Surrealismus, psychoanalýza a terapie LSD básníka Zbyňka Havlíčka

Významným proudem v moderní literatuře 20. století byl surrealismus. Knihovnička dnes představí pozapomenutého, avšak velmi podstatného českého tvůrce surrealistického vyznání, Zbyňka Havlíčka, který byl synem romanopisce Jaroslava Havlíčka. Hostem rubriky bude Havlíčkův editor Stanislav Dvorský.

Přestože básník Ludvík Kundera soudí, že avantgardní směry včetně surrealismu jsou v současné literatuře rozemlety na prášek, surrealismus je jediný, který si v jisté míře drží kontury i jako společenství spřízněných a vyznavačů. Po celá devadesátá léta například vycházela kulturní a umělecká revue Analogon, kterou založil v roce 1969 Vratislav Effenberger. V roce 1969 zemřel na leukémii v sedmačtyřiceti letech básník Zbyněk Havlíček.

V nakladateství Torst vychází čtyřsvazkové Spisy významného surrealistického básníka, esejisty, překladatele a klinického psychologa Zbyňka Havlíčka. Po úvodním svazku Dopisy Evě se jako druhý objevila soubor esejů, přednášek a teoretických prací Skutečnost snu. Knihu uspořádal Stanislav Dvorský.

"Byl básník ale profesí byl klinický psycholog, zabýval se psychoterapií a především byla osou jeho odborného zaměření psychoanalýza. To je velmi pozoruhodné, v celém předválečném i poválečném surrealismu nenajdeme osobnost, která by v sobě slučovala tvůčí zaměření se zaměřením na klinickou psychologii.

Právě teď je to 36 let od jeho předčasného úmrtí. On napsal 28 sbírek, z nichž za jeho života vyšla jedna, časopisecky. Bylo to na poslední chvíli v srpnu 1968, před okupací. Pak se už začínalo stmívat, on zápasil s leukémií, jíž nakonec podlehl, a po jeho smrti už jen ubývalo naděje na vydání jeho díla. Dožíváme se té podivné okolnosti, že se k nám jeho dílo dostává až nyní."

Jakých témat se eseje dotýkají?

"Jde o celou škálu témat a o práce nebo proslovené studie nejrůznějšího charakteru. Jednak se ve svých esejích zabývá sebereflexí vlastního básnického díla a zrození básnické osobnosti, tzn. pátrá ve vlastním dětství, a naopak jsou tam studie, které vycházejí z jeho klinické praxe, třeba studie věnované schizofrenii, zabýval se také LSD terapií, což byl v 60. letech u nás velmi jedinečný pokus. Polemizuje s pokusy využít LSD k získání hlubší zkušenosti a proměně osobnosti."

Ve svých statích reflektuje vlastní básnickou tvorbu, obšírně se také zabývá sny a v řadu studií se věnuje surrealismu. S jakými prameny měl po tak dlouhé době editor Stanislav Dvorský možnost pracovat?

"Je pravda, že na rozdíl od poezie, kterou publikovat nesměl, tak pokud jde o jeho teoretické práce a esejistiku, tam určité možnosti měl. Řadu textů přednesl, některé byly i publikovány, v dnes nedostupných sbornících. Toto je první souborné vydání jeho teoretického díla, pracoval jsem i s nepubliikovanými texty z pozůstalosti. Havlíčkova pozůstalost byla uložena na mnoha místech, velkou část svěřil ještě před smrtí Vratislavu Effenbergrovi. Druhá část byla po celou dobu uložena v jeho profesionálních působištích, v léčebnách v Dobřanech a v Sadské. Odtud přešla pozůstalost do rukou jeho dlouholeté důvěrné přítelkyně Evy Sadské, která ji teď poskytla k vydání nakladatelství Torst."

Třetí ze čtyř svazků podle Dvorského přinese především Havlíčkovu poezii.