ÚSTR zveřejnil vyšetřovací spisy tisíce krajanů vězněných za války v gulagu

Ústav pro studium totalitních režimů spolu s Katedrou kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni a ukrajinskými partnery zveřejnil soubor vyšetřovacích spisů NKVD k tisícovce z celkem zhruba 8 tisíc krajanů držených v táborech Gulagu za 2. světové války. Spisy instituce zveřejnily u příležitosti 80 let od vyhlášení amnestie pro Čechoslováky vězněné v Sovětském svazu. Jde o první soubor spisů sovětských tajných služeb získaných během systematické digitalizace ve Státním archivu Zakarpatské oblasti (DAZO) v Užhorodě. "Zveřejněné vyšetřovací spisy obsahují například protokol o zatčení, otisky prstů, fotografie, protokoly z výslechů, obvinění, rozsudek, propouštěcí či úmrtní list z gulagu a rozhodnutí o rehabilitaci. Součástí spisů jsou osobní fotografie a dokumenty zatčených zabavené orgány NKVD," uvedl historik Adam Hradilek, vedoucí projektu Čechoslováci v Gulagu. Podle něj představují uveřejněné dokumentu asi pětinu spisů k československým uprchlíkům do SSSR, na jejichž digitalizaci ústav spolupracuje se Státním archivem Zakarpatské oblasti v Užhorodě. V tamním archivním fondu jsou vyšetřovací spisy NKVD na zhruba 5500 lidí, kteří uprchli v letech 1939 - 1941 do SSSR před nacisty i maďarskou okupací do Sovětského svazu, kde pak byli odsouzeni na tři a více let do pracovních táborů.

Od 3. ledna 1942 do konce roku 1944 bylo na amnestii propuštěno okolo pěti tisíc československých občanů. V první vlně se propuštění dočkali Češi a čeští Židé, v listopadu 1942 se podařilo se Sověty vyjednat i propuštění podkarpatských Ukrajinců. Minimálně 15 procent Čechoslováků se amnestie nedočkalo a v lágrech zemřelo.