Zprávy Radia Praha

Kancléř Schröder se v pohraničí setká se premiérem Zemanem a polskými politiky

Německý kancléř Gerhard Schröder se má tento měsíc během své cesty podél hranic s Českou republikou a Polskem dvakrát v Česku setkat s premiérem Milošem Zemanem, na polském území pak s prezidentem Aleksandrem Kwašniewským a ministerským předsedou Jerzym Buzkem. Dvoutýdenní cesta je především věnována vysvětlování otázek rozšiřování Evropské unie a spolupráce s Českem a Polskem jak v německém pohraničí, tak i v obou sousedních zemích. Plánuje se Schröderovo setkání se Zemanem 24. srpna ve Františkových Lázních a v Chebu. Ačkoli to písemný předběžný program kancléřovy cesty zatím neobsahuje, předpokládá se ale podle sdělení tiskového úřadu spolkového kabinetu také schůzka premiérů 21. srpna na severu Čech. Ten den se Schröder chystá do mladoboleslavské automobilky Škoda a do Liberce. I když jde zatím o předběžnou verzi programu, jeho zveřejnění v Berlíně dává tušit, že Schröder a Zeman do značné míry rozptýlili rozladění, které na české straně v červenci zřetelně způsobilo německé vládní stanovisko k jaderné elektrárně Temelín vyzývající k odstavení reaktoru.

Helsinský výbor se dohodl s Brity, že může sledovat kontroly na letišti

Zástupci Českého helsinského výboru se dohodli se zástupci britského velvyslanectví a konzulární služby, že v pondělí od 9 do 14 hodin mohou poprvé sledovat pohovory britských úředníků s českými občany na ruzyňském letišti v Praze. Ředitelka výboru Jana Chržová po schůzce řekla, že poté obě strany posoudí, jak vzájemná spolupráce funguje. Ocenila vstřícný postoj Britů. "Je to vyjádření jejich dobré vůle," poznamenala po jednání se zástupcem britského velvyslancem Denisem Keefem a dalšími diplomaty. Helsinský výbor, stejně jako Romové, někteří politici a další ochránci lidských práv mají pochybnosti, zda britští úředníci při předběžné kontrole přistupují ke všem občanům stejně.

Pravoslavná církev se připojila k odpůrcům kontrol na Ruzyni

Pravoslavná církev se připojila k odpůrcům kontrol britských imigračních úředníků na ruzyňském letišti. Pravoslavný arcibiskup pražský a českých zemí Kryštof v prohlášení vyzval vládu, aby "pozastavila ne zcela demokratické počínání", které je podle něj zjevně zaměřeno především proti Romům. Katolická církev se zatím ke kontrolám oficiálně nevyjádřila. Mluvčí České biskupské konference Daniel Herman řekl, že český katolický primas Miloslav kardinál Vlk záležitost po návratu z dovolené studuje.

Výbor OSN je znepokojen přístupem vlády Česka k Romům

Výbor OSN pro lidská práva zkoumal, zda praktická politika české vlády v ochraně lidských práv je v souladu s mezinárodními standardy, a došel minulý týden k závěru, že jediným vážným problémem v této oblasti pro ni zůstává zacházení s Romy. Sdělilo to budapešťské sídlo Evropského střediska pro práva Romů. Výbor OSN složený z 18 mezinárodně uznávaných odborníků vyjádřil podle střediska ve svých závěrech "hluboké znepokojení z diskriminace menšin (v Česku), zvláště Romů". Usoudil, že kroky přijaté státem ke zlepšení životních podmínek Romů neodpovídají podle všeho situaci a že diskriminace de facto přetrvává. Výbor vyjádřil zvláštní obavu z podle něj nepřiměřeného počtu romských dětí umístěných do zvláštních škol pro duševně zaostalé děti. Vidí v tom používání stereotypů při rozhodování a "segregaci romských dětí ve školním systému". Vyzval vládu, aby "okamžitými a radikálními kroky" této praxi zamezila.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab se ohradil proti způsobu, jakým Evropské středisko pro práva Romů interpretuje zprávu Výboru OSN pro lidská práva o situaci v České republice. Výbor OSN podle střediska vytkl české vládě především zacházení s romskou komunitou - takový výklad však Jařab označil za zavádějící. Také místopředseda vlády pro legislativu Pavel Rychetský hájí vládní politiku vůči Romům."

Ministr Kavan se obrátil na Rumunsko kvůli propuštění českého občana

Ministr zahraničí Jan Kavan požádal rumunského ministra zahraničí Mircea Geoana o propuštění českého občana Františka Příplaty z rumunské vyšetřovací vazby. Téměř roční vazba se podle Kavana podepsala na Příplatově zdraví. Dopis v těchto dnech ministerstvo předalo rumunskému velvyslanci. "Domnívám se ..., že by bylo vhodné pečlivě zvážit humanitární hlediska případu a znovu posoudit možnost dalšího stíhání pana Příplaty na svobodě," napsal Kavan Geoanovi. Soudní projednávání Příplatova případu bude podle Kavana zřejmě pokračovat ještě několik měsíců, během kterých se Příplatův zdravotní stav může dále zhoršit. Příplata byl v Rumunsku zatčen loni v září v souvislosti s vraždou odborového předáka ve válcovnách trub Tepro v Jasech. Odborář usiloval o zrušení kupní smlouvy, na jejímž základě získaly jedenapadesátiprocentní podíl v Tepro Železárny Veselí. Jejich jménem podepsal smlouvu právě Příplata.

Žádostí o česká víza je letos mnohem víc než loni: už asi 250.000

Počet žádostí o česká víza letos proti loňsku výrazně vzrostl. Souvisí to s tím, že Praha zavedla v polovině minulého roku vízovou povinnost pro některé postsovětské republiky. Čeští konzulární pracovníci letos přijali již asi 250.000 žádostí o vízum, přičemž za celý loňský rok jich bylo jen o pouhých 20.000 víc. Celkové procento úspěšnosti žadatelů ministerstvo zahraničí neuvedlo.

Úřad vlády míní, že návrh jeho rozpočtu na rok 2002 je přijatelný

O 32 miliónů korun více než letos má v roce 2002 dostat Úřad vlády. "V podstatě je ten rozpočet pro nás přijatelný," řekl k návrhu ministerstva financí Martin Turek, náměstek ministra a vedoucího Úřadu vlády Karla Březiny. Tento rok Strakova akademie hospodaří s 361,2 miliónu korun, příští rok by měl dostat 393,79 miliónu korun. Běžné výdaje zůstávají na letošní úrovni. Zvýšení je zčásti určeno na mzdy. "Vláda schválila určité navýšení o něco vyšší než inflace," podotkl Turek. Zbytek jsou kapitálové výdaje například na státní informační politiku. Na rozdíl od letošního roku dostanou totiž finance na jednotlivé projekty státní informační politiky přímo jednotlivé rozpočtové kapitoly a nebudou tedy na ně chtít peníze z kapitoly Všeobecná pokladní správa jako letos. Právě díky tomu, že Úřad vlády žádal o financování schválených projektů ze všeobecné pokladní správy, zvýšil se letos jeho rozpočet na přibližně 385 miliónů korun.

Zpráva Evropské unie o Temelínu je podle Pühringera jen zástěrkou pro jeho spuštění

Vlády České republiky a Rakouska se očividně snaží využít letního období k tomu, aby nepozorovaně pro veřejnost uzavřely proces z Melku a smetly tak se stolu problém Temelína. Jako jasné a laciné zástěrky pro definitivní napojení této české jaderné elektrárny do sítě k tomu přitom zneužívají i nejnovější zprávy expertů Evropské komise. To tvrdí ve svém prohlášení, které ČTK získala elektronickou cestou, hornorakouský hejtman a předseda hornorakouské Platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer. Evropská komise zaslala materiál Praze a Vídni v úterý. Práci provedli experti všech tří stran v souladu s ustanoveními dohody z Melku uzavřené mezi Prahou a Vídní loni v prosinci. Podle dostupných zatím neoficiálních informací obě strany hodnotí zprávu rozporně: ministr zahraničí Jan Kavan nedávno řekl s odvoláním na kuloární informace, že dokument vyznívá příznivě pro českou stranu, naopak podle rakouského ministerstva životního prostředí potvrdila zpráva rakouské výhrady vůči elektrárně. Rakouští a čeští odpůrci atomu jsou takovou interpretací rozhořčeni a považují proces z Melku definitivně za "jasné a laciné zneužití" pro mezinárodní "očištění Temelína", stojí v Pühringerově prohlášení. O to důležitější je proto podle jeho platformy "protijaderný zákon, který přijetím v referendu jasně zaváže rakouskou vládu k hájení zájmu občanů". Pühringer v této souvislosti jménem své platformy vyzývá všechny politické síly na zemské i celostátní úrovni v Rakousku, aby vypsání referenda o závazném protijaderném zákoně podpořily a zúčastnily se ho.

Hejtman Pühringer řekl, že Evropská unie potvrdila hornorakouské námitky k Temelínu

Hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer považuje zprávu odborníků Evropské unie k jihočeské jaderné elektrárně Temelín za "plné potvrzení námitek vznášených rakouskou stranou". Pühringer, který není totožný se stejnojmenným předsedou hornorakouské Platformy proti atomovému nebezpečí, to řekl v Linci. Podle agentury APA hejtman z textu zprávy unie a z výroků rakouského odborníka Wolfganga Krompa z univerzitního Ústavu pro výzkum rizik vyvozuje, že zpráva "hornorakouské bezpečnostní námitky vůči Temelínu zcela jednoznačně potvrzuje". "Hornorakouská protitemelínská politika tak není ani přehnaná, ani nepředstavuje vyvolávání paniky, jak příznivci atomu v poslední době často uváděli". Hejtman je potěšen, že profesor Kromp vypracuje v tomto smyslu své hodnocení zprávy unie pro vídeňskou vládu a bude informovat i veřejnost. Praha a energetický koncern ČEZ se prý nyní už nebudou moci vykroutit z otázek označených zprávou za otevřené.

Česká národní banka zveřejnila smlouvu a slib odškodnění, poskytnutý ČSOB

Česká národní banka na svých internetových stránkách zveřejnila smlouvu a slib odškodnění, poskytnutý ČSOB při loňském prodeji Investiční a Poštovní banky. Česká národní banka v této smlouvě zaručila ČSOB poskytnutí úvěrů po dobu šesti měsíců v takové výši, která by byla nutná pro plnění závazků banky, vzniklých převzetím IPB. ČSOB má rovněž nárok do tří let ode dne účinnosti smlouvy, tedy od loňského 19. června, požadovat po České národní bance případné úhrady škod, vzniklých změnami akcionářských vztahů. Do dvou let pak má ČSOB nárok na odškodnění za aktiva, která nebyla fyzicky dohledána či za neevidované závazky. Centrální banka se rovněž zavázala za veškeré případné pohledávky a závazky, vzniklé z podrozvahových položek. ČSOB má přitom nárok na poskytnutí plnění, pokud úhrnná částka těchto nároků dosáhne alespoň 50 miliónů korun. Peníze musí ČSOB vrátit v případě, že se jí škodu podaří vymoci jiným způsobem. Česká národní banka schválila zveřejnění smluv na čtvrteční bankovní radě. U dalších dvou smluv, podepsaných ministerstvem financí, má banka zatím pouze neformální souhlas. Smlouvy s ministerstvem financí se týkají především poskytnutých státních záruk. O odtajnění smluv rozhodla vláda minulou středu. Ministerstvo financí již jím podepsanou smlouvu zveřejnilo v úterý. Smlouvy by vždy měly být zveřejněny po souhlasu obou stran, ČSOB se zveřejnění smluv nebrání. Ministerstvo zatím zveřejnilo pouze loňskou smlouvu o státní záruce a nikoli nové smlouvy. Zveřejnění těchto smluv vláda odložila, protože čeká na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Na odtajnění tak čekají smlouvy o restrukturalizačním plánu či podmínky, za kterých ČSOB zaplatí za poskytnuté záruky.

Nedostatek peněz ohrožuje podle rady Karlovy univerzity základní funkce školy

Za alarmující a dlouhodobě neudržitelnou označila Správní rada Karlovy univerzity nízkou úroveň odměňování pracovníků této nejstarší české vysoké školy. Za neúnosný pokládá také objem peněz vkládaných do nutné obnovy vybavení a infrastruktury školy. V prohlášení, které poskytl mluvčí školy Václav Hájek, členové rady upozorňují, že finanční situace Karlovy univerzity vážně ohrožuje zabezpečování základních činností školy a její další vývoj. K tomuto závěru dospěla rada po projednání výroční zprávy o hospodaření Karlovy univerzity za loňský rok. Hájek řekl, že nedostatek financí trápí Karlovu univerzitu několik let, prohlášení však podle něj směřuje také k návrhu rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2002. Navržený rozpočet umožní totiž ministerstvu pouze zvýšit objem mezd o osm procent. Vysokým školám, které měly dostat přidáno zhruba dvě miliardy korun, zřejmě nebude možné podle vrchního ředitele ekonomické sekce resortu Zdeňka Bernarda vyhovět. Ze slíbených dvou miliard korun navíc měly vysoké školy mimo jiné pokrýt zvýšení počtu studentů. Mnohé z nich včetně Karlovy univerzity totiž letos opět přijaly do prvních ročníků více studentů než loni.

Soud potvrdil zablokování movitého majetku Marty Železné

Městský soud v Praze potvrdil předběžné opatření proti bývalé manželce generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného v souvislosti s výkonem rozhodnutí Arbitrážního soudu Mezinárodní obchodní komory. Sdělil to mediální zástupce CME Michal Donath. Železná je tak podle soudu povinna zdržet se zcizení nebo zatížení movitých věcí, které jí připadly v rámci rozvodového řízení s Vladimírem Železným. Městský soud podle Donatha uvedl, že případný úspěch CME při výkonu rozhodnutí amsterodamského arbitrážního rozhodnutí proti Vladimíru Železnému "by byl problematický, kdyby s předmětnými movitými věcmi bylo v mezidobí disponováno." Vzal tedy v úvahu námitku CME, že možné účelové vypořádání majetkových poměrů mezi manželi Železnými by mohlo vést ke krácení věřitele, společnosti CME, uvedl Donath. CME se žalobou domáhá zrušení smlouvy o vypořádání části majetkových práv a povinností mezi Martou Železnou a Vladimírem Železným z listopadu 1999. Na základě výroku arbitráže má Vladimír Železný CME zaplatit částku přesahující 27,1 miliónů USD, tedy asi miliardu korun. Železný však uplatňuje u soudu pohledávku za CME ve výši 28,756 miliónu USD.

Filmová škola spěje do finále, poslední dny patří tanci

Desetidenní Letní filmová škola se přehoupla do finále. Snímky s erotickou tématikou pomalu mizí z denní nabídky programů a na filmovém plátně i na jevištích ve městě začíná převládat tanec. Organizátoři nabídli v rámci cyklu Film a tanec účastníkům klasické baletní, taneční a muzikálové snímky, například Carmen a Krvavou svatbu, Jesus Christ Superstar, West Side Story, Annu Pavlovovou, nejslavnější muzikál všech dob Cats či české filmy Kdyby tisíc klarinetů a Šakalí léta. Nechybějí ovšem ani záznamy představení nejmodernějších směrů v těchto žánrech, mimo jiné práce souboru DV8 Physical Theatre. Kromě toho mohou posluchači školy vidět živá představení domácích baletních špiček: Pražského komorního baletu, Baletní jednotky Křeč či tanečního divadla v režii Petra Tyce. Účastníci si o tanci a baletu mohou povídat také s předními českými osobnostmi - ředitelkou festivalu Tanec Praha Yvonou Kreuzmannovou, šéfem baletu pražského Národního divadla Vlastimilem Harapesem, tanečníkem a choreografem Janem Hartmannem či hercem Martinem Dejdarem. Letní filmová škola, druhý největší filmový podnik v zemi, skončí v neděli.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Čekáme oblačno až zataženo s deštěm, přeháňkami, místy, zejména na východě území i s bouřkami, ojediněle ještě i s kroupami. Nejvyšší teploty 19 až 23stupňů, v 1000 metrech na horách 17 stupňů Celsia.