Týden v Česku 17/2018
K hlavním událostem probíhajícího týdne patří oslava 70. výročí vzniku státu Izrael na Pražském hradě, pokračující jednání o nové koaliční vládě ANO a ČSSD a také uložení ostatků kardinála Josefa Berana do kaple sv. Anežky ve Svatovítské katedrále.
Prezident jmenoval nového náčelníka generálního štábu
Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval na Pražském hradě nového náčelníka generálního štábu Armády ČR. Stal se jím Aleš Opata. Ve funkci na začátku května vystřídá Josefa Bečváře. Opata je vojákem 31 let, postupně prošel řadou velitelských funkcí. V letech 2014 až 2017 byl národním vojenským představitelem na vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě. Za hlavní prioritu ve své nové funkci Opata považuje rozvoj pozemních sil nebo pokračující nábor vojáků.
Zeman podpořil přesun české ambasády do Jeruzaléma
Proti uskutečnění oslav vzniku Izraele na Pražském hradě protestovala v podvečer na Hradčanském náměstí zhruba třicítka lidí s palestinskými vlajkami a transparentem vyzývajícím k ukončení zabíjení v Palestině a ke skončení okupace palestinského území.
V Česku je ohrožena svoboda tisku
Zpráva organizace Reportéři bez hranic uvádí, že v Česku a dalších středoevropských zemích se zhoršila svoboda tisku. Česko v tomto hodnocení kleslo o 11 příček. Důvodem je i despekt politiků k novinářům. Jedním z politiků, kteří novináře často kritizují a dehonestují, je i prezident Miloš Zeman. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka však prezident nehodlá ani po kritice Reportérů svůj postoj vůči novinářům změnit. Hodnocení Reportérů je podle Ovčáčka spíš úsměvné:
„V situaci, kdy novináři hodnotí novináře, není třeba jakýmkoliv způsobem reagovat. Názor pana prezidenta na práci novinářů je setrvalý, dlouhodobý, už desítky let, a nic se na něm samozřejmě měnit nebude. Je to takové klasické okopávání kotníků od určitých organizací, které se už stává takovou tradicí.“ Podobně jako Česko se v žebříčku svobody tisku propadlo i Slovensko. Podle Reportérů bez hranic za to můžou kritické výroky bývalého premiéra Roberta Fica a vražda investigativního novináře Jána Kuciaka.
ANO jedná o vládě s ČSSD, ta chce pojistky
Minulý pátek sociální demokracie oznámila, že obnoví jednání o koaliční spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Zástupci vedení ČSSD potvrdili, že ANO nabízí ČSSD pět ministerstev včetně vnitra. Hlasování předsednictva ČSSD bylo však velmi těsné, pro další rozhovory o koaliční spolupráci bylo 14 členů, proti pět a sedm členů se zdrželo. ČSSD chce, aby v koaliční smlouvě byla podmínka, že prvoinstančně odsouzený politik opustí vládu. Tato podmínka míří proti premiéru v demisi Andreji Babišovi /ANO/, který je trestně stíhán v kauze Čapí hnízdo. Později ČSSD navrhla, že po demisi všech pěti ministrů sociální demokracie by musel do týdne rezignovat také premiér spolu se zbytkem kabinetu. Andrej Babiš nadále odmítá odstoupit z funkce, a to i v případě, že by byl nepravomocně odsouzen. ČSSD chce po ANO také pojistku, že ji koaliční partner nepřehlasuje. Trvá rovněž na zárukách, že bude vyloučena spolupráce ANO s hnutím SPD Tomia Okamury.
Místopředseda ANO Richard Brabec chce mít do konce týdne připraven základ koaliční smlouvy s ČSSD i programového prohlášení společné vlády. Šéf ČSSD Jan Hamáček ale na svém twitteru napsal, že spěch je špatný rádce.
Proti účasti ČSSD ve vládě Andreje Babiše jsou senátoři sociální demokracie. Uvedl to šéf senátorského klubu ČSSD Petr Vícha. Senátorům vadí, že premiér v demisi a šéf ANO Andrej Babiš nechce odstoupit v případě, že ho prvoinstanční soud uzná vinným v kauze Čapí hnízdo. Postoj některých senátorů vůči případné vládní spolupráci s ANO je podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka dlouhodobě známý. Nerozumí ale tomu, proč straničtí senátoři vystupují s takovým prohlášením uprostřed vyjednávání s ANO.
„Vedení strany postupuje s mandátem sjezdu a předsednictva a jedná s hnutím ANO o případně dohodě, která by pak byla posouzena celou členskou základnou v referendu. V tomto hlasování bude mít každý člen jeden hlas, já stejně jako senátor Milan Štěch. Takže já tu jejich reakci za předčasnou a komplikující současnou situaci sociální demokracie.“
Členové vlády by podle prezidenta Miloše Zemana měli odstoupit z funkce až po pravomocném odsouzení. Zeman to řekl ve vysílání televize Nova. Reagoval tak na požadavek sociálních demokratů, kteří chtějí do koaliční smlouvy s hnutím ANO vložit podmínku, aby členové vlády skončili ve funkci už po prvoinstančním rozsudku. Podle prezidenta ale odvolací soud může rozhodnout jinak.
„Já, když jsem tento požadavek slyšel poprvé, jsem jen pokrčil rameny a řekl jsem si: nic proti tomu. Pak jsem si ale uvědomil, že je celá řada případů, kdy odvolací soud rozhodne jinak než soud prvoinstanční. A z tohoto důvodu bych spíše uvažoval o požadavku na pravomocné odsouzení.“ *Komunisté si volili své vedení, v čele strany zůstává Vojtěch Filip
V sobotu proběhl v Nymburce volební sjezd KSČM. Staronovým šéfem strany zůstává Vojtěch Filip. Sjezdu se jako host zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Vyzval komunisty, aby nepromarnili příležitost podílet se na moci. Zkritizoval současně minulost komunistické strany a vyzval delegáty k sebereflexi. Připomněl oběti minulého režimu a takzvaný Vítězný únor v roce 1948, který vedl k nástupu komunistů k totalitní moci, označil za prohraný únor. Proti komunistům a účasti Zemana na jejich sjezdu demonstrovalo v Nymburce několik stovek lidí.
Ostatky kardinála Berana byly uloženy ve Svatovítské katedrále
V sobotní promluvě v katedrále kardinál Duka uvedl, že je znamením doby, že ve chvíli, kdy vzdáváme úctu oběti nacistické a komunistické totality, je prezident Zeman hostem na sjezdu KSČM. Duka za toto prohlášení sklidil dlouhotrvající potlesk. Až dosud byl považován za Zemanova spojence. Část věřících ho za to kritizovala.
Kardinál Beran byl za války vězněn nacisty v Terezíně a v Dachau, komunisté ho pak na řadu let drželi v domácí internaci. Teprve v roce 1965 mohl odjet do Vatikánu, aby byl jmenován kardinálem. Komunistický režim mu však zakázal návrat do vlasti. Komunisté nedovolili, aby do Československa byly převezeny jeho ostatky poté, co v roce 1969 Beran v exilu zemřel. Převoz do vlasti byl obsažen v Beranově poslední vůli, musel jej však nejprve povolit papež František. Od roku 1998 česká katolická církev usiluje o Beranovo blahořečení.
České ambasády obsadí noví velvyslanci
Nový český velvyslanec ve Vatikánu Václav Kolaja nastoupí do funkce 10. května. Nahradí Pavla Vošalíka, který tuto funkci zastával téměř deset let. Jednou z posledních událostí, na níž se Vošalík významně podílel, byla právě repatriace ostatků kardinála Josefa Berana.
Nový český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka dostal vízum a nastoupí na ambasádu v Moskvě během května. Pivoňkův předchůdce Vladimír Remek opustil české zastoupení v Moskvě na začátku roku. Devětačtyřicetiletý Pivoňka dříve vedl českou ambasádu v Ázerbájdžánu a byl také zástupcem českého velvyslance v Kyjevě.
Po roce bude obsazen i post velvyslance ve Švýcarsku. Ambasádu v Bernu bude řídit Ladislav Škeřík. Osmapadesátiletý kariérní diplomat v minulosti vedl česká velvyslanectví na Kypru, v Portugalsku či v Brazílii. Škeřík bude z Bernu pečovat také o vztahy s Lichtenštejnskem. V budoucnu se očekává také změna na postu velvyslance na Slovensku. Současná velvyslankyně Livia Klausová bude po čtyřech letech v čele ambasády končit.
Kvůli spalničkám pomůže záchranářům armáda
Armáda posílí pražskou záchrannou službu v případě zvýšeného výskytu spalniček v metropoli. Desítka vojáků tuto středu absolvovala školení, budou fungovat hlavně jako řidiči sanitek. Jejich nasazení by mohlo zvýšit počet možných výjezdů až na dvojnásobek. V Česku je podle posledních informací kolem 90 pacientů se spalničkami, z toho zhruba 60 v Praze. Motolská nemocnice kvůli nakaženému zaměstnanci uzavřela lůžkovou část urgentního příjmu do 4. května. Kvůli kontaktu se spalničkami zůstávají doma skoro dvě desítky záchranářů. Armáda zatím nepočítá s tím, že by nechala proškolit i další vojáky. Proč vysvětluje ředitel Agentury vojenského zdravotnictví armády Zoltán Bubeník.
„Pokud se to ověří, tak jsme schopni pokračovat nějakým způsobem dále. Nicméně upozorňuji na to, že podle zákona o ozbrojených silách toto armáda dělá výjimečně. My nejsme ti první, kteří by měli okamžitě nastupovat.“
Prahou prošel Pochod dobré vůle
Asi čtyři stovky lidí se vydaly v neděli centrem Prahy v Pochodu dobré vůle, kterým si připomněly památku židovských obětí holokaustu a 70 let od založení státu Izrael. Lidé podepisovali petici proti antisemitismu, kterou iniciovala senátorka Daniela Filipi (ODS), a petici na podporu přestěhování českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Akce proti antisemitismu se konala po patnácté. Pořádala ji česká pobočka organizace Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ). Izrael si připomíná Jom ha šoa, tedy den památky obětí holokaustu, při dubnovém výročí povstání ve varšavském ghettu. Jinak tento památný den připadá na 27. ledna, kdy byl v roce 1945 osvobozen koncentrační tábor Osvětim.
Letos bude zahájena stavba 60 kilometrů dálnic
Stát by letos mohl zahájit výstavbu 61 kilometrů nových dálnic, v současnosti je rozestavěných přibližně 64 kilometrů. Na Žofínském fóru to uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Vzhledem k nynějšímu tempu by se podle ministra mohlo podařit splnit závazek vlády zprovoznit do roku 2021 celkem 110 kilometrů nových dálnic. Za poslední tři roky, tedy již za Ťokova působení v čele ministerstva, byla zahájena výstavba celkem 148 kilometrů nových dálnic a 97 kilometrů bylo dokončeno. Ministr zopakoval, že stát nestihne zmodernizovat dálnici D1 z Prahy do Brna do roku 2020. Kvůli protestům ekologických organizací se modernizace zhruba o jeden rok posune.
Svět knihy představí rekordní počet vystavovatelů
Letošní Svět knihy Praha, který se koná od 10. do 13. května na pražském Výstavišti, přivítá rekordní počet 404 vystavovatelů z 22 zemí. Hlavními tématy roku 2018 jsou Komiks a Převratné 20. století. Čestným hostem 24. ročníku je Izrael. Novináře o tom informoval ředitel veletrhu Radovan Auer. V předvečer zahájení festivalu 9. května se uskuteční tradiční projekt Noc literatury, čtení z překladů evropských literatur, které pořádá České centrum Praha. V letošním roce proběhne na řadě míst v Praze 1. Pořadatelé akci využijí také k udělení různých ocenění, například vyhlásí laureáty Ceny Jiřího Theinera nebo Ceny Jiřího Ortena.
Zemřel básník Pavel Šrut
Karlovy Vary budou hostit už 53. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Do pomyslné síně slávy českých herců vstoupí čerstvý sedmdesátník Jaromír Hanzlík. Promítat se bude snímek Antonína Máši a Jana Čuříka "Bloudění". Výkonný ředitel přehlídky Kryštof Mucha přibližuje, jak k výběru spolu s hercem došli.
„Paní doktorka Zaoralová zmiňovala, že on je velmi důsledný. Diskutovali jsme nad filmem, který se má uvádět v rámci jeho pocty a těch diskusí bylo moc. Samozřejmě chceme oslovit lidi v Čechách, kterým nemusíte vůbec vysvětlovat, co karlovarský festival je. V tomto směru je to mnohem jednodušší.“ Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech začne 29. června. Nedávno zesnulého režiséra Miloše Formana připomene úvodní snímek - Lásky jedné plavovlásky z roku 1965.
Sport
Petra Kvitová zajistila o víkendu českým tenistkám vítězný bod v duelu s Německem a postup do finále Fed Cupu. Angelique Kerberovou ve Stuttgartu porazila dvakrát 6:2 a vybojovala svoji jubilejní třicátou výhru v soutěži družstev. Před Kvitovou nastoupila v neděli na kurt Karolína Plíšková, která ale s Julií Görgesovou prohrála 4:6 a 2:6. Finále si svěřenkyně kapitána Petra Pály zahrají 10. a 11. listopadu v Praze. Jejich soupeřkami budou obhájkyně titulu Američanky.
Čeští judisté odletěli do Tel Avivu, kde ve čtvrtek začíná mistrovství Evropy. Největším adeptem na medaili je tradičně Lukáš Krpálek, který bude v hmotnostní kategorii nad sto kilogramů obhajovat loňský bronz. Na izraelských tatami se představí ještě David Klammert, Jiří Petr, Jaromír Musil a Pavel Petřikov,
Počasí:
Je polojasno. Teploty 12 až 16 stupňů, na horách většinou 9 st. C.
