Týden v Česku 19/2018
ANO a ČSSD se dohodly na koaliční smlouvě i programovém prohlášení. Novičok se podle premiéra v demisi v Česku nevyráběl ani neskladoval. A začal největší knižní veletrh v Česku - pražský Svět knihy. Jeho letošním hostem je Izrael.
ANO a ČSSD dospěly ke koaliční smlouvě
Hnutí ANO a sociální demokracie se v pondělí po týdnech jednání dohodly na koaliční smlouvě, která by měla umožnit vznik nové vlády. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše /ANO/ v ní jsou zapracované pojistky, které požadovala ČSSD. Ta trvala na tom, aby prvoinstančně odsouzený politik rezignoval na svůj post v kabinetu. Reagovala tak na probíhající trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. V koaliční smlouvě však takto formulovaný požadavek není. Smlouva obsahuje pouze ustanovení, že v případě demise pěti ministrů ČSSD odstoupí do týdne i premiér a s ním i vláda.
ČSSD se nepodařilo do koaliční smlouvy zapracovat ani požadavek na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny a dalších poslanců SPD z čela výborů a komisí. Sociální demokraté tak chtěli rozbít spolupráci hnutí ANO a SPD v dolní komoře. Podle smlouvy ve Sněmovně budou smluvní strany podporovat takové personální a početní složení orgánů, které bude vyplývat z dohody předsedů stran a předsedů jejich poslaneckých klubů.
Zástupci obou stran se také ve středu dohodli na programovém prohlášení vlády. Jeho součástí je podle dřívějších vyjádření i dohoda, že se nebudou zvyšovat daně. Zaměstnavatelé by znovu měli proplácet první dny nemoci. Programové prohlášení také hned v úvodu odmítá uprchlické kvóty. Chce prosadit důchodovou reformu, digitalizaci státu, strategický investiční program, posílení bezpečnosti a hájení zájmů Česka v Evropské unii.
Ačkoliv ČSSD musela z řady svých požadavků při sepsání smlouvy i programového prohlášení couvnout, předseda ČSSD Jan Hamáček považuje znění smlouvy za úspěch.
„S návrhem textu seznámím vedení sociální demokracie a v pátek se sejde předsednictvo. Za předpokladu, že dojde k finální shodě na programu, by pak nic nebránilo vyhlášení stranického referenda.“
To by mělo proběhnout na přelomu května a června. Vstup ČSSD do vládní koalice s ANO má ale ve straně řadu vlivných odpůrců. Nesouhlasí s ním například šéf Senátu Milan Štěch.
Premiér v demisi Andrej Babiš chce předložit definitivní návrh koaliční smlouvy a programového prohlášení prezidentu Miloš Zemanovi v nejbližších dnech. Uvedl to po úterní schůzce s hlavou státu. O jménech ministrů v příští vládě se Zemanem nejednali. ČSSD by měla ve vládě získat pět křesel. Jsou to ministerstva vnitra, zahraničí, kultury, práce a sociálních věcí a zemědělství. Spekulovalo se také o tom, že by ČSSD vyměnila ministerstvo zemědělství za ministerstvo obrany. Koaliční vláda by se ve Sněmovně musela opírat o hlasy komunistů, protože ANO a ČSSD mají dohromady 93 z 200 poslanců.
Babiš: Novičok se v Česku nevyráběl
Premiér také oznámil, že v Česku se nevyráběla, nevyvíjela ani neskladovala látka typu novičok. Shodly se na tom podle něj Bezpečnostní informační služba a Vojenské zpravodajství. Babiš tak reagoval na prohlášení prezidenta Miloše Zemana z minulého týdne, že v roce 2017 novičok v malém množství vyrobil Vojenský výzkumný ústav v Brně. Podle Babiše je to nedorozumění, protože Ústav látku jenom testoval.
„Mikrosyntéza za výrobu označena není, tak asi vzniklo toto nedorozumění. To je samozřejmě technická věc a já v tom žádný důvod, aby se svolávala Sněmovna nebo výbory, nevidím.“
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka se premiér v podstatě shoduje s vyjádřením Miloše Zemana z minulého týdne. Podle informací tajných služeb se totiž v Česku látky typu A230 jen testovaly, ale nevyráběly.
„Bavíme se tady o terminologii. Nikoliv výroba, ale mikrosyntéza látky novičok A230. Nic není zastíráno. To zdůrazňuje i pan prezident. Česká republika disponuje vynikající protichemickou jednotkou a je zcela logické, že dochází k testování, zdůrazňuji – ke zkoušce takových látek. Není to nic zvláštního a nikterak to nepotvrzuje ruská obvinění, která nedávají žádný smysl.“
Podle vyjádření tajných služeb vojenský ústav navíc pracoval s jinou látkou, než která byla použitá při otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii.
Kauzou výroby novičoku v Česku, o které mluvil prezident Zeman, se také ve čtvrtek zabývala Sněmovna. Její zahraniční výbor přijal usnesení, že na území České republiky se žádná látka typu novičok nevyráběla ani neskladovala. Po neveřejném jednání výboru to řekla ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO). Celá dolní komora se případem kolem jedu novičok v Česku a rozpory ve zprávách zpravodajských služeb bude zabývat hned v úvodu schůze, která začne v úterý 22. května odpoledne.
Prezident podpořil kácení Bělověžského pralesa v Polsku
Prezident Zeman při příležitosti státního svátku 8. května tradičně jmenoval nové generály. Jsou mezi nimi čtyři vojáci, dále ředitel protidrogové centrály Jakub Frydrych a šéf pardubických krajských hasičů Miroslav Kvasnička. Prezident naopak nejmenoval ředitele BIS Michala Koudelku a zástupce velitele pozemních sil Petra Procházku. A to i přesto, že je vláda na povýšení navrhla. Zeman po jmenování řekl, jaké priority by armáda podle něj měla mít. „Zaprvé zvyšování výdajů na obranu, zadruhé zvyšování početního stavu armády, zatřetí zvláštní důraz na podporu takzvaných aktivních záloh a konečně začtvrté, že budeme kupovat opravdu moderní výzbroj.“
Prezident Zeman navštívil tento týden Polsko. Setkal se svým polským protějškem Andrzejem Dudou, kterého pozval na návštěvu České republiky. Jednali spolu mimo jiné i o spolupráci v rámci V4. Zeman se také zastal Polska v jeho sporu s Evropskou komisí o kácení v chráněném Bělověžském pralese. Každá země má mít podle českého prezidenta právo nakládat se svými surovinovými zdroji, a to včetně lesa.
Od lednového znovuzvolení Miloše Zemana hlavou státu důvěra veřejnosti v úřad prezidenta klesla z 55 na 49 procent. Vyplývá to z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přes pokles je ale prezident nadále třetí nejdůvěryhodnější ústavní institucí v Česku. Největší důvěru mají nadále starostové a obecní zastupitelstva.
Česká ekonomika se přehřívá, chybí pracovní síla
Stát loni vybral na daních 980 miliard korun, to je meziročně o 69 miliard víc. Vyplývá to z návrhu státního závěrečného účtu, který vláda předložila Sněmovně. Zhruba 690 miliard šlo do státního rozpočtu, čtvrtinu z vybrané částky dostaly obce a kraje a dvě procenta Státní fond dopravní infrastruktury. Nejvýznamnější položkou v daňových příjmech byla daň z přidané hodnoty. Úřady na ní vybraly přes 380 miliard.
Českým firmám chybí minimálně 300 tisíc zaměstnanců, to je větší počet, než ukazují oficiální statistiky úřadů práce. Stát kvůli tomu přichází o desítky miliard korun. Ve čtvrtek to uvedla Hospodářská komora ČR. Upozorňuje také na to, že na trhu práce se stále častěji objevují predátorské praktiky při přetahování zaměstnanců.
O tom, že se česká ekonomika takzvaně přehřívá, mluvil i guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok na nedávném jednání kulatého stolu s podnikateli v Liberci. Důsledkem je podle něj nerovnováha na trhu práce. Na trhu je nedostatek pracovních sil a už není kde brát.
Úřad Regionální rady regionu Střední Čechy se minulý týden se obrátil na nástupnickou organizaci původního příjemce dotace na areál Čapí hnízdo s žádostí o „dobrovolné vrácení" 50miliónové dotace. Touto nástupnickou organizací je společnost Imoba, která žádost ROP Střední Čechy potvrdila. Kvůli údajnému dotačnímu podvodu v této kauze je stíháno několik lidí včetně premiéra Babiše. Neoprávněně vyplacenou dotací, která měla sloužit na rozvoj malých firem, se dříve zabývala i Evropská komise.
Přes padesát ocenění si z New Yorku přivezli moravští a čeští vinaři. Soutěžili v konkurenci čtrnácti set vín z celého světa, především z Kanady a Spojených států amerických. Všechna nejcennější ocenění - Velké zlaté medaile, putovaly moravským vinařům.
Urgentní příjem v Nemocnici Motol opět přijímá pacienty
Pacientům se od začátku tohoto týdne opět otevřel urgentní příjem pražské motolské nemocnice. Lůžková část byla uzavřená dva týdny kvůli šířícím se spalničkám. Jeden ze zaměstnanců se totiž virovým onemocněním nakazil a v karanténě muselo zůstat celkem 31 lékařů a dalších zaměstnanců. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly se v budoucnu může podobná situace opakovat.
„Nemáme úplně optimálně nastavenou vyhlášku z hlediska povinnosti očkování, která se týká nově přicházejících pracovníků infekčních oddělení a pracovníků dermatovenerologií. Tu vyhlášku musíme upravit tak, aby ta povinnost byla do budoucna i u pracovníků urgentních příjmů, protože tam je rizikovost samozřejmě největší. V tom jsme měli jasný příklad v Nemocnici Motol.“
Hygienická stanice hlavního města minulý pátek nařídila očkování pro dalších asi 500 zdravotníků z centrálních příjmů a příjmových ambulancí nemocnic. Do té doby jich mimořádné očkování podstoupilo přes 250. Letos se v Česku vyskytlo zatím přes 100 případů spalniček, z toho víc než 70 bylo v Praze.
Akademie věd v Praze tento týden vystavila originál prvního návrhu Washingtonské deklarace. Unikátní dokument požadující nezávislost Československa sepsal v říjnu 1918 budoucí prezident Tomáš Garrique Masaryk. Původní dokument byl v galerii akademie k vidění do pátku.
Festival v Cannes připomněl Formana a Němce
Prestižní filmová přehlídka v jihofrancouzském Cannes začala mimo jiné poctou nedávno zesnulému režisérovi Miloši Formanovi. A jak uvedl ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant, byl zde uveden i snímek dalšího člena tzv. nové československé filmové vlny Jana Němce - film Démanty noci z roku 1964.
„Tento film jsme digitálně restaurovali v letošním roce. S festivalem v Cannes jsme jednali už delší dobu, aby uspěl v konkurenci, která je poměrně vysoká.“
Ve čtvrtek byl na Výstavišti v Praze zahájen už 24. ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy. Hostem letošního ročníku je Izrael, hlavními tématy komiks a také audioknihy. Veletrhu se účastní více než čtyři sta vystavovatelů z dvaadvaceti států. Na veletrhu se tradičně udílí i mnoho cen. Cenu Jiřího Theinera, udělovanou osobnosti zasluhující se o propagaci české literatury v zahraničí, v pátek převzal britský překladatel David Short.
V sobotu ve věku 71 let zemřel bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Český rozhlas vedl od roku 2010. Během jeho působení začaly vysílat stanice Český rozhlas Plus, Jazz nebo Rádio Junior. Na funkci generálního ředitele Duhan rezignoval v listopadu 2015 ze zdravotních důvodů.
Na netradičních místech Prahy 1 zazněly ve středu v noci ukázky z děl evropských spisovatelů. Už podvanácté se zájemci mohli vypravit na Noc literatury. Veřejná čtení probíhala například na střeše Lucerny, v tunelech pod Národním divadlem nebo třeba v České národní bance.
V areálu bývalých Libereckých výstavních trhů je nově k vidění putovní výstava Magický Himaláj. Ukazuje nejvyšší hory světa a život na jejich svazích. Tisíce exponátů například z Indie, Tibetu nebo Nepálu získal za téměř 30 let cestovatel Rudolf Švaříček. Expozice v Liberci zůstane téměř rok.
Sport
Čeští hokejisté ve čtvrtečním utkání na mistrovství světa v Kodani zvítězili 4:3 v prodloužení nad Ruskem. O výhru se zasloužili zejména bostonští útočníci David Pastrňák a David Krejčí, kteří se k týmu připojili v den zápasu. Pastrňák dal dva góly včetně vítězného a přidal asistenci, Krejčí skóroval jednou a na tři branky přihrál. V pátek nastoupí Češi proti Bělorusku.
A jaké je v Česku počasí:
Je zataženo, nejvyšší teploty 22 a 25 st. C.
