V Pelhřimově mají „drsnou" pomlázku z kovových špon

Tradiční lidové zvyky bývají tou nejlepší inspirací pro oblast nejrůznějších kuriozit. V pelhřimovském Muzeu rekordů mají novinku - pomlázku z kovových špon.

Pomlázku z kovových špon vytvořil pan Jaroslav Vichr, foto: Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov

Novinkou přispěl s notnou dávkou humoru pan Jaroslav Vichr. Poté, co vysoustružil 8 dostatečně dlouhých kovových špon, upletl z nich neobvyklou velikonoční pomlázku. Je dlouhá 128 cm.

Při předání kovové pomlázky v pelhřimovském muzeu s úsměvem pravil, že „… ji přichází odevzdat, když je ten „lockdown" a tím pádem nebude příležitost ji použít." To by asi nikdo ani nechtěl. Bohužel zatím si ji v pelhřimovské expozici českých NEJ… prohlédnout nelze. Muzea jsou z důvodu pandemie a s tím souvisejících vládních opatření stále zavřená.

Pomlázka je doložena už ve 14. století

Rekordní pomlázka v Pelhřimově, foto: archiv Agentury Dobrý den

V Muzeu rekordů najdete i řadu dalších zajímavých pomlázek. Téměř šestimetrovou pomlázku z vrbových prutů, miniaturní pomlázku (4,5 mm) z téhož materiálu či pomlázku z vlasů i z vydřích vousů!

Pomlázka z vydřích vousků, foto: archiv Agentury Dobrý den

Velikonoční pomlázka je doložena už ve vzpomínkách pražského kazatele Konráda Waldhausera žijícího ve 14. století. Síla mladých vrbových prutů prý přechází na každého, kdo je pomlázkou vymrskán. Symbolické vyšlehání tak má přinést ženám a dívkám zdraví a sílu pro další rok. Pokud se koledníci u dívky nezastavili, bylo to pro ni špatné vysvědčení.

U řady cizinců tato česká tradice vzbuzuje pohoršení a nesouhlas. Na Velikonoční pondělí se dodnes koleduje hlavně v těch regionech, které dodržují lidové zvyky. Na Moravě nevymizel ani zvyk polévání studenou vodou, která má člověka očistit od hříchů a osvěžit.

Pomlázka

• Edit
• Smazat