Týden v ČR
Nad Českou republikou a Německem probíhalo ve čtvrtek cvičení českých a amerických letců. Mělo prověřit ochranu českého vzdušného prostoru před teroristickými údery v průběhu listopadového summitu NATO v Praze.
Nad Českou republikou a Německem probíhalo ve čtvrtek cvičení českých a amerických letců. Mělo prověřit ochranu českého vzdušného prostoru před teroristickými údery v průběhu listopadového summitu NATO v Praze. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík ještě před cvičením vládě sdělil, kdo se ho bude účastnit:
"Primárně se počítá s tím, že se budou účastnit bojové vrtulníky MI 24, letouny MIG 21 a bitevník L 159. Simulovat narušitele bude dopravní letoun Armády České republiky TU 154. Ze strany Severoatlantické aliance se bude účastnit letoun vzdušné výstravy AWACS, budou zde působit tankovací letouny a taktické stíhací letouny armády Spojených států."
Ostré cvičení mělo dát odpověď na otázky, v jakém rozsahu bude potřeba americké vzdušné síly nasadit. Konkrétní rozhodnutí padne koncem příštího týdne. Pak s ním ministr Tvrdík předstoupí před vládu a parlament.
"Jsem připraven nést osobní zodpovědnost za celek opatření tak, jak jsou připravena. To znamená, že v okamžiku, kdy by celek bezpečnostních opatření nefungoval, selhal, jsem připraven z toho vyvodit patřičné závěry vůči sobě jako ministrovi vnitra. Totéž vyžaduji od všech složek, které se na řízení podílí, protože v takovýchto situacích je bezpodmínečně nutné, aby každý dokázal dostát své zodpovědnosti."
Pražská policie se připravuje na případné demonstrace. V pondělí v její výbavě přibylo nové vodní dělo, které je podle pražského primátora Igora Němce mnohofunkční:
Přístup do policejních služeben, v nichž budou vyslýcháni zadržení demonstranti během případných nepokojů, chtějí mít zástupci Občanských právních hlídek. Podle mluvčí policejního prezidia Blanky Kosinové však bude kontrola služeben dostatečná, protože tam budou umístěny kamery.
Občanská demokratická strana navrhuje přímou volbu prezidenta ve snaze umožnit odcházejícímu šéfovi strany Václavu Klausovi zvolení do funkce hlavy státu. Přiznal to místopředseda ODS Jan Zahradil. Podle něj je Václav Klaus ze všech kandidátů nejlepší.
Přímou volbu prezidenta navrhla ve středu Poslanecké sněmovně skupina deseti poslanců vládních stran - unionistů, lidovců a sociálních demokratů. Unionistika Hana Marvanová odmítá, že tak chtěli předběhnout zákonodárce z ODS, kteří podobný návrh teprve chystají:
"My prosazujeme dlouhodobě zavedení přímé volby prezidenta, už vlastně dva roky. Plníme slib, který jsme dali ve volbách, že do Poslanecké sněmovny předložímě návrh na zavedení této přímé volby. To, že ten náš návrh se časově shoduje s okamžikem, kdy ODS změnila zásadně svůj postoj k přímé volbě prezidenta, je čistá náhoda. Nemůže být důvodem, když ODS změnila svůj názor, abychom my nyní také změnili svůj názor a přímou volbu prezidenta neprosazovali."
Současný prezident Václav Havel se domnívá, že si Česká republika nemůže dovolit být bez hlavy státu. Přiklání se přitom k tomu, aby prezidenta volili přímo občané a nikoli parlament. To se ale podle Havla nedá stihnout tak, aby lidé vybírali už jeho nástupce:
"Vždyť to znamená zaprvé zásah do Ústavy, zadruhé se musí příjmou příslušný prováděcí zákon. Pak musí být jakási lhůta ke kampani a tak dále. Čeho bych se velmi bál nebo co bych nepovažoval za dobré, by byla pauza, kdyby tady půl roku nebo rok nebyl prezident. Technicky se nic nestane. Ty jeho pravomoce přejdou na jiné ústavní činitele, ale myslím si, že politicky, morálně i z mezinárodně-politického hlediska by to vůbec nebylo dobré."
Sociální demokraté s přímou volbou hlavy státu souhlasí, ale trvají i na změně kompetencí příštího prezidenta.
Celková škoda, kterou v Česku způsobily srpnové povodně, byla ke konci září odhadována na 70 miliard korun. Poslanecké sněmovně to s odvoláním na údaje ministerstva financí řekl ve čtvrtek premiér Vladimír Špidla. Kladně hodnotil roli vlády a záchranářů při zvládání katastrofy:
"Je nepochybné, že ztráty na životech byly dvacet občanů, což je třikrát méně než bylo při povodních v roce 1997."
Poslanci ODS a KSČM měli ke zprávě řadu výhrad a otázek, například komunista Jaromír Kohlíček měl konkrétní připomínku.
"Tady se doposud nikdo neptal, proč po první vlně byly plné přehrady, proč nebyl změněn manipulační řád při odpouštění a proč, když se vědělo, že v západních i v jižních Čechách se valí obrovská vlna, se s tím nic nedělalo?"
Ivan Langer z ODS zase kritizoval úlohu vlády při povodních. Proti tomu se velmi rozčileně ohradil ministr vnitra Stanislav Gross:
"Chcete snad tvrdit, že někteří specialisté, kteří fungovali v době povodní, byly instituce, které se samy o sobě najednou objevily tu v jižních, tu v severních Čechách, že to fungovalo prostě samo od sebe? S takovou politikou, si myslím, že prostě... A nebudu dál mluvit, protože bych byl docela sprostý, asi."
Diskuse mezi vládními sociálními a opozičními občanskými demokraty vyústila v ostrou hádku.
Divadlo Semafor, jehož prostory v Karlíně zničily letní záplavy, uvedlo v úterý na prozatímním působišti v pražském Divadle Minor ve Vodičkově ulici první premiéru. Byla jí popovodňová revue s názvem "To nám to pěkně začíná", kterou ředitel divadla Jiří Suchý dotáhl k realizaci za pouhých 54 dnů. Jak řekl, Semafor bude hostovat i na jiných pražských scénách:
"Je to podstatně větší divadlo než jsme měli. To jeviště je velmi prostorné. My ale nebudeme hrát jenom tam. Budeme hrát tam, kde nás nechají, poněvadž v Minoru nám zase moc volných dnů dát nemohou. V říjnu šestkrát, v listopadu, myslím, jenom dvakrát nebo třikrát. Je ale také možnost chodit na nás do jiných divadel. Budeme hrát v Kolowratu, na Solidaritě, u Salesiánů v Kobylisích a v divadle Metro na Národní třídě."
