• 17.12.2004

    Letošní produkce vína v České republice dosáhla podle posledních odhadů zhruba 400.000 hektolitrů, v porovnání s loňským rokem je úroda přibližně o pětinu nižší. Podle tajemníka Svazu vinařů České republiky Martina Půčka lze letošní nižší úrodu přičíst mimořádně dobrému roku 2003 a vlivu počasí. Letošní ročník se přitom podle něj vyznačuje vysokou cukernatostí. Domácí produkce vína pokrývá českou spotřebu zhruba ze 40 procent. Vinaři se zaměřují především na pokrytí domácí spotřeby, v posledních letech však roste export. Podle ředitele Vinařského fondu ČR Jaroslava Machovce by se měli zaměřit především na kvalitnější vína. "Vínem nejnižší kvality - stolním vínem - by se naši vinaři ve větším rozsahu zabývat neměli. Naprostou většinu tohoto trhu bychom měli přenechat dovozu," uvedl Machovec. V České republice je v současné době 18.700 hektarů vinic, dalších 500 hektarů tvoří rezervy po starších vyklučených vinicích. V posledních letech rozloha vinic stoupla o téměř polovinu, protože po vstupu do Evropské unie již není možné rozlohu vinic rozšiřovat. Stát prostřednictvím dotací a investic do vinohradnictví v posledních šesti letech vynaložil podle Machovce více než 2,5 miliardy korun. Poslední výsadby skončily letos na jaře. Zhruba na 65 procentech tuzemských vinic jsou bílé odrůdy vína, na zbylých modré. Roční spotřeba vína v České republice je zhruba 16 litrů na hlavu a v posledních letech stoupá. Průměrná spotřeba v Evropské unii je zhruba 30 až 32 litrů na osobu.

  • 17.12.2004

    V newyorské Metropolitní opeře má v pátek večer premiéru Janáčkova Káťa Kabanová v nastudování dirigenta Jiřího Bělohlávka. Český dirigent touto inscenací v jednom z nejslavnějších operních domů světa debutuje. S nastudováním díla byl několik hodin před premiérou velmi spokojen. "Celá příprava probíhala v ohromně inspirativní atmosféře a milém, přátelském duchu," uvedl dirigent, který je známý perfektní znalostí Janáčkovy opery. Roli Varvary ztvárňuje česká mezzosopranistka Magdalena Kožená. V roli Káti vystupuje Karita Mattila, Borise zpívá finský tenorista Jorma Silvasti. Čeština už není tak nedostupnou, jakou bývala dříve, a všichni pěvci se jí velmi pečlivě věnovali, uvedl Bělohlávek. Káťu Kabanovou uvede Metropolitní opera v prosinci a na začátku ledna celkem pětkrát. Představení 25. prosince bude živě z New Yorku přenášet Český rozhlas na stanici Vltava.

  • 17.12.2004

    Kontroverzní filmový dokument Filipa Remundy a Víta Klusáka Český sen či čtyřhodinový snímek Karla Vachka Bohemia Docta uvidí diváci v Moskvě. Na Festivalu českého dokumentárního filmu, který začne v sobotu v moskevském Muzeu-kině, se představí šest českých dokumentů, natočených po roce 1989. S některými ze snímků do Ruska přijeli i jejich autoři. Moskvané budou moci v následujících čtyřech dnech vidět i projekt tří českých režisérů Romana Vávry, Miroslava Janka a Víta Janečka Bitva o život, snímek Martina Šulika Klíč k rozpoznání trpaslíků, dokument Lucie Králové Zlopověstné dítě a film Pavla Štingla Druhý život Lidic. "Český dokument je dnes dost výjimečný a hodně nesrovnatelný s tím, co se děje například v Británii nebo Francii. Západní přístup chce silný příběh vyprávěný jednou zajímavou osobností, navíc velice emotivně. Naproti tomu český dokument má v sobě formu eseje, kdy emoce jsou až druhořadé. O ruském filmu toho moc nevím," uvedl Filip Remunda. Čeští autoři chtějí navázat kontakty s ruskými dokumentaristy a předvést jejich snímky i na prestižním festivalu filmových dokumentů v Jihlavě.

  • 16.12.2004

    Dlouholetý předseda Senátu Petr Pithart předal ve čtvrtek na osmém výročním zasedání horní komory "žezlo" svému nástupci Přemyslu Sobotkovi. "Je v mnohém úplně jiný než já a já myslím, že to je dobře," prohlásil Pithart. Sobotkovi předal státní vlajku, která před osmi lety poprvé zavlála nad sídlem horní komory. Sobotka vlajku převzal "trošku s mrazením v zádech", neboť si na rozdíl od mnoha lidí váží státních symbolů; proto by podle něj mělo být úkolem Senátu i to, aby se tento stav změnil.

    Pithart ve svém projevu hodnotil mimo jiné poslání Senátu jako "pojistky" ústavního pořádku. "Neodstranitelný problém pojistky je v tom, že pokud neselže systém, není důvod o ní cokoli vědět. Když nehoří, nevnímáme, že jsou po chodbách rozvěšeny hasicí přístroje," uvedl Pithart. Senát podle něj, jako často zpochybňovaná a bagatelizovaná ústavní pojistka, zafungoval v minulosti velmi dobře v době opoziční smlouvy při snahách o změnu ústavy nebo při rozhodování o nákupu stíhaček Jas-39 Grippen.

    Slavnostní shromáždění současných i bývalých senátorů jako nový doyen horní komory řídil Bedřich Moldan, který v roli věkem nejstaršího člena Senátu vystřídal Jaroslavu Moserovou. Moldan uvedl, že v uplynulých osmi letech se senátory stalo 171 osobností. To znamená, že se v každém z 81 senátorských křesel vystřídali v průměru nejméně dva senátoři.

  • 16.12.2004

    Státní zástupkyně Jaroslava Novotná se nestane ústavní soudkyní. Její nominaci prezidentem Václavem Klausem Senát v souladu s doporučením svých výborů zamítl. V tajné volbě podpořilo kandidaturu Novotné jen 11 ze 76 hlasujících senátorů; proti tedy byli zřejmě zástupci všech klubů včetně ODS. Důvodem, proč ji většina senátorů odmítla, bylo zejména její dvanáctileté členství v KSČ. "Jestliže tato kandidátka vstoupila v těch nejsmutnějších letech pro tuto republiku do KSČ a byla už dospělá, tak to o něčem svědčí," řekl ČTK předseda Senátu Přemysl Sobotka. Novotná do KSČ vstoupila na jaře roku 1977, tedy v době počátku boje proti disidentům z řad signatářů Charty 77. Sobotka by byl nerad, kdyby byl verdikt horní komory vnímán "jako jakási další válka nebo střet Senátu s prezidentem".

  • 16.12.2004

    Kraje nedostanou z daňových výnosů navíc 28 miliard korun na školství, jak s tím vláda počítala v novele zákona o rozpočtovém určení daní. Rozhodl o tom Senát. Senátoři byli původně nakloněni peníze krajům dát, zjistili ale, že by kvůli tomu bylo nutné přepracovat i financování škol ve školském zákoně. Do konce roku by se ale podle nich nepodařilo tento zákon změnit. Novelu tak dostane k podpisu prezident Václav Klaus ve znění schváleném sněmovnou, podle níž by měl peníze na platy učitelů do regionů nadále posílat stát. Novela krajům podíl na výnosu z daní zvyšuje z nynějších 3,1 procenta na na 8,92 procenta, což představuje navýšení o 27 miliard korun, uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Peníze na školy - 28 miliard korun - bude ministerstvo školství posílat dál do krajů formou dotací.

    Nespokojeni byli s rozhodnutím odebrat krajům peníze na školy krajští hejtmani či radní. Podle řady z nich by na tom byli učitelé lépe, kdyby dostávali mzdy od krajů. "Stále tak v oblasti školství zůstáváme v pozici, že máme odpovědnost, ale nemáme peníze a tím možnost něco změnit," řekl nedávno ČTK hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. S tím, že kraje nebudou mít peníze pro školy, jsou naopak spokojeny odbory. Je to správné rozhodnutí, řekl ČTK předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Podle něj bude čas na vypracování nového modelu financování školství.

  • 16.12.2004

    Pečovatelské domy a další výhody, které mohou využívat váleční veteráni, by se v budoucnu mohly týkat i policistů, kteří se zúčastní zahraničních misí. Počítá s tím předloha, kterou navrhla skupina poslanců ČSSD, ODS, KSČM a KDU-ČSL a kterou ve čtvrtek v prvním čtení bez problémů projednala Poslanecká sněmovna. V příštích týdnech ji posoudí její výbory. Dolní komora by o jejím přijetí mohla rozhodnout v první polovině příštího roku. Autoři předlohy odhadli, že by se mohla týkat zhruba 50 lidí, jejichž počet může v příštích letech vzrůst nejvýše o další desítky osob. Státní rozpočet by její přijetí stálo několik set tisíc korun ročně.

    Změny jsou součástí novely zákona o válečných veteránech. Jeho cílem je odměnit je různými výhodami. Veteráni a jejich životní partneři získali například právo trvale nebo dočasně bydlet a stravovat se v pečovatelských domovech. Veteráni tam za pobyt platí jen část nákladů, větší část platí ministerstvo obrany. Zákon také stanovil, že čeští vojáci, kteří se zúčastnili vojenských a mírových operací nebo bojovali za druhé světové války proti fašismu, slaví 11. listopad jako svůj den. Den vojenských veteránů je mezinárodně uznávaná akce, kterou vyhlásila Světová federace bývalých účastníků války. Připadá na datum, kdy v roce 1918 skončila první světová válka.

  • 16.12.2004

    Předseda vlády Stanislav Gross, který se měl zúčastnit dvoudenního summitu EU v Bruselu, musel zůstat doma. Má zřejmě chřipku, řekla ČTK Věra Dušková z tiskového odboru vlády. Místo Grosse do Bruselu odjel místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. Dušková nevyloučila, že premiér do Bruselu přiletí na druhý den summitu. Podotkla zároveň, že Gross uvažoval o zrušení cesty již ve středu dopoledne, definitivně se rozhodl po nočním jednání vlády. Má vysoké horečky, dodala. Z českých vysokých představitelů se summitu EU účastní ještě ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na konferenci se bude mimo jiné jednat o případném členství Turecka v unii.

  • 16.12.2004

    Ministr kultury Pavel Dostál je od středy znovu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Dostál byl do nemocnice převezen z večerního zasedání vlády a měl by být hospitalizován přibližně týden. Důvodem jeho pobytu v nemocnici jsou podle mluvčí vedlejší účinky chemoterapie. O dalším postupu léčby rozhodne v neděli lékařské konzilium. "Ministr bude své neodkladné ministerské povinnosti po dohodě se svými spolupracovníky plnit i během svého pobytu v nemocnici," uvedla mluvčí.

  • 16.12.2004

    Zdravotní problémy sužují vládu. Po premiéru Grossovi a ministru Dostálovi skončil v péči lékařů i ministr vnitra František Bublan. V nemocnici se podrobí plánovanému chirurgickému zákroku. "Jedná se o drobný operační zákrok," řekla ČTK mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová. Zatím nedokázala odhadnout, jak dlouho zůstane Bublan hospitalizován. Předpokládá, že po propuštění z nemocniční péče by měl ministr zůstat pár dní v domácím léčení.

Pages