Před 40 lety vznikl Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných

VONS - zkratka označující Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. Před 40 lety jej založila skupina signatářů Charty 77.

Foto: ČT

Rudolf Battěk, Václav Benda, Otta Bednářová a více než desítka dalších disidentů je podepsána pod zakládajícím prohlášením výboru, který vznikl 27. dubna 1978. Důvody vysvětluje historik Petr Blažek:

"Cílem bylo monitorovat případy osob nespravedlivě stíhaných komunistickým režimem. Netýkalo se to jen těch, kteří byli odsouzeni, ale i těch, kteří se dostali do různých střetů se státními úřady, a jejich případy se zdály být politicky motivované. Členové VONSu se domnívali, že oni sami, jako většinou velmi známí oponenti komunistického režimu, mají do jisté míry jakousi ochranu, o se později ukázalo, že nebylo úplně na místě a řada z nich skončila ve vězení, a cítili určitý morální závazek věnovat se obrany lidí, většinou z regionů, kteří nebyli známí a jejichž případy neměl často nikdo možnost zvednout a bránit je."

Výbor pomáhal stíhaným třeba s právním zastoupením, obracel se na úřady a také snažil, aby se o jednotlivých případech bezpráví v Československu dozvědělo zahraničí. Tato činnost samozřejmě komunistickému režimu vadila, a tak se členové výboru často sami ocitli před soudem a ve vězení.

Petr Blažek, foto: Tereza Kalkusová

"Myslím, že naprostá většina z nich skončila ve vězení práv ě pro svou aktivní účast ve VONSu. Nebylo to vždy takhle jednoznačné, řada lidí byla postižena i za nějakou jinou činnost, příkladem byl třeba Václav Havel. Nejznámější proces se odehrál v roce 1979. Původně do něj měla být zařazena desítka členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Nakonec byla před soud postavena ´pouze´ šest z nich. Byl to velmi známý proces, který měl velkou odezvu za hranicemi. Nutno říct, že řada dalších členů byla postižena i v následujících letech. Můžeme připomenout třeba kauzu Ladislava Lise, ale těch lidí byla celá řada." Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných fungoval ještě sedm let po sametové revoluci. Celkem jeho členové vydali 1125 sdělení. "Už jenom ten počet ukazuje, kolik osob vzali pod svoji ochranu a snažili se, podobně jako třeba Amnesty International a další organizace, hájit politické vězně a vězně svědomí,"říká historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.