V Itálii i v České republice si připomínáme výročí exilu a narození Karla Havlíčka Borovského
Italské městečko Brixen si v pátek připomnělo 150. výročí nuceného exilu českého spisovatele, novináře a politika Karla Havlíčka Borovského. Pokračuje Kateřina Brezovská.
Právě jižní Tyroly se totiž staly útočištěm tohtoto literáta, který se hlásil k demokracii a liberalismu a k co nejhlubšímu českému sebeuvědomění. Byl zatčen a odvezen do vyhnanství do Brixenu, kam dorazil 22. prosince 1851. Až do konce měsíce si v tomto městečku mohou návštěvníci prohlédnout výstavu věnovanou životu Karla Havlíčka Borovského. Výstavu připravilo okresní muzeum z Havlíčkova Brodu, tedy z města, kde se sice Karel Havlíček nenarodil (narodil se v Borové u Přibyslavi), ale kde střídavě žil - také v období, kdy ho tehdejší absolutistický režim nechal zatknout a deportovat do Brixenu. Ředitelka muzea Jana Beránková Radiu Praha přiblížila, co předcházelo odchodu Karla Havlíčka do vyhnanství:
"Rozhodl se, že se stáhne z politického života a bude se věnovat hospodaření. Takže vrátil se do Havlíčkova Brodu a chtěl hospodařit. Ale vláda měla na to jiný názor, takže byl zde pouze tři měsíce a v noci na 15. na 16. prosince nastoupil dalekou cestu do Brixenu. A naše muzeum připravuje divadelní happening, kde proběhne tento únos ve dvě hodiny v noci 16. prosince 2001."
Jak už doktorka Beránková naznačila, letos se ještě budou konat další vzpomínkové akce na Karla Havlíčka Borovského. V tomto roce si totiž připomínáme nejen výročí jeho exilu, ale také 180-té jubileum jeho narození. Různé akce už proběhli a další se připravují. Na mnohých se podílí také okresní muzeum.
"V předvečer 31. října - to je datum, kdy se Havlíček narodil - se chystá delegace z našeho muzea do Prahy na Olšany, na hrob Karla Havlíčka. A 31. října bude slavnost u pomníku, který tvoří dominantu našeho parku a našeho města."
Ještě doplňme, že Karel Havlíček Borovský se po třech a půl letech směl vrátit z Brixenu do Havlíčkova Brodu, ale již z něj byla psychicky nalomená osobnost, navíc trpěl pokročilou tuberkulózou. Zemřel 29. 7. 1856 v Praze.