Týden v České republice 37-2018
Nové cíle odborů: kratší pracovní doba, 5 týdnů dovolené a vyšší mzdy České domácnosti podle bankovní asociace bohatnou rychleji, než se zadlužují Výdaje na vzdělání v ČR patří nadále k nejnižším v OECD Čeští vědci našli nový způsob zkoumání rostlin Fotbalová reprezentace hledá nového trenéra
Odbory chtějí uzákonit pět týdnů dovolené a zkrátit pracovní dobu v Česku
Odbory chtějí do pěti let zkrátit pracovní týden v Česku o půl hodiny denně, na 37,5 hodiny týdně. Oznámila to Českomoravská konfederace odborových svazů po jednání v Praze, kterého se zúčastnilo asi 1300 odborářů. Češi podle komory za rok odpracují až o 400 hodin víc než Němci.
Do chystané novely zákoníku práce chtějí navíc prosadit pět týdnů dovolené. Odborový předák Josef Středula věří, že to nebude problém.
„Bude rozhodně pomocným argumentem skutečnost, v kolika firmách již je dohodnuta pětitýdenní dovolená a z toho pohledu se dá usuzovat, že bude menší problém ji zavést pro všechny. Navíc dovolenou určuje zaměstnavatel", upozornil Středula.
Odbory se také dohodly, že budou pro příští rok požadovat zvýšení minimální mzdy na 13 700 Korun a růst mezd o 7 až 9 procent. Zvýšení mezd zaměstnancům zlepšuje podle odborů i investice do nových metod a postupů. Podle Středuly vyšší mzdy firmy také motivují, aby některé zaměstnance nahrazovali stroji a chránili tak zdraví pracovníků.
Zástupci zaměstnavatelů skokové přidávání odmítají. Podle ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče je požadavek odborů na vyšší mzdy zbytečný, protože očekávají jejich růst asi o 8 procent.
„Se možná odboráři trochu vlamují do otevřených dveří. Mzdy jsou hnány nahoru tím napětím na trhu práce, velkou poptávkou po pracovní síle, nedostatkem pracovních sil", říká Minčič.
Na růstu platů zdravotníků se odbory s ministrem nedohodly
Lékařské a zdravotnické odbory se s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem za hnutí ANO nedohodli na zvýšení platů. Po schůzce ve sněmovně trvají na svém - chtějí deset procent navíc pro všechny lidi, kteří pracují v oboru. Důvodem je podle nich podstav v nemocnicích a velké vytížení stávajících pracovníků. Odkazují se také na sliby předchozí vlády.
Ministr Vojtěch na požadavky odborů ale přistoupit nechce. Zdravotníkům totiž odmítá přidávat plošně. Podpořit chce třeba zdravotní sestry a mladé lékaře.
„My jsme dali nabídku - všem sestrám a začínajícím mladým lékařům 7 procent a 2 procenta zbytku zaměstnanců. S tím, že předpokládáme, že zkušení lékaři budou odměněni osobním motivačním příspěvkem. To nebylo akceptováno, odbory řekly - buď 10 procent plošně všem anebo se bavit nechceme", vysvětlil ministr.
Od poloviny srpna jsou odbory ve stávkové pohotovosti, stávka ale podle nich zatím reálná není. Chtějí upozorňovat na zneužívání přesčasů a žádat inspektoráty práce, aby zkontrolovaly v nemocnicích počty přesčasových hodin, říká předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.
„Začneme tvrdě vyžadovat dodržování zákonů, které jsou dnes v českém zdravotnictví ve velkém porušované. Chceme do nemocnic poslat inspektory, kteří potvrdí naše tvrzení a myslím že pan ministr s tím bude muset něco dělat", uvedla a dodala, že pracovní podmínky ve zdravotnictví jsou podle ní neúnosné a lidé kvůli tomu odcházejí pracovat jinam.
Ve zdravotnictví pracuje asi 260 tisíc lidí, dalších sto tisíc v sociálních službách. Nejvíc je zdravotních sester. Loni podle ministerstva zdravotnictví jejich platy stouply o 12 procent. V nemocnicích jich přesto chybí asi tři tisíce.
Vláda chce lépe kontrolovat příspěvky pro neziskové organizace
Vláda připravuje systém evidence příspěvků pro neziskové organizace. Po zasedání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Podle něj by mohl fungovat od ledna. Ministryně financí Alena Schillerová za ANO k tomu řekla, že stát v současné době neví, kam přesně peníze posílá.
Dodala, že její resort hledá technické řešení, jak bude sledovat pohyb peněz určených neziskovým organizacím. Nově by mělo být zajištěno, že stát ví, jak a na co peníze neziskový sektor čerpá.
Poslance Martina Kupku z ODS překvapilo, že se resort financí doteď nezajímal, kam stát peníze v případě neziskového sektoru posílá. Opatření je podle něj ale potřeba.
„Existuje bohužel neuvěřitelné množství různých dotačních programů, nad kterými stát není schopen držet pevnou ruku, ale měl by vědět, kam peněžní prostředky rozděluje", uvedl.
Podle poslance Víta Rakušana ze Starostů a nezávislých se vláda snaží zavedením systému pro lepší kontrolu jen zakrýt předchozí spory o peníze pro nevládní organizace.
Podle předsedkyně Asociace nestátních neziskových organizací Martiny Berdychové by se stát měl zaměřit i na ostatní dotované organizace.
„Pokud chce mít stát přehled, kolik stojí veřejně prospěšné služby, tak do přehledu by měl započítat i příspěvkové a rozpočtové organizace. Neziskovky tvoří přece jen část", upozornila.
Bankovní asociace: České domácnosti bohatnou rychleji, než se zadlužují
Za posledních 10 let celkové bohatství českých domácností stouplo téměř o čtyřicet procent, téměř na 11 bilionů korun. Vyplývá to ze zprávy České bankovní asociace. Podle ní domácnosti bohatnou rychleji, než se zadlužují.
„Z naší analýzy vyplynulo, že české domácnosti do bank ukládají celkově více peněz, než si z nich berou v podobě půjček. České domácnosti bohatnou rychleji, než se zadlužují, což je dobrá zpráva. Nicméně je to potřeba brát s rezervou, protože existují mezi domácnostmi značné majetkové a příjmové rozdíly", říká jeden z autorů zprávy Petr Teplý z Vysoké školy ekonomické.
Vklady domácností u bank na konci minulého roku převyšovaly úvěry o 772 miliard korun.
Nejvíce peněz drží domácnosti na běžných a spořicích účtech, zatímco termínované vklady jsou zejména od poslední krize v závěru minulé dekády výrazně méně populární.
Česká republika dává na vzdělání skoro nejméně peněz z vyspělých zemí OECD
Česká republika dává na vzdělání 3,8 procenta hrubého domácího produktu, to je skoro nejméně z vyspělých zemí OECD. Průměr výdajů na vzdělání podle studie OECD je 5 procent. Menší podíl než ČR investovalo pouze Irsko, Maďarsko a Lucembursko. Data zveřejnila OECD na svých internetových stránkách.
S nízkými výdaji na vzdělání souvisí také malé platy učitelů v České republice - v porovnání s jinými pracovníky s vysokoškolským vzděláním berou jen 60 procent jejich výdělku.
Podle poslance ANO Ivana Jáče z Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jde o dlouhodobý problém. „Ten diferenciál se hromadí a může dojít k nějaké kolapsové situaci", upozornil.
Podle místopředsedy ODS Martina Baxy chybí v českém vzdělávacím systému přibližně 50 miliard korun ročně. „Způsobuje to vážné problémy. Klesající průměrné platy učitelů vůči ostatním zaměstnancům, stárnutí pedagogického sboru, nezájem mladých lidí o studium na pedagogických fakultách to vytváří třaskavou směs", uvedl.
Vláda by podle něj navíc měla mít jasný plán, jak k výraznému navýšení rozpočtu školství dospět. „Ekonomika zažívá bezprecedentní růst, doslova teče proud peněz do státního rozpočtu. A musí se jasně říct, že školství je priorita".
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO původně učitelům sliboval zvýšit platy od září, teď termín posunul na leden. Učitelé dostanou přidáno o 15 procent, nepedagogičtí pracovníci o 10. V programovém prohlášení vlády je, že chce, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017. Což by znamenalo 46 tisíc korun měsíčně.
Letos si pedagogové meziročně ve druhém čtvrtletí polepšili o 12,3 procenta. Průměrná měsíční mzda tak je téměř 30 200 korun.
Českým hotelům se daří. Mají skoro o třetinu víc hostů než před šesti lety
V českých hotelech šestým rokem po sobě přibývají hosté. Od roku 2012 se návštěvnost zvýšila o víc než 30 procent. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Loni se v hotelech a penzionech ubytovalo přes 20 milionů lidí.
Ze zahraničí jezdí do Česka na dovolenou nejčastěji Němci, Slováci, Poláci, Rusové a Američané. Stále větší zájem je taky ze strany Číňanů a Korejců, říká Pavel Vančura z oddělení statistiky cestovního ruchu Českého statistického úřadu.
„Z těchto dvou zemí k nám přijíždí o 300 procent více turistů než v roce 2012. Loni se zde ubytovalo skoro půl milionu Číňanů a více než 4150 tisíc Korejců", upřesnil.
Nejnavštěvovanějším místem je Praha, kde se ročně ubytuje 40 procent všech turistů. Druhým nejoblíbenějším cílem je Karlovarský kraj, hlavně díky lázeňství.
Dcera Zdeňka Milera prohrála spor o Krtečka
Výtvarnice Kateřina Milerová prohrála spor o svou knihu Krtek na návštěvě. Podle pražského vrchního soudu ji nesmí dál vydávat a neprodané publikace musí stáhnout z trhu. Kateřina Milerová uzavřela v roce 2011 licenční smlouvu se svým otcem, autorem Krtka Zdeňkem Milerem.
Na příbězích o kreslené postavičce spolupracovali už za umělcova života a Kateřina v tom poté pokračovala. Podle rozhodnutí pražského vrchního soudu je ale licenční smlouva neplatná, protože v ní není zmíněná žádná odměna. Upozornila na to správkyně Milerova dědictví Milena Fischerová. Podle jejího právníka Jiřího Matznera se verdikt netýká jen knihy.
„Ona není oprávněná nakládat s dílem krtek. Čili nevztahuje se to jen na tuto knížku, ale na jakékoli jiné nakládání s tím díle jako takovým", vysvětlil.
Milena Fisherová navíc nesouhlasí ani s novou postavou v knize, paní Krtečkovou.
Právník Kateřiny Milerové Richard Pecha ještě nejspíš podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle něj totiž z licenční smlouvy vyplývá, že umělec chtěl, aby jeho dcera v příbězích o Krtkovi pokračovala.
Spory ohledně Krtka se už ale táhnou několik let. Miler po sobě totiž zanechal několik různých závětí a není proto jasné, kdo má dědit. Možných dědiců je pravděpodobně šest. Soudy řeší i spor s jeho vnučkou Karolínou Miler. Ta poskytuje licence na Krtečka na základě smlouvy, o které soud loni nepravomocně taky prohlásil, že je neplatná. I Karolína Miler se odvolala.
V licencích na populární postavu animovaného Krtečka jde podle odhadů o roční výnosy v milionech korun.
Čeští vědci našli nový způsob zkoumání rostlin
Výrazného úspěchu dosáhli olomoučtí vědci při sledování vývoje rostlin. Odborníci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum jako první na světě vyvinuli metodu, která zkoumá vnitřní stavbu zemědělských plodin.
Díky tomu je podle docenta Miroslava Ovečky možné zjistit, jak na plodinu působí mikroorganismy a jestli jí pomáhají přežít.
„V případě vojtěšky a ječmene bychom těmto rostlinám mohli pomoct bojovat proti nepříznivým podmínkám prostředí takzvanými biologickými zbraněmi. To znamená, že pokud si rostlina dokáže vytvořit vylepšenou ochranu, nebudeme muset používat tolik chemických látek", vysvětlil.
Metoda založená na fluorescenční mikroskopii může pomoci zvýšit výnosy plodin. O převratném objevu informoval i jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature Plants.
Fotbalová reprezentace stále nemá trenéra, hlavním kandidátem je Šilhavý
Česká fotbalová reprezentace stále hledá nového trenéra. Karel Jarolím skončil po porážce 1:5 v Rusku, která byla nejvyšší v samostatné historii národního týmu. O jeho odchodu se mluvilo už po kvalifikaci na mistrovství světa, kdy čeští fotbalisté porazili jen Norsko, San Marino a Ázerbájdžán. Tehdy podmínilo vedení svazu jeho další pokračování úspěchem v Lize národů.
Vedení Fotbalové asociace ČR nyní hledá kompletní realizační tým. Nejvážnějším kandidátem na pozici hlavního kouče zůstává Jaroslav Šilhavý.
„V tuto chvíli můžeme potvrdit, že vedení fotbalové asociace začalo prioritně jednat s panem Jaroslavem Šilhavým o jeho případné pozici trenéra národního týmu. Tato jednání jsou pro nás v tuto chvíli prioritou číslo jedna a doufáme, že příští týden bychom mohli mít v tomto směru jasno", řekl mluvčí FAČR Michal Jurman.
Šestapadesátiletý Jaroslav Šilhavý je rekordmanem v počtu ligových startů, v dresech Plzně, Chebu, Slavie, Drnovic a Žižkova odehrál 465 zápasů. Hráčskou kariéru uzavřel v roce 1999 a dal se na trenérskou dráhu. Naposledy trénoval Slavii, se kterou v roce 2017 získal titul. Ligu předtím vyhrál také s Libercem. V minulosti už v reprezentaci působil coby asistent Karla Brücknera a Petra Rady.
Vedení asociace oslovilo také bývalého fotbalistu Karla Poborského s nabídkou, aby se stal asistentem reprezentačního trenéra. Poborský nabídku ale podle Jurmana odmítl.
