V Řeporyjích uctili vlasovce jako osvoboditele Prahy
V Řeporyjích jste odhalili památní desku věnovanou vlasovcům. Co k tomuto kroku místní radnice přivedlo? Co je na ní napsané a kde přesně je umístěná? Odpovídá starosta Prahy – Řeporyjí Pavel Novotný.
P.Novotný: “Deska je oproti původnímu plánu umístěná v horní části řeporyjského náměstí. Stalo se tak díky chybě jedné z ruských televizí, která tam chybně tento monument situovala a nám se to líbilo. Na desce je napsáno, co se tady a v Praze stalo 5 -8. května 1945. Je na ní konstatováno, že v Řeporyjích vydal generálmajor Buňačenko pokyn k útoku na vnitřní Prahu a tím otočil vývoj Pražského povstání v náš prospěch. Také je tam napsáno, že vlasovci jsou spojováni s mnohými kontroverzemi, ale že byli jedinou vojenskou silou, která přišla na pomoc. Dále je tam napsáno, že jich zde padlo 300 a jsou často pohřbeni ve velice nedůstojných hromadných hrobech. A je tam napsáno čest jejich památce. Dovolili jsme si přidat i citát slavného ruského spisovatele Alexandra Solženicina: „zda-li pak si všichni Češi vzpomněli, kteří Rusové zachránili jejich město“ v češtině a v ruštině. Deska je v češtině a citát je v češtině i ruštině. Použili jsme tam původní znění z románu Souostroví gulag.“
P.Novotný: „Nikdy jsme neměli záměr zbudovat Vlasovovi sochu, památník, cokoli konkrétně Vlasovovi. To nám bylo jen neustále podsouváno a tvrzeno v ruských médiích. My ho vůbec nehodnotíme a považujeme ho za velmi kontroverzní osobnost. Náš záměr byl věnovat pamětní desku vlasovcům jako osvoboditelům Prahy. To, co se stalo v Řeporyjích, se týkalo hlavně Buňačenka, kterého velmi respektujeme.“
Takže to je všechno? Žádná jiná socha, o které se původně mluvilo, nebude?
P.Novotný: „Ne, my jsme čelili velmi zvláštní situaci, kdy jsme si uvědomili, že budeme umísťovat do veřejného prostoru něco, co budeme umísťovat bez soutěže. My jsme nakonec našli řešení. Nemůžu říct, že by deska byla úplně posledním slovem, možná ještě nějaká tečka přijde. Každopádně na ní nebyla vynaložena ani koruna z veřejných prostředků. Slyšeli jsme o záměru nějakého umělce se k tomu ještě vyjádřit. Každopádně za Řeporyje je to takhle všechno.“
Pokud vím, tak jste ohledně pamětní desky nedělali žádný průzkum veřejného mínění.
P.Novotný: „Tak to určitě není pravda. Tady o tom probíhala široká diskuse. Ten nápad nevzešel ode mě. Tady byla veřejnost vyzvána a bylo tu velmi dlouhé a podnětné zastupitelstvo. Připomínám, že zdejší zastupitelstvo tvoří představitelé šesti různých stran z osmi různých hnutí. Byl jsem až zaskočen tím, jak minimální byl odpor a jak lehce zastupitelstvo rozhodlo.“
Během toho jednání, když jste hlasovali, jsem byl přítomný. Tam byli lidé z Řeporyjí, kteří nesouhlasili.
P.Novotný: „Ano, byli slovy dva. Pán a paní. Pán je můj dvorní odpůrce. Paní byla tedy jediná, která nesouhlasila. Diskusi jsem očekával bouřlivější."
P.Novotný: „To my nebudeme soudit, kdo co dělal zištně. My jenom konstatujeme, že je provází mnohé kontroverze a konstatujeme, kdo osvobodil Prahu, co se tady v těch dnech stalo. A pravda je taková, že Vlasovci se jako jediná organizovaná síla postavili po bok povstalců a rozhodli Pražské povstání. Jinak by Praha dopadla jako Varšava. Očekáváte nějaké akty vandalismu vůči té pamětní desce?
P.Novotný: „O tom nepochybujeme, je trochu smutné to řešit. Pracujeme s tím od samého začátku a chováme se k tomu od samého začátku tak, jako kdyby měl desku přijet zničit konvoj vlků. My se snažíme pamětní desku od začátku nějakým způsobem chránit. Počítáme s útoky a víme, že nebude mít lehký život. Ale to nás nemůže zastavit v touze napravit historickou křivdu. My jsme letos udělali tři pamětní desky a opravili tři pomníky.“
Jak vlastně probíhalo rozhodování o tom, jestli bude na místě deska nebo památník?
P.Novotný: „…no trochu nás překvapilo, nevím, jestli je to správný obrat, že na Řeporyje zaútočil nebo prostě v Řeporyjích se realizoval náš slavný umělec David Černý, který umístil k té desce kontroverzní umělecké dílo. Nicméně nám se to svým způsobem líbí. A musím říct, že umístění jeho sochy je pro nás čest. To, co udělal je strašně vtipné, vyjádření jeho pocitů a rozporuplnosti v nich. Je tím zjevně strašně fascinován. My tu věc přebíráme do majetku městské části a musím říct, že máme co hlídat. Je to pro nás velká čest. Vím, že ten tank s tou nacistickou přilbou může leckoho pohoršovat, ale kdo zná Davida Černého, ten se tomu nemůže divit. Myslím, že je to na místě a jsme na to pyšní.“
