Zprávy

Kvůli nálezu chemikálií v Libčanech vyhlášen stav nebezpečí

Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík v pondělí odpoledne na deset dní vyhlásil stav nebezpečí pro katastrální území obce Libčany na Hradecku. Policie v pátek večer v obci odhalila skladiště soukromé firmy s více než 1000 druhů nebezpečných chemických látek. Vyhlášení stavu nebezpečí umožní soukromé společnosti Dekonta, aby pokračovala v monitoringu nalezených chemikálií a zahájila jejich třídění a likvidaci. Základní práce na zajištění chemikálií by mohly trvat týden až 14 dní, náklady zaplatí kraj.

Stav nebezpečí zvyšuje pravomoci hetmana i starostů ohrožených obcí. Mohou tak například lépe koordinovat záchranné práce i následné odstraňování škod. V případu Libčan umožní vyhlášení stavu například přístup na soukromý pozemek, kde je uskladněna většina chemikálií. Podle hejtmana Bradíka hrozí v případě neodborné manipulace možnost úniku kyanovodíku, což by ohrozilo životy lidí v okolí objektů, například dětí v libočanské škole. Objekty od pátku střeží policie.

Laboratoře Ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v Kamenné u Příbrami, které vzorky chemikálií ze skladu zkoumaly, potvrdily, že v objektu byly i kyanidy. "Není to poplach, je to pravda," řekl ČTK ředitel ústavu Stanislav Brádka. Kyanidy obecně nejsou ve vodě a půdě stálé, rychle se odpařují a mohou je rozkládat mikroby. Jsou ale vysoce jedovaté pro ryby a ostatní formy vodních organizmů. Hrozí také riziko vyluhování do spodních vod. Všechny kyanidy působí jako dýchací jedy. Při požití, ve styku s pokožkou i při vdechnutí potlačují dýchací enzymy, které vážou kyslík, a ohrožují tak mozek a oběhový systém.

Policie dosud obvinila čtyři muže za podíle na nakládání s toxickými a chemickými látkami, v jehož důsledku mohlo dojít k přímému ohrožení života zaměstnanců firmy, občanů obce a životního prostředí.

Česko chce, aby EU jednala s Chorvatskem a Tureckem zvlášť

Česká diplomacie bude prosazovat, aby Evropská unie jednala o členství Chorvatska a Turecka zvlášť. Při pondělní návštěvě Záhřebu to uvedl český premiér Jiří Paroubek. Dosud vede Brusel rozhovory s oběma státy, což chorvatští politici považují za zbytečné zdržování a usilují o separátní jednání. Praha podporuje také členství Chorvatska v NATO, řekl Paroubek po setkání se svým protějškem Ivem Sanaderem. Zdůraznil, že vstup do obou organizací přispěl k hospodářskému růstu České republiky a tytéž pozitivní dopady podle něj mohou očekávat i Chorvaté.

Premiér Sanader ocenil, že Češi patří mezi nejaktivnější zastánce chorvatského členství v unii. Podle průzkumu Eurobarometru se pro členství této země vyslovilo 76 procent českých občanů. Sami Chorvaté jsou ale o dost zdrženlivější, podpora přistoupení k EU se nyní pohybuje kolem 50 procent. Sanader ale prohlásil, že až se bude v jeho zemi konat referendum, budou jasně převažovat příznivci členství. Chorvaté si přejí vstoupit do EU v roce 2009, v brzké době čekají i pozvánku do Severoatlantické aliance. "Česká republika považuje západní Balkán za zónu svých životních zájmů. V případě, že to bude nutné, jsou čeští diplomaté připraveni se angažovat v urovnání určitých diskrepancí mezi některými státy tohoto regionu. My jsme vždycky cítili, že tady máme bratry, a od toho je odvozena naše politika," řekl předseda české vlády.

Oba premiéři jednali i o posílení obchodní spolupráce. Sanader vybídl české firmy, aby se vrátily do přístavu Rijeka, kterou opustily během jugoslávské války. Pro návrat podle něj hovoří dva argumenty - modernizace přístavu a výstavba železniční rychlodráhy do Záhřebu. Paroubek připomněl, že obchodní výměna mezi oběma státy činí 500 milionů dolarů a Chorvatsko každoročně navštěvuje odhadem 700.000 českých turistů. Postrádá ale masivnější investice z české strany i společné podniky.

Většina Chorvatů si českých krajanů váží

Zástupci početné české komunity v Chorvatsku se těší respektu většiny místních obyvatel za to, jak si stále udržují jazyk, zvyky a kulturu svých předků. Část Chorvatů ale na Čechy žárlí, říká předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Leonora Janotová. "Máme místa, kde se všichni takříkajíc klaní české kultuře a těm nadšencům, kteří si zde po dvousetleté přítomnosti dokázali uchovat český jazyk a kulturu. Máme ale také místa, kde se možná trošku žárlí, že se nám Čechům tak dobře daří. Tam mají Češi problémy s používáním jazyka. Není to ale negativní vztah chorvatské společnosti, spíš pár jednotlivců, kteří se nedokáží vypořádat sami se sebou," řekla Janotová českým novinářům v Záhřebu. Spolu s dalšími krajany převzala z rukou premiéra Jiřího Paroubka, který je na návštěvě této balkánské země, šek na tři miliony korun. Peníze komunita použije na dokončení budovy České besedy v Rijece.

Beseda se stane centrem společenského a kulturního života nejen české menšiny v Chorvatsku. Předsedkyně České besedy Fanynka Husáková ČTK řekla, že hotova je již hrubá stavba a činnost se má naplno rozjet v příštím roce. Moderní prostory využije i 19 jiných menšinových spolků, město Rijeka i tamní župa. Uvádí se, že v Chorvatsku žije až 16.000 lidí s českými předky, nejvíce v okolí měst Daruvar, Bjelovar, Garišnica a Kutina. Janotová uvedla, že za éry Jugoslávie mohli Češi žijící u Daruvaru používat svou mateřskou řeč jako úřední jazyk. Po válce ovšem dvojjazyčné nápisy zmizely z ulic a při úředním kontaktu se musí používat výhradně chorvatština. Krajané ale tvrdí, že na používání češtiny mají zděděné právo dané ústavou. Paroubek slíbil, že se za používání českého jazyka na úřadech přimluví při rozhovoru se svým protějškem Ivem Sanaderem. "Věřím, že po urgenci pana premiéra se to podaří," uvedla šéfka krajanského sdružení. Zdůraznila, že chorvatský stát aktivity českého spolku maximálně podporuje, na nepochopení a neochotu narážejí jen u některých jednotlivců. "Myslí si, že bychom mohli ohrozit chorvatskou kulturu," tvrdí.

Ostatky německých vojáků armáda přemístí ve středu

Ostatky asi 4000 vojáků německého wehrmachtu, které jsou již několik let uloženy v jedné z továrních hal v Ústí nad Labem, vojáci ve středu naloží a odvezou. Celá operace skončí ve čtvrtek ve výcvikovém prostoru Brdy, kde budou ostatky provizorně uloženy. Před tím se uskuteční krátká modlitba vojenského katolického a protestantského kaplana. ČTK to oznámil Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Ve středu také bude uzavřena smlouva mezi zástupci ministerstva obrany a Lidového spolku pro péči o německé hroby o pronájmu vojenského objektu, jejíž platnost bude do konce roku 2008. Po tomto termínu se předpokládá převoz ostatků na konečné místo uložení, který vybere německý spolek. Za využití vojenských prostor bude podle dřívější dohody německá strana platit pronájem. Přepravu z ústeckého skladiště do objektu v lokalitě Míšov-Borovno zajistí armáda.

Ostatky vojáků v Česku exhumovala pro německý spolek pražská firma Pargent. Na evangelickém hřbitově v pražských Strašnicích mělo vzniknout jejich pohřebiště, projekt ale zkrachoval kvůli nedostatku peněz. Od počátku 90. let firma vyzvedla ostatky zhruba 22.000 německých vojáků, zřejmě další desetitisíce na exhumaci ještě čekají. O tom, že by ostatky nakonec mohly skončit v Německu, se neuvažovalo. Podle zvyklostí bývají vojáci pohřbeni v zemi, v níž zahynuli.

Policie našla v Nových Mlýnech asi devátou oběť záplav

Policie nalezla v sobotu ve spodní nádrži vodního díla Nové Mlýny na Břeclavsku tělo dvaačtyřicetiletého utonulého muže. Je to patrně devátá oběť letošních povodní. Muž zmizel 3. dubna v době, kdy se dramaticky začaly zvedat průtoky v řekách, řekla ČTK mluvčí jihomoravské policie. Okolnosti smrti by měla objasnit pitva nalezených ostatků. Pokud se potvrdí, že muž utonul, bude již devátou obětí letošních jarních záplav.

V EU se nejvíc krade v českých a slovenských obchodech

Česká republika a Slovensko drží v Evropské unii primát ve škodách způsobených krádežemi v obchodech. Zatímco ve 25 zemích Evropské unie činí loňské ztráty způsobené krádežemi v průměru 1,25 procenta obratu obchodníků, tak v ČR a na Slovensku je to 1,4 procenta. Druhá příčka na žebříčku maloobchodní kriminality patří Velké Británii (1,38 procenta) a třetí Maďarsku a Portugalsku (1,36 procenta). Naopak nejpoctivější jsou zákazníci v Rakousku, kde škody obchodníků činí 0,95 procenta obratu. Vyplývá to z průzkumu britské společnosti Centre for Retail Research, který ČTK poskytlo sdružení Europokladny.

V celé EU loni lidé v obchodech ukradli zboží v celkové hodnotě 32,4 miliardy eur (zhruba 920 miliard korun). Na jednoho obyvatele EU tak připadly krádeže za 70 eur (zhruba 2000 korun).

V Terezíně začal seminář ministrů školství o holokaustu

V Terezíně na Litoměřicku začal v pondělí dvoudenní mezinárodní seminář o holokaustu. Účastní se ho na 50 ministrů školství členských zemí Rady Evropy a Evropské kulturní konvence. V úterý budou ministři pokračovat v diskusi v pražském Karolinu. V Terezíně si účastníci semináře připomenou především historii města, které němečtí fašisté přeměnili v době druhé světové války na židovské ghetto. Nacisté do něj zavlekli přes 150.000 Židů. V důsledku stressu, hladu a špatných ubytovacích podmínek jich na 35.000 zemřelo již v Terezíně. Většina ostatních pak našla smrt ve vyhlazovacích táborech.

V úterý budou ministři školství diskutovat v Praze o působení na mladou generaci. Hlavní projev přednese bývalý prezident Václav Havel. Semináře na téma Jak se učit historické paměti prostřednictvím kulturního dědictví - včera, dnes a zítra se kromě evropských ministrů školství zúčastní i představitelé zemí, které mají u Rady Evropy statut pozorovatele, tedy Izraele, Kanady, Mexika, Japonska a USA.

Do Libavé zamířili společně tankisté, piloti a průzkumníci

Tankisté, piloti i průzkumníci zamířili v pondělí do vojenského prostoru Libavá na Olomoucku, aby zde zkoordinovali své síly v rámci cvičení s názvem Pohled 2006. S vrtulníky, tanky a bojovými vozidly budou cvičit nejen přímý útok na protivníka, ale vyzkouší si také život v poli. V tomto složení cvičí vojáci, kterých se zde sešlo zhruba 200, vůbec poprvé. "Armáda podle nové koncepce vytváří takzvaná brigádní úkolová uskupení. Učíme se seřídit, cvičit a koordinovat činnost všech druhů vojsk pod jedním centrálním velením. Při cvičení využijeme znalosti letců vrtulníků, kteří by nás v případě nějakého nasazení do prostoru převáželi vrtulníky. Zároveň budeme cvičit s průzkumníky, kteří budou simulovat nepřítele," řekl ČTK mluvčí 7. mechanizované brigády Jiří Klement.

Tankisté budou v Libavé cvičit například překonávání vodních překážek, vojáky čeká také noční průzkum, cvičení dekontaminace osob a techniky či nálet bitevních vrtulníků na postavení roty. Chybět nebude ani vyhledávání sestřelených osádek vrtulníků. "Ve čtvrtek budou tankisté cvičit použití dýmových granátů. Je to nová věc, která se ještě nezkoušela. Tanky vystřelí granáty, které vytvoří dýmovou clonu, ve které mohou poté neviditelně zmizet," uvedl mluvčí brigády. Mechanizované, tankové, vrtulníkové, podpůrné a průzkumné jednotky budou ve vojenském prostoru Libavá cvičit do pátku. Cvičení Pohled 2006 se účastní 73. tankový prapor z Přáslavic, 23. základna vrtulníkového letectva z Přerova a 102. průzkumný prapor z Prostějova.

Největší banka světa BTM otevřela pobočku v Praze

Největší banka na světě Bank of Tokyo-Mitsubishi (BTM) otevřela v pondělí v Praze svoji pobočku. Banka chce v ČR nabízet služby především japonským podnikům. V tiskové zprávě to oznámil Czechinvest. "Česká republika těží z vynikajícího přístupu k západoevropským trhům, sama disponuje nikoli nevýznamným desetimilionovým spotřebitelským trhem a je Japonci v rámci střední a východní Evropy velmi oblíbeným regionem pro podnikání. Rozhodli jsme se proto založit pobočku v Praze s cílem umožnit jim regionálně využívat služeb japonské finanční instituce," uvedl manažer tuzemské pobočky Tetsuya Nakao.

Pobočka bude organizačně spadat pod centrálu v Amsterdamu, která vlastní evropskou bankovní licenci. Podle Czechinvestu je BTM jedinou japonskou bankou působící ve střední a východní Evropě. Podle poradce ředitele Czechinvestu Josefa Lébla je otevření pobočky pro japonské i další zahraniční firmy jasný signál o důvěryhodnosti a víře v podnikatelskou budoucnost ČR. V současnosti působí v ČR více než 160 japonských firem, z toho 65 výrobních, uvedl Lébl.

Hyundai odložil ceremoniál k zahájení stavby automobilky v ČR

Jihokorejská automobilka Hyundai Motor odložila slavnostní ceremoniál k zahájení výstavby montážního závodu v Nošovicích v České republice. Důvodem je vyšetřování nejvyšších členů vedení, kteří jsou podezřelí z nezákonného lobbingu a uplácení politiků. Informoval o tom korejský list Korea Times. Akce je odložena na neurčito, avšak Nošovice nejsou jediné, kterých se rozhodnutí dotkne. Hyundai kvůli vyšetřování odložil i další akce, včetně podobného ceremoniálu, který se měl konat v americkém státě Georgia. Tam se chystá stavět dceřiná společnost Kia Motors.

Ceremoniál v Nošovicích se měl konat 17. května a podnik zatím nesdělil, na kdy stanoví náhradní termín. V americké Georgii měla být akce ve středu, ale bude se zřejmě konat až v polovině května. Rozhodnutí padlo už před pár dny, kdy se vyšetřování korupčního skandálu prohloubilo. Obě automobilky, tedy Hyundai i Kia, zrušily také veškeré plánované akce s investory na tento a příští měsíc. Konat se tedy zatím nebude ani schůzka s korejskými investory k výsledkům hospodaření za první čtvrtletí letošního roku, ani promoční akce v USA, Evropě a v Asii.

Továrna automobilky Hyundai v Nošovicích by měla vyrábět asi 300.000 vozů ročně a Hyundai do ní chce investovat až miliardu eur (zhruba 29 miliard Kč). Výroba by měla začít v roce 2008.

Mendelovu cenu letos dostane americký vědec Marshall W. Nirenberg

Nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, Američan Marshall W. Nirenberg převezme v úterý v Brně další vědeckou cenu, Mendelovu medaili. Ocenění každoročně uděluje pracoviště Mendelianum při Moravském zemském muzeu. Mezi laureáty jsou špičkoví odborníci na genetiku, jejíž zakladatel Gregor Mendel působil v 19. století právě v Moravském zemském muzeu. "Velice si toho vážím, Mendel byl génius, my všichni jsme jen jeho pokračovatelé," řekl Nirenberg, který Nobelovu cenu převzal v roce 1968 za interpretaci genetického kódu a objasnění jeho funkce při syntéze proteinů. Nyní je šéfem Laboratoře biochemické genetiky Národního ústavu zdraví v americké Bethesdě. "Nobelistů je hodně, ne každá oceněná práce však po čase prokáže svou hodnotu. Jsme pracoviště, které se zabývá historií vědy, a jsme si jistí, že profesor Nirenberg patří k těm, u nichž čas ukázal, jak důležitý jejich objev byl," řekl ČTK ředitel Mendeliana Jiří Sekerák.

Gregor Mendel je obecně považován za otce genetiky. Byl i zakládajícím členem brněnského Přírodovědeckého spolku a jedním z předáků Moravskoslezské hospodářské společnosti působící při zemském muzeu. Jeho dílo však dlouho nacházelo následovníky především v cizině. U nás bylo po roce 1948 označeno za "reakční západní pavědu" a oboru se věnovalo jen několik disidentů. Až v roce 1966 vydala tehdejší československá vláda usnesení, díky kterému se genetika vrátila do škol a Mendelova práce byla rehabilitována. Od poloviny 60. let jsou také přední odborníci oceňováni pamětní Mendelovou medailí.

Na televizní festival Zlatá Praha se hlásí 130 hudebních pořadů

Do soutěže 43. ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha je přihlášeno na 130 příspěvků 70 společností z 24 zemí, asi o patnáct méně než loni. Festival je zaměřen na soutěžní prezentaci televizních pořadů výlučně z oblasti vážné hudby, opery, tance, jazzu a world music. Pravidelně přijíždějí významní představitelé mezinárodních organizací a čelné osobnosti ze sféry komerční distribuce. Přehlídka se letos koná od 29. dubna do 4. května v Kongresovém centru a bude podle pořádající České televize prostřednictvím videokiosků s možností individuálních projekcí vybraných programů jako každý rok otevřena veřejnosti. Mezi hosty přehlídky mají být dirigent a pianista Daniel Barenboim a pěvkyně Galina Višněvská.

Zlatá Praha je místem, kde vznikají nové kontakty mezi televizními stanicemi zemí bývalého východního bloku a renomovanými západoevropskými a americkými televizními producenty, uvedla mluvčí festivalu Renata Elhenická. Do soutěžní části se letos přihlašovaly programy ve čtyřech kategoriích: hudební nebo taneční pořady vytvořené pro televizi, dále hudební nebo taneční pořady přepracované pro televizi, dokumentární pořady s hudební či taneční tematikou a živé záznamy koncertů či hudebně-divadelních představení. Hodnotit je budou dvě mezinárodní poroty - hlavní a studentská. Nejvíce pořadů, jedenadvacet, přihlásila Británie. Následuje Francie s 20 pořady, více než deset jich nabídlo ještě Rusko. Česko, stejně jako Německo, se pokusí o některou z cen deseti příspěvky. Přihlášky přišly rovněž ze zemí Beneluxu, z Kanady, Rakouska, Švýcarska, Maďarska, USA, Slovenska a Polska, z jihovýchodní Evropy, z Pobaltí a Skandinávie i z Austrálie, Japonska, Kazachstánu a Číny.

Za uplynulé roky si Zlatá Praha podle pořadatelů vybudovala pozici nejvýznamnějšího televizního festivalu v oblasti hudby na obrazovce. První ročník se konal v roce 1964. Delší historií se mezi televizními festivaly může chlubit pouze Prix Italia, pořádaná od roku 1949, a festivaly v Monte Carlu a v Montreaux; oba byly založeny v roce 1961. V letech 1964 až 1992 byl pražský festival otevřen televizní tvorbě ve všech žánrech. V posledním desetiletí se soustředí výhradně na hudební pořady a stal se místem tvůrčí konfrontace producentů, režisérů a dramaturgů a publicistů z celého světa.

Sbor Boni pueri získal druhou cenu na festivalu v Montreux

Český chlapecký sbor Boni pueri získal druhou cenu a cenu publika na 42. mezinárodním pěveckém festivalu ve švýcarském městě Montreux. Během týdenního festivalu u Ženevského jezera vystoupil v tamním Stravinského auditoriu. Soutěže, která skončila v neděli, se ve velké konkurenci zúčastnily sbory ze Švýcarska, Izraele, Maďarska, Bulharska, Polska, Švédska, Norska, Francie, Itálie a USA, informoval ČTK Daniel Sobotka, který sbor z Hradce Králové zastupuje.

V Olomouci se na Festivalu básníků představí autoři z Lužice

Autorská čtení, ale i výstavy a hudební vystoupení čekají do pátku na příznivce literatury v Olomouci na Festivalu básníků, který pořádá středisko prevence, léčby a integrace osob ohrožených drogovou závislostí P-centrum. Ani letos nebudou chybět hosté ze zahraničí. Zatímco před rokem se hanáckému publiku představila finská literární scéna, letos budou dva dny věnovány lužickosrbské kultuře. "Zůstáváme věrni snaze představovat malé literatury, které nejsou našim čtenářům tolik známé. Letos proto přivítáme hosty z Lužice," řekla ČTK dramaturgyně festivalu Lenka Krausová. Dny lužickosrbské kultury začnou v úterý komponovanou besedou s básníkem Milanem Hrabalem o Lužici a Lužických Srbech. Součástí večera bude i výstava fotografií a textů Lužice známá neznámá. Představí se také lužickosrbský básník, prozaik a novinář Benedikt Dyrlich a o den později básnířka Róža Domaščyna.

Závěrečné dny festivalu budou patřit surrealismu a imaginativní poezii. Chybět nebude první dáma českého surrealismu Alena Nádvorníková, básník a esejista Stanislav Dvorský nebo propagátor českého surrealismu ve Francii Petr Král. V pátek v besedním sále Muzea umění vystoupí nevidomá básnířka a publicistka Pavla Šuranská, která své verše doprovodí hrou na klavír. Svou aktuální tvorbu představí autorka otevřených eroticky laděných výpovědí Svatava Antošová. "Festival si klade za cíl mapovat současnou českou kulturní scénu a vytvořit prostor pro osobní kontakt umělců s publikem. Snažíme se vytvořit intimně laděný protipól například festivalu Libri Olomouc," doplnila Krausová.

Fotografie na Letné připomínají autora Stalinova pomníku

Dílo a tragický konec života sochaře Otakara Švece chce připomenout výtvarník Martin Zet. Zvolil k tomu místo, které je se Švecovým jménem spojeno nejvíce - prostor po bývalém Stalinově pomníku, jehož byl sochař autorem. Jeho odhalení se však nedočkal, protože v době dokončovacích prací spáchal sebevraždu. Pro představu, že Švec vytvořil i jiná díla, a pro připomenutí jeho osudu je do 28. května vystaveno na zdi Letenských sadů šest Švecových portrétů českých umělců.

Zetův projekt má název Osud národa a je pokračováním loňského programu Galerie Na zdi. I letos budou do konce října na vltavském nábřeží poblíž vstupu do Letenského tunelu prezentovány čtyři projekty současných umělců. Prvním z nich je fotografická série Martina Zeta. "Šest sochařských portrétů osobností českého umění z rukou Otakara Švece evokuje nejen osobní tragédii modernistického sochaře, ale i zapomínání příznačné pro paměť českého národa, který s oblibou vytěsňuje paradoxy provázející temné stránky jeho vlastní historie," míní autor projektu.

Otakar Švec (1892 až 1955) vystudoval sochařství u Josefa Václava Myslbeka a Jana Štursy, později byl učitelem na pražské Akademii výtvarných umění a vystavoval na reprezentačních výstavách v Benátkách, Paříži a Filadelfii. Od 20. do 40. let vytvořil několik pomníků a figurálních soch pro architekturu. Zet pro svůj projekt, který připomíná Švecovy osudy, ale zabývá se i otázkou paměti národa a osobní zodpovědností umělce, vybral portréty Josefa Bohuslava Foerstera, Jiřího Voskovce a Jana Wericha, Vítězslava Nezvala, Jana Nerudy a Vítězslava Nováka.

Se Švecovým dílem z první poloviny 20. století ostře kontrastuje jeho podíl na vzniku Stalinova pomníku. V roce 1949 se přihlásil, stejně jako mnoho jiných českých sochařů, do štědře dotované sochařské soutěže na pomník projektovaný pro hranu Letenské pláně. Soutěž ke svému překvapení vyhrál. Vytvořil dílo, které se stalo oslavou jednoho z největších masových vrahů všech dob. Několik dní před odhalením pomníku, 4. dubna 1955 spáchal sebevraždu - rok poté, co si vzala život jeho manželka. Stalinův pomník byl odhalen 1. května 1955, v roce 1962 bylo sousoší strženo.

Padl nejrychlejší gól české ligy

Švýcarský útočník ve službách fotbalové Sparty Mauro Lustrinelli v pondělní dohrávce 26. kola proti Jablonci vstřelil gól již po jedenácti vteřinách hry, a postaral se tak o nejrychlejší branku v historii české ligy. Rekord dosud držel ostravský záložník František Metelka, který 19. března loňského roku překonal obranu Příbrami po osmnácti vteřinách. Lustrinelli tak Metelku předstihl o sedm vteřin. Třetím hráčem v pomyslném žebříčku je Jan Kraus, který se 13. dubna 2002 radoval z branky proti Bohemians v 19. vteřině.

Počasí

Polojasnou až oblačnou noc budou ojediněle provázet přeháňky nebo bouřky. Teploty 10 až 6 stupňů, slabý proměnlivý vítr.

V úterý má být polojasno až oblačno, během dne se přechodně i zatáhne. Na Moravě a ve Slezsku na většině území přeháňky nebo občasný déšť, ojediněle bouřky. Teploty vystoupí na 19 až 23 stupňů, na horách bude kolem 15. Vítr slabý proměnlivý.