Zprávy pátek, 13. října 2000

Evelina Himalová

Blokády rakouských odpůrců české jaderné elektrárny Temelín na hraničních přechodech s ČR trvají

Rakouští odpůrci jaderné energetiky neustávají ve svém protestu proti spouštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Blokovány zůstávají hornorakouské hraniční přechody s ČR a na pátek je plánováno i zablokování přechodů s Dolními Rakousy. Situaci se ve čtvrtek neúspěšně pokusil vyřešit český ministr vnitra Stanislav Gross při setkání se svým rakouským protějškem Ernstem Strasserem. Ministři obou zemí jednali ve čtvrtek ve Vídni o uvolnění provozu na hraničních přechodech, k dohodě ale nedospěli. Rakouský ministr Strasser opětovně odmítl použít k rozehnání demonstrantů policejních jednotek. "Neustoupím ani o milimetr od dosavadního postupu při zacházení s pokojnými účastníky protestu," zdůraznil a dodal, že demonstranti jsou disciplinovaní a demonstrace neodporují rakouskému právu. Blokády přechodů s ČR hornorakouské úřady povolily do pátku 24:00 SELČ.

Pöttering podpořil roli orgánů EU v dialogu mezi Prahou a Vídní

Předseda Evropské lidové strany Hans-Gert Pöttering by uvítal, kdyby se členové Evropské komise (EK) odpovědní za životní prostředí, jadernou energetiku a rozšíření Evropské unie (EU) "chopili iniciativy" a iniciovali rozhovory mezi Českou republikou a Rakouskem o problematice jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Pöttering, jehož strana je největší frakcí v Evropském parlamentu (EP), v této souvislosti opakovaně podpořil význam česko-rakouského dialogu mimo jiné právě o Temelínu. Na čtvrteční tiskové konferenci v Praze upozornil, že tento dialog dlouho neexistoval. Podle něj to bylo proto, že se ČR a další země střední Evropy počátkem roku připojily k politickým sankcím, které na Vídeň uvalily země EU a které Unie zrušila až koncem léta. Důvodem sankcí byl vstup strany Svobodných do rakouské vlády. Političtí oponenti Svobodným vytýkají xenofobii a nacionalismus.

Pöttering v souvislosti s dialogem mezi Prahou a Vídní sice ocenil čtvrteční návštěvu českého ministra vnitra Stanislava Grosse ve Vídni, avšak nijak nekomentoval fakt, že nebyla úspěšná. Gross se totiž se svým rakouským protějškem Ernstem Strasserem nedohodl na uvolnění česko-rakouských hraničních přechodů, které blokují rakouští odpůrci Temelína. Česká vláda se kvůli tomu chce obrátit na EU se zádostí o pomoc. Pöttering vyjádřil naději, že česko-rakouský dialog ukončení blokády hranic umožní. "Nechceme Evropu sankcí a blokád, ale spolupráce," řekl.

Pöttering podpořil členství ČR v EU. Věří, že Praha splní předpoklady tak, aby se už v roce 2004 mohla podílet na volbách do EP. To odpovídá nedávné rezoluci EP, který se vyslovil pro to, aby se těchto voleb mohly zúčastnit i první ze středo- a východoevropských zemí kandidujících na členství v EU.

Telička: ČR se na EU obrátí kvůli rakouské blokádě zřejmě v pátek

Ministerstvo zahraničí se oficiálně obrátí na Evropskou unii kvůli blokádám hraničních přechodů rakouskými odpůrci temelínské elektrárny zřejmě v pátek. Novinářům to ve čtvrtek odpoledne řekl náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Ministerstvo podle něj potřebuje mít před podáním návrhu na příslušné konzultace s Evropskou komisí (EK) nejdříve dostatek kvalitních podkladů o průběhu a dopadech blokád.

EK sleduje situaci kolem Temelína a spoléhá, že blokády na hraničních přechodech mezi ČR a Rakouskem budou odstraněny

Evropská komise bedlivě sleduje události doprovázející spuštění prvního reaktoru jaderné elektrárny Temelín. Doufá, že blokády hraničních přechodů na rakouské straně budou záhy odstraněny, řekl ČTK mluvčí komise Jean-Christophe Filori. Upřesnil, že komise zatím nedostala od české strany žádnou stížnost ani žádost, která by se k této věci vztahovala. Má za to, že blokování hraničních přechodů není v souladu s asociační dohodou mezi EU a ČR, předpokládá však, že se situace rychle uklidní. Podle pravidel, jimiž se řídí vztahy mezi EU a ČR, nemusí v případě porušení dohody o přidružení komise čekat, až si začne česká strana stěžovat. Zatím však nepodniká žádné kroky, protože má dojem, že Rakousko si je dobře vědomo povahy blokád a samo se zasadí o jejich ukončení. Komise, která je strážcem základních smluv unie a potažmo i dohod na nich založených, evidentně doufá, že na česko-rakouské hranici dojde k uklidnění a nebude třeba rozruch zvětšovat stanovisky z Bruselu.

Vicepremiér Mertlík vítá, že se ČR obrací na EU; ministr životního prostředí Kužvart odmítl zesměšňování

Vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík pokládá za správné, že ČR hájí v souvislosti s blokádami česko-rakouských hraničních přechodů svá práva a žádá kvůli tomu o pomoc Evropskou unii (EU). Ministr životního prostředí Miloš Kužvart soudí, že vláda svým středečním rozhodnutím učinila v této věci maximum. Ve svém prohlášení pro ČTK Kužvart současně zdůraznil, že "jít do Evropské unie znamená mimo jiné i umět naslouchat svým sousedům, umět komunikovat a argumentovat, nikoliv své oponenty zesměšňovat". Na čtvrteční tiskové konferenci v Českých Budějovicích Mertlík zdůraznil, že ČR sice není členem unie, ale má podepsanou asociační dohodu. "Nejsme pouhým kandidátem, ale asociovanou zemí, z čehož vyplývají určitá práva, a je správné, že se jich dovoláváme," řekl ministr. Připomněl, že blokády rakouských odpůrců spuštění temelínské jaderné elektrárny mají podporu oficiálních rakouských míst a znamenají porušení uzavřených mezinárodních smluv.

Klaus: Albánie má zájem o českou účast na své rekonstrukci

Albánie má zájem o to, aby se Česká republika účastnila rekonstrukce této balkánské země. ČTK to řekl předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus po čtvrtečním setkání s albánským ministrem zahraničí Paskalem Milo. "Může být v zájmu českých firem, českého průmyslu, aby se na tom podílely," uvedl Klaus. Milo se ve čtvrtek setkal rovněž s předsedkyní Senátu Libuší Benešovou. Po schůzce se svým českým protějškem Janem Kavanem Milo uvedl, že jeho země je otevřená pro české aktivity, a to například v energetickém, dopravním nebo těžařském průmyslu. Podle Mila má Albánie zájem na spolupráci s českými subjekty i v oblasti rozvoje infrastruktury v rámci Paktu stability.

Oba diplomaté jsou pro to, aby pokračovala jednání o možnosti bezvízového příjezdu do ČR pro držitele diplomatických a služebních pasů. Milo Kavana ujišťoval, že Albánie učinila opatření proti jejich zneužívání. Ministerstvo vnitra podle Kavana zatím není této možnosti nakloněno. Při jednání o vzájemných vztazích se ministři dotkli i problematiky boje proti organizovanému zločinu a drogám.

Rychetský nevylučuje, že povede resort spravedlnosti i pár měsíců

Vicepremiér Pavel Rychetský stále doufá, že ministrem spravedlnosti, jímž bude jmenován v pondělí, zůstane co nejkratší dobu. Nevylučuje však, že ve vedení ministerstva stráví několik měsíců, než bude jmenován nový kandidát na křeslo ministra spravedlnosti. "Doba jeho setrvání na ministerstvu spravedlnosti bude dobou, po kterou se bude hledat další kandidát nebo se budou řešit technické možnosti, jak toho člověka uvolnit," řekla ve čtvrtek pro ČTK Rychetského poradkyně Jana Muchová. Jako o možném trvalém nástupci dosavadního ministra spravedlnosti Otakara Motejla se začalo mluvit o předsedovi Vrchního soudu v Praze Jaroslavu Burešovi. "Je to opravdu reálná alternativa a má podporu pana doktora Rychetského," řekla Muchová. Bureš, který je považován za odborníka na občanské právo procesní, by se ale podle předsedkyně Nejvyššího soudu Elišky Wagnerové nejprve musel vzdát soudcovské funkce, jež není podle Ústavy slučitelná s žádným postem ve veřejné správě. Wagnerová ve čtvrtek také v rozhovoru s ČTK připomněla, že funkce soudce zaniká až tři měsíce po měsíci, v němž se jí soudce vzdal. Burešův nástup na ministerstvo by se při tomto postupu datoval nejdříve od února příštího roku.

Komise k IPB vyslechla bývalé ministry financí Kočárníka a Pilipa

Bývalé ministry financí Ivana Kočárníka a Ivana Pilipa ve čtvrtek vyslýchala sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Investiční a Poštovní banky (IPB). Výslech se podle předsedy komise Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) soustředil především na období prodeje státního podílu v IPB bance Nomura, tedy na přelom let 1997 a 1998. Komise by ve výsleších měla pokračovat v pátek.

Připomeňme, že Ivan Kočárník odstoupil z funkce ministra ve vládě Václava Klause 2. června 1996. Nahradil ho tehdejší člen ODS a bývalý ministr školství Ivan Pilip. Ten na přelomu let 1997 a 1998 vystoupil z ODS, vstoupil do nově vzniklé Unie svobody a funkci ministra financí vykonával ve vládě Josefa Tošovského až do červnových parlamentních voleb v roce 1998. Sněmovna ustavila komisi počátkem července především z iniciativy ODS, která patří ke kritikům uvalení nucené správy na IPB a jejího prodeje ČSOB. Jedním z hlavních cílů komise je objasnit rozhodování státu v případu IPB od doby vzniku banky do červnového uvalení nucené správy. Svá zjištění má komise předložit sněmovně do konce června příštího roku.

Bezcelní dovoz letecké techniky z USA od 1.1.2001

Bezcelní dovoz americké letecké techniky začne na roční zkušební dobu od ledna příštího roku a po vyhodnocení se lhůta možná prodlouží. Americkému ministru dopravy Rodneymu Slaterovi to přislíbil jeho český kolega Jaromír Schling, který se zúčastnil ve Washingtonu sympozia o vývoji dopravy ve střední Evropě. Schling řekl, že nulové clo usnadní situaci národní letecké společnosti ČSA i výrobcům, kteří dovážejí většinu součástí právě ze Spojených států. Celní sazba se pohybuje od 1,8 do 6,4 procenta. Na dovoz letecké techniky z Evropské unie platí nulové clo už dávno, uvedl ministr.

Spory o výklad pojmů typu "třídní nenávist" rozdělily senátory

Spory o význam pojmů obsažených ve stručné novele trestního zákona provázely čtvrteční jednání senátních výborů ústavně-právního a petičního o této předloze. Autoři novely chtějí zpřísnit tresty za podněcování k rasové, náboženské nebo třídní nenávisti a nově půlročním až tříletým vězením trestat popírání nacistických a komunistických zločinů. Zatímco ústavně-právní výbor k novele nepřijal kladné ani záporné usnesení, petiční výbor ji doporučil schválit, řekla ČTK předsedkyně tohoto výboru Irena Ondrová (ODS). Pro toto usnesení hlasovalo šest pravicových z devíti přítomných členů výboru. Řada kritiků předlohy poukazovala především na absenci definice pojmů "třídní nenávist" a "jiná skupina osob". Podle novely má být totiž potrestán až dvouletým vězením ten, kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob.

Senátní výbory jsou pro prodloužení platnosti lustračních zákonů

Senátní výbory petiční a ústavně-právní ve čtvrtek podpořily prodloužení platnosti obou lustračních zákonů i po 1. lednu příštího roku, jak to navrhli pravicoví poslanci. Pokud by jejich novely nebyly schváleny, platnost lustračních zákonů by skončila 31. prosince. Platnost "obecného" lustračního zákona by měla podle jeho autorů skončit schválením zákona o státní službě. Ústavně-právní výbor se však nepřiklonil k úmyslu Jiřího Vyvadila (ČSSD) zapracovat tuto skutečnost přímo do zákona. Platnost druhého z lustračních zákonů, který se týká bezpečnostních složek, by měla skončit přijetím nového služebního zákona. V ústavně-právním výboru byl proti předlohám ze šesti přítomných členů pouze Jaroslav Doubrava (KSČM). Petiční výbor podle své předsedkyně Ireny Ondrové (ODS) novely doporučil ke schválení hlasy šesti z devíti přítomných členů, přičemž předlohy nepodpořili levicoví senátoři.

Havel: Nelze hovořit o pohrdání Kurdy; chybí uznání jejich práv

Čerstvý držitel doktorátu za lidská práva Bilkentské univerzity v Ankaře, český prezident Václav Havel, který byl v Turecku na státní návštěvě, považuje zejména nového tureckého prezidenta a bývalého předsedu Ústavního soudu Ahmeta Sezera za hybnou sílu procesu, při kterém Turecko zřejmě pod vlivem kritiky Západu začíná pozvolna měnit svůj názor na prosazování a respektování lidských práv. Pohled Evropy na postavení asi patnáctimiliónové kurdské menšiny v Turecku se však výrazně liší od tureckého. Turecká vláda považuje kurdský problém za otázku sociální a ekonomické zaostalosti oblastí s kurdským obyvatelstvem, nikoli za otázku národností. A Turci všeobecně nepovažují kurdskou otázku za problém. "Tady se nedá říci, že by bylo Kurdy pohrdáno. Zatím však není jakýkoli náznak a uznání kolektivních práv," poznamenal ve čtvrtek v rozhovoru s českými novináři prezident Václav Havel.

Havel v Turecku podle diplomatů splnil roli obhájce lidských práv

Prezident Václav Havel se ve čtvrtek večer vrátil z třídenní cesty po Turecku, která byla první státní návštěvou hlavy českého státu v této zemi od rolu 1918. Podle očekávání nebyly hlavním poselstvím jeho cesty ani tak politické a ekonomické česko-turecké vazby, ale důraz na lidská práva. Turecko se svým tradičně odlišným pohledem na lidská práva začíná poslední dobou brát větší zřetel na evropské standardy, i když turecká strana podle zdrojů z prezidentské kanceláře mnohdy těžce strpěla některé Havlovy iniciativy během návštěvy. "Přítomnost významného státníka a uznávaného bojovníka za lidská práva má pro Turecko právě v této době velký význam, protože by mohla dát důležitý impuls tamějším politikům," hodnotí Havlovu návštěvu český diplomat.

V tomto ohledu udělalo symbolickou tečku za Havlovou cestou odpolední setkání s tureckými intelektuály, kteří se zasazují za dodržování lidských práv v zemi, kde se snoubí evropské tradice s islámským světem. Prezident byl podle svého mluvčího Ladislava Špačka nadšen debatou s těmito lidmi, z nichž mnozí jsou za své názory, zejména co se týče práv kurdské menšiny, v nemilosti u policie a část svého života strávili ve vězení. S prezidentem našli podle mluvčího shodu v tom, že se nyní v Turecku vytvořily příznivější podmínky pro obrat v pohledu na lidská práva. Vliv na to má jednak soustavná kritika Evropské unie, kam by Turecko velmi rádo vstoupilo, ale v posledních letech i obrat v názorech turecké veřejnosti. Velké naděje vkládají tamější obhájci lidských práv do nového prezidenta a někdejšího předsedy Ústavního soudu Ahmeta Sezera, poznamenal Špaček.

Další česká novinářka čelí kvůli svému článku trestnímu stíhání

Další česká novinářka čelí kvůli svému článku trestnímu stíhání. Reportérku časopisu Týden Rebeku Křižanovou obvinil vyšetřovatel v polovině září z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Trestný čin podle vyšetřovatele spáchala tím, že v článku s názvem "Lži vysokého státního úředníka" otiskla fotokopii protokolu z registru svazků bývalé Státní bezpečnosti (StB), ve kterém je bývalý předseda Fondu národního majetku (FNM) Jan Stiess veden jako spolupracovník StB. "Vyšetřovatel viní Křižanovou z toho, že tiskem neoprávněně sdělila údaje o Stiessovi, které byly shromážděny v souvislosti s výkonem veřejné správy," řekla ČTK mluvčí republikového úřadu Soňa Jindráková.

"Fascinuje mě, že se výkon Státní bezpečnosti nazývá výkonem veřejné správy, když tato organizace byla jednoznačně nástrojem totalitního režimu," uvedla pro ČTK Křižanová s tím, že obvinění absolutně odmítá. neboť nezveřejnila žádný tajný materiál. Reportérka je přesvědčena, že bylo její povinností zveřejnit dokument "velmi zpochybňující tvrzení tehdejšího vysokého státního úředníka, předsedy FNM o jeho lustračním osvědčení". Považuji to za další obvinění v rámci útoků na novináře, které se teď vyrojily, poznamenala Křižanová. Případem obviněné novinářky se bude počátkem listopadu zabývat Výbor na ochranu svobody slova Syndikátu novinářů.

Starostka Prahy 4 má medaili od Pomocných technických praporů

Za vstřícnost, pochopení a pomoc ve čtvrtek propůjčili zástupci pražského Svazu Pomocných technických táborů - vojenských táborů nucených prací (PTP-VTNP) svou medaili starostce Prahy 4 Miroslavě Studenovské. ČTK to sdělila mluvčí tohoto obvodního úřadu Jarmila Šírová. Příslušníci Svazu předali podle Šírové starostce také prohlášení určené veřejnosti. V něm varují před snahami bývalých i současných komunistů opět ovládnout státní správu a žádají, aby před podzimními volbami každý kandidát přiznal svou politickou minulost.

"Vyzýváme pamětníky, aby nepřestávali vysvětlovat mladším, jak se komunisté líbivou politikou dostávali k moci a jaké to mělo následky," stojí mimo jiné v prohlášení. V souvislosti s komunistickým režimem připomínají také smrt, mučení a pronásledování nevinných lidí. "Buďme všichni důslednými zastánci demokracie," žádá PTP-VTNP.

Výbor SI pod Zemanovým vedením o bezpečnosti v globálním světě

Nový přístup socialistických a sociálnědemokratických stran k otázkám bezpečnosti a preventivní roli diplomacie při vyloučení nových bezpečnostních rizik v globalizujícím se světě budou hlavními tématy pražského zasedání Výboru Socialistické internacionály (SI) pro mír, demokracii a lidská práva. ČTK to řekl tiskový mluvčí České strany sociálně demokratické Jiří Hron. Výbor, který letos v dubnu v Bruselu ustavila Rada SI a jehož předsedou zvolila šéfa ČSSD Miloše Zemana, se v pondělí 16. října v pražském hotelu Corinthia sejde k třídennímu jednání vůbec poprvé. Jeho úkolem je formulovat programová východiska orientující politické strany sdružené v SI. Nově ustavený výbor navazuje na činnost dvou předchozích, a to výboru pro odzbrojení a výboru pro lidská práva.

Sdružení Život dětem chce, aby poslanci pomohli malým pacientům

Občanské sdružení Život dětem, které přispívá na výstavbu dětské transplantační jednotky kostní dřeně, vyzvalo české zákonodárce, aby hledali možnost podpory tohoto projektu ze státních prostředků a aby přispěli i z vlastních kapes. ČTK to ve čtvrtek sdělila předsedkyně sdružení Maria Křepelková. Jediná taková jednotka pro děti s leukémií je ve Fakultní nemocnici Motol. Je však zastaralá a malí pacienti tráví řadu týdnů po zákroku v dosluhujících provizorních igelitových stanech. Na vybudování nové jednotky je třeba 80 miliónů korun. Ve státním rozpočtu se potřebné peníze nenašly, proto se sdružení Život dětem obrátilo na veřejnost a začalo nabízet za dvacetikorunu symbolická žlutá srdíčka s logem slunce. Veřejnou sbírkou ve více než stovce měst zatím získalo čtyři milióny korun a hledá další možnosti jejího rozšíření do celé republiky.

Ve čtvrtek 19. října navštíví studenti nabízející symbolická srdíčka sněmovnu a Senát. Zákonodárci tak dostanou příležitost přispět konkrétní částkou na zlepšení situace nemocných dětí.

Vyšla kniha přibližující právníka a politologa Vladimíra Čermáka

Zprostředkovat čtenářům významnou osobnost české vědy je hlavním cílem knihy "Rozhovory s Vladimírem Čermákem", která byla ve čtvrtek představena v Brně. Profesor Čermák působí jako soudce Ústavního soudu a počátkem devadesátých let spoluzakládal na brněnské univerzitě obor politologie. Autoři publikace Petr Fiala a František Mikš kladou důraz zejména na nejvýznamnější práci jedenasedmdesátiletého právníka a politologa - pětisvazkové dílo Otázka demokracie, které vyšlo v letech 1992 až 1999. Čermák na knize pracoval v letech 1975 až 1988. Svým komplexním pojetím demokracie jako sociálněvědního fenoménu jde o práci v češtině zcela ojedinělou, výjimečná je i v mezinárodním kontextu, řekl ve čtvrtek ČTK politolog Jan Holzer.

Čermák po vysokoškolských studiích působil jako soudce, v době tzv. normalizace odešel na vlastní žádost od soudu a do roku 1990 pracoval jako podnikový právník v Kopovodniku města Brna. Od osmdesátých let externě spolupracoval jako poradce s brněnskými experimentálními divadly a byl spoluautorem scénáře ke scénické revue Rozrazil (O demokracii) inscenované Divadlem Na provázku a Hadivadlem v roce 1988.

Ve Vimperku se koná seminář věnovaný národním parkům a turismu

O roli národních parků v integrující se Evropě a o uskutečňování programu Natura 2000 jako soustavy chráněných území v rámci celé Evropské unie diskutuje ve Vimperku na Prachaticku 90 odborníků z ČR, Německa a Rakouska. Seminář "Šumava - Bavorský les" s podtitulem "Natura 2000 - Výzvy a šance pro turismus", který začal ve čtvrtek, potrvá až do soboty."Kromě referátů na téma kulturní a přírodní dědictví Šumavy a Bavorského lesa se odborníci budou věnovat také praktickým příkladům péče o chráněná území s ohledem na jejich turistické využití," řekl ČTK tiskový mluvčí Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Zdeněk Kantořík. Správa parku je spolu s Akademií pro ochranu přírody a péči o krajinu z německého Laufenu hlavním pořadatelem semináře. Jeho součástí budou podle Kantoříka i exkurze do některých oblastí Národního parku Šumava se zaměřením na ochranu území a managementová opatření. V sobotu seminář zakončí referáty na téma přeshraniční spolupráce a především široká diskuse o budoucích vizích regionu Šumava - Bavorský les.

Romský výtvarník Pavel Kroka vystavuje v románském sklepení

Obrazy Pavla Kroky za hudebního doprovodu, k jehož vzniku Krokova díla inspirovala skladatele Jiřího Kormana, nabízí návštěvníkům od čtvrtka České muzeum výtvarných umění ve svém románském sklepení. Projekt Čhajori Romani (Cikánská dívenko), jehož je výstava součástí, získal název podle stejnojmenné romské písně a jeho cílem je hledání styčných bodů mezi romskou a evropskou kulturou. Na 13 vystavených obrazech se Pavel Kroka tematicky věnuje romské minulosti, současnému životu Romů i touze tohoto národa po klidné budoucnosti. Stěžejním exponátem je obraz Čhajori Romani, inspirovaný písní, která vznikla za druhé světové války a odráží krutou realitu vyhlazovací protiromské politiky hitlerovského Německa.

Výstava je již druhou částí projektu. Loňský koncert představil skladby klasiků evropské hudby, kteří se nechali inspirovat romskou tematikou, a výběr z díla romského kytaristy Djanga Rainharda a hudebníka Sándora Lakatoše. Zahajovací část projektu doplnilo knižní vydání romské poezie, opět pod názvem Čhajori Romani. Padesát textů romských písní v originále doplňuje český překlad a notový záznam. Na přípravě výstavy Pavla Kroky se podílela i nadace Díla pro národ, která od roku 1995 podporuje projekty současných umělců a snaží se odhalovat neznámá témata z oblasti kulturního dědictví.

Ve Washingtonu bude přehlídka Švankmajerových filmů

Přehlídku čtyř celovečerních snímků režiséra Jana Švankmajera včetně americké premiéry posledního filmu Otesánek uspořádá od 20. do 22. října ve Washingtonu Americký filmový ústav ve spolupráci s velvyslanectvím ČR. Slavný český filmový režisér se přehlídky osobně zúčastní a spolu s manželkou Evou bude přítomen vernisáži jejich společné výstavy nazvané Všechnu moc imaginaci.

Vedle Otesánka uvedeného poprvé na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách zahrnuje retrospektiva snímky Lekce Faust, Něco z Alenky a Spiklence slasti. Do celovečerních filmů se Švankmajer pustil teprve v roce 1988, proslul však hlavně 27 krátkometrážními díly, z nichž Možnosti dialogu z roku 1982 uváděl tehdejší komunistický režim jako příklad tvorby, která by vůbec neměla vznikat. V roce 1990 získal za Možnosti dialogu ocenění za vůbec nejlepší dílo představené na festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy.

Divadlo Spejbla a Hurvínka odjelo na turné do Německa

Na pravidelné podzimní turné po Německu odjelo pražské Divadlo Spejbla a Hurvínka. Více než měsíc bude těšit malé i velké diváky dvěma inscenacemi Hurvínek ufonem a Spejblovy smysluplné nesmysly. "Budeme hrát například v Berlíně, Drážďanech, Kolíně nad Rýnem, Hannoveru, Heidelbergu, Lipsku a Erfurtu. Naši hlavní hrdinové si však příští měsíc na chvíli odskočí do Prahy, neboť budou v přímém přenosu České televize moderovat vyhlášení televizní ankety o hrdinu filmového úsměvu," řekl před odjezdem ČTK mluvčí této scény Miroslav Polák.

Předpověď počasí pro Českou republiku na pátek 13. 10. 2000:

Polojasno až oblačno, ojediněle slabý déšť. Teploty 19 až 23, na horách kolem 15 stupňů Celsia.