V prvním kole voleb dali krajané přednost Karlu Schwarzenbergovi
V prvním kole přímých prezidentských voleb v Česku se ministr zahraničí Karel Schwarzenberg umístil sice druhý za expremiérem Milošem Zemanem, volby v zahraničí ale jednoznačně vyhrál. Zahraniční Češi dali šéfovi TOP 09 Schwarzenbergovi víc než 54 procent hlasů. Lídr Strany práv občanů - Zemanovců Miloš Zeman získal jen 10 procent voličů. Na třetím místě skončil Jiří Dientsbier z ČSSD, jako čtvrtý nestraník Jan Fischer, pořadí dalších kandidátů v podstatě kopírovalo jejich výsledky v České republice.
V prvním kole přímých prezidentských voleb v Česku se ministr zahraničí Karel Schwarzenberg umístil sice druhý za expremiérem Milošem Zemanem, volby v zahraničí ale jednoznačně vyhrál. Zahraniční Češi dali šéfovi TOP 09 Schwarzenbergovi víc než 54 procent hlasů. Lídr Strany práv občanů - Zemanovců Miloš Zeman získal jen 10 procent voličů. Na třetím místě skončil Jiří Dientsbier z ČSSD, jako čtvrtý nestraník Jan Fischer, pořadí dalších kandidátů v podstatě kopírovalo jejich výsledky v České republice. Platný hlas ve volbách v zahraničí přitom odevzdalo celkem 5558 voličů z celkového počtu zhruba 7200 osob, které se k prezidentským volbám zaregistrovaly.
Nejvyšší účast zatím v Belgii
Nejvíce hlasů - bez jednoho šest set - odevzdali čeští voliči v Belgii. Zvítězil tu Schwarzenberg s téměř 60 procenty hlasů. Reportáž z voleb na českém zastupitelském úřadě v Bruselu připravil Ondřej Houska:
"Je to příjemný pocit, když člověk může ovlivnit volbu hlavy státu," říká mladá maminka, která žije v Bruselu se svým manželem diplomatem. Ne všichni Češi jsou ale z přímé volby prezidenta podobně nadšení jako ona.
"Mně přijde, že je to stejně zbytečné."
Proč tedy jdete volit?
"Jdu volit, protože je to lepší než nevolit. Jsou tam lidi, u kterých nechci, aby byli prezidentem. Proto jdu volit, abych nedal hlas někomu, koho nechci," říká mladík, který do Bruselu přijel za svým kamarádem.
Na ambasádě Bruselu původně očekávali o něco vyšší účast. Podle konzulky Hany Peškové žije v Belgii odhadem asi 10.000 Čechů. Druhý nejvyšší počet voličů odvolil v Británii, kde do volební místnosti dorazilo 524 lidí. I zde Karla Schwarzenberga jako budoucí hlavu českého státu podpořilo téměř 62 procent voličů. Ne všichni čeští krajané se ale kvůli složitému způsobu registrace voličů v zahraničí mohli voleb zúčastnit. Krajany tyto komplikace dlouhodobě zlobí, uvedla jedna z voliček na londýnské ambasádě:
"Jsem velice ráda, že tento způsob volby je na ambásadě už povolen. Viděla jsem, že na ambasádách ostatních zemí volby možné jsou, a proto mi to bylo i trochu líto. Jediný možný způsob pro mne tehdy byl letět zpátky do České republiky, což samozřejmě s sebou neslo určité finanční i časové náklady."
Proč Schwarzenberg? Věřím, že je to správné
Skoro čtyři stovky platných hlasovacích lístků vhodili do volebních uren čeští voliči v USA, kde rovněž zvítězil Schwarzenberg s téměř 64 procenty hlasů a s velikým náskokem tak překonal Dienstbiera a Zemana, kteří se tu shodně umístili na druhém až třetím místě. Mezi prvními tradičně volila slavná krasobruslařka Ája Vrzáňová. Prozradila, že zvolila ministra Schwarzenberga. "Odešel, jako jsme my všichni odešli, a vrátil se, jak jsme se mi všichni vrátili v devadesátém roce. Věřím, že je to správné. Pan ministr tu má hodně fanoušků," uvedla dvojnásobná mistryně světa.
V Německu v prvních přímých volbách českého prezidenta hlasovalo 403 Čechů. Informace o volbách ve Francii telefonoval z Paříže Jan Šmíd:
"Naši voliči, kteří volili ve Francii, měli ve své volbě naprosto jasno. Víc jak polovinu všech hlasů, 179, získal Karel Schwarzenberg. Druhý byl s velkým odstupem Jiří Dientsbier se 40 hlasy. Na dalších místech se ocitli Zuzana Roithová, Jan Fischer a Vladimír Franz. Miloš Zeman získal 14 hlasů. Na zastupitelském úřadě v Paříži hlasovalo celkem 324 voličů."
Voleb příští hlavy českého státu ze zúčastnili i čeští krajané na Slovensku. K volebním urnám tu přišlo 250 lidí. I jejich favoritem byl Schwarzenberg, získal více než 48 procent hlasů. Na druhém místě tu skončil Fischer těsně před Zemanem. Důvod ne příliš vysoké účasti je i v tom, že krajané na Slovensku mohli volit pouze na českém velvyslanectví v Bratislavě. Silná krajanská komunita ale žije ve východoslovenských Košicích, odkud se do vzdálené Bratislavy krajané nedostali. Česko nemá v Košicích od roku 2005 generální konzulát. To, že jsou tamní krajané odříznutí, potvrzuje český velvyslanec na Slovensku Jakub Karfík.
"Je to veliká škoda, my to ale bohužel nemůžeme vyřešit tím, že bychom otevřeli ještě jednu volební místnost. Nelze než věřit, že možná najdeme jednou cestu, abychom umožnili volit i korespondenčně."
Zeman zabodoval u vojáků v Afghánistánu
Karel Schwarzenberg se stal favoritem prvního kola prezidentských voleb i v Argentině, kde volby začaly už ve čtvrtek, v Turecku, Irsku nebo Mongolsku. Miloš Zeman zabodoval třeba v Afghánistánu, kde volili i čeští vojáci, kteří tu jsou v zahraniční misi. V jakých místech, upřesňuje zmocněnec ministerstva zahraničí pro volby v cizině Ivan Záleský.
"Pro vojáky jsme zřídili konzulární jednatelství přímo na základě v Afghánistánu, takže jsou dvě možnosti: buďto volit na zastupitelském úřadě v Kábulu nebo na konzulárním jednatelství v Logáru."
Čeští voliči hlasovali v zahraničí v celkem 102 volebních okrscích. Pět a půl tisíce jejich platných hlasů tvoří ve srovnání s miliony hlasů odevzdaných v tuzemsku jen zlomek. Druhé kolo voleb v zahraničí proběhne stejně jako v Česku, tj. v pátek 25. a v sobotu 26. ledna. Opět zřejmě s výjimkou Severní a Jižní Ameriky, kde volby kvůli časovému posunu začnou o den dříve. Novou hlavu státu bychom podle předpokladu statistiků měli znát už v sobotu 26. ledna kolem 16.00 hodiny SEČ.
