Týden v ČR

Týden v ČR

Evropská komise doporučí přijetí České republiky do Evropské unie v roce 2004. Uvádí to pravidelná hodnotící zpráva z Bruselu, kterou ve středu obdržely všechny kandidátské země. Česká republika je v ní kritizována mimo jiné za stav veřejných financí, problémy s korupcí, administrativou či Romy. V desítce vybraných zemí zaujímá Česko z hlediska hodnocení místo zhruba uprostřed.

Václav Havel, Foto: ČTK

Také v Poslanecké sněmovně byla ve středu řeč o vstupu Česka do Evropské unie. To když Václav Havel asi naposledy jako prezident sněmovnu navštívil. Ocenil práci dolní komory parlamentu, která propustila do druhého čtení návrh zákona o referendu o přistoupení země k Unii. Václav Havel se domnívá, že by bylo dobré, kdyby se termín referenda o této otázce zkoordinoval s lidovým hlasováním ostatních kandidátských zemí:

"Nikoli tolik proto, že by jedno referendum mělo ovlivňovat druhé, ale především proto, že tím podáme zprávu, že jsme schopni komunikovat, že jsme schopni, jako stát, se domlouvat s jinými státy. To je zpráva pro Evropskou unii nesmírně důležitá."

Otázkou ale zůstává, zda obyvatelé Česka budou v referendu do Evropské unie vůbec chtít. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že počet lidí, kteří očekávají vstup do Unie s mírným znepokojením nebo dokonce se značnými obavami, od roku 2000 roste a letos dosahuje 42 procent.

---

Pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise se prakticky ve všech případech dosti kritiky vyjadřovaly o českém soudnictví a nabádaly k nápravě. Právě tomu má sloužit v pondělí zahájený program Phare v české justici. Smysl programu mi přiblížil náměstek ministra spravedlnosti Alois Cihlář:

Po dobu realizace tohoto programu bude v České republice působit tzv. předvstupní poradce Paul Springer z ministerstva spravedlnosti německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. K mému překvapení mluví doktor Springer plynule česky:

"Já jsem se narodil v Čechách. Žil jsem třináct let ve Dvoře Králové nad Labem a potom jsem odešel z politických důvodů s mými rodiči do Německa. Kontakt k Čechám jsem ale nikdy nepominul, protože to je moje vlast a rád se sem prostě vracím."

---

Alexandr Vondra a Yves Brodeur, mluvčí NATO, Foto: ČTK

Už za měsíc, 21. a 22. listopadu, se bude v Praze konat summit Severoatlantické aliance. Jeho přípravy pravidelně monitoruje mezinárodní sekretariát NATO v Bruselu. Právě v těchto dnech přijeli do Prahy jeho představitelé. Jak na čtvrteční tiskové konferenci uvedl mluvčí NATO Yves Brodeur, "všechny přípravy jsou na velmi dobré úrovni i přesto, že Prahu v srpnu zasáhly tak ničivé povodně." Vládní zmocněnec pro přípravu vrcholné schůzky Alexandr Vondra se zmínil o omezeních, která v rámci bezpečnostních opatření čekají Pražany v okolí dějiště summitu - Kongresového centra:

"Je třeba počítat s tím, že bude výrazně omezen provoz na magistrále v klíčovém úseku poblíž Kongresového centra Praha. Jinak bych ale neočekával nic dramatického. Bude zóna okolo Kongresového centra Praha. Budou chráněny hlavní hotely, kde budou bydlet delegace, bude samozřejmě chráněn Pražský hrad a Obecní dům. Nemyslím si však, že tady budou nějaké obrovské výluky, které by zasáhly celé centrum Prahy."

Mluvčí NATO Yves Brodeur také nastínil program schůzky 46 hlav států či vrcholných představitelů 19 členských zemí NATO a států zapojených do programu Partnerství pro mír:

"Myslím si, že přítomnost více než čtyřiceti hlav států ze Severní Ameriky, Evropy i jiných kontinentů dokazuje, jaký význam NATO přikládá zachování euroatlantické vazby a evropského společenství. Bude to setkání zaměřeno na transformaci aliance. Jeho účastníci se chtějí v Praze zaručit, že se aliance bude v příštích letech schopna vyrovnat s novými hrozbami, jako terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a s dalšími ohroženími, které se mohou v 21. století objevit. Dojdé také k rozšíření NATO o ty evropské země, které jsou oddány zásadám demokracie a které posílí euroatlantickou vazbu, čímž zajistí vyšší bezpečnost. Rozšířená bude také spolupráce se zeměmi v rámci programu Partnerství pro mír," řekl Yves Brodeur.

Dodám, že se očekává rozšíření NATO o sedm států. Hovoří se o Slovensku, Rumunsku, Bulharsku, Slovinsku a třech pobaltských zemích - Litvě, Estonsku a Lotyšsku.

---

Předseda Senátu, lidovec Petr Pithart oficiálně ohlásil svoji prezidentskou kandidaturu. Je tak po exministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi už druhým kandidátem, který zahájil svou kampaň. Na rozdíl od Bureše, který se pro podporu sociální demokracií ještě musí zúčastnit prezidentských primárek, získal Petr Pithart podporu vedení křesťanských demokratů. S pravomocemi, které hlavě státu dává Ústava, je spokojen a rozhodně by jako úpěšný prezidentský kandidát neuvažoval o jejich rozšíření:

"U hlavy státu, České republiky, je to také věc tradice. Má prezident republiky určitý prostor, určitý bonus, který může vyplnit svojí osobní věrohodností a svojí autoritou a vážností. Já jsem přesvědčen, že nepotřebuje posílit své pravomoci."

Václavu Havlovi vyprší jeho prezidentský mandát 2. února 2003.

---

Golemovi v náboženství, vědě a umění byl věnován seminář, který probíhal v Praze tento týden. Golem je vlastně umělý člověk, kterého je možné podle přísných rituálních pravidel oživit. Návod je obsažen ve starém židovském učení - talmudu. Podle legendy, k níž však chybí důkazy, stvořil Golema rabi Löw, který měl blízko ke zbožným židům - Chasidům. Právě proto, jak uvedl ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze Miloš Pojar, byla golemovská tradice přisouzena právě rabimu Löwovi:

"Ta pražská tradice má něco, co zase nemají tradice jiné. Je tady určité rebelství Golema proti svému tvůrci. Golem najednou projevil ničitelský prvek a začal všechno kolem sebe ničit a narychlo přivolanému rabimu Löwovi dalo dost práce, aby zase toho Golema umrtvil. Golem nabývá různých podob. Někde se stává ochráncem Židů proti okolnímu nepřátelskému světu, ve kterém židovstvo v celé křesťanské Evropě žilo."

Zmíněný seminář byl součástí rozsáhlého projektu, jehož akce spojuje právě motiv židovské legendy. A tak se Golem tento měsíc objevuje na výstavě argentinských a českých umělců, ožívá na filmovém plátně, v hudbě i v baletu. Podnět k uspořádní této akce vyšel od argentinského velvyslanectví v Praze.