Z krajanského tisku

České listy v cyklu Odcházeli, aby... představují psychiatra Mirka Kabelu z Valašského Meziříčí, který v r. 1956 emigroval na Západ. Dostal příležitost vystudovat v Holandsku a od r. 1973 po dlouhých třicet let pracoval v nemocnici v Haarlemu. Se svým týmem zde prováděl řadu psychiatrických výzkumů, jejichž výsledky publikoval knižně i časopisecky. Věnoval se přitom problémům imigrantů, jejich adaptaci v cizím prostředí, stesku po domově, zabýval se ale i sebevražedností nebo alkoholismem.

Mirek Kabela

České listy v cyklu Odcházeli, aby... představuje psychiatra Mirka Kabelu z Valašského Meziříčí, který v r. 1956 emigroval na Západ. Dostal příležitost vystudovat v Holandsku a od r. 1973 po dlouhých třicet let pracoval v nemocnici v Haarlemu. Se svým týmem zde prováděl řadu psychiatrických výzkumů, jejichž výsledky publikoval knižně i časopisecky. Věnoval se přitom problémům imigrantů, jejich adaptaci v cizím prostředí, stesku po domově, zabýval se ale i sebevražedností nebo alkoholismem. Od r. 1990 pravidelně navštěvuje Českou republiku, jeho první kroky vedly do Valašského Meziřící. V tamním gymnáziu také pravidelně organizuje studentské literární soutěže. Krajanské panorama zase informuje o Češích žijících v Kanadě a o největším etnickém festivalu na světě Folkloramě, kde v posledních letech nechyběl ani československý pavilon.

Český dialog přináší informace o Češích ve Švýcarsku. Své dojmy z Lucernu a Badenu posbírala jeho redaktorka Martina Fialková. Navštívila nejen jubilejní 30. ples Sokola Baden, i několik rodin českých krajanů. "Mnozí z nás ve Švýcarsku byli, nebudu tedy popisovat, jak tam dobře fungují obchody, služby, že je tam čisto a krásná příroda. Potěšilo mne, že tamní Češi se spolu rádi baví a ledacos organizují. Na otázku, zda by se vrátili domů, většina z nich však odpověděla ve smyslu - vždyť to není daleko, a my jsme si zvykli, že i když je to tady tvrdé, tak všechno "šlape", zatímco u nás doma stále ledacos pokulhává. Přijedeme občas rádi, ale už bychom tam asi žít nechtěli," uzavírá Český dialog. Jsou však i výjimky, dodává autorka. Měsíčník také píše o české etnoložce Emmě Jarošové, která v r. 1968 emigrovala do Kanady. Už ve 40. letech se věnovala krojům a přednášela o nich i na kongresech Společnosti pro vědy a umění. Je také autorkou řady knížek, v publikaci Mezi starou a novou vlastí se například věnuje životu čs. emigrantů v rakouských uprchlických táborech po roce 1968.

Sigmund Freud

Klub, kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku, informuje o chystaných oslavách 150. výročí narození zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, rodáka z moravského Příbora. Právě tam se květnové oslavy Freudova narození plánují velmi důsledně. Záštitu nad otevřením Freudova rodného domu převzal prezident Václav Klaus. Probíhající rekonstrukce vrací domu podobu, jakou měl před 150 lety. Už teď nese hlavní náměstí v Příboru Freudovo jméno. Jeho vztah k rodišti podle časopisu nejlépe charakterizuje dopis, který v r. 1931 již jako pětasedmdesátiletý napsal Freud starostovi Příbora: "Hluboce ve mně zůstalo ukryto to příborské šťastné dítě, prvorozenec mladé matky, jenž přijal z tohoto ovzduší a z této půdy nesmazatelné dojmy."

---