Co se skrývá za názvem Zkáza zeleného čtyřlístku?
Ústav pro studium totalitních režimů při slavnostním večeru v Senátu předal ceny za svobodu, demokracii a lidská práva. Podle jeho ředitele Zdeňka Hazdry se cena váže k hodnotám 17. listopadu roku 1939 i 1989. Jednou z oceněných je historička Zora Dvořáková, a to za mimořádný přístup k moderním českým dějinám. Je například autorkou první životopisné knihy o Miladě Horákové.
"Dal mě paměti svého otce, které byly psané rukou, a nikdo je nikdy neviděl. Když se změnil režim v roce 1989, tak mi asi za dva měsíce zavolal, a řekl mi něco, co jsem po celá dlouhá léta, co jsme se spolu znali, netušila. On to byl právní zástupce nezletilé Jany Horákové, dcery Milady Horákové. I když jsme si těch dvacet let tak důvěřovali, tak tohle tajil. A dodal: a já vám to říkám proto, že vás mohu uvést do toho tématu. A vaší povinností je začít pracovat na životopise Milady Horákové. Já mu tehdy řekla: pane doktore, to ne. Pro mě je to téma tak drásající, že to není možné. On se na mě rozzlobil. Asi za týden mi znovu zavolal a pozval mě do kavárny Slavia. U okna tam seděl s takovou křehkou starší dámou, a řekl mi: tak to je sestra Milady Horákové, paní Věra Tůmová. Ona vám poskytne všechny informace, abyste i z toho osobního hlediska pronikla do toho profilu Milady Horákové. Velice jsme si s paní Věrou Tůmovou porozuměly, poskytla mi řadu cenných informací. A já jsem pak jako historik postupovala tak, jak historik postupovat má. Začaly se otevírat archivy. A já z nich dokázala vydolovat, co se dalo."
Vy jste se zabývala i dalšími zajímavými tématy. Napsala jste knížky Z letopisů třetího odboje, Navzdory nenávisti a Zkáza zeleného čtyřlístku. Jak se k vám tato témata dostávala?
"Pokud není společnost dostatečně vyspělá, tak samozřejmě může třeba i tu demokracii zneužívat, což tedy v mnohém v současnosti děje. Ale já hlavně oceňuji jedno - svobodu."
"Já sama jsem z rodiny, která byla politicky pronásledovaná. Můj otec si prožil své, a můj muž byl politický vězeň, který prošel jáchymovskými lágry. Já jsem pracovala v památkové péči, ale odtud, když začala normalizace, jsem byla vyhozena. Takže já leccos z toho znám, ze své vlastní životní zkušenosti. Pokud se týká knížky Zkáza zeleného čtyřlístku, je to sice důkladně založeno na faktografii, ale je to psáno jako beletrie, a týká se to zkázy selského stavu. Z naší paměti už dnes vypadlo, že v minulosti rolníci, jako svůj znak, měli zelený čtyřlístek. Ten si nechávali udělat třeba na průčelí svého domu. Proto jsem použila tenhle název. Je to popsaný osud strýce mého muže, který byl takovým ukázkovým hospodářem, ale byl z toho svého statku vyhnán i s rodinou, a to je v téhle knížce popsáno."
Jak vy sama jste prožívala před lety 17. listopad?
"Velmi vzrušeně. Vědomí, že se něco děje, jsem vnímala už když bylo svatořečení sv. Anežky. Přímo 17. listopadu jsem v Praze nebyla, ale pak ano, a prožívala jsem to s nesmírným nadšením."
Vyrostla nová generace, která listopad nepamatuje. Splnila se vám přání, očekávání?
"Pokud není společnost dostatečně vyspělá, tak samozřejmě může třeba i tu demokracii zneužívat, což tedy v mnohém v současnosti děje. Ale já hlavně oceňuji jedno - svobodu."
