Přehled tisku

Martin Bursík
0:00
/
0:00

Od pondělí veřejnost ví, že předseda zelených Martin Bursík smýšlí o některých ženách nepěkně, píše komentátor Lidových novin. Vrací se tak k vulgárnímu e-mailu, který Bursík prý omylem poslal poslankyni Olze Zubové. Aféra má podle autora i svá pozitiva: Například dokazuje, že zelení jsou stejní jako jiné strany a ve vedení mají osoby, které chováním připomínají zasloužilé soudružky doby minulé.

Dana Kuchtová a Martin Bursík, foto: ČTK
Od pondělí veřejnost ví, že předseda zelených Martin Bursík smýšlí o některých ženách nepěkně, píše komentátor Lidových novin. Vrací se tak k vulgárnímu e-mailu, který Bursík prý omylem poslal poslankyni Olze Zubové. Aféra má podle autora i svá pozitiva: Například dokazuje, že zelení jsou stejní jako jiné strany a ve vedení mají osoby, které chováním připomínají zasloužilé soudružky doby minulé. Například Dana Kuchtová chce Bursíka "projednat" na několika platformách a žádá jej, aby svou omluvu "posílil". V KSČ tomu kdysi říkali soudružská sebekritika.

Podle komentátorky Mladé fronty Dnes je "Bursíkova sprostonárodní aférka" dalším potvrzením nedůvtipnosti českých politiků. Ti pánové nemají ponětí, jak košaté nadávky nabízí krásný jazyk český, píše autorka a ptá se: Kde je, pánové, fantasie, vtip a šarm? Do jisté míry byl ale podle ní Bursíkův výrok pochopitelný. Slovo "kráva" je prý zvukomalebné a jadrná hláska "er" upouští přetlak emocí.

Korespondenci předsedy zelených hodnotí ve svém příspěvku také komentátor deníku Právo. Podle něj z aféry Bursík "ale přece jen tak lehce nevybruslí." Na e-mailové zprávě je podle něj nejhorší hrozba donucení ke spolupráci silou. Ta hrozba, kterou Bursík nyní zlehčuje, budí podezření, že ve straně zelených, jež slibovala přinést do politiky nový styl, je silové donucování ke spolupráci normální. Stejně jako mají zelení snahu se emancipovat vůči ODS, mají rebelové uvnitř strany dost důvodů se emancipovat vůči Bursíkovi, míní autor.


Foto: Evropská komise
Po zavedení eura v České republice sníží Česká národní banka počet členů v bankovní radě z nynějších sedmi na pět. Počítá s tím návrh nového zákona o ČNB, který má odloženou platnost až do okamžiku, kdy se v Česku začne platit eurem. Píše to Mladá fronta Dnes s tím, že pro vládu už je připravené přesné znění této normy. Termín zavedení evropské měny v ČR je zatím nejasný, současný konvergenční program totiž žádné konkrétní datum neobsahuje. Důvodem pro snížení počtu bankéřů je to, že po přijetí eura už nebude centrální banka rozhodovat o úrocích, a tedy jí ubude práce. Změna však nebude nijak razantní - dva bankéři k určitému datu o práci nepřijdou. Jejich šestileté funkční období doběhne a místa už nebudou znovu obsazena, vyplývá z návrhu zákona. Jeho věcný záměr vláda vzala na vědomí loni v březnu. S eurem podle deníku přijde pro centrální banku i jedna příjemnější změna. Bankovní rada totiž bude složena jen z guvernéra a čtyř viceguvernérů. Dnes jsou viceguvernéři jen dva. Ti jsou lépe placeni, mají o pětinu vyšší hrubé mzdy než zbylí členové, uvádí Mladá fronta Dnes.


Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s odstupujícím viceguvernérem České národní banky Luďkem Niedermayerem. Bankéř se v něm zamýšlí například nad vztahem politiků k centrální bance. "Samozřejmě, když člověk sleduje, co se děje, je mu jasné, jaké rozhodnutí by politici přivítali, aniž by se to vyřklo. To je prostě součást práce a myslím si, že člověk musí být vůči tomu imunní," uvedl odcházející člen bankovní rady. Niedermayer se také vyjadřuje k současné silné koruně. "Když se podíváte na Česko s více než šestiprocentním růstem a makroekonomickou stabilitou, tak si můžete říci: fajn, to je země, jejíž měna by mohla posilovat. Ale nemůžete si to říkat každý den a každý den chtít vidět korunu o 50 haléřů silnější. To bychom za chvíli opravdu byli ti úplně nejsilnější na světě, ale zato by se tedy nedalo nic vyrábět, nedalo by se podnikat," dodává ekonom.


Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice, který proslul zprávou o propojení politiky s organizovaným zločinem před volbami do sněmovny v roce 2006, se stal podnikatelem; 20. února založil bezpečnostní agenturu. Informují o tom Lidové noviny. Jan Kubice založil společnost s ručením omezeným s názvem SUB S.A. spolu se svým někdejším náměstkem Hynkem Vlasem, píše list. Kubice má prý ve firmě poloviční podíl. Předmětem podnikání je podle Lidových novin mimo jiné činnost informačních a zpravodajských kanceláří. Kubiceho jméno se v médiích objevilo v souvislosti s tím, že v květnu 2006, čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny, předložil tajné informace ze zprávy ÚOOZ. Ve sněmovně tehdy řekl, že se tehdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD), ministerstvo vnitra a policejní prezident snaží ovlivňovat vyšetřování některých případů. Uvedl, že organizovaný zločin prorostl do státní správy, což prý potvrzují právě utajované dokumenty ÚOOZ. Společně s Kubicem byli tehdy na jednání výboru i další členové vedení útvaru Hynek Vlas a Jaroslav Hruška. ČSSD tvrdila, že ji únik Kubiceho zprávy ve volbách poškodil. V polovině ledna sociální demokracie a Paroubek policii a Kubiceho zažalovali kvůli protiprávnímu zásahu do volebního boje. Městské státní zastupitelství v Praze ale na konci ledna rozhodlo, že Kubice, Vlas a Hruška nespáchali žádný trestný čin. Kubice a Vlas od policie na konci ledna odešli, připomínají Lidové noviny.


Deník Právo se na své titulní straně věnuje sporu policejních bodyguardů se svými nadřízenými z policejního prezidia. Bodyguardům z útvaru ochranné služby se nelíbí, že mají za svou práci málo peněz. Přitom podle nich ručí za životy politiků. A proto teď míří k soudu. Od toho si slibují, že jim přiřkne vyšší platovou třídu. Teď jsou zařazeni v sedmé. Podle šéfa útvaru Lubomíra Kvíčaly si ochránci vydělávají kolem třiceti tisíc hrubého měsíčně. Kdyby u soudu uspěli, měli by o čtyři tisíce více, řekl Kvíčala deníku Právo. Šéf personálního oddělení na policejním prezidiu Roman Fidler podle listu tvrdí, že požadavek obránců není oprávněný. "Rozdělení do jednotlivých tarifních tříd jsme se snažili dělat spravedlivě a podle nás odpovídá skutečné náplni jejich práce,"řekl deníku Právo Fidler. Další vlny žalob se prý neobává.


Antonín Holý
Hospodářské noviny zjistily, že nejpozději v létě se v Česku začne testovat lék, o kterém mnozí mluví jako o zázraku. Látka, kterou objevil český vědec Antonín Holý, je nadějí pro pacienty s vážným nádorovým onemocněním, například chronickou lymfatickou leukémií. V Česku ji chce otestovat americká firma Gilead Sciences, která s Holým spolupracuje. Látka se bude zkoušet v několika předních hematoonkologických ústavech, například v Praze či Brně. Zatím se ve Spojených státech zkoušela na psech. Nyní se má jak ve Spojených státech, tak u nás zkoumat, zda je možné ji použít u lidí. V Česku budou lékaři sami vybírat dobrovolníky, kterých má být několik desítek.