Unikátní mumie, sošky či amulety starých Egypťanů. Muzeum stříbra připravilo jedinečnou výstavu
Tři tisíce let stará mumie Egypťanky Hereret, mumie zvířat, sošky božstev, náhrdelníky či amulety z počátku egyptské civilizace. České muzeum stříbra v Kutné hoře připravilo jedinečnou výstavu nazvanou Ve stínu pyramidy. Je věnovaná starověkému Egyptu, mumifikaci a sběratelství egyptských starožitností v českých zemích.
Na výstavě mohou návštěvníci obdivovat více než 130 egyptologických starožitností. Ústředním exponátem je mumie mladé Egypťanky uložené ve dvojité rakvi z cedrového dřeva. Mumie Hereret, česky Květina, pochází z Lahúnu jižně od Káhiry a je součástí egyptologické sbírky Městského muzea v Moravské Třebové.
„Vzácné nálezy věnoval v roce 1912 svému rodnému městu moravskotřebovský sběratel a mecenáš Ludwig Holzmeister. Vzhledem k rekonstrukci muzea v Moravské Třebové můžeme teď jejich celou egyptologickou kolekci ukázat i u nás,“ říká ředitelka Českého muzea stříbra Lenka Mazačová.
Na výstavě v Kutné Hoře budou k vidění i pozoruhodné staroegyptské starožitnosti z Náprstkova muzea, ale také ze sbírek kutnohorského muzea.
„Uvidíte překvapivě i naše vlastní – kutnohorské – staroegyptské artefakty. Pravda, nejedná se o žádné obry. I tak však představují zajímavý vhled do života (a smrti) starých Egypťanů. Tři drobné talismany se do našeho muzea dostaly už v roce 1885, kdy je muzeu daroval místní truhlářský mistr Antonin Hrabák s tím, že je přivezl přímo z egyptských pyramid. Současní odborníci sice jeden z předmětů – skaraba - označili za dobový suvenýr z konce 19. století, ale i tak se jednalo o pěkný dar,“ konstatuje muzeum na sociálních sítích.
Sběratelé egyptských starožitností
Podle muzea do Česka dostaly různé originální archeologické nálezy díky tomu, že cestování na Blízký východ a dovoz tamějších suvenýrů bylo na počátku 20. století téměř módní záležitostí.
Týká se to i mumie Hereret, kterou Holzmeister pravděpodobně zakoupil s řadou dalších cenností v prodejně vysloužilého amerického diplomata Ralpha Huntingtona Blancharda, který prodával starožitnosti při Egyptském muzeu v Káhiře. Pečlivě mumifikované ženské ostatky uložené ve dvojité rakvi pak společně s ostatními předměty dorazily do moravskotřebovského muzea v květnu roku 1912.
Kutnohorskému muzeu zase daroval egyptologické předměty již v roce 1880 lékař František Stáně, dlouholetý předseda Archeologického sboru Vocel.
„Všechny předměty, vyjma talismanů, si převzalo Náprstkovo muzeum v druhé polovině 20. století. A tak nám tu zůstal jen skarab neboli vruboun posvátný, kterého coby dobový suvenýr prozrazují napodobeniny hieroglyfů na bříšku, pak amulet znázorňující kočku či fenka z egyptské fajánse, který byl původně součástí nějakého náhrdelníku, a v neposlední řadě titěrný, ale překrásný, amulet v podobě bohyně Taueret (1. tis. př. n. l.) – těhotné hrošice. Taueret totiž chránila zejména těhotné ženy a děti,“ připomíná muzeum stříbra.
Vedle egyptologické výstavy připravuje muzeum od 5. dubna na Hrádku ještě další výstavu. Nese název Kutná Hora husitská. „Letos si připomínáme 600 let od husitské bitvy u Malešova. Odehrála se poblíž malešovské tvrze, což je asi šest kilometrů od Kutné Hory. Bitvě velel tehdy již zcela slepý Jan Žižka. Přesto dokázal využít terénu tak, aby eliminoval početní převahu pražanů, které zde v jedné z nejkrvavějších bitev husitských válek porazil,“ přibližuje Lenka Mazačová.
K lákadlům muzea patří také návštěva dolu, která je velmi oblíbená. „Bezpochyby patříme k muzeím, kam by měl alespoň jedenkrát v životě zajet každý, kdo má rád historii a památky,“ zve na návštěvu Českého muzea stříbra Lenka Mazačová.
