Tábor v Ocmanicích ovládli Bruskové

Prázdniny jsou v druhé půlce. Některé děti se už vrátily z táborů plné zážitků z výprav, her a nočních hlídek. Na závěr skautských táborů se zapaluje zvláštní slavnostní oheň. Může se u něj sedět jen ve skautských krojích a ohniště se musí obcházet výhradně ve směru pohybu hodin. Svůj závěrečný slavnostní táborový oheň už letos nedaleko Náměště nad Oslavou zapálili i skauti z oddílu Brusk, tedy Češi a Slováci, kteří žijí v belgickém Bruselu.

Že by se na ohni opékaly buřty, místní kuchař odmítl. Jak řekl, na táboře se jí zdravě. Právě tu chystali zeleninový salát s těstovinami. Buřty navíc na slavnostní oheň nepatří.

Za půlkruhem stanů už rostla na ohništi hranice, která z dálky vypadala jako metr a půl vysoká dřevěná věž - sedmiúhelník z velkých polen.

Skautský oddíl Brusk má na košili domovenku Brusel

„Název Brusk znamená Bruselští skauti. V Bruselu je poměrně silná komunita Čechů a Slováků, a jejich děti začaly jezdit na výlety do Bruselu a blízkého okolí. Od roku 2011 jsme začali jezdit na letní tábory sem na Vysočinu, a moc si to tady užíváme“, říká Pižin, hlavní vedoucí tábora v Ocmanicích.

Mezitím už skauti zapalují slavnostní oheň. Ten se musí zapálit pochodněmi ze čtyř světových stran. „Přicházím ze severu a zapaluji oheň pravdy, jehož zákony jsou poctivost, pokora a pravdomluvnost“, říká jeden ze skautů. Do toho zní zpěv písničky Červená se line záře a za pár minut už plamen šlehá do čtyř až pěti metrů.

Opět za rok v Ocmanicích

A co se dětem na táboře líbí? „Mně se líbilo, i když jsme byli na výpravě vyčerpaní, jak jsme se ve skupině morálně podporovali a šli jsme pořád dál“, říká jedna za skautek. Dalšímu se líbilo například pouštění draka.

Slavnostní oheň už vyhasl, podsady a celty stanů jsou složené ve stodole. Louka na břehu řeky Oslavy osiřela až do příštího léta, kdy se na ni Bruskové zase vrátí.