Zprávy

Polsko se rozloučilo s prezidentem Kaczynským, pohřbu se zúčastnila i česká delegace

Polsko se o víkendu rozloučilo s oběťmi letecké katastrofy u západoruského Smolenska, při níž minulou sobotu zahynul prezident Lech Kaczynski s chotí Marií a desítky osobností veřejného života. V sobotu se ve Varšavě konal smuteční obřad za všechny zemřelé, v neděli byl prezidentský pár pohřben v Krakově v kryptě katedrály na královském hradě Wawel. Mnohým zahraničním hostům cestu do Polska znemožnil kolaps letecké dopravy nad Evropou. Někteří z nich si za to vysloužili kritiku českého prezidenta Václava Klause, který se pohřbu zúčastnil.

Český prezident spolu s manželkou Lívií, premiérem Janem Fischerem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou cestovali na pohřeb polského prezidenta a jeho ženy vlakem, v Bohumíně, kde je vítaly desítky lidí, pak přesedli do automobilů. Oběti leteckého neštěstí si o víkendu připomnělo také Česko. Sobota a neděle byly v Česku dny smutku, sloužily se mše, vlajky byly staženy na půl žerdi, lidé kladli květiny a zapalovali svíčky u polské ambasády. V sobotu v poledne uctilo Česko památku obětí také minutou ticha.

Vzdušný prostor ČR bude uzavřen až do pondělních 12:00 hodin

Vzdušný prostor nad ČR zůstane pro leteckou dopravu kvůli oblaku sopečného prachu z Islandu a meteorologickým podmínkám uzavřen do pondělních 12:00 hodin. Rozhodl o tom řídící štáb, oznámil ČTK mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. V Česku se nelétá už od pátečního poledne, podobně jako jinde v Evropě. Mluvčí Letiště Praha Michaela Lagronová to potvrdila s tím, že v neděli bylo zrušeno 192 příletů a 199 odletů, pro pondělní dopoledne 80 odletů a 90 příletů. Stovky letů muselo letiště zrušit už v pátek a v sobotu. Kvůli pozastavení letů nabídlo letiště exkurze v letištních prostorách. Zrušení letů mělo původně platit jen do sobotního rána. Český hydrometeorologický ústav na neděli předpověděl slabý jihovýchodní vítr, v pondělí by se měl změnit na mírný severozápadní až severní.

Každým dnem stojící letecké dopravy přichází ČR až o 150 mil. Kč

Česká republika přichází každým dnem zastaveného leteckého provozu o 120 až 150 milionů korun. Vyplývá to ze zveřejněných propočtů analytické společnosti Mag Consulting. "Pokud by byl výpadek letecké dopravy delší než pět dní, byl by výpadek v celoročních příjmech ze zahraničního cestovního ruchu nenahraditelný," uvedl šéf firmy Jaromír Beránek. Kolaps evropského a transatlantického letového provozu způsobený vulkanickým prachem z islandské sopky trvá už čtvrtý den. Nepříznivá situace se podle Mag Consulting výrazně dotkne všech leteckých společností, letišť, hotelů, restaurací a dalších poskytovatelů služeb v cestovním ruchu. Ředitel divize plánování letového provozu ŘLP Petr Fajtl v ČT1 řekl, že celkové škody, které způsobilo přerušení dopravních letů v ČR, zatím vyčísleny nejsou. Podle hrubých kalkulací činí denní ztráty osm až deset milionů korun, uvedl. Mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura aktualizoval kvalifikovaný odhad, podle kterého se zastavení leteckého provozu dotklo kolem 40.000 lidí z Česka, z toho asi 5000 klientů cestovních kanceláří. Škody cestovních kanceláří se prý pohybují v milionech korun. Do Česka se podle Okamury nedostanou desítky tisíc zahraničních turistů.

Z ČR kvůli islandské sopce neodešly tisíce zásilek a tuny dopisů

Česká pošta kvůli zastavenému leteckému provozu nevypravila do zahraničí na pět tun listovních zásilek, přes 1400 balíků a více než 4000 zásilek typu EMS. Na dotaz ČTK to řekla mluvčí pošty Marta Selicharová. "Všechny zásilky jsou připravené k okamžité expedici a budeme je vysílat hned, jak bude letecká přeprava obnovena," uvedla mluvčí. Rychlost obnovené expedice bude podle ní záviset na kapacitních možnostech letadel. Kolik přesně dopisů a pohlednic nebylo do zahraničí včas vypraveno podle Selicharové nelze určit. Pošta listovní zásilky nepočítá, ale váží.

Počet českých vojáků v Afghánistánu se asi do léta měnit nebude

Počet českých vojáků v Afghánistánu se zřejmě do léta měnit nebude. Vláda už současné sněmovně žádné změny nenavrhne, čas a naděje na schválení je v předvolební době minimální, uvedl v Otázkách Václava Moravce vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout. O posílení české vojenské účasti v Afghánistánu žádá mezinárodní společenství v čele s USA, v ČR tomu brání levice. ČSSD ve sněmovně možnost schválení zablokovala. "My jsme samozřejmě tu politickou scénu velmi detailně zmonitorovali a zmapovali a skutečně ty naděje, že by to mělo projít ještě v tuto chvíli před volbami, jsou minimální," uvedl Kohout. Připomněl, že sněmovna se má sejít před volbami už jen jednou, a to 18. května hlavně kvůli zákonům, které jí vrátili Senát a prezident. "Před volbami nevidím prostor pro to, aby se to v podstatě i z důvodů organizačně-technických na jednání sněmovny dostalo," poznamenal šéf diplomacie. Domnívá se, že vláda se k návrhu, který by mohl být více zaměřen na výcvik afghánských bezpečnostních sil, vrátí v povolebních měsících.

ČR by mohla hostit informační středisko protiraketového štítu

Česká republika by se mohla do nového protiraketového štítu USA zapojit tím, že by se podílela na práci jeho velitelství a na svém území by hostila jakési informační středisko tohoto systému. V České televizi to řekl šéf české diplomacie Jan Kohout, podle něhož o středisko Praha vyjádřila již zájem. Podle Kohouta ale existuje několik možností, jak by se česká armáda mohla podílet na novém systému, který má být pod hlavičkou NATO. Otázkou zůstává, zda by na českém území mohly být například nějaké menší radary nebo ochranné střely, pokud by se s nimi ve štítu počítalo. O tom se ale nyní nejedná, protože dosud není jasná přesná podoba plánovaného systému, uvedl Kohout. "Možností je více. Vyjádřili jsme zájem být ve velitelských strukturách," dodal ministr. Přes informační středisko by podle něj procházely informace, co se kde ve světě děje a zda například z Íránu neletí do Evropy nebo do USA útočné rakety. Podle původních plánů, které Washington loni po nástupu prezidenta Baracka Obamy zrušil, měl v Česku stát protiraketový radar. Tato varianta už ale neplatí, protože Spojené státy nyní vytvářejí jiný systém.

Češi v cizině měli poslední možnost přihlásit se k volbám

Češi, kteří žijí v cizině, měli v neděli poslední možnost přihlásit se na zastupitelských úřadech Česka v zahraničí mezi voliče, pokud chtějí 28. a 29. května volit do Poslanecké sněmovny. Žádost musela být dodána v písemné podobě. Při minulých volbách před čtyřmi lety tuto možnost využilo téměř 5000 českých občanů, což je nižší číslo než odhadovaný počet zahraničních Čechů. Na zastupitelské úřady nakonec přišlo hlasovat 8000 lidí díky voličským průkazům, s nimiž mohou voliči vybírat zákonodárce v kterékoli volební místnosti. Ministerstvo vnitra tuto možnost doporučilo hlavně pro případ krátkodobého pobytu v zahraničí. O voličské průkazy mohou lidé požádat zpravidla obecní úřad v místě bydliště až do 21. května písemně, osobně do 26. května. Nejvíce Čechů se v roce 2006 zapsalo k volbám v Bratislavě, a to 365. Na severoamerickém kontinentu se v New Yorku zapsalo 259 lidí, v Torontu 167 a ve Washingtonu 135. Ze západoevropských metropolí dosáhl počet registrovaných voličů nejvýše v Londýně na 306. V Bělehradě se zapsalo 293 a v Bruselu 250 voličů. Více než 100 Čechů se rozhodlo volit také v Dublinu, Paříži, Moskvě a Bernu.

Za důvod malého zájmu zahraničních Čechů o sněmovní volby bývá považována hlavně chybějící korespondenční forma hlasování, která je ve světě už celkem běžná a kterou by mohli využít hlavně Češi v rozlehlejších zemích. Senát navrhoval na popud své komise pro krajany uzákonit tento způsob již před minulými sněmovními volbami, sněmovna ho ale v říjnu 2005 nepřijala. O pozdější obdobné novele, kterou horní komora předložila ve spolupráci s ministerstvem vnitra počátkem loňského roku, poslanci dosud nerozhodli. K zaváděným novinkám patří ve světě také hlasování prostřednictvím internetu. K většímu tlaku na přijetí nových forem hlasování by mohl paradoxně napomoci záměr ministerstva zahraničí uzavřít další ambasády kvůli úsporným opatřením. Letos hlavně kanadští Češi nebudou moci hlasovat na konzulátu v Montrealu, který byl uzavřen. Do budoucna stejné opatření hrozí zastupitelskému úřadu v Zimbabwe, Kolumbii, v brazilském Sao Paulu a konzulátu v australském Sydney, kde žije početná krajanská komunita. Češi v zahraničí budou moci letos volit poslance na 110 místech. V porovnání s volbami v roce 2006 nebudou moci hlasovat ani na velvyslanectví v Angole. Volební místnosti budou naopak na novém velvyslanectví v Baku v Ázerbájdžánu, v kosovské Prištině a na dvou místech v Afghánistánu - v Kábulu a na dočasném konzulátu na armádní základně v provincii Lógar.

Kopicová navrhne vládě zařazení dětí od dvou let věku do školek

Zařazení dětí od dvou let věku do mateřských škol je cílem návrhu ministryně školství Miroslavy Kopicové, který v pondělí projedná vláda. V Česku je lokální nedostatek zařízení denní péče o děti mladší tří let. Pokud vláda návrh Kopicové schválí, přijímání dvouletých dětí podle nové právní úpravy by bylo možné nejdříve od září 2011. Předškolní vzdělávání organizují mateřské školy pro děti zpravidla od tří do šesti let věku. Výjimečně můžou být do školek přijímány i mladší děti. Žádají to rodiče kvůli nedostatku jeslí a podobných zařízení, obdobné požadavky zaznívají také od obcí. "Je proto třeba stanovit konkrétně dolní hranici pro přijetí do mateřské školy bez možnosti výjimky," uvádí se v ministerském návrhu řešení denní péče o děti do tří let věku. Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání mateřské školy 26.384 dětí mladších tří let, tedy asi čtvrtina populačního ročníku. Předpokládá se, že by se v případě rozšíření kapacit mateřských škol tento počet postupně zvýšil nanejvýš na polovinu populačního ročníku. Změna si vyžádá úpravu podmínek výchovy těchto dětí - například nižší počty dětí ve třídě či kvalifikovanost pedagogického personálu. Ministerstvo školství zdůrazňuje, že navržené změny nelze provést bez navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Liberečtí dobrovolníci z Hand for Help vyrazili na Haiti

Liberečtí dobrovolníci ze společnosti Hand for Help vyrazili v neděli na Haiti. S polní nemocnicí chtějí na zemětřesením postiženém ostrově zůstat rok. Na cestu dostali vlajky České republiky, Evropské unie, Libereckého kraje, města Liberce a hlavního města Prahy, které je největším sponzorem. Autobus je veze do Paříže, odkud by se měli letecky přepravit na Haiti. Kdy odletí, ale zatím není jasné, kvůli sopečnému prachu z islandské sopky se letecká doprava v Evropě zastavila. Na cestu na Haiti vyrazil 12členný tým. "Tito lidé zůstanou na Haiti dva až tři měsíce, je to velmi silný technický tým, jehož úkolem je postavit nemocnici a vybavit ji tak, aby splňovala evropské standardy," řekl novinářům ředitel organizace a vedoucí mise Jaromír Dolanský. Ve skupině je také lékař a tři zdravotníci, další pak dorazí na místo v příštích měsících, kdy skupinu doplní i gynekolog. Většina členů týmu už má za sebou podobné mise do Gruzie či na Srí Lanku, kde liberečtí dobrovolníci v minulých letech také pomáhali.

Pochod dobré vůle připomněl nebezpečí antisemitismu

Ze Staroměstského náměstí do Valdštejnské zahrady v Praze vyrazil odpoledne Pochod dobré vůle, jehož cílem bylo pokojně a kulturně reagovat na údajnou agresivitu a ignoranci neonacistů a antisemitů ve společnosti. Průvodu se podle odhadu policie účastnilo asi 400 lidí. Akce probíhala klidně, na pořádek dohlíželo několik policistů, policie také regulovala dopravu. Ve Valdštejnské zahradě se poté konalo hudební vystoupení, zazněly i vzpomínky pamětníků holocaustu.

Průvodu, který zorganizovalo Mezinárodní křesťanské velvyslanectví v Jeruzalémě, se účastnila také skupina několika desítek aktivistů, která se zabývá dodržováním lidských práv na Izraelem okupovaných územích Palestiny. Měli palestinské vlaječky a transparenty s nápisy jako Protest proti okupaci Palestiny není antisemitismus. Z náměstí Jana Palacha průvod pokračoval přes Mánesův most do Valdštejnské zahrady. Tam začal sedmý ročník veřejného shromáždění pod názvem Všichni jsme lidi. Jeho snahou je deklarovat, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří. S kapelou vystoupil izraelský jazzový hudebník Amos Hoffman. Zazpíval také kantor liberecké židovské obce Michal Foršt. Texty modliteb přednesl herec Jan Potměšil.

Lidé si připomněli 65. výročí vypálení osady Ploština na Zlínsku

Pamětníci, příslušníci armády, politikové a další občané se sešli u památníku na Ploštině, aby si připomněli 65. výročí vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté 19. dubna 1945 zastřelili či zahnali do plamenů 24 lidí a zapálili deset z celkem dvanácti domů. Byla to krutá odveta za to, že tamní lidé pomáhali partyzánům. Jejich hrdinství ocenil i ministr obrany, který udělil osadě záslužný kříž I. stupně. "Je to jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Určitě je to pro obec a občany významné ocenění a hlavně je to ocenění a zadostiučinění pro všechny padlé spoluobčany, kteří tady položili své životy," řekl ČTK Tomáš Zicha, starosta obce Drnovice, v jejímž katastrálním území se Ploština nachází.

Hudební ceny Anděl ovládli Charlie Straight

Mladá třinecká kapela Charlie Straight ovládla sobotní vyhlašování hudebních cen Anděl za rok 2009. Stala se objevem roku, získala sošku za album roku i videoklip roku. Zpěvákem roku je Tomáš Klus, také třinecký rodák, nejlepší zpěvačkou byla zvolena šestnáctiletá Ewa Farna a skupinou roku Monkey Business. Rozhodli o tom členové Akademie populární hudby v přímém přenosu televize Nova. Do Síně slávy byla uvedena ostravská zpěvačka Marie Rottrová. Úspěch umělců ze severní Moravy a Slezska podtrhl Jaromír Nohavica z Českého Těšína, jehož album V Lucerně se stalo nejprodávanější deskou roku 2009.

Na Teplicku kvůli žábám asi vzniknou dvě přírodní památky

Ústecký kraj chce na Teplicku vyhlásit dvě nové přírodní památky. Stát se jí má mokřad Kateřina u Modlan a území v Háji u Oseka na Teplicku. Mluvčí kraje Magdalena Hanáčková ČTK informovala, že obě území jsou významná, protože zde žije silně ohrožená žába kuňka obecná. Vyhlášení přírodní památky má napomoci k tomu, aby se populace žab mohla rozšiřovat. Podle Hanáčkové v současné době na území Ústeckého kraje existuje 63 přírodních památek, 13 národních přírodních památek, 53 přírodních rezervací, 11 národních přírodních rezervací. Kraj připravuje vyhlášení i dalších lokalit za přírodní památky. Jednou z nich je Dobříňský háj na Litoměřicku s populací sněženky podsněžník a výskytem dřevního hmyzu v doupných stromech. V kraji existuje i záchranný program pro jediný endemitický druh brouka v Česku krasce. Podle Hanáčkové se krasec vyskytuje jen v okolí Žatce, žádný jiný výskyt ve světě již není zaznamenán. V Českém středohoří na Litoměřicku a Kokořínsku se pak ochranáři snaží zachránit populaci modráska hořcového. K životu potřebuje květinu hořec křížatý a kolonie hostitelských mravenců rodu myrmica. Kvůli absenci tradičního hospodaření místa výskytu hořce zarůstají expanzivními druhy trav a keřů a květina, a tím i motýl, odtud mizí.

Sport

Hokejisté Pardubic vstoupili vítězně do finále play off extraligy. V prvním zápase série hrané na čtyři výhry porazili doma Vítkovice 5:1 a vyhráli tak devátý zápas v play off za sebou. Dvěma góly a asistencí se na tom podílel útočník Petr Sýkora, tři branky vstřelili Východočeši v přesilových hrách.

Počasí v pondělí

Slunečno, později oblačno a ojediněle přeháňky. Teploty vystoupí na 14 až 18 stupňů Celsia.