Vláda chce přijmout euro v letech 2009 či 2010, musí snížit dluhy
Vláda chce přijmout euro v letech 2009 nebo 2010. Ministři dnes schválili Strategii přistoupení České republiky k eurozóně, která s přijetím eura zhruba za šest let počítá, vyplývá z informací tiskového odboru vlády. Kabinet však musí pokračovat v již nastartovaných reformách veřejných financí, jejichž cílem je snížit zadlužování země. Další kroky by se měly týkat šedé ekonomiky, důchodové reformy, zdravotnictví či veřejné správy. Schválením dokumentu vláda definitivně potvrdila, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, tedy v roce 2007. Brání tomu stále vysoké schodky státního rozpočtu. Pro přijetí eura by tento schodek nesměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu, český deficit je však nyní více než dvojnásobný. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se Česká republika pod tři procenta dostane až v roce 2008. Vláda již ohlásila, že chce v rámci další fáze reformy bojovat proti šedé ekonomice. První tři zákony, které by zavedly registrační pokladny, majetková přiznání a kolkování lihovin, chce vláda poslat do sněmovny ještě letos. Do konce volebního období chce kabinet položit základy důchodové reformy, snížit odvody podniků na sociální a zdravotní pojištění a stabilizovat zdravotnictví tak, aby se nemusela zvyšovat spoluúčast pacienta.
Plánem z dílny České národní banky, ministerstev financí a průmyslu a obchodu se měla zabývat vláda již ve středu. Pro neúčast guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy však projednávání dokumentu odložila. Dokument odpovídá již dřívějším záměrům centrální banky i vlády na zavedení eura. O termínu 2009 či 2010 již také hovořil premiér Vladimír Špidla.
Podle dokumentu i názoru analytiků musí mít české hospodářství prostor, aby se více "sladilo" s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura hospodářství či ekonomický cyklus. Šest až sedm let by na to mělo stačit. Rychlejší přijetí eura by mohlo ekonomiku poškodit například vysokou inflací a následným propouštěním v podnicích.
Pokud bude chtít Česko přijmout společnou evropskou měnu na konci desetiletí, musí podle dokumentu v reformách pokračovat. Reformy nemají být založeny na jednorázových škrtech či příjmech. Mají být naopak důsledkem "hlubokých strukturálních reforem". Ty se budou například týkat snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Mezi rizika přijetí eura řadí dokument případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství při nezvratně zafixovaném kurzu koruny. ČNB také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry, a pomáhat tak domácí ekonomice. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka.
