Týden v ČR

Okamžik napětí pod velkoplošnou obrazovkou na Staroměstském náměstí v Praze, foto: ČTK

Hokej - to byla hlavní událost tohoto týdne. Většina fanoušků věřila, že to budou právě čeští hokejisté, kteří si pověsí na krk vysněné zlaté medaile. Češi na turnaji neztratili ani bod. Ale po čtvrtfinále s Američany bylo všechno jinak. Nejdříve ztratili vedení 2:0 a po samostatných nájezdech i šanci na postup.

Okamžik napětí pod velkoplošnou obrazovkou na Staroměstském náměstí v Praze,  foto: ČTK
Hokej - to byla hlavní událost tohoto týdne. Většina fanoušků věřila, že to budou právě čeští hokejisté, kteří si pověsí na krk vysněné zlaté medaile. Češi na turnaji neztratili ani bod. Ale po čtvrtfinále s Američany bylo všechno jinak. Nejdříve ztratili vedení 2:0 a po samostatných nájezdech i šanci na postup. Zápas nakonec skončil 2:3 pro Američany a před čtvrteční půlnocí zavládla v Sazka Aréně i v celém Česku pochmurná nálada. Trenéři i hráči shodně hovořili o zklamání a neúspěchu. Jaká byla po zápase atmosféra přibližuje útočník Jaromír Jágr:

"Zklamaní jsou diváci i všichni kluci v kabině. Měli jsme zápas pod kontrolou, když jsme vedli 2:0. Co víc jsme si mohli přát? Dělali jsme chyby, Američanům jsme dali spoustu šancí, které oni ani nevyužili. To mohlo být daleko horší, jezdili čtyři na dva, pět na dva. To by se nám nemělo stát."

I přes nečekanou porážku a překvapivé vyřazení s nejhorším týmem ostravské osmifinálové skupiny diváci ve vyprodané Sazka Areně vyprovodili skleslé hokejisty do kabin potleskem. Za výkon na Mistrovství světa jim poděkoval i prezident Václav Klaus. Podle jeho slov jim chyběl "potřebný kousek štěstí". Je přesvědčen, že hráči pro vítězství udělali maximum.

Mýtus o prokletí hostitelských týmů tak minimálně o další rok bude obcházet hokejová kluziště. Naposledy si triumf v domácím prostředí vychutnali Rusové v roce 1986. Někteří hokejisté zapíjeli smutek v pražských barech až do rána a na prohraném zápase vydělaly hlavně sázkové kanceláře, pro jednu z nich to bylo dokonce nejvíce peněz v historii.


Euroobčané města Znojma a sousedního rakouského regionu Retz u stolu 'nataženého' přes česko-rakouskou státní hranici,  foto: ČTK
Uplynul první týden, kdy je Česká republika členem Evropské unie. Co se změnilo? Jak občané změny pocítili? Například české obchody prožily nejrozsáhlejší přeceňovací akci od roku 1993. V důsledku změny daně z přidané hodnoty, která začala platit hned po vstupu země do Evropské unie, získaly tisíce druhů zboží nové cenovky. Asi největší pozornost byla věnována restauracím, kterým se zvýšila daň z přidané hodnoty ze snížené 5procentní sazby do základní 19procentní. Někde se zvedly ceny až o 20 procent. A jak to vypadalo kousek za Prahou? Podle Jindřicha Pavlišty, provozního restaurace v Dobřichovicích záleží na tom, s čím přijdou dodavatelé. Zdražovat se ale bude muset a zřejmě to povede k úbytku hostů.

"To je stoprocentní. Už před 1. květnem se zdražovalo a hosté ubývají. Je to horší a horší."

Češi mohou v souvislosti se vstupem do unie volně pracovat ze "starých" členských zemí jen v Irsku a Velké Británii. Překážky neklade ani severské Švédsko. Vstupem do unie také končí pravidelné celní kontroly na státních hranicích s ostatními unijními zeměmi. Jak řekl Maik Křtěn z Celní správy ČR, díky tomu, že pravidelné kontroly odpadnou, by se mělo výrazně zkrátit čekání na hranicích. A to hlavně pro řidiče kamionů.

"Na hranicích byla celní bariéra, kdy se vyřizovaly celní doklady. Ty už se vyřizovat nebudou, protože v Evropské unii platí pravidlo: jestliže je zboží ve volném oběhu v jedné zemi členství, tak může být přepravováno do další země, aniž by tomu bránila nějaká celní bariéra, třeba hranice."

Vstup do Evropské unie rozšíří pro české pacienty nabídku léků: k 8500 přípravkům přibudou desítky špičkových léků s evropskou registrací na rakovinu, cukrovku či revmatismus.


Pietní akt 5.5.2004 před budovou ČRo.
Česká republika si tento týden připomněla 59. výročí Květnového povstání českého lidu. Význam rozhlasu jakožto instituce připomněl jeho generální ředitel Václav Kasík:

"Zejména ve zlých časech je rozhlas velmi důležitý. Proto ti, co s nedobrými úmysly přicházejí, vědí, že je třeba co nejrychleji rozhlas umlčet. My však víme, že to nelze dovolit. Dvakrát již lidé Československý, dnes Český rozhlas, s nasazením života bránili. Protože nám sloužil, posiloval a mobilizoval nás. Jsem rád, že máme Český rozhlas, který i nadále působí jako informační, kulturní a vzdělávací pilíř našeho národa."

Podle premiéra Vladimíra Špidly nelze po téměř šedesáti letech od konce pražského povstání na jeho hrdiny zapomínat, natož pak dovolit falešnou interpretaci této události:

"A nedovolme proto některým současným vykladačům našich národních dějin, aby prosadili své zlomyslné teze o Květnovém povstání jako alibistickém vystoupení Čechů proti svým okupantům v závěru války, kdy prý už bylo o všem rozhodnuto."

V podobném duchu vystoupila i předsedkyně českého Svazu bojovníků za svobodu Adéla Dvořáková.