Zprávy Radia Praha

V referendu ČSSD na prezidentského kandidáta zvítězil Zeman

Expremiérovi Miloši Zemanovi dalo v prezidentském referendu ČSSD hlas 12.836 účastníků, tedy necelá polovina z 25.944 odevzdaných platných hlasů. Novinářům to v pátek řekla místopředsedkyně ČSSD Marie Součková. Uvedla, že výsledky jsou pouze předběžné, protože do čtvrtka proti nim mohou stranické organizace vznášet námitky. Jako druhý se umístil náměstek vicepremiéra pro legislativu Jaroslav Bureš s 6428 hlasy a na místě třetím ombudsman Otakar Motejl s 5323 hlasy. Vysokoškolský profesor Martin Potůček dostal 1400 hlasů. Celkem k referendu přišlo 27.222 lidí, 1278 hlasů bylo ale neplatných, uvedla místopředsedkyně.

Ombudsman Otakar Motejl třetí místo za debakl. "Je to výsledek demokratické hry, na kterou jsem přistoupil a tak to i musím brát. Já jsem šel do té hry a ještě stále jsem v té hře s tím projektem, že budu-li vybrán, chci být prezidentem," řekl Motejl. Ombudsman připouští, že výsledek mohl být jiný, nebýt Burešovy profesionální prezidentské kampaně. Výsledek plebiscitu sociální demokracie o kandidátovi této strany na post prezidenta se dal podle politologů očekávat. Předsedovi vlády a šéfovi ČSSD Vladimíru Špidlovi však fakt, že se hlasující přiklonili k nominaci expremiéra Miloše Zemana, zkomplikuje další výběr. Zeman totiž mezi Špidlovy favority nepatří, premiér by raději na Hradě viděl ombudsmana Otakara Motejla, který se ale v referendu umístil až třetí. "Je to jistě nepříjemná komplikace pro vedení ČSSD. Zkomplikuje to výběr jejího kandidáta," řekl politolog Rudolf Kučera.

Plebiscitu o vstupu do EU nic nebrání, Havel podepsal zákon

Již žádná legislativní překážka nebrání tomu, aby se příští rok konalo referendum o vstupu země do Evropské unie. Ústavní zákon o euroreferendu v pátek spolu se sedmi dalšími normami podepsal prezident Václav Havel, informoval ČTK jeho mluvčí Ladislav Špaček. Vláda doporučila, aby se plebiscit konal v polovině června 2003. Závazný termín vypíše již nový prezident republiky. Hlava státu má podle zákona všelidové hlasování vyhlásit do 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení Česka k unii tak, aby se konalo nejpozději do tří měsíců od podpisu. Smlouva o přistoupení Česka a dalších zemí k EU má být podepsána 16. dubna v Aténách. Lidé budou odpovídat na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Pro přistoupení bude třeba souhlas nadpoloviční většiny hlasujících.

Poncelet pozval Havla k podpisu smlouvy o vstupu ČR do EU

Výsledky pražského summitu NATO a rozšiřování EU byly hlavními tématy, o nichž v pátek na Pražském hradě hovořili prezident Václav Havel a předseda francouzského Senátu Christian Poncelet. Poncelet pozval Havla na konferenci EU do Atén, kde by 16. dubna 2003 měla být podepsána smlouva o přistoupení Česka a dalších kandidátských zemí k unii. ČTK to řekl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Prezident by se aténského summitu zúčastnil jako čestný host, jeho funkční období totiž skončí 2. února, připomněl mluvčí. Havel svou účast přímo nepřislíbil, dal ale najevo, že takové pozvání by těžko odmítal. Stejné pozvání už prezidentovi před týdnem tlumočil francouzský prezident Jacques Chirac, podotkl Špaček. Poncelet uvedl, že o pozvání jednal i s představiteli dalších zemí unie. Předseda francouzského Senátu vyjádřil prezidentovi uznání za zásluhy o rozšíření Evropské unie a NATO.

Počet českých žádostí o azyl v Británii se dále zvýšil

Počet žadatelů z České republiky o politický azyl v Británii se ve třetím čtvrtletí dále zvýšil. Česká republika je se 620 žádostmi mezi Jugoslávií a Srí Lankou na devátém místě britského žebříčku a počet žádostí je podle ministerstva vnitra největší od podzimu roku 1999. Ve druhém čtvrtletí Britové zaregistrovali 595 žádostí z ČR. V pátek zveřejněná statistika ukazuje, že se počet žádostí ze všech zemí do Británie zvýšil o 11 procent. Do čísel se ještě nemohl promítnout nový přistěhovalecký zákon, který Českou republiku a další kandidátské země označuje za bezpečné, a tím předurčuje negativní vyřízení žádostí o útočiště. Nicméně statistika ukazuje, že všech 600 žádostí z České republiky, o nichž bylo ve třetím čtvrtletí rozhodnuto, bylo zamítnuto.

Ferrerová-Waldnerová doufá, že ČR učiní k dekretům smířlivé gesto

Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová doufá, že Česká republika učiní v otázce poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše smířlivé gesto. Řekla to v pátek v Brně novinářům po setkání se šéfem české diplomacie Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL). Svoboda soudí, že tato otázka je věcí české vlády, nikoli otázkou pro bilaterální jednání. Řešení problémů kolem Benešových dekretů se oba ministři během svého setkání vyhnuli. "Doufám však, že v dohledné době ke smířlivému gestu ze strany České republiky dojde," podotkla po schůzce Ferrerová-Waldnerová. Platí, že o některých věcech lze diskutovat, ale nejsou přitom předmětem jednání, uvedl Svoboda. "Jestli, zda, kdy a co učiní vláda ČR, je věcí vlády ČR. Nic nepožadujeme a není to otázkou pro bilaterální jednání. Je to věc české vlády," dodal.

Schůzku s Rumlem považuje Posselt za "začátek historické cesty"

Za "začátek historické cesty a v této souvislosti důležitý krok" považuje předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt schůzku se senátorem Janem Rumlem (US), kterou oba měli počátkem týdne v Praze. V listu Die Welt v pátek uvedl, že s Rumlem mluvil o "zásadním gestu české vlády", které si sudetští Němci přejí. Za gesto přitom nepovažuje Posselt jen podání ruky. Jak by mělo vypadat, nechce ale zvenčí předjímat a považuje to za věc vnitročeské debaty. O nějakém omlouvání nebo odškodňování s Rumlem nemluvil. "Mým cílem je, aby dialog pokračoval a neměl jen jepičí život," řekl Posselt, který je zároveň poslancem bavorské CSU v Evropském parlamentu a často se tam setkává s českými zástupci.

Představitel sudetských Němců dělí velvyslance ČR podle etnika

Nezvyklého dělení českých velvyslanců podle etnického a náboženského původu se dopustil významný sudetoněmecký představitel Franz Longin, který ve hnutí vysídlenců z českých zemí vede takzvanou domovskou radu. Podle týdeníku Sudetendeutsche Zeitung srovnával názory nynějšího šéfa české mise v Berlíně Borise Lazara s jeho předchůdcem ve funkci Františkem Černým. "Podle Longinova hodnocení je Lazar jako ortodoxní Žid zcela jiný typ než František Černý, který je spíše rakouského ražení," napsal týdeník. Lazar tak například odmítá názory předsedkyně Svazu vyhnanců Eriky Steinbachové, protože srovnává holocaust s "vyhnáním", jakož i nacistické rasové zákony s takzvanými Benešovými dekrety, které vytvářely prostor k poválečnému vyvlastnění a vysídlení Němců z českých zemí. "Snahy klasifikovat kohokoli podle rasy nebo náboženství považuje velvyslanectví ČR za problém sudetských Němců, kteří se s ním musejí vyrovnat sami," reagoval chargé d'affaires českého zastupitelského úřadu v Berlíně Jan Sechter.

Vláda by měla v pondělí rozhodnout o zrušení prodeje Telecomu

Vláda by měla na své pondělní schůzi rozhodovat o definitivním zrušení prodeje Českého Telecomu konsorciu Deutsche Bank a TDC. Privatizační poradce JP Morgan totiž tento týden kabinetu navrhl, aby v prodeji nepokračoval. Důvodem je nedohoda mezi Deutsche Bank a minoritním akcionářem TelSource, se kterým má stát dohodu o společném postupu při prodeji. Stát za svůj 51procentní podíl požadoval 55 miliard Kč. Po ukončení prodeje bude muset výpadek příjmů nahradit. Ministerstvo financí proto zvažuje urychlení prodeje některých dalších firem či výplatu vysoké dividendy od Telecomu. Ta by mohla dosáhnout až 32 miliard Kč, tedy 16 miliard pro stát. Ekonomové nyní čekají odklad privatizace firmy o dva až tři roky, kdy se zlepší situace na trhu. Ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, že chce firmu prodat ještě v tomto volebním období. Smlouva a společném prodeji mezi státem a TelSource, kvůli které privatizace ztroskotala, bude platit ještě zhruba rok a půl.

Po stažení drobných mincí by mohly ceny zůstat stejné

Po případném zrušení platnosti desetníků a dvacetníků obchodníci podle svého vyjádření nepřistoupí ke zvyšování cen prodávaného zboží. Na změnu by reagovali zaokrouhlením celkové částky nákupu a ceny jednotlivých výrobků by tak zůstaly stejné. Vyplývá to z páteční ankety ČTK. "Největší obchodní řetězec v zemi Ahold zrušení drobných mincí rozhodně v cenách neodrazí," řekla ČTK Kateřina Černá z oddělení komunikace a PR firmy. "Pokud bude muset Ahold vypustit desetníky a dvacetníky ze systému, bude vždy zaokrouhlovat až celkovou částku nákupu směrem dolů," zdůraznila. Nepřistoupí tedy k úpravě jednotlivých cen. Ani v prodejnách společnosti Delvita nehodlají opravovat každou cenu a dávají přednost možnosti zaokrouhlit až celkovou sumu nákupu. V případě nákupu za 20,70 koruny zákazník zaplatí 20,50 koruny. "Pokud ale pokladní nákup vyčíslí na 20,80 koruny, kupující zaplatí 21 korun," vysvětlil ČTK ředitel marketingu firmy Miguel van Bussel. "Při konzultacích s centrální bankou Delvita souhlasila se zrušením drobných mincí," podotkl.

Pojišťovny vyplatily klientům postiženým povodněmi 12,6 mld. Kč

Tuzemské pojišťovny již vyplatily svým klientům postiženým srpnovými ničivými povodněmi 12,6 miliardy Kč pojistných plnění, a to včetně záloh. Tato částka představuje 40 procent z celkového odhadovaného objemu škod. Údaje k 25. listopadu 2002, tedy 3,5 měsíce po katastrofě, v pátek poskytla Česká asociace pojišťoven. Pojišťovny vyřídily k témuž datu téměř 48.430 pojistných událostí z odhadovaných 78.000 škod, tedy 62 procent. Odhad škod vzrostl na 31,6 miliardy Kč. Z ankety ČTK mezi největšími pojišťovnami vyplývá, že naprostá většina nahlášených událostí bude zlikvidována do konce roku. Pojišťovny také očekávají, že formou záloh vyplatí do konce roku téměř všechny klienty postižených ničivými povodněmi.

Odborníci upozornili, že stanovit definitivní konec procesu likvidace není možné. U mnoha poškozených budov se totiž čeká, jak se na nich projeví zimní období a likvidace tak bude moci být dokončena až v příštím roce.

Česko se musí bránit přenosu AIDS od cizinců z východní Evropy

V Česku je relativně stále ještě málo lidí infikovaných virem HIV, který způsobuje nevyléčitelnou nemoc AIDS. V zemi s deseti milióny obyvatel je evidováno 594 HIV pozitivních občanů, vedle nich však také 172 nakažených cizinců, z nich většina je z východní Evropy. Novinářům to v pátek řekla Marie Brůčková z Národní referenční laboratoře pro AIDS. "Tři čtvrtiny nakažených jsou české národnosti, sedm procent trvale žijící cizinci a pětina s přechodným pobytem a nelegální," uvedla s tím, že podíl nakažených cizinců z východní Evropy dramaticky roste. "V letech 1986 až 1994 bylo mezi nakaženými cizinci šest procent z východní Evropy, nyní 63 procent," uvedla. Vzhledem k tomu, že AIDS testy nejsou povinné, dostávají se tito lidé k lékaři teprve ve chvíli, kdy začnou mít nějaké obtíže a potřebují léčbu. Počty nakažených tak mohou být i vyšší. "Jen mezi ukrajinskými prostitutkami je podle našich odhadů 80 procent žen nakaženo, většina užívá injekčně drogy," varovala. Brůčková vidí jako největší úkol současnosti zabránit přenosu infekce od migrantů a udržet příznivou situaci ve výskytu infekce mezi injekčními uživateli drog v Česku. V zemích západní i východní Evropy jsou právě oni nejvíce zasaženi. Manažer národního programu HIV/AIDS Jaroslav Jedlička ocenil, že v Česku se zlepšuje přístup společnosti k lidem s HIV infekcí. Přesto se stále obávají vyjít na veřejnost, stále je pro ně těžké se k nemoci přiznat. Proto podle něj má i v Česku smysl letošní heslo Mezinárodního dne boje proti AIDS Žít a nechat žít.

Kolej na trati Praha-Kolín nebyla přeříznuta, ale navrtána

Neznámý pachatel, který poškodil železniční kolej na trati Praha-Kolín, ji podle mluvčího středočeské policie Pavla Truxy nepřeřezal, ale navrtal. Mluvčí tak upřesnil původní informaci Českých drah, že pochůzkář objevil v pátek krátce po 10:00 přeřezanou kolej. Nebezpečí by nastalo v případě, že by navrtáním oslabená kolej praskla, řekl ČTK Truxa. Žádnou výbušninu policisté podle něj na místě nenašli. Poškozená kolej v úseku mezi obcemi Pečky a Poříčany na Kolínsku byla v odpoledních hodinách opravena. Podobný případ se stal minulý týden v Praze-Kyjích, rovněž na trati Praha - Kolín. Zaměstnanci drah tam našli přeříznutou kolej a nástražný výbušný systém, který musel zlikvidovat pyrotechnik.

Běloruští školáci na vánoční pobyt do ČR nepřijedou

Skupina školáků z běloruského Mogileva, která se na pozvání české humanitární Společnosti přátel národů východu chystala na vánoční ozdravný pobyt v České republice, do ČR nepřijede. Vladimír Lukaštík z českého velvyslanectví v Minsku v pátek potvrdil, že běloruské místní úřady zájezd na poslední chvíli zrušily. Čtyři desítky dětí z mogilevské oblasti měly 8. prosince odjet na osmnáctidenní ozdravný pobyt do Bludova v Jeseníkách. Tuto středu však městský úřad v Mogilevu, který zájezd na místní úrovni organizoval, české ambasádě v Minsku telefonicky sdělil, že děti do ČR nepojedou. Zrušení akce zdůvodnil tím, že školáci nemohou být uvolněni z výuky, která v té době ještě probíhá. Lítost nad rozhodnutím běloruských úřadů vyjádřil Tomáš Lukavský - úřadující předseda České koordinační rady Společnosti přátel národů východu, která cestu chystala. "Ozdravné pobyty dětí z Běloruska a Ukrajiny, zdravotně oslabených dopady černobylské havárie, pořádáme bez problémů a ke všeobecné spokojenosti už deset let," řekl v pátek Lukavský.

Debata o dálnici D47: Silná slova a nejednota vládní koalice

Silná slova, vzájemné obviňování a znovu nejednotný postup vládní koalice - taková byla páteční více než dvouhodinová místy značně bouřlivá parlamentní rozprava o výstavbě dálnice D47. Ta má vést z Lipníku nad Bečvou přes Ostravu do Bohumína. Výsledkem sněmovní debaty byla výzva, aby vláda urychlila přípravu výstavby dálnice včetně možných alternativ financování tak, aby nedocházelo k dalšímu zdržování stavby.

Ministerstvo hodlá připravit ústavní zákon o náboženské svobodě

Ministerstvo kultury hodlá připravit ústavní zákon o náboženské svobodě. Dílčí návrhy jeho znění chce předkládat veřejnosti k diskusi. Zareagovalo tak na středeční rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil některé kontroverzní paragrafy nového církevního zákona, a dal tak za pravdu církvím. "Vztah státu a církví je natolik závažnou věcí, že je třeba ji upravit nikoli výkladem Ústavního soudu, ale přímo ústavním zákonem o náboženské svobodě a postavení církví a náboženských společností," řekla v pátek ředitelka odboru církví Jana Řepová. Ještě závažnější než zrušení čtyř ustanovení zákona je totiž podle Řepové středeční odůvodnění soudního rozhodnutí. Deklarování privilegovanosti církví a náboženských společností nad ostatními společenstvími občanů, vyplývající podle ní z proslovu jednoho z ústavních soudců, má dopad na právní řád ČR.

Ceny nadace Zelená naděje za ochranu lesů v SR do České republiky

Třetí cenu v soutěži Lesoochranářský čin roku, kterou čtvrtým rokem vyhlásila slovenské nadace Zelená naděje, si v pátek z Prešova na východě Slovenska odnesli členové štábu relace "Nedej se!" z České televize za propagaci akce "Kup si svůj strom!", čímž výrazně přispěli k záchraně lesa v Čergovském pohoří na východě SR. Jak v pátek informovala správkyně nadace Mária Hudáková, díky tomuto pořadu se podařilo v České republice shromáždit na záchranu tohoto lesa v přepočtu kolem 200.000 slovenských korun.

Policie má zloděje obrazů, památník přesto instaloval reprodukce

Policie dopadla čtveřici zlodějů, kteří v říjnu ukradli z Památníku Josefa Lady v Hrusicích v okrese Praha-východ osm obrazů malíře. Tři pachatele zadržela už 6. listopadu a čtvrtého o dva dny později, přesto o jejich dopadení informovala až v pátek. Důvodem byla snaha dostat se k odcizeným obrazům, z nichž se podařilo nalézt zatím jen pět. V pátek to řekli mluvčí středočeské policie Pavel Truxa a ředitel policejní správy okresu Praha-východ Josef Štěpánek. Ani brzké dopadení pachatelů a zajištění části lupu však nezabránilo radikální obměně expozice památníku. "V reakci na poslední vloupání vyměnil majitel obrazů, malířův vnuk Josef Lada, všechny obrazy za barevné reprodukce. Originály pak uschoval na jiném, bezpečném místě," řekla v pátek průvodkyně Květoslava Naštická. Vysvětlila, že tento krok zvolil majitel poté, co se ukázal jako neúčinný systém elektronického zabezpečení památníku. Ten sice na narušení objektu reagoval a policisté na místo dorazili za 13 minut, pachatelé však byli rychlejší, dodala.

Tenista Novák se stal jasným vítězem Zlatého kanára

Jiří Novák byl zvolen podle předpokladů nejlepším tenistou republiky za uplynulou sezónu. V desátém ročníku ankety Zlatý kanár, vyhlašované časopisem Tenis ve spolupráci s tenisovým svazem, získal sedmý hráč světa hlas od každého ze sto patnácti tipujících, a to jak v absolutní kategorii, tak mezi hráči. Zlatého kanára obdržel Novák počtvrté za sebou a v počtu trofejí se vyrovnal Janě Novotné. Cenu dále získali už pouze Karel Nováček při premiéře ankety v roce 1993 a Petr Korda, jenž byl vítězem před pěti lety. "Jsem rád, že lidi ocení moje výkony," komentoval Novák svůj další triumf. Ankety však označil za pomíjivou věc. "Možná to vyzní negativně, ale já je moc neberu. Je to otázka druhých, jak jsem komu sympatický, jestli mi dají hlas nebo ne," řekl.

Anketu o nejlepšího koně roku 2002 vyhrál tříletý hřebec Poderoso

Anketu dostihových odborníků o nejlepšího koně roku 2002 vyhrál svěřenec Pavly Váňové Poderoso, vítěz Českého derby a St. Legeru. Nejlepší rovinový kůň, na jehož přípravě se podílel i trenér Josef Váňa, uspěl také v dalších dostizích, například v silně obsazeném Slovenském derby doběhl třetí. Výsledky ankety byly v pátek večer slavnostně vyhlášeny v Pardubicích. Hlasující v anketě prakticky nebrali v potaz mezinárodní úspěchy českých koní v zahraničí a překvapením skončila i volba nejlepšího steeplera. Tento titul získal vítěz Velké pardubické Maskul před svým stájovým druhem Almanzorem, letošním vítězem Zlatého poháru, a mezinárodně velmi úspěšnou Registanou.

Počasí

V noci na sobotu oblačno až zataženo a místy déšť, na horách srážky smíšené nebo sněhové. Noční teploty: čtyři až osm st. C. Přes den oblačno až zataženo a místy déšť nebo přeháňky, v nejvyšších horských polohách srážky smíšené nebo sněhové. Denní teploty: čtyři až osm st. C.