Zprávy

Chemici z Liberce pojedou zřejmě hlídat olympiádu do Řecka

Čeští armádní chemici z Liberce pojedou zřejmě hlídat letní olympijské hry v Řecku proti možnému útoku teroristů. Uvedla to Česká televize s tím, že jí tuto zprávu potvrdila Michaela Cvanová z tiskového oddělení vrchního velitelství NATO v Evropě. Kromě jednotky na odhalování jaderných, chemických a biologických zbraní požádalo Řecko i o letadla AWACS, aby střežila bezletovou zónu nad Aténami. Olympijské hry má podle ČT chránit asi 120 mužů z mnohonárodního protichemického praporu NATO. Jeho základ tvoří čeští chemici z Liberce.

Právo: Omnipol nedostane zpět půl milionu za zrušenou licenci

Firma Omnipol, která měla vyvézt do Číny radar Věra, bude muset státu vrátit vývozní licenci. Správní poplatek zpět ale nedostane. Přijde tak o 460.000 korun, které v lednu za licenci zaplatila. Píše to deník Právo. Vláda se rozhodla, že vývoz radaru do Číny zruší. Správní řízení ministerstva průmyslu a obchodu, které o odebrání licence rozhodne, začalo v pátek. "Správní poplatek nepodléhá žádnému režimu, kde by bylo uvedeno, že se vrací nazpátek," potvrdil deníku mluvčí ministerstva Ivo Mravinac. Omnipol se k odebrání licence nechtěl vyjádřit. Obchodní náměstek firmy Jiří Řezáč řekl, že firma se vyjádří, až obdrží oficiální stanovisko ministerstva.

Vláda ve středu na uzavřeném zasedání uložila odpovědným ministerstvům, aby zahájila kroky vedoucí k odnětí udělené licence. O odejmutí licence rozhodne ministerstvo průmyslu ve spolupráci s českou diplomacií a obranou. Proti vývozu radiolokátorů byly USA. Věry tak nyní pravděpodobně místo Číny koupí sami Američané, kteří jednají o podmínkách kontraktu za stovky milionů korun.

Prezident Klaus si nemyslí, že se kvůli nepřijaté smlouvě s Vatikánem ocitl ve sporu s církví

Český prezident Václav Klaus si nemyslí, že se kvůli nepřijaté česko-vatikánské smlouvě ocitl ve sporu s církví. "Neexistuje žádný problém. Je to politická hra. Ze strany lidí, kteří mají blízko k církvi," prohlásil Klaus v rakouském Mariazellu, kde o tomto víkendu vrcholí poutí národů Středoevropské katolické dny. Prezident v rozhovoru s agenturou APA uvedl, že smlouva nebyla dobrá. "Parlament ji neschválil. Moje vina to nebyla. Mám za naprosto normální, že parlament hraje tuto úlohu a říká ano či ne," podotkl. Česko-vatikánská smlouva byla po dlouhém vyjednávání podepsána v roce 2002. Loni v květnu ji však odmítla Poslanecká sněmovna. Klaus na to prohlásil, že v podobě, o které se jednalo, je "neprůchodná" a že on sám by ji jako prezident nepodepsal.

Ani nepříznivé počasí neodradilo několik desítek tisíc lidí, kteří přijeli do rakouského mariánského poutního místa Mariazell na slavnostní mši. Poutníky v telemostu pozdravil také papež Jan Pavel II. Ke smíření národů vybídl při bohslužbě vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn. V poselství zdůraznil mimo jiné potřebu přihlášení se ke křesťanským základům Evropy a zachování neděle jako dne pracovního volna. Slavnostní mše se zúčastnilo také na 130 biskupů, 12 kardinálů včetně kardinála Miroslava Vlka a vatikánského státního sekretáře kardinála Angela Sodana.

Pietní shromáždění v Motole připomnělo památku obětí komunismu

Zhruba šedesát lidí, převážně bývalých politických vězňů, si připomnělo na motolském hřbitově památku obětí komunismu. Pietního shromáždění na místě, kam totalitní režim tajně ukládal urny popravených odpůrců komunismu, se zúčastnilo i několik politiků. "Nejhorší byly výslechy," vzpomínal v rozhovoru s novináři Jiří Oktábec, který byl v 50. letech vězněn za to, že navzdory zákazu pokračoval jako skautský vedoucí v práci s dětmi. Výslech podle něj sloužil k tomu a byl veden tak, "abyste se přiznal k věcem, o kterých jste nebyl schopen ani uvažovat". Z projevů řečníků často zaznívalo varování před nebezpečím návratu komunismu. KSČM je už řadu měsíců, aspoň co se voličských preferencí týká, druhou nejsilnější stranou. "Radost z toho nemám, ale předpokládám, že je to tím, že je tady velká nezaměstnanost," uvedl Oktábec.

V Československu bylo v letech 1948 až 1989 odsouzeno v politických procesech k vězení více než čtvrt milionu lidí, 241 z nich bylo popraveno. Režim posílal své odpůrce například i do jáchymovských dolů. V cihlové třídírně uranové rudy pracovali bez technického vybavení prakticky holýma rukama. Při třídění a drcení rudy byli vystaveni přímému radioaktivnímu záření. Pohřebiště politických vězňů v Praze-Motole objevili badatelé teprve v roce 1999 díky zkoumání archivních materiálů. Do té doby se předpokládalo, že jediným pohřebištěm popravených politických vězňů v Praze je hřbitov v Ďáblicích. V Motole byly anonymní urny tajně ukládány mezi lety 1958 až 1965.

Vojenský prostor Jince hostil Den pozemního vojska zvaný Bahna

Vojenská hudba a čestná stráž zahájila ve výcvikovém prostoru Jince na Rokycansku 15. ročník Dne pozemního vojska Bahna 2004. Po muzice zahřměla salva ze samohybných houfnic a seskočili výsadkáři 4. brigády rychlého nasazení. Do výcvikového prostoru přišly desítky tisíc malých i velkých návštěvníků. Počasí organizátorům přálo, a tak se kromě pozemních vozidel předvedlo i české vojenské letectvo. Letošní defilé historické techniky bylo věnováno 60. výročí vylodění spojenců ve Francii. Připraveny jsou už tradičně i ukázky historických událostí - boje na Podkarpatské Rusi v roce 1939, tankové bitvy na Ukrajině v roce 1944 a útoky československé obrněné brigády u Dunkerque ve stejném roce.

Ministerstvo posílí konzulát v Moskvě, který je zavalen žádostmi o víza

Ministerstvo zahraničí posílí český konzulát v Moskvě, který je zavalen ruským žádostmi o vízum a nestíhá je vyřídit. Na problémy s vízy si stěžují ruské cestovní kanceláře. Kvůli tomu, že úředníci někdy nestačí vydat vízum včas, musely tamní cestovní kanceláře zrušit už několik zájezdů. Podle mluvčího ministerstva Víta Koláře je problém způsoben tím, že se po vstupu do EU změnila pravidla pro vydávání víz. Český konzul v Moskvě Jan Jedlička předtím podotkl, že se také velmi zvýšil počet žádostí o turistické vízum.

Podle Ruského svazu turistického průmyslu ruským firmám i klientům vznikají materiální škody. Mluvčí svazu Irina Ťurinová prohlásila, že situace je kritická. Cestovní kanceláře údajně nemohly moskevskému konzulátu odevzdat doklady se žádostmi pro asi 1500 turistů a musely zrušit již zaplacené poukazy a letenky. Podle Ťurinové byla situace před květnovými svátky tak dramatická, že se před bránou ambasády dokonce strhla rvačka.

Lidovci předloží návrh zákona, který by finančně přilepšil pěstounům

Lidovecký poslanec Josef Janeček příští týden předloží sněmovně návrh zákona o náhradní rodinné péči. Norma má podpořit institut pěstounské péče a zajistit lidem pečujícím o děti, které by jinak vyrůstaly v ústavech, slušné finanční zabezpečení ve stáří. Předlohu zákona v Pardubicích schválil republikový výbor KDU-ČSL. "Tento zákon je nový v tom, že řeší situaci pěstounů, kteří mají v péči tři nebo více dětí nebo dítě s těžkým postižením. Takový člověk nemůže chodit do normálního zaměstnání, což se projeví na výši jeho důchodu. My navrhujeme, aby dostával nějakou dávku, z které by byl důchodově pojištěn," shrnul v rozhovoru s ČTK podstatu zákona Janeček.

Pozůstalí po obětech dopravních nehod mají od května nárok na odškodné

Pozůstalí po lidech, kteří zahynou cizí vinou při dopravní nehodě, mají od května nárok na jednorázové odškodné od 80.000 do 240.000 korun. Dosud si lidé museli o odškodnění žádat. Nyní budou dostávat peníze automaticky z pojistky řidiče, který má smrt jejich blízkých na svědomí, píše Mladá fronta Dnes. Nové taxy se podle listu v zákoně objevily, když se kvůli vstupu do Evropské unie předělávala pravidla povinného ručení, které platí každý motorista. Podle advokátů jde o zásadní posun v přístupu k lidem, kteří se po neštěstí v rodině museli často pracně domáhat odškodného u soudů.

Lékaři alternativní medicíny se chtějí obrátit na Teličku

Čeští lékaři, kteří aplikují alternativní medicínu, chtějí zlepšit své postavení a chystají se obrátit i na evropského komisaře pro zdraví Pavla Teličku. Metody alternativní medicíny totiž v České republice neupravuje žádný právní předpis, ačkoliv jsou v Evropské unii běžné a mnohdy jsou dokonce hrazeny ze zdravotního pojištění. Podle Společnosti nekonvenční medicíny má nemocný právo na léčbu vysoce erudovanými odborníky, avšak nyní chybějí pravidla a oficiální vzdělávací systém pro metody jako je akupunktura, homeopatie, elektroakupunktura či homotoxikologie. Chybí tak legislativní rámec. "Český parlament by měl tuto situaci napravit do konce října roku 2005," řekla ČTK prezidentka společnosti Věra Dolejšová. Podle ní je nutné, aby alternativní lékaři byli oficiálně uznáni a nebyli zatlačováni do ústraní.

Lidové noviny: Psycholog Bakalář uráží v nové knize Romy

Český vědec Petr Bakalář vydal v dubnu knihu Psychologie Romů, v níž mimo jiné tvrdí, že Romové mají nízké IQ. O nové publikaci autora, jehož předchozí dílo Tabu v sociálních vědách si vysloužilo ostrou kritiku, informují Lidové noviny. Bakalář v knize mimo jiné pracuje s teorií, že Romové mají v průměru o 20 procent nižší IQ než neromská populace, a koketuje s hypotézou, že je tomu tak kvůli menším mozkům Romů. "Je to přesně ve stylu předešlé knihy. Autor se odkazuje na známé průzkumy, vytrhává je z kontextu a skládá je do nového celku. Míchá hrušky s jablky," cituje list Davida Beňáka z Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

Jiří Kajínek po šesti letech znovu stane před plzeňským soudem

Mediálně nejznámější český vězeň, dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, se v pondělí po šesti letech znovu octne před plzeňským krajským soudem. Soud bude rozhodovat o tom, zda obnoví jeho proces. Před šesti lety ho odsoudil na doživotí. Kajínek ale svou vinu vždy popíral. Jeho advokát nyní tvrdí, že má nové důkazy o tom, že Kajínek je nevinný. Líčení je naplánováno na dva dny. Soudce Tomáš Bouček nevyloučil, že z bezpečnostních důvodů nevpustí veřejnost do soudní síně. Kajínkův advokát totiž tvrdil, že jeho klientovi někdo vyhrožuje smrtí.

Kajínek byl na doživotí odsouzen za to, že zastřelil podnikatele Štefana Jandu, jeho osobního strážce Juliána Pokoše a postřelil Vojtěcha Pokoše. Vraždy si prý objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, jehož Janda vydíral. Krajský soud v Plzni potrestal Kajínka doživotím v červnu 1998. O obnovu případu požádal v lednu Kajínkův advokát. Žádost zdůvodnil zejména novými svědky. Kajínkova obhajoba a také reportéři pořadu Na vlastní oči tvrdili, že za zločiny připsanými vězni stojí tehdejší plzeňští policisté. Na základě jejich nových podezření a důkazů Inspekce ministra vnitra po letech znovu roli policistů prověřovala. Dospěla ale opět k závěru, že policisté žádný trestný čin nespáchali.

V rybníku na Benešovsku plavaly kanystry s jedy

Osmadvacet kanystrů s neznámými látkami vylovili hasiči z Podhrázkého rybníku v přírodní rezervaci u Tomic na Benešovsku. Mají podezření, že uvnitř byly silně toxické pesticidy a herbicidy, které se používají v zemědělství k hubení škůdců. Nádoby byly pevně uzavřené a podle ochránců přírody do vody naštěstí nic nestačilo uniknout. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, na kanystry plavající v rybníce upozornili hasiče votičtí ochránci přírody, kteří si jich všimli při pátečním kroužkování ptáků v této lokalitě. Etikety ze sudů smyla voda a hasiči zatím nemohli určit, co bylo uvnitř, proto je odvezli do chemické laboratoře. Podobný případ hasiči na Benešovsku nepamatují.

Evropská unie po rozšíření omládla

Evropská unie po svém rozšíření letos v květnu "omládla". Zatímco před rozšířením žilo v patnáctce 15,8 procenta obyvatel starších 65 let, po přistoupení deseti nových členů podíl nejstarší generace na celkové struktuře obyvatelstva klesl na 15,1 procenta. Z 24,5 na 24,7 procenta se sice zvýšil podíl obyvatelstva ve věku 45 až 64 let, přibylo ale také populace střední a mladší generace. Vyplývá to z internetových stránek Českého statistického úřadu.

Česká republika je s 15,6 procenta nejmladší populace o 1,7 procentního bodu pod průměrem EU. Méně zde žije i nejstarších lidí. Zatímco průměr EU činí 15,1 procenta, v Česku žije 13,9 procenta lidí nad 65 let. Nad průměrem EU je Česko ve věkové struktuře 15 až 44 let. Průměr EU činí 42,9 procenta, v ČR je to 43,2 procenta. Vysoko nad průměrem EU - hned za Finskem - je ale Česko ve věkové skupině 45 až 64 let. Ta se na věkovém složení v ČR podílí 27,4 procenta, v EU je to 24,7 procenta.

Šance Skalních měst na zápis do seznamu UNESCO klesá

Šance, že se Skalní města v Českém ráji dostanou na seznam kulturních památek UNESCO, se zmenšila. Podle některých odborníků nejsou skály světovým unikátem. Jejich síla je v kráse a rozmanitosti. To však nemusí stačit. O zápisu pískovcových útvarů do seznamu světového dědictví definitivně rozhodne výbor v Číně již za několik týdnů, uvádí Mladá fronta Dnes. Zápis do seznamu světového dědictví by pro Skalní města mohl znamenat kromě většího přílivu turistů i šanci získat další peníze na údržbu a ochranu.

Živnostník z Olomoucka se vydal na kole na Dálný východ

Na další expedici do Ruska a na Dálný východ vyrazil na kole z Olomouce živnostník Josef Kozák. Před sebou má půlroční putování přes Polsko, Pobaltí a Rusko až na Dálný východ a možná i do Japonska. Denně hodlá na kole urazit asi 100 kilometrů. Cestu pětačtyřicetiletý muž připravoval zhruba dva měsíce. Na kole není žádným nováčkem. Před šesti lety projel přes Ukrajinu, Rusko, Mongolsko a Čínu až do Vladivostoku a o rok později procestoval Evropu, Asii, Austrálii i Severní Ameriku. Zážitky z cest vylíčil v knize Z cest po světě.

Skleněná archa se vydala na "plavbu" šumavským národním parkem

Třítunová a pět metrů dlouhá archa, slepená ze 480 plátů nazelenalého skla, "připlula" pod šumavskou skálu poustevníka Vintíře na Dobrou Vodu u Hartmanic. Monumentální skleněná archa z dílny bavorských sklářů, která připomíná kanoi, doputovala letos na českou stranu. Bude zde vystavena na čtyřech místech, doprovázená kulturními a společenskými akcemi. Až do začátku července bude archa umístěna vedle kostela sv. Vintíře, kde je unikátní skleněný oltář a křížová cesta ze skla. Projekt Skleněná archa v moři lesa Evropy vznikl z podnětu německých výtvarníků a ochránců přírody, má symbolizovat společný přírodní a kulturní prostor, křehkost přírody i tradici sklářů na Šumavě.

Horšovský Týn si připomíná sto let od návštěvy anglického krále

Dobové plakáty a listiny přibližující osobnost anglického krále Eduarda VII., který přesně před sto přijel poprvé lovit do Horšovského Týna, si mohou do konce října prohlédnout návštěvníci tamního zámku. Monarchu, jenž má nově na zdi státního zámku a hradu bronzovou pamětní desku v češtině i angličtině, pozval v letech 1904 až 1908 celkem čtyřikrát tehdejší majitel horšovského panství - kníže Karel Jan Trauttmansdorff. Podle ředitelky městského kulturního střediska Leony Císlerové nabízí výstava v Erbovním sále zámku také staré fotografie a pohledy města ze začátku 20. století, lidé se navíc dozvědí řadu zajímavých informací o slavných honech.

Král Eduard VII., syn královny Viktorie, jezdil do Horšovského Týna z Mariánských Lázní, kde se léčil. Do města na Domažlicku ho při každé návštěvě zval jeho přítel kníže Trauttmansdorff, jenž byl na začátku 20. století pokládán za nejlepšího střelce v Rakousku-Uhersku. Král Eduard byl velkým milovníkem života a užíval si údajně také své návštěvy v Horšovském Týně. Jak informuje německá pamětní kniha města, při svém poslední lovu v září 1908 zastřelil sedmašedesátiletý král deset zajíců, 112 bažantů a 377 koroptví.

Jízdu králů v Kunovicích zahájila obchůzka handrláků

Obchůzka handrláků, kteří se zastavují u domů a od lidí sbírají staré věci, zahájila první den Jízdy králů v Kunovicích na Uherskohradišťsku. Je to poprvé v historii, co pořadatelé tuto obchůzku do programu Jízdy králů zařadili. Kunovičtí handrláci, kteří naposledy chodili za Rakousko-Uherska, byli proslulí po celé Moravě i na západním Slovensku. "Byli to takoví podomní obchodníci, kteří chodili od vesnice k vesnici a sbírali staré hadry. Za to nabízeli hospodyňkám drobné věci do domácnosti jako nitě a solničky," uvedla místostarostka Ivana Majíčková. Handrláci byli podle folkloristky Romany Habartové mezi lidmi velmi populární. "Často to byli muzikanti, chodili s píšťalkou a zpívali. Lidé je vždy rádi viděli," uvedla Habartová.

Kanoista Doktor vybojoval evropský bronz na kilometru

Český reprezentant Martin Doktor získal na mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice v Poznani bronzovou medaili v závodě na 1000 metrů. Dvojnásobný olympijský vítěz z Atlanty prohrál ve finále o pouhých 24 tisícin sekundy souboj o druhé místo se Španělem Davidem Calem. Pro titul si suverénně dopádloval německý favorit Andreas Dittmer.

Kajakář Knebel je vicemistrem světa ve sjezdu na divoké vodě

Stříbrnou medaili získal český kajakář Robert Knebel na mistrovství světa ve sjezdu na divoké vodě v klasickém závodu. V německém Garmisch-Partenkirchenu nestačil v dešti jen na Itala Carla Mercatiho, který zvítězil s náskokem jedné sekundy a 18 setin. Mistr Evropy a vítěz Světového poháru Kamil Mrůzek, jenž obhajoval bronz, si zopakoval čtvrté místo z pátečního sprintu.

Kuželkářka Budišová má z mistrovství světa zlato a bronz

Dvě medaile získala kuželkářka Eva Budišová v závěrečném dnu mistrovství světa v rumunském Brašově. Česká reprezentantka vybojovala titul světové šampionky v soutěži jednotlivkyň a navíc přidala bronz z kombinace, v níž se k sobotním výsledkům připočítaly ještě výkony z předchozích soutěží družstev a dvojic.

Enge po kolizi v Monaku nebodoval, formuli 3000 vládne Liuzzi

Hned v prvním kole závodu formule 3000 v Monte Carlu přišel Tomáš Enge o naději na dobrý výsledek. Český jezdec týmu Ma-Con Engineering se po startu srazil s Argentincem Estebanem Guerrierim a musel zajet do boxů, kde mu mechanici vyměnili přední křídlo. Nakonec obsadil se ztrátou jednoho kola čtrnácté místo a podruhé za sebou vyšel bodově naprázdno. I potřetí v sezoně vyhrál Ital Vitantonio Liuzzi z Ardenu.

Počasí

Očekáváme zataženo s četnými přeháňkami, na horách sněhovými. Teploty 8 až 12 stupňů, na horách kolem 2 stupňů Celsia. Severozápadní vítr může mít v nárazech rychlost do 50 kilometrů za hodinu.