EU potřebuje další integraci
Bez silné Unie prohrajeme, je přesvědčený Vladimír Špidla. Ve funkci premiéra byl u vstupu České republiky do EU. U příležitosti 15.výročí tohoto významného okamžiku našich dějin poskytl Rádiu Praha rozhovor.
Je 15 let našeho členství v Unii úspěšným příběhem?
Je to úspěšný příběh ze všech hledisek. Samozřejmě není to žádný zázrak, není to nic nadlidského nebo podobně, ale je to úspěch, ať to člověk měří z jakéhokoli hlediska.
O vstupu rozhodovalo referendum, věřil jste v jednoznačný výsledek?
Na rozdíl od sousedního Slovenska jsme neudělali ten další krok, kterým je přijetí eura. Není díky tomu Česká republika mimo jádro EU?
Není mimo jádro, to rozhodně ne. My jsme de facto v jádru ať si myslíme, co myslíme, jsme navázáni tolika vztahy, že je to tak. Ale máte pravdu, že svou páku, svůj nástroj jsme ztupili, protože euro dává větší příležitost mít větší vliv na rozhodující evropské procesy v Unii, takže z tohoto hlediska jsme v centru, ale jsme slabší než Slováci.
Máme krátce před evropskými volbami. A opět začínáme pozorovat zkratkovité debaty, jednoduchá hesla. Proč se nedaří evropskou debatu dostat na racionálnější, věcnější úroveň?
Těžko můžete vyjmout politickou debatu o Evropské unii od politické debaty všeobecně. A máte pocit, že v jiných oblastech politické debaty se u nás odehrává debata na racionální úrovni? V zásadě jsem se nevšiml tématu, které by se takto pojednávalo.
Zřejmě všichni se shodnou, že Evropská unie potřebuje reformu. Vy i vzhledem k působení ve funkci eurokomisaře znáte dobře fungování i zevnitř a dnes už určitě máte zdravý odstup. Kam by se měla vydat podle Vás?
K další integraci. Ve světě, kde existuje několik superstátů, jako jsou Spojené státy, Čína, do určité míry Ruská federace, Indie, Austrálie, které dominují svět, který naráží na ekologické meze. Začne se velmi ostře rozdělovat, kdo bude mít přístup k jakým zdrojům. Unie dává sílu, nebude-li mít schopnost v některých oblastech jednat jako superstát, tak pak jak se říká běda poraženým.
Vladimír Špidla zastával od července 2002 do června 2004 funkci premiéra České republiky. V letech 2001 až 2004 byl předsedou ČSSD, od roku 2004 do února 2010 pak evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Od října 2011 je ředitelem sociálnědemokratického think-tanku Masarykova demokratická akademie. V letech 2014 až 2017 působil jako ředitel Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády.
