Zprávy

Údajně dva příslušníci hnutí skinheads hodili v neděli odpoledne v Krnově na Bruntálsku do řeky sedmnáctiletou Romku. Dívka skončila v nemocnici s podezřením na otřes mozku, protože se při kutálení ze svahu uhodila hlavou o kámen. ČTK to řekla mluvčí bruntálské policie. Romka policistům řekla, že k ní přistoupili dva asi dvacetiletí muži. "Podle ní se zřejmě jednalo o skinheady a oba měli piersing," popsala mluvčí údajné útočníky. Dívku prý nejprve uráželi a když se ohradila řekli: "Drž hubu, nebo snad chceš hodit do řeky?" Pak k ní přistoupili, uchopili za ruce a začali tahat k řece. "Když jí dostali až na svah u břehu strčili do dívky a ta se skutálela dolů. Při tom se uhodila do hlavy. Do vody ale nespadla," řekla policejní mluvčí. Útočníci pak seběhli dolů, Romku opět chytili a hodili do řeky. Kriminalisté nyní na případu intenzivně pracují na místě se snaží zajistit stopy.

Češi rádi slaví Vánoce doma, mají rádi vánoční filmy a jen čtvrtina z nich by chtěla trávit svátky bez televize. Vyplývá to z průzkumu agentury Research International (RI) v 11 evropských zemích, který si nechala zpracovat společnost UGC Europe Inc., jejíž součástí je i provozovatel kabelové televize a internetu UPC. Průzkum byl zaměřen nejen na vztah k tomuto svátku a způsobu oslavy, ale i na přístup k televizi. V soukromí domova jen se členy rodiny slaví Vánoce podle průzkumu 82,1 procenta Čechů. To je o 5,6 procenta více než druzí Slováci a o sedm procent více než třetí Maďaři. Nejméně podle RI slaví Vánoce doma s rodinou ve Francii (40,1 procenta) a v Nizozemsku (40 procent).

Nejvíc vánočních stromečků ozdobí Poláci, podle RI jej má doma 97,6 procenta obyvatel; v ČR je to 93,8 procenta, což Čechy řadí na čtvrté místo mezi zkoumanými státy. Nejméně vánočních stromků mají zřejmě na severu Evropy - doma jej má podle RI 67,9 procenta Švédů a 74 procent Norů.

Kostel během Vánoc navštíví 90,7 procenta Poláků, což je výrazně více, než u ostatních sledovaných zemích; druzí jsou Slováci se 60,7 procenta a třetí Rumuni s 51,4 procenta. Češi se umístili na šestém místě - do kostela jich podle RI o svátcích chodí 25,9 procenta.

Téměř polovina Čechů, 45,5 procenta, řekla, že o vánočních svátcích sleduje televizi více než obvykle; větší tendenci ke sledování televize mají jen Slováci s 53,2 procenta. Naopak 8,9 procenta Francouzů a 11,3 procenta Belgičanů míní, že letos stráví před televizí času méně. Zhruba 24 procent Čechů by chtělo strávit Vánoce bez televize, což je nejméně mezi sledovanými zeměmi.

Co se týče televizních pořadů, 57,9 procenta Čechů - nejvíce ze všech zkoumaných zemí - upřednostňuje klasické vánoční filmy. To je o 14,9 procenta více než druzí Slováci a o 23,1 procenta víc než třetí Maďaři. Jen 6,8 procenta obyvatel České republiky by upřednostnilo současné filmové "trháky". Ve Švédsku je přitom poměr opačný - současný filmový hit by přivítalo 23,7 procenta obyvatel, zatímco na vánoční filmy by se chtělo dívat jen 17 procent Švédů.

Výzkum uskutečnila RI v 11 zemích, kromě České republiky ještě na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Rakousku, Švédsku, Norsku, Belgii, Nizozemsku a Francii.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená vnesla do role Varvary v Janáčkově opeře Káťa Kabanová "čirý, hřejivý hlas a okouzlující, vášnivý charakter". Dirigent Jiří Bělohlávek při svém prvním představení v Metropolitní vedl orchestr s "obrovským citem pro mistrné dílo svého krajana", napsala o páteční premiéře Káti Kabanové v newyorské Metropolitní opeře agentura AP. Co povznáší tuto operu nad její depresivní obsah je lidskost, s níž Janáček dílo naplnil, uvedla AP. "Svou toužebně tklivou hudbou, často jen prchavými střípky melodie, která se vrací v jemných variacích, činí Kátiny sny a touhy tak intenzivně cítěné, že s ní trpíme, když kvapně a bezhlavě spěje ke své záhubě."

Velmi pochvalně se agentura vyjádřila o představitelce titulní role, finské sopranistce Karitě Mattilaové. Její "zářivý soprán, fyzická grácie a emocionální síla ji činí ideální interpretkou tohoto partu. Veškeré konfliktní impulzy hlavní hrdinky jsou v jejím provedení bolestně reálné," uvedla AP.

Počet odposlechů v České republice je ve srovnání s jinými evropskými státy průměrný, tvrdí policejní analýza. Některé její výsledky zveřejnila Česká televize (ČT) v pořadu Otázky Václava Moravce. Předseda sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky Jiří Bílý z ODS ale závěry policejního materiálu v tomtéž pořadu zpochybnil. Policejní prezident Jiří Kolář v ČT uvedl, že ho výsledky analýzy nepřekvapily. Právě kvůli stoupajícímu počtu odposlechů se Kolář nedávno stal terčem ostré kritiky. Zatímco za celý rok 2000 uvádějí statistiky policejního prezidia 5019 odposlechů, za první pololetí letošního roku to již bylo 5164. Z některých jejích závěrů, které ČT zveřejnila, mimo jiné vyplývá, že v ČR bylo v období 1998 až 2000 šestnáct odposlechů na 100.000 lidí a například v Německu to bylo 15, ve Švýcarsku 33, v Rakousku devět, ve Francii 24, v Itálii 76 a v Nizozemsku 62. Nejčastěji využívají kriminalisté odposlechy při vyšetřování drogové kriminality (26 procent), následují násilné trestné činy (24 procent), majetkové (22 procent), hospodářské (14 procent), ostatní (10 procent) a mravnostní trestné činy (čtyři procenta). Kolář v ČT řekl, že ho příjemně překvapila efektivita odposlechů. Analýza uvádí, že v roce 2003 odposlechy přinesly skutečnosti významné pro trestní řízení ve zhruba 67 procentech případů, v nichž byly nasazeny. Bílý ale závěry analýzy zpochybnil. "Pro mě to je moc čísel a nevěřím tomu. Vím, že se tam nechá do těch čísel spousta věcí schovat," míní. Dodal, že počet odposlechů v ČR neustále roste. První náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk v ČT uvedl, že nynější právní úprava odposlechů je v tuzemsku přísnější než v okolních zemích.