Zprávy

Šéfové obou komor parlamentu jsou zastánci tajné volby prezidenta

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček z opoziční ČSSD stejně jako šéf Senátu Přemysl Sobotka z vládní ODS se přiklánějí k tomu, aby nadcházející volba prezidenta byla tajná. Oba přitom argumentují nepsaným zvykovým právem, podle něhož zákonodárci rozhodují o hlavě státu veřejně jen v extrémních situacích. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce předsedové obou parlamentních komor vyjádřili přání, aby prezidentská volba byla důstojná, bez obstrukcí i procedurálních sporů mezi poslanci a senátory. Připustili, že mnohé nejasnosti by odpadly, pokud by se existoval takzvaný stykový zákon upravující vztahy mezi komorami. Vlček na základě vyjádření všech poslaneckých klubů, stanoviska ústavních právníků i konzultací se Senátem navrhne přesnou proceduru volby v úvodu společné schůze komor, která začne na Hradě v pátek 8. února. Jen za teoreticky možné považuje možnost, že by například poslanci volili prezidenta veřejně, zatímco senátoři tajně. Sobotka by odlišný způsob volby v každé komoře považoval za naprosto nedůstojný. Šéf senátorů předpokládá, že bude skutečně zajištěna diskrétnost hlasování tak, aby se zamezilo různým "fíglům" a vzájemným kontrolám, například pomocí fotografování hlasovacích lístků mobilními telefony. Část sociálních demokratů na rozdíl od Vlčka usiluje o to, aby parlament volil prezidenta veřejně. Mezi zastánce takové formy patří především místopředseda poslanců ČSSD David Rath, pro veřejnou volbu jsou i lidovci. Zatím se ale zdá, že tajné volbě dává přednost většina zákonodárců: všichni zástupci ODS, většina komunistů a také zelení. Vlček si myslí, že v tajné volbě má větší šanci na úspěch Jan Švejnar, kterého sociální demokracie podporuje. Jeho rivalem bude současný prezident Václav Klaus, favorit občanských demokratů. Vlček se domnívá, že pokud by se o nejvyšší funkci ve státě nerozhodlo ani v jednom ze tří kol, sociální demokracie vyšle do další volby znovu Švejnara. O jiném kandidátovi by musel rozhodnout ústřední výkonný výbor ČSSD, který se sejde 9. února, Vlček ale nepřepokládá, že by Švejnarovu nominaci změnil. Ani ODS podle Sobotky nemá důvod přemýšlet o alternativě ke Klausovi.

Schwarzenberg: Čekat s radarem na novou vládu USA nemá cenu

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg si myslí, že nemá smysl čekat s uzavřením rozhovorů o umístění radaru v Česku na novou americkou administrativu, která bude známa po podzimních prezidentských volbách. V této věci očekává od USA kontinuitu, ať už se šéfem Bílého domu stane kdokoliv. Šéf české diplomacie navíc vychází z úvahy, že s končící vládou George Bushe může Praha uzavřít výhodnější podmínky, než by to bylo možné s nově začínající sestavou. Schwarzenberg tak v pořadu České televize Otázky Václava Moravce reagoval na vyjádření stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka, že s nástupem nového prezidenta mohou Spojené státy svůj postoj k budování protiraketového štítu v Evropě zásadně přehodnotit. "Informace o tom, že by se to zastavilo, nemáme," uvedl Schwarzenberg. Připustil, že se o této věci v zámoří diskutuje a nevyloučil, že pro příští americkou vládu nebude protiraketová obrana tak důležitá jako pro současný Bushův tým. Vzhledem k tomu, že Američané začali o záležitosti vyjednávat už za éry demokratů, však ministr neočekává žádné dramatické zvraty. Schwarzenberg sice podle svých slov nemůže vyloučit podpis smluv s USA o vybudování radaru v Brdech ještě před dubnovým summitem NATO v Bukurešti, spíše ale předpokládá, že rozhovory budou delší. Česká vláda žádný časový plán nemá, rozhodující jsou pro ni dobře dojednané podmínky. Dodal, že Česko od Spojených států na rozdíl od Poláků nežádá rakety - bezpečnost země podle něj dostatečně chrání členství v NATO. Zaorálek v televizi znovu označil za chybu, že Česko jedná s USA o bilaterální smlouvě, dává přednost evropské obraně. Připomněl, že některé evropské státy mají k americkým plánům vážné výhrady. I vláda má ale zájem na propojení amerického systému s chystaným projektem NATO, potvrdil Schwarzenberg. Ministr zahraničí podle svých slov nečeká, že se po březnových volbách ruského prezidenta oslabí odpor Moskvy vůči americkým záměrům ve střední Evropě. Kritiku pokládá za součást politické hry s cílem zvýšit vliv Ruska v Evropě. Rusové chtějí dosáhnout toho, aby stejně jako za éry Sovětského svazu mohli spolurozhodovat o osudu kontinentu, uvedl Schwarzenberg. Zaorálek vyčetl současné koaliční vládě, že "vytunelovala" funkci ministra zahraničí. Tvrdí, že za klíčové otázky, jako je předsednictví v EU nebo jednání o radaru, místo Schwarzenberga odpovídá vicepremiér Alexandr Vondra, případně premiér Mirek Topolánek. Ministr zahraničí to odmítl s tím, že mají přesně rozdělené kompetence a například rozhovory o radaru vede jeho úřad společně s ministerstvem obrany.

Údajný extremista Bacík prý už není členem ODS

Martin Bacík, který má podle sobotních informací serveru iDnes kontakty s extremisty, vystoupil z ODS. Řekl to Pavel Hamza z moravskoslezské ODS. Bacík ale řekl, že se rozhodl rezignovat pouze na funkci pokladníka bohumínské místní organizace ODS. Podle Bacíka se o jeho setrvání ve straně rozhodne v úterý, kdy se sejde rada bohumínského sdružení ODS.

Server iDnes napsal, že třiadvacetiletý student soukromé vysoké školy CEVRO Institut Bacík organizoval nebo spoluorganizoval několik demonstrací Národních korporativistů (NK) - například proti antifašismu loni v Otrokovicích a o pár měsíců dříve v Orlové. BIS ve své výroční zprávě za předloňský rok zařadila neregistrovanou organizaci NK mezi významné činitele, které v roce 2006 ovlivnily neonacistické hnutí v ČR. Bacík kontakty s extremisty znovu popřel. "U žádných neonacistů a podobných prapodivných individuí jsem nikdy nebyl a nikdy jsem k nim netíhnul," řekl ČTK. Moravskoslezská ODS se v sobotu od Bacíka distancovala a vyzvala bohumínskou ODS, aby o něm jednala. Server dále napsal, že Bacík začínal ve straně Republikáni Miroslava Sládka, kde byl předsedou okresní organizace v Karviné. V roce 2005 od sládkovců odešel a vydal se do Národní strany. Bacíka v této souvislosti podle zjištění ČTK vyšetřovala policie, a to kvůli podezření, že na kandidátku Národní strany jako její volební lídr napsal jména lidí, kteří o tom vůbec nevěděli. Národní strana kvůli tomu musela dva dny před začátkem komunálních voleb v roce 2006 svou kandidátní listinu v Bohumíně stáhnout. Později Bacík podal přihlášku do ODS. Bohumínský starosta Petr Vícha v sobotu řekl, že má neoficiální informace o tom, že Bacík byl v této souvislosti podmíněně odsouzen. "Nebyl jsem odsouzen v žádném případě. Mám důkazy, že jsem nebyl odsouzen k ničemu, k žádnému trestu," zdůraznil v neděli Bacík.

Psychiatrická léčebna v Bohnicích zřídila speciální konto

Psychiatrická léčebna v Bohnicích zřídila speciální konto. Lidé tam mohou posílat peníze na poplatky pro léčící se duševně nemocné bezdomovce. I pro ně totiž platí povinnost uhradit 60 korun denně za hospitalizaci. Potvrzení o hmotné nouzi, které by je této povinnosti zbavilo, často nemohou bez dokladů získat. Léčebna se pro konto rozhodla poté, co jí lidé dobrovolně nabízeli peníze za zachránce novorozence z kontejneru, bezdomovce Miroslava Szamszeliho "Psychiatrická léčebna Bohnice děkuje všem, kteří projevili přání pomoci a platit regulační poplatek 60 korun za každý den hospitalizace pana Szamszeliho," vzkázala dárcům mluvčí léčebny Dagmar Žaludová. Bohnická léčebna se nyní stará o 65 podobných bezdomovců. Podle ředitele léčebny Ivana Davida může až polovina lidí, kteří žijí na ulici, trpět nějakou formou psychické nemoci. Nejčastěji jde o závislosti na alkoholu a drogách, mnoho bezdomovců ale trpí také schizofrenií. David je přesvědčený, že bezdomovectví těchto lidí není dobrovolně přijatým životním stylem, ale důsledek řádně neléčeného onemocnění. Do léčebny se lidé bez střechy nad hlavou dostanou většinou až náhodně po nějakém incidentu, když už je ale nemoc v takové fázi, že s ní téměř nejde nic dělat.

Pamětníci židovského odboje se sešli a připomněli si památku obětí

Sedm desítek československých Židů, kteří se postavili před více než 60 lety na odpor nacismu a fašismu, se v neděli sešlo v Praze při představení sborníku o židovském odboji. Akce připomněla den památky obětí holokaustu, který připadá na 27. leden. V tento den byl v roce 1945 osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi. Česko - stejně jako většina států EU a další země - si ho připomíná od roku 2004. "U veřejnosti často panuje představa, že Židé byli jen pasivní obětí a šli na smrt jako ovce. Realita je jiná. Židé z Československa se účastnili povstání v Treblince, odboje v protektorátu, byli v bojových jednotkách na východě, západě i v Africe. I tohle patří k příběhu o holokaustu," řekl Tomáš Jelínek z České rady pro oběti nacismu, která spolu s Historickým ústavem Akademie věd ČR setkání a představení sborníku uspořádala. Setkání se zúčastnil například Tomáš Radil, který 27. ledna 1945 osvobození osvětimského koncentračního tábora zažil jako třináctiletý hoch. Mezi osvoboditele okolí Osvětimi zas patřil Viktor Schwarz, který se dostal do Rudé armády. Na akci nechyběl ani devadesátiletý Adolf Burger. Jako vězeň pracoval v německé padělatelské dílně v koncentračním táboře Sachsenhausen. Podle jeho knihy vznikl film Ďáblova dílna, který je nyní nominován na Oscara. Podle Jelínka měli židovští vojáci a odbojáři i silné osobní důvody, aby se postavili nacismu se zbraní v ruce. Přišli totiž o své nejbližší, kteří umírali v koncentračních táborech. Také na motivy, které odboj Židů ovlivnily, se sborník zaměřuje. Publikace obsahuje nejen příspěvky českých a slovenských historiků, ale právě i vzpomínky přímých účastníků židovského odboje. Čtenáři v ní najdou také 200 fotografií. Sborník vychází z mezinárodní konference o židovském odboji, která se konala v Praze v říjnu 2006. Vydal ho Historický ústav AV ČR.

Cheb prý požaduje vysoké sumy za uložení ostatků německých vojáků

Příliš vysoké finanční požadavky české strany brání důstojnému uložení ostatků 4300 padlých vojáků německého wehrmachtu na chebském hřbitově. S odvoláním na předsedu německého Spolku pro obnovu válečných hrobů Reinharda Führera to napsal německý nedělník Bild am Sonntag (BamS). Chebská radnice prý požaduje mimo jiné "nájem" za uložení ostatků ve výši 500.000 eur (zhruba 13 milionů korun) na příštích 25 let. Chebský starosta takovou kritiku odmítá.

Uvedená částka rozhodně není nájem, ale příspěvek na nutnou úpravu hřbitova, aby to bylo důstojné místo, řekl chebský starosta Jan Svoboda. Cheb nemá tolik peněz, aby opravu financoval hned sám, prohlásil Svoboda, který článek považuje za překvapivý. "Nerozumím tomu, jsme tam skoro skandalizováni, vypadá to, jako bychom chtěli snad vydírat," poznamenal. Město se přitom podle jeho slov snažilo mít maximální pochopení a při vzájemných jednáních se zástupci města s německou stranou na finanční pomoci na opravu hřbitova shodli. "Měl to být hřbitov souznění. Ještě jeden podobný článek a nevím, jestli se podaří přesvědčit zastupitele, aby pro to zvedli ruku," prohlásil Svoboda. Upozornil, že i když se radnice snažila vyjít vstříc německému spolku, musela najít rovnováhu mezi jeho požadavkem a názory a odporem mnoha místních lidí. Starosta se hodlá co nejrychleji spojit s německou stranou a požádat o vysvětlení. Německý Spolek pro obnovu válečných hrobů (VdK) hledá od března 2006 v Česku vhodný hřbitov, jenž by mohl sloužit k definitivnímu uložení ostatků německých vojáků padlých za 2. světové války na českém území. Nadějně se loni rýsovala nabídka chebských zastupitelů, kteří schválili vznik válečného pohřebiště, kde by mohly být umístěny mimo jiných i ostatky německých vojáků. Projekt však podle BamS naráží na finanční požadavky české strany. Ostatky německých vojáků byly několik let uloženy provizorně v lepenkových rakvích v bývalé továrně v severočeském Ústí nad Labem a nyní se nacházejí bunkrech vojenského výcvikového střediska nedaleko Příbrami. A tam zatím patrně i zůstanou, píše německý list. Česká republika je podle BamS jedinou zemí v EU, s níž spolková republika nemá dohodu o válečných hrobech. "Tato země nemá jako člen EU právní, ale morální povinnost umožnit nám důstojné pohřbení německých obětí války," prohlásil předseda Spolku pro obnovu válečných hrobů. Jenom náklady na zřízení chebského pohřebiště pro válečné oběti odhaduje Führer na milion eur. Když upozornil, že požadavek nájemného odporuje českému zákonu o pohřebnictví, začal prý Cheb peníze požadovat s poukazem na jiná nutná "revitalizační opatření" na přilehlém městském hřbitově. Chebští zastupitelé v listopadu souhlasili se vznikem pietního místa pod podmínkou, že by německá strana pomohla s financováním nutných úprav současného hřbitova a že hřbitov bude obecně určen všem padlým ve válkách, a nikoli jen německým obětem. Další podmínkou bylo, že vybudování takového místa s sebou zároveň přinese investici do městského hřbitova. Jeho oprava si přitom má vyžádat asi 24 milionů korun.

Otec zavražděného Jana Rokose poslal stížnost ministrovi

Roman Rokos, otec zavražděného pětiletého chlapce Jana Rokose, poslal stížnost ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi. Stěžuje si na postup justice, který se podle něj nepřímo na vraždě podílel. Za vraždu policie stíhá chlapcovu matku Antonii Staškovou a jejího přítele Pavla Grepla. "V sobotu večer jsem odeslal dopis elektronickou poštou a zítra (v pondělí) odešlu dokument i klasickou poštou," řekl Rokos. Stát zastoupený úřady podle něj není schopen ochránit život či zdraví dítěte. Uvedl, že dokument by měl ministra přimět zamyslet se nad zněním některých zákonů. "Věřím, že na základě naší stížnosti veřejně přiznáte a následně vyvodíte závěry, že veškeré složky včetně justice, které měly v této věci jednat, poněkud zaspaly, a tím se tedy nepřímo podílejí na tom hrůzném činu, který dokázali spáchat Honzíkova matka Antonie Stašková a její přítel Pavel Grepl. Jsem i přes 'mytí si rukou' ostatních nad tímto případem přesvědčen, že smrt malého Honzíka byla úplně zbytečná a dalo se jí předejít," uvádí Rokos v dopise. Při pátrání po chlapci, kterého si přes rozhodnutí soudu odvezla matka, táborská policie podle kontroly jihočeské policejní správy nepochybila. Někteří však při vyšetřování případu nedostatečně komunikovali s otcem dítěte a neprojevili dostatek empatie. Kontrolní zprávu jihočeské policejní správy o pátrání táborské policie si chce prostudovat ministr vnitra Ivan Langer. Pětiletého chlapce objevili policisté loni 28. prosince mrtvého v autě na Mostecku. Soud svěřil v květnu chlapce jeho otci Romanu Rokosovi, Stašková ale s dítětem ujela a od srpna s ním pobývala na neznámém místě. Soud poslal kvůli vraždě Staškovou do vazby i s jejím devětačtyřicetiletým přítelem. Hrozí jim až výjimečný trest. Pitva prokázala, že příčinou smrti chlapce byly dvě bodné rány do hrudi. Zaparkovaný automobil strážníci objevili při kontrole areálu bývalého kravína v Českých Zlatnících na Mostecku. Ve voze byli s chlapcem i oba později obvinění z jeho násilné smrti. Chlapce údajně zabila jeho matka už 9. prosince, s přítelem pak hledali vhodné místo, kde by se mrtvoly zbavili.

Silný vítr zkomplikoval situaci hlavně na severní Moravě

Silný vítr způsobil v noci na neděli největší komplikace na severní Moravě. Porážel stromy a přerušil dodávky elektřiny. Padlé stromy v noci na dvě hodiny přerušily provoz na hlavní železniční trati z Ostravy do Přerova, konkrétně v úseku Jistebník - Studénka, kde přetrhaly trolejové vedení.

Sís vystavuje v New Yorku, má nabídky od Apple i z Hollywoodu

Mimořádný úspěch dětské knížky Zeď o životě za železnou oponou přinesl česko-americkému spisovateli, ilustrátorovi a výtvarníku Petru Sísovi první výstavu na newyorském Manhattanu. Ozvali se mu také výrobci elektronických knih i hollywoodští filmaři. "Výstav jsem už měl, že bych je ani nespočítal, ale tady je to premiéra v komerční galerii," řekl o Petr Sís expozici s názvem Svoboda výrazu v galerii Mary Ryanové v newyorské čtvrti Chelsea.

Kniha Zeď (The Wall) se silnými autobiografickými prvky z doby, kdy Sís vyrůstal v komunistickém Československu, získala od svého uvedení na americký trh loni v létě řadu literárních a výtvarných cen. Začátkem února by se měla objevit i v tabulce amerických bestsellerů. Jen ve Spojených státech se jí podle Síse prodalo na 100.000 výtisků. Rozšířenou českou verzi vydalo nakladatelství Labyrint loni na podzim. Vyšla také v Německu, Francii, Jižní Koreji a dalších zemích. Zájem o ni projevila i společnost Apple, která uvažuje o tom, že by ji upravila do elektronické podoby, aby si ji děti mohly prohlížet na nejmodernějších mobilních telefonech iPhone. "Děti se třeba v autě budou dívat na telefon a to v nich vzbudí zájem o knížky. Já ale nevím, jestli pak nebudou spokojené jen s telefonem a na knížku zapomenou," říká s mírnou skepsí autor. V úplných začátcích je jednání s agenturou Creative Artists Agency (CAA), která zastupuje filmové hvězdy. CAA oslovila Síse s nabídkou na filmové zpracování Zdi. Zatím není zcela jasné, oč by konkrétně šlo a do jaké míry by se příběh musel upravit. Na newyorské výstavě, která bude otevřená do 8. března, je hlavní pozornost věnována ilustracím ke Zdi. Expozice ale obsahuje i originály kreseb ke knížkám o Charlesu Darwinovi nebo Kryštofu Kolumbovi a videoprojekce Sísových kreslených filmů. Poprvé se Sís představuje v prodejní galerii. Do prodeje dal některé studie k ilustracím pro Zeď a pro další knížky, obrázky Prahy či návrhy vytvořené pro kreslené filmy. Celé sady ilustrací pro jednotlivé publikace ale rozprodávat nechce. Sám ale neví, co má s originály udělat. Ve Spojených státech, kde žije od roku 1982, odkazují významní umělci často svá souborná díla univerzitám, které si toho velmi považují. Jeho si prý předcházejí univerzita v Mineapolisu a Yelova univerzita. Sís ale doufá, že najde spojení s Českou republikou. Napadá ho například Památník národního písemnictví nebo Národní knihovna, případně nějaký hrad nebo zámek, který by uvítal stálou expozici. "Třeba jako je na Kratochvíli výstava animovaného filmu," připomněl. Úvahy o tom, kam odkáže svá díla, ho ale nesvazují natolik, aby nechystal plány do budoucna. Stále se "trápí" s Komenským, tématem, jemuž se věnuje poslední čtyři roky. Uvažuje také, že by se po 30 letech vrátil k Ostrovu pro 6000 budíků Miloše Macourka, podle něhož ještě před odchodem z Československa natočil stejnojmenný kreslený film. Tentokrát by Macourkův námět chtěl zpracovat knižně.

Německá sopranistka Daschová zazpívala na koncertu pro Mozarta

Na slavnostním koncertu k 252. výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta před českým publikem debutovala německá sopranistka Annette Daschová. Ve Stavovském divadle představila známé Mozartovy árie za doprovodu orchestru Národního divadla a dirigenta Tomáše Netopila. Jednatřicetiletá pěvkyně, kterou mezinárodní kritiky označují za vycházející hvězdu klasické hudební scény, zazpívala árie Belle mia fiamma, Vado, ma dove?, Chi sa, chi sa, qual sia i Ah, lo previdi. Orchestr předvedl také známou Symfonii D dur zvanou Jupiterská.

Ve Zlíně vzplál olympijský oheň, začaly zimní hry dětí a mládeže

Stovky mladých sportovců ze všech krajů České republiky dorazily do Zlínského kraje, kde začala zimní olympiáda dětí a mládeže. Olympijský oheň zažehly na zlínském zimním stadionu sportovní legendy Dana Zátopková a Olga Charvátová-Křížová. Samotná sportovní klání odstartují v pondělí, děti budou soutěžit ve všech obvyklých zimních disciplínách až do pátku. Olympiáda dětí a mládeže je projektem Českého olympijského výboru zaměřeným na žáky základních škol. Děti tak mají možnost nejen změřit své síly, ale také zažít atmosféru podobnou té na skutečných olympijských hrách. Včetně zažehnutí olympijského ohně nebo slavnostních ceremoniálů. "Je to bezvadný nápad, za nás nic podobného nebylo. Pro děti je to určitě svátek," řekl olympijský vítěz ve skoku na lyžích a vlajkonoš týmu Moravskoslezského kraje Jiří Raška.

Sport

Český cyklokrosař Zdeněk Štybar se stal v Trevisu vicemistrem světa. Porazit jej dokázal pouze Lars Boom z Nizozemska, třetí dojel Sven Nijs z Belgie. Další český jezdec Radomír Šimůnek skončil pátý.

Počasí

Je oblačno až zataženo, místy slabý déšť nebo mrholení. Teploty od 2 do 8 stupňů Celsia. Severozápadní vítr bude postupně slábnout.