Zprávy středa, 04. října 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

Evelina Himalová

Rozhodnutí prezidenta Havla zastavit trestní stíhání redaktorů MfD, obviněných v souvislosti s kauzou "Olovo", hodnotí premiér Zeman jako pochybné

Premiér Miloš Zeman hodnotí rozhodnutí prezidenta Václava Havla zastavit trestní stíhání dvou redaktorů Mladé fronty Dnes (MfD), kteří byli obviněni v souvislosti s takzvanou operací Olovo, jako pochybné. "Domnívám se, že je to jedna z četných pochybných milostí pana prezidenta," řekl v úterý večer ČTK a deníku Právo s tím, že "novinář je občan jako každý jiný". "Právě kvůli těmto často zkratkovitým reakcím při udělování milostí navrhuje sociální demokracie změnu Ústavy," řekl Zeman. Tato změna by podle něj měla do jisté míry omezit udělování milosti, ale především vyžadovat "kontrasignaci, tedy její spolupodepsání". Premiér se domnívá, že vedle prezidenta by měl svůj podpis pod milost připojit nikoli premiér, ale ministr spravedlnosti. Zeman zdůraznil, že měl zájem o důkladné vyšetření celé kauzy Olovo a velmi by si přál, aby celá záležitost "nebyla zametena pod koberec". Na dotaz ČTK doplnil, že "byl připraven k razantním opatřením". Premiér podle svých slov nevidí důvod, proč by novináři měli mít jakékoli výsady.

Zeman dříve v souvislosti s dokumentem, diskreditujícím Petru Buzkovou, hovořil o spiknutí nejmenované instituce, která materiál "propašovala" do počítačů v budově Úřadu vlády, a MfD se na tom měla podílet. V kauze Olovo byl vedle Kubíka a Slonkové obviněn také bývalý Zemanův poradce Vratislav Šíma, a to z trestného činu pomluvy. Šímu jako autora očerňujícího materiálu označil již dříve další tehdejší Zemanův poradce Zdeněk Šarapatka.

Bret: Lorenc by měl po právní moci verdiktu nastoupit trest

Pokud by úterní rozhodnutí bratislavského vojenského soudu v kauze posledního šéfa československé Státní bezpečnosti Alojze Lorence nabylo právní moci, měl by Lorenc na Slovensku nastoupit výkon nepodmíněného čtyřletého trestu odnětí svobody. Na dotaz ČTK to řekl náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování (ÚDV) Pavel Bret. Vojenský soud v Bratislavě v úterý v neveřejném jednání rozhodl zastavit trestní stíhání Lorence. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že dřívější rozsudek vojenského soudu v Táboře je v důsledku změněné slovenské legislativy nyní vykonatelný i na Slovensku. Generál Lorenc byl v květnu 1993 odsouzen v ČR za zneužití pravomoci veřejného činitele. Rozsudek byl zdůvodněn nezákonným zadržováním disidentů v době protikomunistických demonstrací koncem 80. let. Lorenc využil rozdělení československé federace a v souladu s mezinárodním právem nenastoupil výkon trestu do české věznice. Na Slovensku pak začalo jeho trestní stíhání od počátku.

Klub poslanců ČSSD bude požadovat odchod Miroslava Kalouska z funkce šéfa parlamentní vyšetřovací komise ke kauze IPB

Předsednictvo poslaneckého klubu sociální demokracie bude požadovat odchod lidovce Miroslava Kalouska z funkce šéfa parlamentní vyšetřovací komise ke kauze Investiční a Poštovní banky. Oznámil to šéf klubu Zdeněk Škromach. Podle něj je důvodem to, že Kalousek zveřejnil průběžnou zprávu komise poté, co se sněmovna usnesla na jejím neveřejném projednání. Sám Kalousek to komentoval slovy, že vyšetřovací komise má objasnit rozhodování státu v kauze IPB a nikoli problematiku tohoto rozhodování ututlat. Proti odvolání předsedy komise se jednoznačně postavil KDU-ČSL, ODS, ale i komunisté. Postoj Unie svobody je nejasný.

ČT: Letošní příjmy státního rozpočtu mohou být nižší o 10 mld. Kč

Letošní příjmy státního rozpočtu mohou být podle odhadů ministerstva financí až o deset miliard korun nižší, než se počítalo. V úterní večerní zpravodajské relaci o tom informovala Česká televize s tím, že důvodem jsou vysoké ceny nafty a zejména benzínu, kterého se prodává méně, než se čekalo. Státní pokladna tak přichází o plánované příjmy ze spotřební daně i daně z přidané hodnoty, uvedla ČT.

Letošní rozpočet byl původně schválen s příjmy 592,2 miliardy a výdaji 627,3 miliardy Kč. K 30. červnu byl však upraven tak, že se příjmy i výdaje zvýšily o 4,6 miliardy Kč při zachování schodku schváleného parlamentem. ČT připomněla, že za první pololetí klesla spotřeba benzínu o 7,5 procenta, naopak nafty se prodalo o 5,5 procenta více než ve stejném období loňského roku. Podle mluvčího ministerstva financí Libora Vacka se výpadek ve spotřební dani už nyní pohybuje v miliardách. "Pokles spotřeby je tak velký, že už se to projevuje negativně i na výnosu daně z přidané hodnoty," uvedl. Česká rafinérská sice v pondělí zlevnila naftu o 1,20 Kč a benzín Natural o necelou korunu, snížení se u prodejců pohonných hmot projeví teprve po vyčerpání zásob, tj. za týden až dva. Ke konci září letošního roku vzrostl deficit státního rozpočtu na 17,3 miliardy korun oproti 12,4 miliardy korun v závěru srpna. Ve stejném období loňského roku chybělo v rozpočtu 8,6 miliardy korun.

Expertní komise připraví návrhy na financování církví

Expertní komise pro řešení církevních otázek, poradní orgán ministra kultury Pavla Dostála, se při úterním zasedání dohodla připravit návrhy ke zřízení církevního fondu, který by měl být součástí systému budoucího financování církví. Členové komise přinesou návrhy za organizaci, kterou zastupují, informovala ČTK mluvčí ministerstva Dita Fuchsová. Nový model financování církví by neměl změnit současný způsob financování záchrany kulturního dědictví, charitativní a sociální činnosti a církevního školství, shodla se podle mluvčí komise. Kabinet v září rozhodl, že do fondu by měl být vložen majetek, který nyní vlastní stát, ale na který si církev činí nárok, a z výnosů fondu by pak měly být - zřejmě od roku 2003 - financovány církve. Podle představ církví by měl fond být součástí kombinovaného majetkového narovnání, spojujícího finanční a naturální restituce.

Vláda projedná novelu zákona o policii

Novelu zákona o policii, která řeší především získávání informací a nakládání s osobními údaji v policii při odhalování trestné činnosti, projedná ve středu vláda. Jiří Hájek z tiskového oddělení ministerstva vnitra ČTK sdělil, že návrh řeší naléhavé legislativní problémy související s integrací do Evropské unie. Novelu předkládá ministerstvo mimo svůj legislativní plán. Vyžádala si ji totiž pokračující jednání o začleňování České republiky do evropských struktur, především jednání s evropským policejním orgánem Europolem. "Je jednoznačně vyžadován dostatečný legislativní standard ochrany osobních údajů zpracovávaných policií v souvislosti s bojem proti trestné činnosti," uvádí předkládací zpráva k návrhu.

Policie získá nepřetržitý a dálkový přístup do určených informačních systémů, které sama neprovozuje. Jde mimo jiné o systém evidence obyvatel, databáze cestovních dokladů a občanských průkazů. Novela také upravuje působení policie v zahraničí a podobně působení zahraničních ozbrojených sborů v Česku za asistence policistů. Návrh stanoví, že policie může postupovat i podle uzavřené mezinárodní smlouvy nebo v souladu s takovou smlouvou působit v zahraničí. Stanoví oprávnění policie nasazovat v zahraničí se souhlasem cizího státu agenty - policisty. Upravuje získávání informací a zakotvuje činnosti, které policie dosud vykonává bez zákonného podkladu jen na základě výkladu. Řeší, jak policisté získávají informace, aniž by zastírali příslušnost k policii. Kontrolním orgánem pro nakládání s osobními údaji bude i vůči policii Úřad pro ochranu osobních údajů. Novela zavádí povinnost pravidelně přezkoumávat, zda jsou pro zpracovávání konkrétních osobních údajů splňovány stanovené podmínky, upravuje i předávání a zveřejňování osobních údajů při policejní činnosti.

Bezpečnostní rada se bude zabývat činností tajných služeb

Aktualizace priorit zpravodajských služeb a návrh na zlepšení komunikace mezi nimi budou hlavní témata zasedání Bezpečnostní rady státu, která se pod vedením premiéra Miloše Zemana sejde ve čtvrtek. ČTK o tom informoval vedoucí tiskového oddělení Úřadu vlády Vladimír Petřík. Kromě toho se bude rada zabývat přípravou zákona o kontrole zpravodajských služeb, který má předložit ministr Karel Březina. O rychlé předložení nového zákona žádají vládu již delší dobu poslanci ze sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby. Komise se kloní k tomu, aby všechny služby kontroloval jeden parlamentní orgán. Nyní podléhají parlamentní kontrole jen civilní a vojenská kontrarozvědka. Rada podle Petříka rovněž projedná koncepci boje proti organizovanému zločinu a návrh rozpočtů ministerstev obrany a vnitra. Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády, jejím úkolem je koordinovat plánovací a realizační kroky v případě ohrožení státu.

Zaldívar jednal s Benešovou o spolupráci Chile a České republiky

Především o budoucí spolupráci Chile a České republiky v úterý hovořila předsedkyně horní parlamentní komory Libuše Benešová se svým hostem předsedou chilského Senátu Andrésem Zaldívarem během oběda, který uspořádala na jeho počest. "Česká republika je vítaným cílem chilských politických představitelů, v krátké době nás navštíví jejich ministr zahraničí, a chilská strana by velmi stála o to, aby se v Chile objevila senátní delegace," shrnula Benešová Zaldívarova slova.

Zaldívara v úterý přijal také místopředseda vlády a ministr zahraničí Jan Kavan. "Oba partneři zhodnotili vynikající politické vztahy mezi ČR a Chile, které po vzájemné návštěvě prezidentů, účasti místopředsedy vlády Pavla Rychetského na inauguraci chilského prezidenta v březnu tohoto roku a návštěvě českých poslanců v Chile nyní pokračují setkáním předsedů obou senátů," sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. "Kavan informoval chilského hosta o své plánované oficiální návštěvě Chile, která by se měla uskutečnit počátkem prosince. Zaldívar hovořil o stabilním politickém vývoji a ekonomickém i obchodním vzestupu své země. Toho by mohla využít podnikatelská mise v delegaci doprovázející Kavana na návštěvě Chile. Obě strany vyjádřily zájem podepsat smlouvu o sociálním zabezpečení mezi ČR a Chile a smlouvy o dvojím zdanění," uvedl Pospíšil.

Zaldívara měl přijmout i prezident Václav Havel, který však kvůli onemocnění zatím do středy zrušil svůj program. Již v pondělí se předseda chilského Senátu setkal s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem i premiérem Milošem Zemanem, s nimiž jednal o hospodářské, obchodní a parlamentní spolupráci.

Plénu EP byl předložen návrh rezoluce o ČR

Plénu Evropského parlamentu byl v úterý předložen návrh rezoluce o České republice, kterou jménem zahraničního výboru EP zdůvodnil zpravodaj Jürgen Schröder (německá CDU). Ten se v krátkém projevu nejdéle zastavil u odstavce, který se týká tzv. Benešových dekretů. Zdůraznil, že považuje za vhodné žádat Českou republiku, aby sama zkoumala, zda je její právní řád včetně zmíněných dekretů v souladu s legislativou Evropské unie (EU) a s tzv. kodaňskými kritérii, a to "stránku po stránce, bude-li to potřeba". Uvítal ochotu české strany to udělat. "My sami bychom do toho neměli zasahovat - zejména ne my, Němci," uvedl.

Zpravodaj EP se také pozastavil nad "vážným problémem" dětské prostituce na české straně hranice s Německem, i když uznal, že to je stejně německý jako český problém. Návrh rezoluce žádá, aby česká vláda i Evropská komise věnovaly "naléhavou pozornost" problémům sexuální turistiky, dětské prostituce a obchodování se ženami v této oblasti. V návrhu zůstala, navzdory českým protestům, také pasáž vyzývající českou vládu, aby zahájila "okamžitý program k zajištění nezávislosti a účinnosti soudnictví", a aby zajistila "transparentnost regulace, pokud jde o politickou nezávislost audiovizuálních médií". Tento odstavec do návrhu prosadila poslankyně baronka Nicholsonová of Winterbourne, podle jejího vyjádření na základě intervence americké nadace Teda Turnera a Jane Fondové, které se nelíbí vývoj sporu kolem televize Nova. Česká diplomacie poukazovala na jednostrannou povahu tohoto lobbování a podivné zobecnění ojedinělého případu.

Pro středeční hlasování v plénu EP byl navržen dodatek, který se týká jaderné elektrárny Temelín. Parlamentní klub Zelených prosazuje formulaci, že "EU nemůže souhlasit, aby tato elektrárna byla napojena na síť a aby fungovala v budoucí rozšířené unii". Zdůvodňuje to tím, že česká vláda prý pohrdla vnější kritikou i radami Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a způsobila tak v Temelíně ještě větší bezpečnostní rizika. Ze síly Zelených v EP a známých postojů hlavních klubů lze předpokládat, že tento odstavec ve středu neprojde, stejně jako neprošla obdobná pasáž v zahraničním výboru. Zůstane se tedy u formulace zdůrazňující nutnost vysokých standardů jaderné bezpečnosti a zkoumání dopadů na životní prostředí, bez zmínky o Temelínu. Schváleny budou naopak další kritické připomínky, ať už se týkají korupce či zpoždění liberalizace telekomunikací, nebo naopak pozitivní zmínky o zlepšování ekonomické situace, snaze napravit životní podmínky Romů či na podporu českého stanoviska, že je třeba odložit prodej půdy cizincům po nějakou dobu po vstupu do EU.

První blok JETE vstoupil do poslední fáze před spuštěním reaktoru

Teplota primárního okruhu prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín (JETE) překročila dnes v ranních hodinách 260 stupňů Celsia, a blok tak přešel do režimu číslo tři, který je posledním před fyzikálním spuštěním reaktoru. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář sdělil, že dnes ráno se teplota vody v primárním okruhu stabilizovala na 261 stupních. V režimu číslo tři provede JETE podle Nebesáře zkoušky, které ještě nebyly provedeny nebo při nichž nebyla splněna všechna předepsaná kritéria určená Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). "Pokud budeme ve všech zkouškách úspěšní, provedeme jejich zdokladování a poté požádáme státní úřad o povolení ke spuštění reaktoru," uvedl mluvčí.

Brožík: Temelín bude spuštěn pokud dostane povolení SÚJB

Přímo v areálu jaderné elektrárny Temelín se dnes sejde společná komise českých a rakouských poslanců i expertů. Její jednání by mělo podle nejvyššího představitele české strany, místopředsedy Poslanecké sněmovny Františka Brožíka (ČSSD), přispět k projasnění napjaté situace kolem Temelína před jeho spuštěním. Komise má také zlepšit výměnu informací mezi oběma stranami a jednat o únosnosti elektrárny pro životní prostředí, její bezpečnosti a hospodárnosti provozu.

Jaderná elektrárna Temelín bude podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Františka Brožíka (ČSSD) spuštěna, pokud k tomu dostane povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Brožík dnes řekl, že jednání mezi českými a rakouskými poslanci v Temelíně tedy nemůže okolnosti spuštění této elektrárny ovlivnit.

Rakušané by měli nedostatečnou ochranu české ambasády vysvětlit ve středu

Ministerstvo zahraničí si s největší pravděpodobností ve středu pozve zástupce rakouského velvyslanectví v Praze, aby vysvětlil, proč rakouské úřady nezajistily dostatečnou ochranu české ambasády ve Vídni při pondělních protestech rakouských aktivistů proti Temelínu. Mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil řekl, že žádost o schůzku adresuje některý z náměstků ministra zřejmě přímo velvyslanci Klasi Daublebskymu. Tiskové oddělení rakouské ambasády v úterý potvrdilo, že zatím nikdo z jeho představitelů pozvání od českého ministerstva zahraničí v této věci neobdržel.

Jedenáct aktivistů ekologické organizace Greenpeace v pondělí zablokovalo vchod do budovy českého velvyslanectví ve Vídni. Spolu s dalšími třemi, kteří vylezli na střechu, tak vyjádřili nesouhlas s chystanou aktivací paliva v jihočeské atomové elektrárně Temelín. Na střeše budovy vznikly materiální škody, vízové a konzulární oddělení bylo nuceno kvůli protestní akci přerušit provoz. Ministerstvo zahraničí se domnívá, že Rakušané tím, že nezajistili dostatečnou ochranu budovy mohli porušit mezinárodní úmluvy. "Nejsme si zcela jisti, zda nedošlo k porušení mezinárodních závazků, které pramení z Vídeňské konvence, v tom smyslu, že rakouská strana neposkytla, byť o to byla žádána zastupitelským úřadem, dostatečnou ochranu, aby nebyli ohroženi na zdraví diplomaté a aby nedošlo k majetkové újmě na našem majetku," uvedl Pospíšil. Nevyloučil, že v tomto případě bude česká strana požadovat po rakouské vládě náhradu škody, kterou demonstranti na budově ambasády způsobili.

Zeman při oslavách sjednocení Německa hovořil o panelácích

Premiér Miloš Zeman v úterý na okraj drážďanských oslav sjednocení Německa jednal s různými zahraničními představiteli i o praktických otázkách. Se saským premiérem Kurtem Biedenkopfem hovořil například o "jejich pomoci při programu rekonstrukce panelových domů". Zeman to řekl večer ČTK a deníku Právo. Se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou se údajně zase shodl na urychlení přípravy dohody o podpoře vzájemných investic a s ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou hovořil například o letadlech L-159. "Mám tím na mysli začlenění prodeje těchto letadel do světové obchodní sítě boeingu," doplnil český premiér. "Byly to vesměs velmi konkrétní a velmi praktické otázky, které se právě na těchto neformálních setkáních dají velice snadno probrat," shrnul na závěr návštěvy Drážďan.

V saské metropoli se Zeman zúčastnil slavnostní bohoslužby v kostele sv. Kříže a při hlavním ceremoniálu v Semperově opeře vyslechl projevy několika evropských politiků. Při vystoupení Biedenkopfa například jeho ujištění, že Evropa nekončí na hranicích Německa, ale že potřebuje i kulturní hodnoty východoevropských sousedů. Podobně hovořil i další řečník, francouzský prezident Jacques Chirac, který řekl na adresu kandidátů členství na vstup do Evropské unie, že na ně tato instituce již čeká. V opeře promluvil také spolkový prezident Johannes Rau, na jehož slavnostní recepci se Zeman v úterý odpoledne vypravil.

Zeman se s partnery z V4 v pátek setká ve Varšavě s Blairem

Českého premiéra Miloše Zemana tento pátek čeká společné setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky s britským předsedou vlády Tonym Blairem, které se na pozvání polského premiéra Jerzyho Buzeka uskuteční ve Varšavě, kam Zeman dopoledne odlétá. Vladimír Petřík z tiskového oddělení Úřadu vlády v úterý ČTK řekl, že Blair přednese ve Varšavě projev o dalším postupu evropské integrace. K jednáním o sjednocování Evropy potom český, slovenský, polský, maďarský i britský premiér využijí pracovní oběd. Řeč se zřejmě stočí i na nedávné dánské referendum, ve kterém Dánové opět odmítli připojení ke společné evropské měně euro. V Británii byl totiž výsledek referenda velmi pozorně sledován, neboť labouristé, k nimž Blair patří, rovněž plánovali referendum o připojení k jednotné měně. Blair také nedávno v listu Financial Times vyjádřil přesvědčení, že je možné, aby EU "připravila cestu k politickému průlomu v příštím roce" pro nejlépe připravené čekatele na členství a "stanovila brzké cílové datum pro první přístupy". V článku, který napsal se švédským ministerským předsedou Göranem Personem, ale nepadl konkrétní termín, kdy by se první kandidáti měli stát členy unie. Švédsko však přebírá 1. ledna příštího roku rotující předsednictví EU a podle diplomatů by téma rozšíření mělo patřit k prioritám jeho agendy.

Ministr Kužvart se zúčastní světového kongresu ochrany přírody

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart odletí ve středu večer do jordánské metropole Ammánu, kde se zúčastní plenárního zasedání 2. světového kongresu ochrany přírody. Podle tiskového oddělení ministerstva bude mít Kužvart na tomto fóru ve čtvrtek pravděpodobně projev a do Prahy se má vrátit v sobotu ráno.

Světový svaz ochrany přírody (IUCN) vznikl v roce 1948 na konferenci UNESCO ve Francii a čeští odborníci s ním spolupracují od doby jeho vzniku. Počátkem 90. let vzniklo v Praze národní koordinační středisko a od letošního února je ČR z rozhodnutí vlády členem IUCN. Stát tak podle ministerstva deklaruje výraz své odpovědnosti za řešení nadnárodních a globálních problémů ochrany životního prostředí. Členy IUCN je 76 států, 104 státní agentury a 720 nevládních organizací.

Dienstbier žádá propuštění Stamboliče

K propuštění zmizelého bývalého srbského prezidenta Ivana Stamboliče vyzval v úterý v Bělehradu zvláštní zmocněnec OSN pro lidská práva na území bývalé Jugoslávie Jiří Dienstbier. Podle něj tento někdejší protektor prezidenta Slobodana Miloševiče je pořád naživu. Stambolič zmizel v srpnu, když se byl jednoho rána zaběhat poblíž svého domu na předměstí Bělehradu. Srbská opozice tvrdí, že byl unesen. Ze Stamboličova zmizení viní Miloševičův režim. Uvádí, že mizení lidí v poslední době již v Srbsku není zvláštností, ale protože jde o méně známé osobnosti, nemluví se prý o tom. Jugoslávské úřady naopak tvrdí, že za zmizením Stamboliče jsou zločinecké mafie.

Jiří Dienstbier v úterý uvedl, že při nynějších jednáních s jugoslávskými představiteli v Bělehradu se několikrát zmínil o osudu Ivana Stamboliče. Sešel se také s jeho manželkou a bratrem. Podle něj únosci drží Stamboliče na utajeném místě, možná ve vile, protože zprávy o jeho zadržování ve věznici by velmi rychle prosákly na veřejnost. Dienstbier neupřesnil, kdo je podle jeho názoru za únosem Stamboliče. Konstatoval pouze, že mu srbský ministr spravedlnosti Dragoljub Jankovič přislíbil případ vyšetřit a co nejrychleji vyřešit.

V zahraničí pokračují demonstrace antiglobalistů

V Nizozemsku v úterý pokračovaly demonstrace antiglobalistů za propuštění aktivistů zedržených policií minulý týden při pouličních nepokojích v Praze. Zhruba 20 mladých lidí zaútočilo na budovou českého velvyslanectví v Haagu a asi 40 demonstrantů pokojně obsadilo kancelář ČSA v Amsterodamu. České velvyslankyni předali demonstranti petici, kterou požadují propuštění zadržených osob a stížnost na brutální zásah české policie proti protestujícím lidem.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil ČTK řekl, že aktivit antiglobalistů proti českým velvyslanectvím přibývá a lze je čekat i v dalších dnech. Jde však podle něj především o informační kampaň, které lze jen velmi obtížně čelit a která je evidentně koordinována z jednoho centra. "Zdá se, že to všechno vychází z tiskového prohlášení INPEG (Iniciativy proti ekonomické globalizaci)," řekl. V dopisech, které opakovaně dostává například český velvyslanec v Paříži (stejný dostal také velvyslanec v Berlíně), se neustále připomíná údajná brutalita české policie vůči aktivistům zadrženým při demonstracích v Praze. "Jde o bezprecedentní zneužití legitimního zadržení těch, kdo se dopustili nezákonných aktivit," řekl Pospíšil. "My jako ministerstvo zahraničí na to můžeme obtížně reagovat. Jsme v kontaktu s ministerstvem vnitra, ale nikdo tam nedošel k závěru, že by se policie dopustila něčeho nezákonného." Mluvčí také řekl, že ten, kdo má pocit, že policie porušila zákon, nechť dá podnět k trestnímu stíhání. Policie má podle něj zájem věci vyšetřit.

Kasl: Škody vzniklé při MMF budeme znát do deseti dnů

Pražský magistrát bude znát rozsah škod, které způsobili někteří demonstranti proti Mezinárodnímu měnovému fondu na obecním majetku, do deseti dnů. Novinářům to v úterý oznámil primátor Jan Kasl (ODS). Částku, kterou neproplatí pojišťovny, stejně jako zvýšené náklady na činnost strážníků či na úklid se město pokusí uplatnit u státu, dodal. Předběžně zatím vyčíslily škody radnice Prahy 2 a Prahy 4. Ve druhém obvodu činí škoda na obecním majetku asi dva milióny, ve čtvrtém obvodu zhruba 750.000 korun. V Praze 1 žádná předběžná čísla pracovníci obvodního úřadu nemají. Starosta Jan Bürgermeister škody odhaduje na desítky tisíc, možná statisíce korun; většinu z nich zaplatí podle něj pojišťovna.

Vandalové v řadách odpůrců globalizace způsobili škody zejména na soukromém majetku. Rozbíjeli totiž výlohy provozoven rychlého občerstvení, bank a různých obchodů. Pražští radní v úterý podle Kasla schválili záměr, že jako dík pro policisty a pracovníky Jednotného bezpečnostního systému Prahy uspořádají společenský a kulturní večer v pražském Kongresovém centru. Primátor řekl, že proto, "aby policisté viděli zevnitř, co chránili zvenčí".

STEM: Většina lidí je pro razantnější přístup policie

Více než polovina obyvatel České republiky se přiklání k tomu, aby česká policie mohla ve výjimečných případech použít střelbu gumovými projektily. Ještě větší podíl lidí souhlasí s přísnějšími opatřeními vůči účastníkům demonstrací. Vyplynulo to z úterního průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM) pro Český rozhlas a Českou televizi. Třiašedesát procent lidí je pro to, aby policie mohla ve výjimečných případech použít střelbu gumovými projektily. Opačný názor zastává 37 procent dotázaných. Se zpřísněním shromažďovacího zákona, podle něhož by demonstranti nesměli mít zahalené tváře, souhlasí 76 procent občanů a 24 procent má opačný názor. Nejčastěji jsou pro změnu zákona lidé starší 60 let. Z lidí, kteří se ve výjimečných situacích vyslovují pro použití střelby gumovými projektily, je 84 procent pro zpřísnění shromažďovacího zákona. Z respondentů, kteří se střelbou nesouhlasí ani výjimečně, podporuje změnu zákona 63 procent lidí.

Přesně na polovinu je rozdělena česká veřejnost v otázce, zda by měla policie dostat více peněz na lepší vybavení, i kdyby to znamenalo odebrat peníze jiným resortům. Většina veřejnosti se naopak skepticky staví k ochotě Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) jednat se svými odpůrci. Jen 28 procent dotázaných míní, že představitelé těchto institucí dbají na názory svých kritiků. Opačného názoru je 72 procent lidí, přičemž skeptičtější jsou voliči KSČM. Také přínos pražského zasedání finančníků pro řešení problémů chudoby zemí třetího světa hodnotí skepticky 48 procent respondentů. Podle 23 procent lidí zasedání MMF a SB napomohlo k odstraňování chudoby, 29 procent však nevědělo. Optimističtější byli hlavně vysokoškoláci a voliči ODS, nepříznivě hodnotí MMF a SB opět příznivci KSČM.

V Jekatěrinburgu bude otevřen konzulát ČR; Praha bude v Moskvě

Od počátku příštího roku začne v Rusku fungovat nový český konzulát ve městě Jekatěrinburg na Urale. Mělo by to významně usnadnit vyřizování formalit spojených s vízovými povinnostmi mezi oběma státy. Na tiskové konferenci v Moskvě to v úterý řekl český velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta. Sdělil, že v posledním období se doba vydávání víz pro ruské občany snížila zhruba o polovinu. Český zastupitelský úřad nyní vyřizuje žádosti za čtyři až pět dnů. Vízová povinnost mezi oběma státy vstoupila v platnost letos 29. května. Turistické firmy si stěžovaly, že to podstatně snížilo zájem ruských turistů o cesty do České republiky.

O cestovním ruchu, projektu "Česká republika epochy baroka" a účasti ČR na výstavě "Dovolená. Moskva-2000", která se uskuteční v ruské metropoli, v prostorech Českého centra v Moskvě informoval představitel pražského magistrátu Igor Němec. Uvedl, že Česká republika má zájem o ruské turisty zejména pro jejich "slušné chování". Rusové podle něj tvoří pět procent zahraničních návštěvníků Prahy. Němec řekl, že pro ruské turisty je dnes v Praze připraveno na 200 kvalifikovaných průvodců, kteří hovoří rusky. Podle jeho názoru zavedení vízové povinnosti nemělo zásadní dopad na turistickou výměnu.

Spisovatel Pavel Kohout představil ve Vídni nový román

Zatímco problém tzv. Benešových dekretů zaměstnává politiky ČR i Rakouska, spisovatel Pavel Kohout v úterý na slavností prezentaci ve Vídni představil nový román zabývající se otázkou sudetských Němců. Je to příběh lidí jen o něco starších než jsem já, pro které druhá světová válka ještě neskončila, podotkl 72letý spisovatel na prezentaci v prostorách vídeňské městské knihovny. Knížka vychází v němčině pod názvem "Die lange Welle hinterm Kiel" (Ta dlouhá vlna za kýlem). Sám autor však neví, co ho přinutilo napsat právě tento román. "Zřejmě je to pořad leště látka, kterou lze nazvat mou životní látkou. Soužití nebo nesoužití Čechů, Němců a Rakušanů je vlastně to, co celý život žiji a o čem nejvíce píši," řekl ČTK Kohout, který žije střídavě ve Vídni i v Praze.

"V hlavách mé generace, ať na sudetoněmecké straně nebo na české či rakouské straně válka ještě neskončila. A patrně ani neskončí," soudí spisovatel. Tzv. Benešovy dekrety jsou součástí českého právního řádu a nedá s nimi pohnout. "Myslím si, že za to, co se stalo v letech 1945 až 1947 se nepřestaneme dostatečně omlouvat. Sudetští Němci se však nesmějí nikdy přestat omlouvat za to, co se stalo po roce 1933 a co se dělo až do roku 1945," míní autor románu, jehož knižní podobu si mohlo za 307 šilinků zakoupit i zhruba 70 posluchačů úterní prezentace. "Rakouští politici jsou kvůli veřejnosti nuceni nastolovat otázku zrušení tzv. Benešových dekretů, čeští politici naopak musí obyvatelům své země vysvětlovat, proč to nejde," komentuje výměny názorů mezi politiky obou zemí Kohout, který je i členem vedení nadcházejícího Pražského divadelního festivalu německého jazyka.

Do Prahy přiletěl italský literární historik Umberto Eco

Autor legendárního románu Jméno růže Umberto Eco přiletěl v úterý vpodvečer na ruzyňské letiště v Praze. Známý italský literární historik ve čtvrtek převezme cenu Nadace Vize 97 manželů Havlových za přínos v oblasti sémiotiky, teorie znaků a symbolů. Spisovatele na letišti přivítal bratr prezidenta Václava Havla, matematik Ivan Havel. Eco řekl, že v Praze je už potřetí a do paměti se mu zapsala hlavně druhá návštěva v srpnu 1968. Večer se Umberto Eco zúčastnil slavnostní recepce na italském velvyslanectví.

Informace o středečním počasí v České republice.

Převážně oblačno, místy přeháňky nebo občasný déšť. Nejvyšší teploty 16 až 20 stupňů, v tisíci metrech na horách kolem 14 stupňů Celsia. Jihovýchodní vítr 5 až 20 kilometrů za hodinu.