Zprávy sobota, 14. října 2000

Ivo Prokop

Ve Wullowitz se konala zatím největší demonstrace proti Temelínu

Na 5000 lidí se na rakouském hraničním přechodu Wullowitz, který již od neděle blokují rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín, zúčastnilo zatím největší demonstrace proti spuštění této elektrárny. Již ve 13:30 přijeli demonstrantům vyjádřit svou podporu korutanský zemský hejtman Jörg Haider a rakouský ministr dopravy Michael Schmid. Haider byl ve Wullowitz bouřlivě přivítán, pouze skupinky mládeže dávaly pískotem najevo svůj nesouhlas s jeho příjezdem. Stejně jako při předchozích demonstracích byly ve Wullowitz nejpočetněji zastoupeni děti a mládež. Podle starosty příhraniční obce Windhaagu Alfreda Klepatsche zaujali obyvatelé Rakouska záporné stanovisko k jaderné energii již po havárii v Černobylu. Zástupci temelínské elektrárny do Wullowitz přivezli letáky v němčině, které vysvětlují rozdíly mezi jadernými elektrárnami Temelín a Černobyl. Zatímco někteří účastníci demonstrace si je četli, jiní je okamžitě vyhazovali. Josef Pühringer z Hornorakouské pltaformy proti atomovému nebezpečí se domnívá, že blokády byly poslední záchrannou brzdou a že také tak zapůsobily. O tom, dokdy budou trvat, však Pühringer odmítá spekulovat. Vedle hraničních přechodů Wullowitz-Dolní Dvořiště, Weigetschlag-Studánky a Guglwald-Přední Výtoň zablokovali od 15:00 hodin rakouští odpůrci Temelína i přechody Puhrabruck-Nové Hrady, Gmünd-České Velenice, Neunagelberg-Halámky, Grametten-Nová Bystřice a Fratres-Slavonice. Ty budou zřejmě blokovány až do soboty 15:00. O dalším postupu demonstrantů na přechodech Wullowitz-Dolní Dvořiště, Weigetschlag-Studánky a Guglwald-Přední Výtoň nemá ani policie bližší informace.

Aktivisté zablokovali pět ze sedmi jihomoravských přechodů

Pět ze sedmi jihomoravských silničních hraničních přechodů na česko-rakouské hranici zablokovali dnes po 15:00 rakouští protitemelínští aktivisté. Průjezdné zůstaly jen přechody Mikulov -Drassenhofen a Valtice - Schrattenberg. Mezi prvními byl zablokován nejvýchodnější hraniční přechod s Rakouskem Poštorná-Reithal, kde se sešla desítka aktivistů. Rovněž po 15:00 hodině zablokovala skupina rakouských ekologických aktivistů hraniční přechod Hatě- Kleinhaugsdorf. Na přechodu Hnanice-Mitterelzbach se sešlo dvacet aktivistů, kteří přímo v odbavovacím prostoru vyvěsili transparent s nápisem "Nechceme Temelín!". Ani zde nevznikly dopravní problémy. Největší dopravní problémy by při případné blokádě mohly vzniknout na hraničním přechodu Mikulov-Drassenhofen, který leží na hlavním silničním tahu Brno -Vídeň a je nejrušnější. Přechod však zatím není blokován a policie nemá informace o tom, že by aktivisté chtěli v tomto místě zamezit odbavování vozidel.

Úřad vlády odpověď premiéra na dopis rakouského kancléře nezdržel

Mluvčí vlády Libor Rouček se ostře ohradil proti tomu, že by Úřad vlády otálel s odpovědí na druhý dopis rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, v němž 31. srpna upozorňoval na rizika temelínské elektrárny a na který dostal odpověď až 6. října. Rouček řekl, že premiér na dopis odpověděl 11. září a Úřad vlády odpověď doručil o dva dny později ministerstvu zahraničí. Tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil potvrdil, že kancléř Schüssel dostal Zemanův dopis až 6. října. Připustil, že s rychlostí českých odpovědí na dopisy rakouského kancléře nebylo vše v pořádku. Nechtěl však hovořit o příčině zpoždění. Rozhodně však vyloučil, že by zdržení souviselo se spuštěním temelínské elektrárny 9. října, nebo že by dokonce bylo úmyslem české strany postavit Rakušany před hotovou věc tím, že dostanou odpověď těsně před spuštěním elektrárny. Rakouský kancléř mezitím poslal Zemanovi v pořadí již třetí dopis ohledně temelínské elektrárny s datem 27. září. Podle Roučka ho však na Úřad vlády rakouský velvyslanec v Praze Klas Daublebsky doručil až v pátek 13.října.

Ministr vnitra Stanislav Gross se vyslovil pro co možná nejrychlejší odpovědi na dopisy, ať už v úředním nebo osobním styku, protože to přispívá komunikaci. Výměnu dopisů mezi rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem a premiérem Milošem Zemanem, která se protáhla na několik týdnů, však odmítl komentovat s tím, že nezná tento konkrétní případ.

Někteří opoziční poslanci dnes s rozpaky komentovali informace, podle nichž čekal rakouský kancléř Wolfgang Schüssel více než měsíc, než mu premiér Miloš Zeman odpoví na jeden z jeho dopisů týkajících se spuštění jaderné elektrárny Temelín. Tak dlouhé zdržení z české strany je podle nich přinejmenším neobvyklé a současným napjatým česko-rakouským vztahům rozhodně neprospěje.

Premiéři Visegrádu hovořili o připravenosti ke vstupu do Evropské unie

Připravenost zemí visegrádské čtyřky na vstup do Evropské unie byla jedním z hlavních témat schůzky premiérů Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, kteří se sjeli na neformální schůzku do Karlových Varů. Shodli se, že budou podporovat individuální proces vstupu svých zemí do unie tak, aby se mohly stát její součástí v roce 2003. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán na tiskové konferenci řekl, že při přípravách vstupu do unie se země Visegrádu vzájemně podporují, ale žádný stát nebude žádat, aby na něj zbylé země čekaly v případě, že nestačí splnit daná kritéria. Reagoval tak na obavu, aby Polsko, které bude mít zřejmě nejvíce práce splnit včas podmínky unie, nebrzdilo vstup ostatních zemí. Ještě předtím však polský premiér Jerzy Buzek sdělil, že Polsko udělá vše pro to, aby bylo 1. ledna 2003 připraveno stát se členem Evropské unie. Stejný termín chce stihnout i Slovensko, které podle svého premiéra Mikuláše Dzurindy vyvíjí veškeré úsilí, aby bylo zahrnuto do první vlny rozšíření. Premiér Miloš Zeman vyzdvihl shodu všech čtyř předsedů vlád v nutnosti další spolupráce, která byla nastolena mimo jiné v oblastech hospodářství, dopravy a kultury. Účastníci setkání vyslovili podporu novému jugoslávskému prezidentovi Vojislavu Koštunicovi a jednali o způsobech pomoci při budování demokracie v této zemi.

Zabezpečení konference MMF a SB stálo 300 miliónů korun

Ministerstvo vnitra se při zjišťování nákladů na zajištění bezpečnosti při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky koncem září v Praze přiblížilo částce 300 miliónů korun. Řekl to ministr vnitra Stanislav Gross s tím, že částka ještě není konečná. Podotkl rovněž, že ministerstvo muselo ze svého rozpočtu vynaložit již v tuto chvíli prokazatelně víc než 160 miliónů korun, které bude muset uspořit jinde. Přesto považuje Gross tuto bezpečnostní akci za zdařilou, protože z investic a získaných poznatků bude policie dlouho "profitovat a žít". Ministr rovněž uvedl, že jeho úřad již vypracoval věcný záměr legislativní předlohy, podle níž by bylo zakázáno zakrývání obličejů při demonstracích, což je obvyklé zejména u anarchistů. O možném používání gumových projektilů českou policií očekává diskusi, která by se měla konat co nejdříve, dokud jsou zářijové události v Praze ještě v živé paměti. Rozhodně však vyloučil, že by měl na mysli gumové projektily užívané například v Izraeli, které mohou způsobit vážná zranění. Gross odmítl obvinění, podle kterých měli policisté postupovat v rozporu se zákonem a zadržené demonstranty bít. Policie se však podle něj bude nepředpojatě věnovat všem podnětům, protože si chce udržet dosažený kredit.

Prezident Havel zatím nemíní žádat o šetření údajné zvůle policie při zasedání finančníků

Na stovky počítá prezidentská kancelář stížnosti na brutalitu českých policistů vůči demonstrantům zadržených při protestech proti zářijovému zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Kromě obecně znějících peticí, které do kanceláře přicházejí elektronickou poštou, dostal prezidentský úřad i jednu žádost o milost pro cizince obviněného z útoku na policisty. Řekl to mluvčí prezidenta Ladislav Špaček s tím, že Havel nemíní žádat o prošetření údajné zvůle policistů. Prezident jako jeden z prvních politiků poděkoval policistům za jejich "velmi profesionální a zároveň rozvážnou práci" při zásazích proti odpůrcům MMF a SB. V té době ještě nebyly známy případy údajného hrubého zacházení se zadrženými demonstranty. Doručenou žádost o milost pro obviněného demonstranta čeká podle mluvčího stejná procedura jako u každé takové prosby. Stovky e-mailových peticí mají podle Špačka shodný nebo podobný text a protestují proti hrubému zacházení policistů se zadrženými demonstranty, popisují bití a zneužívání žen, aniž obsahují konkrétní případy. Na prezidentskou kancelář se také obrátili zástupci dánské organizace Umění na obranu humanity, kteří popisují případ dánských demonstrantů Madse Traerupa a Lasse Rasmussena. Podle dopisu, byli oba Dánové ve vazbě vystaveni nelidskému chování včetně fyzického násilí. Za dva týdny od demonstrací, při nichž někteří jejich účastníci demolovali pražské ulice, byly zveřejněny desítky svědectví o nezákonném chování policie, které předkládají české i zahraniční nevládní organizace. Představitelé policie ovšem odmítají, že by se policisté vůči zadrženým chovali hrubě. Jiří Suttner z tiskového oddělení policejního prezidia nicméně řekl, že policejní kontrolní orgány prověřují všechny konkrétní informace o brutalitě policistů.

Policisté podle videozáznamu zadrželi cizinku nezákonně

Videozáznam, z něhož je patrné, že šestadvacetiletá občanka USA a Rakouska Sylvie Yolanda Machová nezavdala důvod k zadržení českou policií, dnes zveřejnil španělský aktivista organizace "Play fair, Europe!!" Sergio Oceransky. Machová, kterou zadržela policie při protestech odpůrců globalizace během pražských zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, se později zranila, když unikla z policejní služebny skokem z okna. Oceransky, Václav Trojan z Helsinského občanského shromáždění a Petr Horák z Hnutí občanské solidarity a tolerance také novinářům předali kopie dokumentů, ze kterých podle nich vyplývá, že policie v případě Sylvie Machové několikrát porušila zákony. Policejní kontrolní orgány neshledaly v postupu policistů v případu Sylvie Yolandy Machové, zadržené na demonstraci proti zasedání světových finančníků koncem září v Praze, žádné nezákonnosti. Vyplývá to z odpovědí pracovníků tiskových oddělení ministerstva vnitra, pražské policejní správy a úřadu vyšetřování. Šestadvacetiletá občanka USA a Rakouska Machová po svém zadržení vyskočila z okna policejní služebny a zranila se.

Budapešť od Prahy čeká rychlé vyřešení případu sedmi zadržených

Budapešť očekává, že Praha udělá vše pro urychlené vyřešení problému sedmi mladých maďarských občanů, kteří byli zadrženi v Praze během protestů u příležitosti výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky koncem září. Jak napsal v pátečním vydání nejvlivnější maďarský list Népszabadság, v uplynulých dnech Prahu o urychlení celého procesu požádal ministr zahraničí János Martonyi a je pravděpodobné, že tento problém nastolí také premiér Viktor Orbán na jednání premiérů vlád zemí Visegrádu v Karlových Varech. Martonyi, který je nyní ve Vídni, k tomu pro list řekl, že existují dvě možnosti řešení, přičemž maďarská diplomacie by dala přednost vydání zadržených občanů Budapešti, kde by proces pokračoval.Zároveň zdůraznil, že Budapešť nemůže vyvíjet na českou justici žádný nátlak. Martonyi se v rozhovoru pro list netajil tím, že podle jeho mínění spíš dojde k urychlenému uzavření případu a potrestání provinilců českými úřady. Zoltán Bassa z hnutí MPT, které protesty proti postupu české policie organizovalo v Budapešti, v této souvislosti pro list rozhodně popřel, že by se mladí Maďaři podíleli na násilnostech v centru Prahy. Právník této nevládní organizace András Schiffer ale v této souvislosti pro list uvedl, že podle jeho informací se české úřady dopustily porušení mezinárodních norem a lidských práv, přičemž sedm zadržených maďarských občanů označil dokonce za "politické vězně".

Prezident Havel blahopřál novému nositeli Nobelovy ceny za mír

Čerstvému nositeli Nobelovy cenu za mír jihokorejskému prezidentu Kim Te-džungovi poblahopřál Václav Havel. "Pečlivě sleduji vývoj procesu sbližování na Korejském poloostrově a vysoce oceňuji váš podíl na rozvoji míru a stability v tomto regionu," uvádí prezident Havel v dopise Kim Te-džungovi, jehož Norský Nobelův výbor ocenil za přínos k nastolení míru mezi oběma korejskými státy a v širším měřítku i na celém asijském kontinentu. Český prezident uvedl, že si cení i Kim Te-džungovy disidentské milosti, kterou zasvětil boji za lidská práva na celém světě. Mír na jednotném Korejském poloostrově je celoživotním snem i politickým posláním nového nositele Nobelovy ceny za mír.

Bývalý tchajwanský prezident a dalajláma míří do České republiky

Bývalý tchajwanský prezident Li Teng-chuej přiletí v sobotu do České republiky, aby se zúčastnil v Praze konference Fórum 2000, která se uskuteční od 15. do 18. října. Jeho cesta vyvolala rozhořčené reakce Číny na adresu České republiky. Ty se dají očekávat i v souvislosti s tím, že do Prahy v pondělí zavítá také tibetský duchovní vůdce dalajláma. Jeden je představitelem ostrovního státu, který je sice fakticky zcela nezávislý, ale v mezinárodní diplomacii je jakoby uznáván za součást Číny. Druhý zastupuje okupované horské území, které usiluje o samostatnost. Oba muže obviňuje komunistické vedení v Pekingu ze snahy o rozvrácení čínského státu a vždy vystupuje proti jejich cestování po světě, byť oficiálně ze soukromých důvodů. Veličinám takového politického významu popřávají sluchu nejen kritikové, ale i lidé neznalí současných poměrů v nejlidnatější zemi světa.

Čína stále naléhá na cizí země, aby nepřijímaly na své půdě oba muže a nepřitahovali pozornost světa k otázkám, jež jim leží na srdci. Oba byli však pozváni prezidentem Václavem Havlem, kterého k nim pojí přátelský vztah.

PEN klub žádá Turecko o propuštění nemocného Yagmurdereliho

Na dvě stovky spisovatelů, členů PEN klubu z 12 zemí, mezi nimiž jsou Ivan Klíma či Josef Škvorecký, vyzvali tureckého premiéra Bülenta Ecevita, aby se zasadil o propuštění tureckého dramatika, právníka a novináře Esbera Yagmurdereliho, který je vězněn za hájení práv Kurdů. Výzva adresována tureckému premiérovi a sdělovacím prostředkům u příležitosti tureckého státního svátku připadajícího na 29. říjen. K výzvě připojil svůj hlas také český prezident a čestný předseda českého PEN klubu Václav Havel při setkání s tureckým prezidentem Ahmetem Necdetem Sezerem v Istanublu 10. října. Za český PEN klub výzvu podepsali mimo jiné jeho předseda Jiří Stránský, Eva Kantůrková, Ivan Klíma, Ludvík Kundera, Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Josef Topol, Tereza Brdečková a Jiří Dědeček.

Ministr Vetchý v Brně otevřel rekrutační středisko české armády

Rekrutační středisko české armády, v němž budou získávat zájemci informace o práci v armádě a studiu na vojenských školách, otevřel v Brně ministr obrany Vladimír Vetchý. Do konce října bude v České republice podle něj otevřeno celkem 13 podobných středisek, jejichž vybudování přišlo na 8 miliónů 400 tisíc korun. Cílem těchto zařízení je kromě náboru budoucích vojáků také prezentace armády. Podle něj vznikají rekrutační střediska v sídlech nových krajů, jen v hlavním městě vznikne společné zařízení pro dva kraje - Prahu a střední Čechy. Rekrutační střediska budou zájemcům o práci v armádě poskytovat informace o možnostech uplatnění v rámci českého vojska. Využívat je mohou i mladí lidé se zájmem o studium na vojenských středních a vysokých školách. Pracovníci center budou vyjíždět do terénu a při návštěvách různých burz pracovních příležitostí budou informovat o zaměstnání v armádě. Součástí jejich činnosti bude i prezentace armády na veřejnosti.

Na budování rekrutačních center přispěla podle ministra také vláda USA finančním darem 680.000 dolarů (asi 27 miliónů korun).

Termín dodávek L-159 Armádě ČR do roku 2002 nebude ohrožen

Konečný termín dodávek všech 72 lehkých bitevníků L-159 z produkce Aero Vodochody české armádě do konce roku 2002 by neměl být ovlivněn současným několikatýdenním skluzem, způsobeným již vyřešenou závadou trysky. Počet prvních předaných letounů letos však asi bude nižší než dohodnutých 21 letadel a některé kusy dostane armáda až počátkem roku 2001. Zatím nebyl předán ani jeden letoun. Původně se přitom plánovala první přejímka počátkem října, nyní se hovoří o konci tohoto měsíce. Přístup Aera Vodochody se nelíbí vojákům, protože nedodrželo harmonogram dodávek nových letounů pro přezbrojení českých vzdušných sil. Místo 21 letadel jich armáda převezme podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého do konce roku zřejmě nanejvýš 15 kusů. Potíže jsou rovněž s cenou letadel, podle některých odhadů se projekt L-159, který měl původně stát přes 30 miliard korun, prodraží až na 50 miliard Kč. Financováním tohoto projektu se má vláda zabývat v pondělí 16. října.

Sériová výroba traktorů v Zetoru začne v týdnu od 23. října

V týdnu od 23. října začne postupně na jednotlivých montážních linkách brněnského podniku Zetor sériová výroba traktorů. Náběh sériové výroby začne po dokončení traktorů, které si odběratelé předplatili. Produkce předplacených traktorů by měla být hotová koncem příštího týdne. Po úplném obchodnětechnickém zajištění sériové výroby pak bude zahájena sériová kompletace traktorů na základě 700miliónového úvěru od Konsolidační banky prostřednictvím společnosti RA Traktor. Rozjezd výroby Zetoru se spojuje i s jeho prodejem strategickému partnerovi. O Zetor nyní projevuje zájem pět investorů a Revitalizační agentura by chtěla ještě nějaké získat. Náměstek ředitele Revitalizační agentury Miroslav Zámečník řekl, že v nejbližší době bude potenciálním investorům rozesláno informační memorandum o podniku.

V Praze bude omezena doprava kvůli zkouškám protipovodňových stěn

Kvůli statickým zkouškám protipovodňových stěn bude v neděli omezena doprava na pražském Smetanově nábřeží. Nábřeží bude vzhledem k rozsahu prací a s ohledem na bezpečnost silničního provozu od 05:00 do 16:00 uzavřeno pro motorová vozidla i tramvaje. První etapu protipovodňových opatření dokončil pražský magistrát v oblasti Starého Města a Josefova koncem června. Úsek od Mánesa po František je dlouhý přes dva kilometry, jeho výstavba trvala jeden rok a přišla město na 45 miliónů korun. Mobilní stěny mohou být v případě povodňové vlny postavené za několik hodin. Protipovodňový systém Prahy má sedm etap. Příští etapa by měla ochránit Malou Stranu a Kampu, třetí Libeň a Karlín a poté jsou na řadě Holešovice se Stromovkou, Podolí, Smíchov, Výtoň, Zbraslav, Radotín a v poslední etapě budou odborníci stavět ochranné zdi na březích Vltavy v Troji. Pražskou radnici bude celá výstavba stát 600 miliónů korun. Radní přitom počítají s tím, že ji dokončí do šesti let.

Rudolfova štola bude o víkendu pro veřejnost otevřena naposledy

Poslední příležitost prohlédnout si ještě letos Rudolfovu štolu v pražské Stromovce budou mít lidé o temto víkendu. Unikátní stavební památka bude otevřena v sobotu a v neděli v odpoledních hodinách, nejpozději však do 17hodin. Holešovická radnice se rozhodla památku uzavřít proto, že se štolou začíná přivádět voda z Vltavy do rybníků ve Stromovce. Část Rudolfovy štoly v délce asi 350 metrů ze strany od Stromovky k druhému průchodu pod Čechovou ulicí byla pro veřejnost otevřena v červnu v rámci projektu Praha - Evropské město kultury roku 2000. V oknech vodárenského domku u vchodu do štoly je pro návštěvníky připravena výstava. Občerstvit se a koupit suvenýry mohou v hospodě U Rudolfa II. Štolu napájející vodou rybníky ve Stromovce, takzvané Královské oboře, nechal v letech 1583 až 1593 prokopat císař Rudolf II., aby tak zajistil pravidelný přísun kaprů pro svůj dvůr. Její činnost neomezila ani třicetiletá válka a ještě počátkem 18. století se po celé její délce 1098 metrů pořádaly plavby na loďkách. Od 19. století byla štola uzavřena.

A ještě krátce o počasí

Má být oblačno až polojasno, na západě zataženo a místy slabý déšť. Teploty 20 až 24 stupňů Celsia.