky Kašperských Hor Bohuslavy Bernardové neexistuje jiná než kyanidová metoda získávání zlata, která je podle českých zákonů zakázaná. Těžařům se podle jejich vyjádření vyplatí i jeden gram na tunu horniny, v oblasti je podle starostky výnos desetinásobný. Zbytky z těžby zlata a wolframu by se měly podle plánů těžebních firem z 90. let minulého století ukládat do 50 metrů vysoké nádrže pod hradem Kašperk. Drahé kovy se v Česku netěží už 20 let, neprobíhají ani průzkumy, řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromír Starý. Nejvíce se už od začátku 90. let hovoří o těžbě zlata v okolí Kašperských Hor na Šumavě. Zdejší ložisko zmapovala na konci 90. let firma Bohemia důlní a tvrdila, že zde v zemi leží asi 120 tun zlata za 130 miliard korun.

Technická univerzita v Liberci představila finální verzi bundy, která má zajistit bezpečnost cyklistů na silnicích. Svítí a signalizuje změnu směru jízdy. Vývoj technologie trval dva roky a oděv je unikátní i ve světovém měřítku. Cyklista je s ní vidět v noci až na vzdálenost 500 metrů a velmi dobře na 250 metrů. Běžně používané reflexní prvky upozorní řidiče na cyklistu ve vzdálenosti 200 metrů. Novinářům to řekl vedoucí katedry oděvnictví Antonín Havelka. V prodeji bude oděv od září. Technologie s bundou se bude prodávat za téměř 9000 korun.