Tereza Maxová: Když člověk pomůže dětěm, tak ta práce a peníze stály za to

V Praze se před pár dny konal desátý ročník charitativní módní přehlídky Fashion for Kids. Stojí za ní známá česká modelka Tereza Maxová, která prostřednictvím své nadace pomáhá od roku 1996 znevýhodněným dětem v Česku.

Vrcholem večera bylo vyhlášení částky, kterou nadace za minulý rok získala, téměř 10, 5 milionu korun. Více než 217 tisíci k tomu přispěl i letošní exkluzivní host, kanadský písničkář Bryan Adams. Jeho kytaru spolu s fotografií Terezy Maxové a dvěma vstupenkami právě za tolik vydražila jeho česká fanynka. Před dvěma lety převzala za Tereza Maxová za svou charitativní činnost prestižní krajanskou cenu Významná česká žena ve světě. Zpočátku však Tereze Maxové lidé příliš nevěřili, že charitativní práci myslí vážně. Vše začalo návštěvou pražského kojeneckého ústavu:

"Já si myslím, že to bylo velmi intuitivní, velmi spontánní rozhodnutí. V té době jsem žila v New Yorku, ve světě glamour a show businessu. Když jsem byla na skok v Čechách, tak jsem chtěla někomu pomoci. Chtěla jsem pomoci konkrétně, tak jsem si našla kojenecký ústav. Když jsem vstoupila do kojeňáčku, vůbec jsem si nedovedla představit, co mě tam čeká nebo jak to tam bude vypadat. Tenkrát mě to hrozně vzalo. Bylo to prostředí v podstatě nemocniční. Sestřičky v bílých pláštích, děti po deseti v postýlkách, v té době ještě v kovových. Každé to dítě s vámi chtělo hned odejít. Já jsem si říkala: to není možné, že tolik dětí vyrůstá bez rodičů. Začala jsem se o to víc zajímat, finančně přispívat svými honoráři. Našla jsem partu mladých lidí, kteří taky chtěli dělat něco, co má smysl a dodnes to s nimi táhnu. Rok na to jsme založili nadaci. Dnes to děláme určitě systematičtěji a profesionálněji, ale začínali jsme opravdu na koleně. Měli jsme velké plány a velké ideje, jak pomoci dětem."

Jak se lidé zpočátku dívali na vaši nadaci? Věřili jí?

"Myslím, že ne. Spíš se na to koukali tak, že je to jeden z rozmarů modelky, která tu bude chvilku, dá tady malou materiální záplatu a odejde. Myslím, že se na to nekoukali dobře ani pracovníci v dětských domech a ústavech. Říkali si: možná si chce nějaké děcko adoptovat a přišla si ho vybrat. Myslím, že pro ně bylo překvapení, že jsem u toho zůstala, začalo mě to víc zajímat. Pomáhali jsme, když přišly povodně. Věnovali jsme jeden z největších darů. Můj první dar byla sanitka, tenkrát stála skoro milión korun. Postupem času říkali: ona to opravdu myslí vážně, ona chce pomoct. Pak jsme zjistili, že když dětem postavíte bazén na zahradě, tak jim zas tolik nepomůžete. Mnohem důležitější je dát něco, co si mohou odnést sebou, co se naučí, na čem mohou stavět v budoucnosti, když jim ta rodičovská láska nebyla daná."

Jaké jsou hlavní oblasti pomoci nadace?

"Začali jsme úplně od začátku. Důležitá je prevence, aby se děti nedostávaly do ústavů. Takže pomoc sociálně slabým rodinám, aby měly asistenční službu. Pomáháme maminkám, když otěhotní velmi mladé nebo mají problémy s alkoholem, drogami. Každý z nás se může dostat do situace, která není lehká. Radíme, kde získat azylové bydlení, jak si požádat o příspěvky na dítě, jak se o dítě starat. Děti pak nemusí být těmto mladým matkám odebrány. Pomáháme i dětem, které se bohužel do toho ústavu dostanou. Snažíme se přiblížit ten jejich život normálnímu životu. Podporujeme transformaci kojeneckých ústavů v rodinná centra, pěstounskou péči, adopci. Tam míří finance z nadace. Snažíme se, aby ti, co odcházejí z dětských domovů, našli tu správnou cestu, správný směr, kam se vydat. Takže vzdělání, financujeme třeba pedagogy, kteří docházejí do dětských domovů, pomáhají dětem s úkoly. Jsou to psychologové a tak se snaží nabourat bariéru, kterou mají, protože spousta těch dětí je sexuálně zneužívaných, týraných. Je třeba s nimi komunikovat, aby jim pomohli, aby se děti dokázaly postavit na vlastní nohy, protože spoustu věcí opravdu neví."

Není trošku frustrující, že člověk nemůže pomoci všem, že musí vybírat?

"My vůbec nevybíráme. Já si myslím, že když člověk pomůže jednomu dítěti, změní nebo mu zpříjemní život, tak ta práce a peníze stály za to. Člověk by opravdu věnoval obrovskou sumu peněz, aby ten jeden dětský osud mohl změnit."

Vzpomínáte si na nějaký příběh dítěte, na který si pamatujete dodnes?

"Těch je spousta. Já třeba dodnes udržuju kontakt s dvojčaty Romanem a Filipem, které jsem si brávala domů. Byla to romská dvojčata. Byly jim čtyři roky, tenkrát se kluci ještě počurávali, nemluvili. Byli divocí, ale něco v nich bylo takového živého, energického. Já jsem je měla hrozně ráda. Oni se vždycky báli našeho psa. Vždycky jim udělal radost nějaký zážitek. My jsme je brávali na poutě, na hřiště, trávili s námi Vánoce. Byli vždycky hrozně rádi, sedli si na gauč, drželi mě, moji mamku, bráchu. Mému bráchovi říkali teto a byli opravdu spokojení. Dlouho se pro ně hledala náhradní rodina. Nakonec se našla rodina, která žila v Anglii s českým tatínkem a anglickou maminkou. Byli to křesťané, kteří si tyhle problémové romské kluky vzali. Dneska bude z jednoho student práv a druhý je výborný návrhář oblečení. Vždycky říká, že to má po mě. Jsem ráda, že mě berou jako svoji druhou rodinu. Svoje alba jsem přidala k albům, který mají se svojí maminkou. Dodnes jsem s nimi v kontaktu a těší mě, že z nich vyrostli slušní fajnoví kluci."

V rámci galavečera módní přehlídky vystoupili ti, kterým Nadace Terezy Maxové pomohla. Třeba nadaný klavírista Tomáš Kačo, který letos nastupuje na prestižní Berklee College of Music v americkém Bostonu, nebo Bohumila Sommerová, která díky Nadaci Terezy Maxové dětem získala možnost stát se operní zpěvačkou. Ocenění za mimořádnou pomoc opuštěným a ohroženým dětem pak dostal Josef Trnka, který po odchodu z dětského domova získal nabídku práce pro nadaci a už deset let pracuje s handicapovanými dětmi. Jak uvedla Tereza Maxová, mezi přispěvateli pro její nadaci jsou drobní dárci i velké korporace:

"Člověk se snažil přemluvit spoustu lidí a snažil se využít i svět módy, který dlouhou dobu využíval mě, pro něco, co má smysl."

Máte pravidelné dárce?

"Máme pravidelné dárce. Máme dárce od paní, která přinesla peníze v igelitové tašce, které šetřila osm let, až po dárce, který přijede ze zahraničí a věnuje nám veškeré svoje dědictví. Říká, že si to zaslouží víc děti, které rodiče nemají, než jeho vlastní. Mezi dárci jsou i velké korporace. S těmi máme projekty na delší dobu. Dárců je spousta, od malých až po ty hodně velké. Každá koruna je důležitá, my si vážíme i dárce, který nám pošle jednu korunu."

Vy máte tři děti, pomýšlíte ještě na přehlídková mola?

"Já už na přehlídková mola chodím jen tehdy, když chci pomoc dobré věci. Ať už je to v Čechách nebo v New Yorku, Life Ball ve Vídni, kde člověk pomůže boji proti AIDS. Já už jsem se napřehlídkovala dostatečně."

Nadace Terezy Maxové pomáhá opuštěným dětem ve více než 200 dětských domovech, kojeneckých ústavech a dětských centrech. Pod patronací má více než 24 000 tisíc dětí vyrůstajících v ústavní a náhradní rodinné péči, stejně jako v sociálně slabých rodinách v Česku. Nadace za svou činnost přerozdělila a utratila okolo 220 miliónů korun. Tereza Maxová se nedávno se stala patronkou dětského domova v rodných Pardubicích. Jak uvedla v jednom z rozhovorů, i když žije v Monaku, má doma českou televizi, české knížky a na vánočním stole bude "bohemka" a bramborový salát.