Týden v Česku 16/2018
České reakce na spojenecký útok v Sýrii, vyjednávání o nové koaliční vládě, úmrtí oscarového režiséra Miloše Formana i převoz ostatků kardinála Josefa Berana do Prahy - to jsou hlavní témata zpravodajského přehledu Týden v Česku.
České reakce na spojenecké bombardování Sýrie
V noci na sobotu zaútočily Spojené státy, Velká Británie a Francie na syrské hlavní město Damašek a základnu v Homsú. Šlo o reakci na předchozí chemický útok na syrské město Dúmá, kde zemřely desítky lidí. Z použití zakázaných chemických zbraní viní Západ syrského prezidenta Bašára Asada, podporovaného Ruskem. Podle české velvyslankyně v Sýrii Evy Filipi nebyli při sobotním spojeneckém útoku na Damašek ohrožení žádní Češi:
„To byly cílené tři útoky mimo oblast, kde se pohybujeme. Pokud jde o naše občany, tak jsou všichni v pořádku.“
Česká republika o spojeneckém útoku věděla předem. V sobotu to po zasedání krizového štábu potvrdil ministr zahraničních věcí v demisi Martin Stropnický z hnutí ANO. Podle něj byl útok ze strany Západu jasným vzkazem těm, kteří by chtěli dál útočit chemickými zbraněmi.
„My samozřejmě jako Česká republika budeme vždycky podporovat a maximálně se snažit přispět k nevojenskému řešení konfliktu, a to jakéhokoliv. Přispět k řešení jednáním a diplomatickou a politickou cestou. My jsme vystupovali a vždy budeme vystupovat proti jakémukoliv použití chemických zbraní.“
Podle ministryně obrany Karly Šlechtové z hnutí ANO nehrozí českým občanům v souvislosti s útokem v Sýrii žádné nebezpečí.
K útoku v Sýrii se vyjádřila i řada dalších českých politiků. Prezident Miloš Zeman ho zkritizoval. Podle něj útok proti jakékoli zemi může být veden jen se souhlasem Rady bezpečnosti OSN. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 prohlásil, že západní země rozvrtaly Blízký východ.
„Do Sýrie se začínají vracet první uprchlíci, což je nesmírně pozitivní zpráva. A jestliže nějaký kovbojský projekt tuto pozitivní zprávu mírně řečeno brzdí, tak je to samozřejmě chyba.“
Premiér v demisi Andrej Babiš /ANO/ nejprve označil útok spojenců na Damašek za nevyhnutelný. Ppo nedělním setkání s prezidentem Zemanem však prohlásil, že samotný vojenský útok nic nevyřeší. Preferoval by diplomatické řešení konfliktu.
„Ten útok byl veden proti údajné výrobě chemických zbraní. To je samozřejmě dobře, problém Sýrie a lidí, kteří tam žijí, to ale neřeší. Proto si myslím, že preferovaná by měla být diplomatická cesta a měli bychom se snažit o mírové řešení. Eskalace vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem není dobrá.“
Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka může útok spojenců na Sýrii destabilizovat situaci v celém regionu.
„Jakékoli použití chemických zbraní je nutné odsoudit a celý incident je nutné vyšetřit. Ty noční letecké útoky nicméně proběhly bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Mám pocit, že budou spíše eskalovat napětí v regionu, ve kterém by měla dostat šanci diplomacie.“
Spojené státy Česku za podporu svého útoku v Sýrií poděkovaly. Ministru zahraničí v demisi Martinu Stropnickému z hnutí ANO v noci na neděli telefonoval jeho americký protějšek John Sullivan. Česko přitom podle mluvčí ministerstva zahraničí Ireny Valentové označil za spolehlivého spojence.
„Zároveň spolu také hovořili o naší ambasádě v Damašku, která je stále funkční a která v zemi zastupuje i zájmy Spojených států. O rozhovor nás požádala americká strana.“
Sněmovna tento týden požádala vládu o „jednoznačná a konzistentní" zahraničněpolitická stanoviska. Premiér by podle poslanců měl pozice Česka k závažným mezinárodním událostem předem konzultovat s předsedy sněmovních stran. Poslanci se na tom usnesli na závěr debaty o použití chemických zbraní v syrském městě Dúmá a o následném odvetném útoku spojenců. Současně vyzvali vládu, aby se více zasazovala o mírové řešení v Sýrii.
Vyjednávání o vládě
Toto pondělí zahájilo hnutí ANO další kolo vyjednávání o nové vládě. Po krachu koaličních jednání z předchozího týdne se předsednictvo a výbor ANO minulý čtvrtek překvapivě rozhodly, že jednání se sociální demokracií obnoví. Vedení vítězného hnutí ANO tak dalo najevo, že nebude respektovat doporučení prezidenta Miloše Zemana, aby šéf hnutí a premiér v demisi Andrej Babiš o nové vládě nadále jednal s komunisty a SPD Tomia Okamury. V pondělí se setkali vyjednavači obou stran a ČSSD si vyslechla nabídku hnutí ANO na rozdělení ministerských křesel v příští vládě. Předseda ČSSD Jan Hamáček však jednání nechtěl komentovat.
„Hnutí ANO nám dnes sdělilo svou představu, za jakých podmínek by mohlo pokračovat jednání o případné vládní spolupráci. Tuto informaci však jako první uslyší členové politického grémia poté členové předsednictva, které se sejde v pátek. Předsednictvo se rozhodne, zda tuto nabídku akceptujeme či nikoli".
Podle serveru echo24.cz hnutí ANO nabídlo ČSSD pět křesel ve vládě: obranu, zahraničí, školství, kulturu a sociální věci nebo zemědělství. Ministrem vnitra by měl být nestraník, na kterém se shodnou oba partneři. Ani jedna ze stran tuto nabídku ale nepotvrdila. Jednání by měla pokračovat tento pátek.
Domácí politická scéna
Sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) povede Jiří Mašek (ANO). Poslanci mu dali ve středeční tajné volbě přednost před Zuzanou Majerovou Zahradníkovou (ODS) a Mikulášem Ferjenčíkem (Piráti). Místo v čele komise se uvolnilo poté, co na ně začátkem března rezignoval Zdeněk Ondráček (KSČM). Jeho zvolení do čela komise původně vyvolalo ostrou kritiku, lidé kvůli tomu v několika městech ČR demonstrovali a podepisovali protestní petici.
Michal Murín na konci dubna skončí ve funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a odejde do civilu. Uvedl, že setrváním ve funkci nechce ohrozit důvěryhodnost instituce. Murín byl v posledních týdnech ve sporu s premiérem v demisi Andrejem Babišem z hnutí ANO, který ho pro ztrátu důvěry chtěl dočasně zprostit služby. Před týdnem pak lékaři Murína hospitalizovali kvůli vyčerpání. Opoziční politici v souvislosti se snahami o odvolání Murína vyjadřují obavy, že se trestně stíhaný premiér v demisi Babiš snaží získat kontrolu nad bezpečnostními sbory včetně GIBS.
Úplný zákaz kouření v restauracích nadále platí. Ve středu o tom rozhodl Ústavní soud. V protikuřáckém zákoně ale provedl dílčí škrty. Zrušil například zákaz pití alkoholu u činností, při nichž by pak člověk mohl ohrozit sebe sama. Zúžil také zákaz prodeje tabáku a alkoholu na akce určené výhradně pro děti. Protikuřácký zákon soud zkoumal z podnětu senátorů víc než rok.
Projekt Ukrajina pro lékaře končí. Oznámil to ministr zdravotnictví v demisi za ANO Adam Vojtěch po jednání s premiérem a zástupci zdravotnických profesních komor. Projekt v Česku zaměstnává kvalifikované pracovníky z Ukrajiny. Komory ale kritizují, že ukrajinští lékaři, zubaři a lékárníci neměli potřebné zkoušky. Ministr v demisi Adam Vojtěch řekl, že projekt brzy skončí.
„Rozhodnutí je takové, že tento projekt, pokud jde o lékařskou část, se zruší, a pokud jde o horizont, tak my na základě tohoto jednání učiníme patřičné kroky. Bavíme se o období maximálně několika týdnů.“
Předseda České lékařské komory Milan Kubek rozhodnutí o konci projektu vítá.
„My máme odborných lékařů obrovský nedostatek. Ten je ale třeba řešit tím, že se zlepší pracovní podmínky našich lékařů, a nikoliv tím, že budeme ohrožovat bezpečnost pacientů tak, že tu umožníme pracovat lidem, kteří tvrdí, že jsou lékaři. Přitom nemají jazykovou a zkoušku a jejich vzdělání nebylo prověřeno zkouškou aprobační. To je něco naprosto nepřijatelného.“
Stát tento projekt spustil v roce 2016. Podle ministerstva zdravotnictví měl pomoci vyřešit problém s nedostatkem lékařů v Česku. Za dva roky tak do země přijalo víc než 200 lékařů a zubařů.
Zemřel oscarový režisér Miloš Forman
Minulý pátek zemřel ve Spojených státech filmový režisér a držitel dvou Oscarů Miloš Forman. Bylo mu 86 let. Svou filmařskou kariéru začal jako příslušník tzv. nové filmové vlny v 60. letech v Československu. K jeho legendárním snímkům z té doby patří Lásky jedné plavovlásky, Konkurz nebo Hoří, má panenko. Forman o tomto svém prvním barevném filmu z r. 1967 mluvil v Českém rozhlase:
„Ta barva je pro tento příběh podle mého názoru docela vhodná. S podstatnou částí budeme sice zacházet jako s černobílým filmem, protože se to celé odehrává na hasičském bále, ve čtyřech stěnách jednoho sálu, Pak je tam ale veliká scéna ohně, kde hoří chalupa, a od toho si slibuji pěkný efekt.“
Snímek Hoří, má panenko byl nominován na Oscara, v Československu ale po srpnu 1968 skončil na dlouhá léta v trezoru. Miloš Forman poté odešel pracovně do Francie a nakonec emigroval do Spojených států. V jednom z rozhovorů pro Radiožurnál přiznal, že po příchodu do Ameriky ale musel změnit svůj styl natáčení.
„Já jsem zjistil, že prostě nemůžu tam v cizím jazyce, který není můj mateřský jazyk. Točit a dělat filmy stejným způsobem jako tady. Když člověk přijde do hospody a nerozumí každého slovu, které kolem vás padne, tak nemá právo dělat filmy jako tady, třeba Hoří, má panenko. Takže já jsem se vědomě obrátil k adaptaci knih nebo divadelních her, které byly napsány anglickým autorem.“
Později se Forman v USA proslavil snímky jako Přelet na kukaččím hnízdem, Vlasy nebo Amadeus. Za svou práci získal řadu prestižních filmových ocenění. Podle režiséra Jana Hřebejka ve Formanovi odešel jeden z největších světových filmařů.
„Miloš Forman byl určitě největší filmař, kterého tahle země měla. Jeden z největších, jaké měl svět. A zároveň ho měl každý rád. Kromě toho, že byl vynikajícím umělcem, řekl bych géniem, tak to byl navíc dobrý člověk.“
Rozloučení s Milošem Formanem proběhlo minulou neděli ve Spojených státech v úzkém rodinném kruhu. Památku slavného filmaře uctí i Praha a rodná Čáslav.
Do Česka se vracejí ostatky kardinála Berana
Do České republiky se téměř po půlstoletí od úmrtí kardinála Josefa Berana vracejí jeho ostatky. Oblíbený kněz zemřel v roce 1969 ve vatikánském vyhnanství. Jeho ostatky byly vyzdviženy ve čtvrtek z baziliky sv. Petra ve Vatikánu, vládní speciál je v pátek převeze do Prahy. Po příletu se po celém Česku rozezní kostelní zvony. V sobotu budou ostatky vystaveny ve Svatovítské katedrále, kde se s kardinálem Beranem bude moci rozloučit veřejnost. V pondělí budou jeho ostatky uloženy do nového sarkofágu v jedné z katedrálních kaplí.
Kardinál Beran byl obětí hned dvou totalit. Za války ho nacisté věznili v Terezíně a v koncentračním táboře Dachau. Komunistický režim ho pak několik let držel v domácím vězení. Do exilu Beran odešel v 60. letech s tím, že se už nesměl do vlasti vrátit. Přitom ve své poslední vůli si přál, aby mohl být po smrti uložen v Praze nebo v rodné Plzni. Jeho přání může být vyplněno až dnes, kdy jeho převoz z Říma povolil papež František. Kardinál Dominik Duka vysvětluje, v čem spočívala klíčová role Josefa Berana.
„Kardinál je jedna z velkých postav, patřil k lidem, kteří dokázali vzdorovat jak nacismu, tak komunismu. Je klíčovou postavou muže, který se nenechal zlomit, i když nabídky ke kompromisu byly velké.“
Katolická církev nyní usiluje o Beranovo blahořečení.
Norové přispějí na památník romského holokaustu v Letech
Norsko přispěje v přepočtu zhruba 25 miliony korun na stavbu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku. Peníze půjdou z tzv. norských fondů. V pondělí to potvrdila norská velvyslankyně v Praze. Památník má připomenout někdejší koncentrační tábor. V současnosti na jeho místě stojí bývalý vepřín. Představitelé Muzea romské kultury už celý areál převzali od společnosti AGPI. Stát za vepřín zaplatí přes 450 milionů korun, většinu částky už firma dostala. O vykoupení areálu a vybudování pietního místa se mluvilo přes 20 let.
Historickým městem roku 2017 jsou jihočeské Slavonice. Cenu každoročně uděluje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska za oživování historických míst. Slavonice jsou známé díky unikátně dochovanému centru s měšťanskými domy, které jsou zdobené sgrafitovými fasádami. Městu se proto někdy přezdívá malá Telč nebo perla západomoravské renesance. Slavnostní vyhlášení se tradičně konalo na Pražském hradě. Město získalo milion korun, aby mohlo pečovat o své památky. Ocenění převzal starosta Slavonic Hynek Blažek:
„Ve Slavonicích se snažíme opravdu systematicky pracovat na udržení skvostného historického jádra pro další generace. Takže tím, že tu mohu teď stát s vámi, prezentujeme, že se to snad daří.“
V Plzni začal 31. ročník filmového festivalu českých a slovenských filmů Finále. O Zlatého ledňáčka se utká 51 snímků v pěti kategoriích. Vítězové budou vyhlášeni 24. dubna. Celkem přehlídka nabídne 135 filmů. Finále zahájila předpremiéra filmu Ondřeje Havelky Hastrman.
