Zprávy

Sobotka: Senát nemá možnost změnit patový stav ve sněmovně

Ústava nedává Senátu podle jeho předsedy Přemysla Sobotky (ODS) možnost ovlivnit vlastními návrhy patovou povolební situaci ve sněmovně. Sobotka chce přesto ještě s právníky probrat jednu z variant, která by umožnila rozpuštění sněmovny. Ke konstruktivním návrhům v tomto směru v pátek vybídl horní komoru politolog Ladislav Cabada. "Ústava nám to nedovoluje. Senát nemá do Poslanecké sněmovny co zasahovat," řekl ČTK Sobotka. Podotkl, že tvůrci ústavy nepředpokládali situaci, do níž se sněmovna nyní dostala rozdělením na dva stejně početné tábory. Jejich dosavadní jednání nevedla ani k úspěšné volbě předsedy sněmovny. Určitou šanci vidí Sobotka pouze v jedné z ústavních podmínek pro rozpuštění sněmovny, po němž by následovaly předčasné volby. Prezident může dolní komoru rozpustit v případě, pokud do tří měsíců nerozhodne o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry. Sobotka se chce příští týden poradit s právníky, zda by nebylo možné tuto podmínku využít i pro některou ze senátních předloh, které už nová sněmovna dostala k projednání. "Sněmovna vlastně nemůže nic v této chvíli dělat, protože nemá vedení, nemá výbory. Pokud to bude tři měsíce pokračovat, neprojednala by tento návrh zákona a tím by mohla být rozpuštěna," uvedl Sobotka.

Senát v červnu předložil sněmovně návrhy dvou zákonů. Jeden z nich počítá se vznikem Ústavu paměti národa kvůli lepšímu zpřístupňování dokumentů z období komunismu, a to včetně seznamů někdejší Státní bezpečnosti. Druhá předloha má obcím umožnit získání zbývajících pozemků po armádě, o které přišly kvůli vyvlastnění k 31. prosinci 1949.

Dalšími možnostmi pro rozpuštění sněmovny jsou podle ústavy přerušení stálého zasedání dolní komory na dobu delší než 120 dnů nebo nezpůsobilost sněmovny usnášet se, tedy přijímat rozhodnutí, a to po dobu delší než tři měsíce. Nejčastěji zmiňovanou možností v poslední době je situace, když by při třetím pokusu o sestavení vlády sněmovna nedala důvěru kabinetu v čele s premiérem, kterého by navrhl předseda dolní komory.

Koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených má v dolní komoře stovku hlasů, stejný počet křesel po volbách obsadily i ČSSD s KSČM. Povolební pat vedl k určité zákopové válce, kvůli níž sněmovna nemá svého předsedu ani další funkcionáře či orgány vyjma volební komise a mandátového a imunitního výboru. Třetí pokus o zvolení šéfa dolní komory se uskuteční příští pátek.

Koaliční dohodu podpořili tvůrci návrhů na omezení byrokracie

Koaliční dohodu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených podpořili tvůrci projektu Efektivní stát, kteří prosazují reformu fungování úřadů a změny v administrativě. Oceňují koaliční záměr vytvořit moderní stát a omezit tak dosavadní byrokratický systém. "Záměr nové koalice přihlásit se k principům moderního, k občanům vstřícného a efektivního státu, je po řadě let bytnění státu zásadním zlomem," uvedl na internetových stránkách projektu www.estat.cz jeho vedoucí Edvard Kožušník.

Autoři projektu ještě před letošními parlamentními volbami představili sérii doporučení pro budoucí pravicovou vládu. Patří mezi ně návrh zákona o elektronickém úřadování nebo návrhy na snížení počtu ministerstev i dalších státních úřadů. Projekt navrhuje v případě ministerstva informatiky převést oblast elektronického podpisu na Úřad pro ochranu osobních údajů, oblast podnikání na ministerstvo průmyslu a obchodu, koordinaci informačních politik na Úřad vlády a starost o informační systémy veřejné správy přenést na ministerstvo vnitra.

Projekt eStat.cz zaštiťuje občanské sdružení Becario, k jehož zakladatelům patří předseda ODS Mirek Topolánek.

Prezidenti visegrádských zemí se v polovině září sejdou v Lánech

Hostitelem setkání prezidentů zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, bude letos český prezident Václav Klaus. "Setkání se uskuteční v polovině září na zámku v Lánech," řekl ČTK Petr Fučík z prezidentské kanceláře.

Takzvanou visegrádskou skupinu původně vytvořily v roce 1991 z popudu tehdejšího československého prezidenta Václava Havla Maďarsko, Polsko a Československo. Po jeho rozdělení v roce 1993 se pak změnila visegrádská trojka na čtyřku.

Policie vyčistí silnice od přebytečných značek

Policisté v nejbližší době začnou silnice zbavovat přebytečných dopravních značek, které ztratily své opodstatnění. Sobotní Mladé frontě Dnes to řekl policejní prezident Vladislav Husák. Podle něj by bylo dobré, kdyby se akci Čisté silnice podařilo dokončit do konce prázdnin. "Silnice jsou zapleveleny nejrůznějšími dopravními značkami, které někdy ani nemají smysl, jen se liknavě a pozdě mění. Například nejrůznější omezení rychlosti, která vám trčí na komunikacích, i když už nemají opodstatnění," řekl novinám Husák.

Odpůrci nového silničního zákona: Bodový systém šikanuje řidiče

Odpůrci nového zákona o silničním provozu zřídili na internetu specializovaný informační portál ChceteZmenu.cz - Motoristé proti šikaně. Ještě v červenci chtějí založit i stejnojmenné občanské sdružení. Jeho cílem je podle vedoucího člena sdružení Roberta Vašíčka novelizace silničního zákona tak, aby v něm zůstala opatření zvyšující bezpečnost, ale aby byly odstraněny pasáže údajně šikanující motoristy. Pomoci k tomu má i chystaná petice proti současné novele. "Nechceme ten zákon úplně celý zlikvidovat, ale odstranit z něj prvky šikany. Zásadním efektem nového silničního zákona je sice zklidnění, ale za cenu vystresovaných řidičů," řekl ČTK Vašíček. Členem nově se tvořícího sdružení se podle něj může stát kdokoli, kdo nesouhlasí se současným zněním silničního zákona. Novela, která vstoupila v platnost 1. července, zpřísňuje mimo jiné postihy řidičů za jejich dopravní přestupky, navíc nově zavádí bodový systém. V jeho rámci přicházejí řidiči po přestupku o body. Ve chvíli, kdy ztratí celkem 12 bodů, musejí odevzdat řidičský průkaz a čeká je přezkoušení v autoškole.

Zákon po prvním týdnu účinnosti přinesl podle jeho zastánců z řad ministerstev dopravy a vnitra již pozitivní výsledky - výrazné snížení počtu nehod (z loňských 2692 na letošních 1930) i jejich tragických následků, řidiči si prý dávají větší pozor na dodržování předpisů. Počet usmrcených klesl za prvních šest prázdninových dní podle statistik o 82 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Od 1. do 6. července zemřelo při nehodách pět lidí, loni jich bylo 28.

Ministr vnitra František Bublan považuje nový bodový systém za spravedlivější. "Když bude hrozba jen v podobě pokut, bude to jedno těm bohatším," uvedl ministr v sobotní Mladé frontě Dnes. Doplnil, že vyhodnocení zákona je naplánováno za rok, ale již nyní se objevilo několik nápadů a poznatků, jak vše zlepšit či zmírnit.

Oponenty a kritiky novely jsou kromě občanského sdružení hlavně členové ODS. Její místopředseda a kandidát na funkci ministra vnitra Ivan Langer v sobotních Lidových novinách uvedl, že i přes snížení počtu nehod bylo uvedení novely v platnost "poněkud uspěchané". Žádá, aby policisté byli alespoň ze začátku při menších přestupcích řidičů benevolentnější a věc vyřídili pouze domluvou nebo upozorněním, nikoli odebíráním bodů.

Ministr dopravy Milan Šimonovský ale v deníku Právo nevyloučil i další zpřísnění postihů řidičů po vzoru Irska, Rakouska či Francie. Rovněž však míní počkat se změnami až do vyhodnocení účinnosti nového zákona po roce jeho platnosti.

Nově vzniklý internetový portál je podle Vašíčka protipólem oficiálních stránek "Nová pravidla.cz", které nechalo připravit ministerstvo dopravy. Ve prospěch zákona je prý totiž vedena silná mediální kampaň, která ještě prohlubuje strach českých řidičů. Projekt ChceteZmenu.cz počítá také s tím, že po zisku dostatečného počtu podpisů na petici proti zákonu členové sdružení osloví poslance, aby se zasadili o novelizaci silničního zákona. Je zde údajně i jiná cesta, a to napadnout zákon ústavní stížností. "Už teď se na nás obrátili první poslanci z řad ODS a ČSSD, kteří nám neoficiálně vyjádřili podporu," dodal Vašíček, ale nikoho zatím nejmenoval.

Na festivalových kolech lidé letos vyšlapali půl milionu korun

Šlapáním na zvláštních stacionárních kolech vyrábějících elektřinu získali návštěvníci 41. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech během osmi dnů bezmála půl milionu korun. Peníze obdrží karlovarský Dětský domov v Jarní ulici a Farní charita v Karlových Varech. Festivalové šlapání navázalo na tři úspěšné předchozí ročníky, z nichž loňský vynesl rovněž téměř půl milionu korun. Zájemci o pomoc dobré věci měli k dispozici dvě kola. Podle toho, které si vybrali a usedli na něj, rozhodli, jakému ze dvou zařízení nakonec budou symbolicky vyšlapané peníze určeny. "Pravidla, podle nichž se šlapalo, umožňovala mnohem lepší přehled o tom, kolik peněz z půl milionu kterému zařízení půjde. Motivovala lidi k větší soutěživosti vzhledem k vybraným subjektům," uvedla Lucie Speratová z pořádající Nadace ČEZ. Obavy, že by mohli šlapají mnohem více stranit jednomu z obou subjektů, se nakonec ukázaly jako zbytečné. Farní charita i dětský domov se podělily téměř o stejnou částku. Ředitelka Farní charity Jana Pidrmanová převzala symbolický šek na 248.100 korun. "Peníze nám poslouží ke zlepšení prostředí pro klienty v našem stacionáři pro staré a zdravotně postižené občany. Rozšíříme například sociální zařízení a vybudujeme příruční sklad určený pro nebezpečný odpad. Vyměníme také starý elektrický kotel na vytápění a instalujeme na WC signalizační zařízení," řekla Pidrmanová.

Pro Dětský domov v Jarní ulici, kde žije 24 dětí ve věku od tří do 18 let, vyšlapali lidé 251.340 korun. I tady se budou peníze více než hodit, řekl ČTK ředitel Jan Sekot. "Částku rozdělíme na několik dílů. Něco použijeme na podporu dvou dětí při studii na soukromých středních školách. Další peníze budou na jarní a letní rekreace. Zbytek by měl být na různé zájmové aktivity dětí," poznamenal Sekot.

Festivalového šlapání se letos zúčastnilo kolem 4000 lidí.

Dokument Marka Škopa Jiné světy získal diváckou cenu

Cenu diváků 41. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech získal celovečerní slovenský dokument 32-letého režiséra Marka Škopa nazvaný Jiné světy. Vznikl v české koprodukci a prostřednictvím šesti jedinců, reprezentujících Šarišany, Rusíny, Romy a Židy přibližuje východoslovenský region Šariš. Podle dramaturga karlovarského festivalu Karla Ocha vítězství Jiných světů dokazuje, že diváci mají dokumenty rádi přinejmenším stejně jako hrané filmy.

Diváckou cenu uděluje deník Právo, letos do ankety přišlo 47.000 hlasů. O druhé místo se podělily čtyři filmy - Jako psi režiséra Michaela Caton-Jonese o genocidě ve Rwandě, Station Agent ze sekce Sundance v Karlových Varech, španělský snímek Odříznuti a americký film Když se cesta klikatí.

Nestatutární ceny jdou do Finska, Norska a Španělska

Členové nestatutárních porot karlovarského festivalu v sobotu odměnili cenami především snímky z Finska, Norska a Španělska. Porota Mezinárodní federace filmové kritiky ocenila finský snímek Mrazivé město, který natočil režisér Aku Louhimies. Líbilo se jí především zachycení napjaté atmosféry a originální tempo příběhu o rozpadu mladého manželství.

Cenu Dona Quijota, kterou předává Mezinárodní federace filmových klubů, získal film Repríza norského režiséra Joachima Triera. Jeho příběh lze chápat jako úvahu o mládí jakožto času plném příslibů, plánů a nadějí, které se postupně rozplývají pod náporem životních zkoušek. "Styl vyprávění je strhující, ale zároveň nepodbízivý," odůvodnila porota své rozhodnutí ocenit tento "velmi slibný debut". Zvláštním uznáním odměnila finský snímek Mrazivé město, který zabodoval i v hodnocení poroty sítě Europa Cinemas Label.

Cena ekumenické poroty patří španělskému soutěžnímu snímku Osud režiséra Miguela Pereiry. Muž na útěku v kněžském hábitu v něm hledá útočiště v zapadlé chudé vesnici. Je šance, že by tu mohl opravdu nalézt kýžený azyl, ale pouze v případě, že přijme roli, kterou po něm vesničané vyžadují. "Režisérovi se povedlo přesvědčivě vyprávět příběh jako podobenství o opakující se životní volbě a o konfliktu mezi pokrokem a tradicí," napsali členové poroty v rozhodnutí. Zvláštní uznání udělili íránskému filmu Sbohem, živote, který natočila Ansí Šáhová-Hosejnová.

Letos potřetí udělila na karlovarském festivalu svou cenu i Česká televize. Jako nejlepší snímek v sekci Fóra nezávislých ji získal chilský film Play režisérky Alicie Schersonové.

Velkou cenu karlovarského festivalu dostal americký film Sherrybaby

Americký snímek Sherrybaby režisérky Laurie Collyerové získal v sobotu Křišťálový globus, hlavní cenu 41. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Jde o příběh bývalé narkomanky snažící se po návratu z vězení navázat kontakt s dcerou, kterou od porodu neviděla.

Kráska v nesnázích českého režiséra Jana Hřebejka dostala spolu s bulharským filmem Vánoční strom Zvláštní cenu poroty.

Festival Literární Vysočina letos připomene K.H. Borovského

Čeští spisovatelé i tvůrci ze Slovenska a USA se zúčastní letošního čtvrtého ročníku festivalu Literární Vysočina, který se bude konat v Chotěboři na Havlíčkobrodsku. Akce, na níž se podílejí také hudebníci a divadelníci, bude zahájena v pátek a potrvá do neděle. Organizátoři se tentokrát inspirovali dvojím výročím novináře a spisovatele Karla Havlíčka Borovského (1821-1856), sdělil ČTK pořadatel Petr Musílek. Po vzoru literáta, který se narodil před 185 lety v nedaleké Havlíčkově Borové, se festival zaměří na satiru, ironii, sarkasmus a odvážnou úvahu. Havlíčkův odkaz připomene literární historička Jaroslava Janáčková, jeho rodinnou korespondenci a dílo přiblíží také divadelníci a muzikanti.

Během tří dnů se v Chotěboři představí přes 50 účinkujících. Ukázky ze svých prací budou předčítat básníci i prozaici -se samostatným recitálem vystoupí básník Jiří H.Krchovský. Zahraniční hosté se zúčastní dílny autorského čtení, která se bude konat v sobotu odpoledne.

Během festivalu budou vyhlášeny výsledky jeho celostátní literární soutěže. Program doplní hudební vystoupení a koncerty. Na nich vystoupí Martin Kříž a skupina Kabaret či písničkář Pavel Lutner.

U zámku Červená Lhota začal divadelní festival Pohádkové léto

U zámku Červená Lhota na Jindřichohradecku v sobotu začal divadelní festival Pohádkové léto, který už osmým rokem obohacuje letní nabídku tohoto turisticky atraktivního místa. Do konce srpna tam diváci o víkendech mohou zhlédnout osm různých představení, která jsou určena pro děti i rodiče. "Festival už má tradici, takže se na něj sjíždějí lidi ze širokého okolí a mívá velký ohlas. Obohacuje prázdninový program i chalupářům nebo cyklistům a dalším výletníkům," řekl ČTK písničkář Václav Koubek, který Pohádkové léto organizuje.

Na festival tradičně míří především kočovná divadla, letos například Studio Dell arte či Divadlo Kvelb z Českých Budějovic. Letos ho zahájila divadelní společnost Koňmo pohádkou Jak šlo vejce na vandr. Koubka těší, že se mu pro toto léto podařilo získat šest divadelních souborů, které v Červené Lhotě dosud nehrály.

Andělská Hora otevřela kostel Nejsvětější Trojice s infocentrem

Andělská Hora na Karlovarsku otevřela pro veřejnost restaurovaný kostel Nejsvětější Trojice, jehož obnova stála více než 25 milionů korun. Unikátní trojboký objekt z roku 1702, který je jediný svého druhu v Karlovarském kraji, bude využíván především jako kulturní a společenské centrum. Jeho součástí je rovněž regionální informační středisko. Kostel stojí v těsném sousedství hlavní silnice mezi Karlovými Vary a Prahou, což zvyšuje jeho atraktivnost a dostupnost, řekl ČTK starosta Miroslav Očko.

Kostel Nejsvětější Trojice, který v uplynulých třech desetiletích velmi zchátral, se snažila obec zachránit už od roku 1990. Neměla ale dostatek peněz a tak šlo hlavně o drobné udržovací práce v celkové hodnotě sotva tři miliony korun. Radikální obrat nastal až v roce 2004. Andělská Hora získala dotaci ministerstva kultury ve výši 25 milionů korun, uvedl starosta.

V kostele hodlá obec pořádat výstavy a koncerty, měl by sloužit i jako obřadní síň pro Andělskou Horu a okolní obce a města. Prvním výtvarníkem, který tady svou tvorbu prezentuje, je karlovarský malíř Petr Strnad.

Kostel obehnaný ohradní zdí vznikl v letech 1696 až 1702 podle návrhu dvorního architekta Černínů Alliprandiho. Stojí na symbolickém půdorysu trojúhelníku se zkosenými nárožími. Kostel Nejsvětější Trojice je zajímavý nejen svou podobou, ale také provedením interiérů. Prostory zdobí fresky uctívání sv. Kříže z roku 1783. "Takzvaný trojičný kostel je unikátní tím, že až do absolutních detailů sleduje symbol posvátného trojúhelníka. V tom spočívá jeho architektonický význam přesahující hranice kraje," uvedl historik karlovarského muzea Stanislav Burachovič.

Bystřický zámek vystavuje kresby humoristy Miroslava Bartáka

Výtvarník a humorista Miroslav Barták vystavuje svá díla v zámku v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku. Návštěvníci si mohou prohlédnout čtyři desítky drobných kreseb, několik pastelů a tři dřevěné plastiky, které autor nazývá "trojrozměrnými legráckami", řekla ČTK Eva Nedělníková, jež se podílela na přípravě výstavy. Letos osmašedesátiletý Barták pracuje jako humorista, kreslíř a ilustrátor od roku 1969, připravil několik desítek samostatných výstav, vydal autorské knihy a spoustu knih ilustroval. Jeho práce znají čtenáři mnoha časopisů. Ostře řezaní, hranatí a holohlaví hrdinové jeho filozoficky laděných obrázků beze slov sice nemají ústa, přesto se však vyjadřují zejména k rozvoji civilizace a jeho vlivu na chování lidí.

Parním vlakem jelo Českým rájem 700 pasažérů

Historickým vlakem v sobotu procestovalo Český ráj a Pojizeří kolem 700 lidí. Parní lokomotiva Litovel z roku 1913 jela dopoledne tam a zpět z Turnova do Semil a odpoledne z Turnova do Rovenska pod Troskami. Vlak o prázdninách prokřižuje i další místa v Libereckém kraji. "Na trati z Turnova do Semil stojí šest tunelů a v úseku od Železného Brodu vede mezi kopci krásným údolím Jizery. Z Turnova do Rovenska vlak míjel třeba hrad Valdštejn a Hruboskalské skalní město. Čtyři jízdy přilákaly hlavně rodiny s dětmi," řekl ČTK Josef Semecký z Klubu přátel železnic Českého ráje, jehož členové se o lokomotivu a tři vagony starají. Kromě 180 pasažérů se do vlaku vejde také bar s občerstvením.

Lokomotiva Litovel příští víkend vyrazí při Krakonošových letních podvečerech z Jilemnice do Rokytnice nad Jizerou a do Martinic. Českým rájem projede ještě jednou v červenci a v srpnu. V červenci vyrazí také z Liberce do podještědského Kryštofova Údolí, kde se koná slavná pouť.

Parní vlak Klubu přátel železnic Českého ráje hrál letos v dubnu ve filmu Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. V zimě historickou soupravu využila pro natáčení Česká televize a zahraniční štáb. Filmový debut si Litovel odbyla v roce 2004 ve snímku Krev zmizelého. "Všechny vydělané peníze dáváme zpátky do lokomotivy a do vagonů. Údržba je velmi drahá a hodně peněz stojí i historické jízdy," řekl Semecký. Při dnešní cestě do Semil a do Rovenska skončila v kotli s výhřevnou plochou bezmála 60 metrů čtverečních zhruba jedna tuna černého uhlí. Stálo 4000 korun. Klub platí Českým drahám za poskytnutí trati a peníze potřebuje rovněž na mzdy pro personál ve vlaku.

Mazoch vyhrál druhý závod Kontinentálního poháru a vede celkově

Českému skokanovi na lyžích Janu Mazochovi se mimořádně vydařil úvodní díl letního Kontinentálního poháru. Dvacetiletý reprezentant obsadil v pátečním závodě ve Velenje druhé místo a v sobotu na středním můstku ve Slovinsku dokonce vyhrál. Dostal se díky tomu do čela hodnocení osmidílného seriálu.

Mazoch v pátek nestačil pouze o čtyři body na domácího mistra světa Roka Benkoviče, jehož od nové sezony trénuje bývalý kouč českých skokanů Vasja Bajc. V sobotu však nedal vnuk olympijského vítěze Jiřího Rašky konkurenci šanci, jako jediný skočil dvakrát přes 90 metrů a druhého Rakušana Stefana Thurnbichlera porazil o sedm bodů.

Kanoista Doktor skončil na ME na kilometrové trati čtvrtý, Mrůzková pátá

Čtvrtý skončil kanoista Martin Doktor na mistrovství Evropy na kilometrové trati v Račicích. Kategorii C1 překvapivě vyhrál Rumun Florin Mironcic. Medaile se české barvy nedočkaly ani na stejné trati kajakářek, Michala Mrůzková dojela pátá. Z vítězství se radovala Maďarka Dalma Benedeková.

"Na to, jak pro mě závody začaly nepříjemně, je to solidní výsledek. Když jsem nastupoval na start, tak jsem si říkal, že páté místo bude mezník" řekl Doktor v cíli. Svůj výsledek proto označil za dobrý. "Nebyl extrémně dobrý ani suprový, což by byla medaile, ale jsem spokojený," uvedl dlouhodobě nejlepší český kanoista. Doktor již sice nesbírá medaile tak často jako v minulých letech, ale za žádný nečekaný ústup ze slávy to nepovažuje. Od jeho překvapivého olympijského triumfu totiž uběhlo už deset let. "Podívejte se, jak dopadl Španěl Cal, což je olympijský vítěz z mnohem bližší doby, než jsem byl já. Všichni si musí uvědomit, že když někdo vyhraje olympiádu, tak nemá nadosmrti předplaceno, že bude vyhrávat," podotkl. Prý je to přesně naopak. "Všichni se po něm sápou a chtějí ho předjet. Člověk, který se motá kolem vody, ví, na co mám," řekl Doktor.

Kajakářka Mrůzková, která se proslavila pod dívčím jménem Strnadová, měla v sedmé dráze v cíli ztrátu přes dvě vteřiny na bronzový stupínek a nezopakovala tak loňské třetí místo z Poznaně. "Loni to bylo spíš překvapení, letos to páté místo odpovídá tomu, na co jsem měla, a jsem s ním spokojená. Teď byla konkurence úplně jiná," řekla Mrůzková s tím, že doufá v medaili v deblkajaku s Janou Blahovou na pětisetmetrové trati. Na tuto trať se dvojnásobná mistryně světa ve sjezdu na divoké vodě soustředí více.

Další dvě české posádky, které se představily ve finále na kilometrové trati, ženský čtyřkajak ve složení Anna Adamová, Jana Šebestová, Barbora Futerová, Klára Ballová a mužská čtyřkanoe Jakub Homolka, Mario Ostrčil, Jakub Jurenka a Martin Egermaier obsadily shodně šesté místo. O první medaili pro Slovensko se postaral hvězdný čtyřkajak, který ve strhujícím finiši porazil o 0,06 vteřiny Bělorusy.

Kraulař Smolík doplaval pátý na juniorském mistrovství Evropy

Osmnáct setin sekundy chybělo k bronzové medaili z mistrovství Evropy juniorů na Mallorce českému plavci Janu Smolíkovi. V pátečním finále kraulové padesátky dohmátl pátý v čase 23,36 sekundy, jeho krajanovi Ondřeji Kelblovi v semifinále těsně unikl postup mezi nejlepší osmičku. V nejkratším kraulovém sprintu suverénně zvítězil Norbert Trandafir z Rumunska, který se jako jediný dostal pod hranici 23 vteřin.

Počasí

Noc bude oblačná, místy s bouřkami a přeháňkami, postupně má být až polojasno a srážky jen ojediněle. K ránu se mohou vytvořit mlhy. Noční teploty klesnou na 18 až 14 stupňů Celsia.

V neděli čekáme ráno místy polojasno, jinak oblačno, postupně na většině území přeháňky, místy bouřky. Teploty vystoupí na 24 až 28 stupňů, na horách má být kolem 20. Slabý proměnlivý vítr při bouřkách zesílí. Ojediněle hrozí přívalové lijáky, krupobití a nárazový vítr.