Týden v ČR

Ohlédnutí za hlavními událostmi uplynulého týdne připravili Josef Kubeczka a Martina Lustigová.

Prezident Václav Klaus s manželkou Livií položili 28. října věnec k památníku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, foto: ČTK

Položením kytice k hrobu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v Lánech zahájil v pátek ráno prezident Václav Klaus akce spojené s oslavami Dne vzniku samostatného československého státu. V samotném hlavním městě začaly oslavy položením věnců u Národního památníku na Vítkově. Při pietním aktu ústavní činitelé minutou ticha uctili památku hrdinů padlých za vlast.

Pražský hrad byl potom svědkem vůbec první přísahy českých profesionálních vojáků. Slavnostní slib věrnosti při příležitosti oslav 87. výročí založení samostatného Československa složilo 280 studentů prvního ročníku Univerzity obrany, z toho 20 procent dívek, většinou studentek medicíny a ekonomie. Přísahu sledovali ministr obrany Karel Kühnl, náčelník generálního štábu Pavel Štefka a samozřejmě prezident Václav Klaus. Text přísahy zůstává stejný už od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika.

"Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!"

"Tak přísaháme!"

Prezident Václav Klaus u příležitosti 87. výročí vzniku samostatného státu na Pražském hradě vyznamenal více než 20 osobností. Řád bílého lva první třídy prezident propůjčil válečným hrdinům generálmajorovi Rudolfu Pernickému, veliteli paraskupiny Tungsten, a in memoriam generálmajorovi Josefu Buršíkovi, účastníkovi bojů v jednotce Ludvíka Svobody u Kyjeva. Mezi oceněnými, a to Řádem T. G. Masaryka byli i další bojovníci proti nacismu - Josef Herz a Stanislav Hluček.

Josef Herz přebírá Řád T. G. Masaryka, foto: ČTK

Medali za zásluhy si z Hradu odnesli například Franz Olbert, který přispěl k rozvíjení česko-německých vztahů, in memoriam vědec Jaroslav Koutecký, vědec a honorární konzul České republiky pro Skotsko Paul Millar, bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý nebo bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová. Oceněni byli i karikaturista Vladimír Jiránek, herec Josef Somr nebo in memoriam Jiří Šlitr, jehož jméno je spojeno hlavně s divadlem Semafor. In memoriam prezident vyznamenal také Michala Velíška, který se před několika týdny zastal mladé ženy a byl útočníkem smrtelně zraněn. V slavnostním projevu u příležitosti státního svátku prezident Václav Klaus varoval před omezováním lidské svobody státní mocí a byrokracií a dal najevo, že tendence k takovému vývoji vidí v České republice i v Evropě. "Za prospěšný proto nemohu považovat soudobý domácí i evropský trend směřující k stále většímu dirigismu, regulacím, příkazům a zákazům. Nemohu se smířit s nadbíháním lidské závisti i s mhouřením očí nad těmi, kteří se na bohatství naší společnosti snaží podílet bez vlastního přičinění. Nemluvím primárně o politice a politicích, ani o politických stranách. Mluvím o společenské atmosféře."

---

Spor mezi premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem kvůli jmenování nového ministra zdravotnictví pokračuje. Václav Klaus obvinil Jiřího Paroubka z toho, že ho před svým loňským jmenováním ministrem pro místní rozvoj oklamal, když tvrdil, že nevykonává žádnou činnost v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Přitom byl náměstkem pražského primátora pro oblast financí a i proto zasedal ve dvou dozorčích radách organizací zřizovaných hlavním městem Prahou.

Podle Hradu ale Jiří Paroubek v čestném prohlášení, které podepsal před jmenováním ministrem, uvedl, že nevykonává žádnou činnost, která by byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Tento rozpor ostře napadl prezidentův mluvčí Petr Hájek: "To tedy znamená, že před svým jmenováním členem vlády vědomě prezidenta republiky uvedl v omyl a byl ministrem jmenován na základě uvedení nepravdivých skutečností."

David Rath (vlevo) a Jiří Paroubek, foto: ČTK

I proto se nyní prezident Klaus zdráhá jmenovat Davida Ratha ministrem zdravotnictví s poukazem na to, že by došlo ke střetu zájmů. Doktor Rath totiž stojí v čele České lékařské komory a také podniká. Podle odborníků na ústavní právo má člověk vykonávat funkci ministra naplno a nemá se rozptylovat čímkoliv jiným. To je i názor Jiřího Hřebejka z Katedry ústavního práva pražské Právnické fakulty: "Člen vlády od první vteřiny nesmí vykonávat činnost, jejíž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Je to taková ta otázka, jestli bylo dřív vejce nebo slepice, jestli tedy má být dřív jmenován a potom řešit případný střet zájmů nebo jestli ho má řešit před jmenováním."

Podle Jiřího Hřebejka by v případě jmenování Davida Ratha ministrem ke střetu zájmů opravdu došlo. A není doktor Rath ve střetu zájmů už teď, kdy fakticky řídí ministerstvo z pozice prvního náměstka? "Pokud to vůbec není protiústavní, tak je to minimálně obcházení účelu ústavy. A to samozřejmě není dobré. Je to krizový prvek," soudí právník Jiří Hřebejk.

---

Katedrála svatého Víta s přilehlými nemovitostmi patří církvi. Rozhodl o tom v úterý Obvodní soud pro Prahu 1. Soudy se sporem státu a církve o vzácné nemovitosti zabývají 13 let. Tentokrát soudkyně Libuše Fritzová prohlásila: "Nemovitosti vlastní ti, kdo je vlastnili před vládním nařízení z roku 1954." Proč zrovna tento rok se v tomto případě stal mezníkem?

Foto: ČTK

V roce 1954 totiž vláda rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát. Komunisté ale pouze převedli správu objektů, přičemž vlastnické právo nezrušili. Před jedenácti lety Odvolací městský soud v Praze stejný verdikt soudkyně Fritzové zrušil a vrátil jí případ zpátky. I nyní spor poputuje opět k městskému soudu. Právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Milada Šípková se totiž hodlá odvolat: "V určitém případě by mohl skončit opět u Ústavního soudu. Zatím samozřejmě počítáme s odvoláním k Městskému soudu a předpokládáme, tak jako ve věci církevních osob, že to bude trojinstanční, to jest i dovolání k našemu Nejvyššímu soudu."

Kardinál Miloslav Vlk označil za nesmyslné názory, že církev může národní kulturní poklad zcizit. Vyjádřil se také k tomu, jak budou katedrálu, pokud ji skutečně církev získá, financovat. Opravy památky totiž ročně spolknou na 16 milionů korun: "Jestliže katedrála je nazývána jedním ze symbolů naši státnosti, tak si myslím, že ten stát na svůj symbol také příslušně přispěje. Samozřejmě, že i my budeme přispívat, pokud na to budeme mít zdroje, protože zdrojem státu na opravu katedrály byly domy okolo katedrály, které vynášely dostatek peněz. Jejich nájem."

Kardinál Vlk také prohlásil, že pokud církev skutečně získá katedrálu na Pražském hradě do svého vlastnictví, zůstane i nadále otevřena veřejnosti.