Zprávy

Zbraně a vojenský materiál jsou prý z České republiky vyváženy i do zemí, v nichž jsou porušována lidská práva. Existuje tak údajně riziko jejich možného zneužití. Tvrdí to zástupci organizací na ochranu lidských práv, kteří se ve čtvrtek na ministerstvu zahraničí společně s novináři seznamovali se zprávou o kontrole obchodu s vojenským materiálem v ČR za rok 2003. "U některých zemí (zmíněných v dokumentu)... vidíme porušení kodexu EU pro vývoz zbraní, a to konkrétně kritéria číslo dvě, které se zabývá dodržováním lidských práv v dané zemi," řekla ČTK Barbora Pěchotová z organizace Transparency International. Jako příklad uvedla Kolumbii, Indonésii, Srí Lanku či Gruzii. Podle ní lze tyto země z pohledu ochrany lidských práv považovat za "problematické", ale z Česka se tam vojenský materiál přesto vyváží.

Náměstek ministra zahraničí Jana Winkler však zdůraznil, že při přidělování licencí na obchod se zbraněmi se vždy zvažuje i možnost jejich případného zneužití. Analyzují se podle něj bezpečnostní podmínky v dané zemi, pečlivě se prověřují příjemci zbraní i ti, kteří jim je prodávají; do prověrek se zapojují i informační služby. Petr Vítek z Amnesty International vyzdvihl příklad Kolumbie, které chce ČR podle nedávných vyjádření šéfa diplomacie Cyrila Svobody pomoci v boji s narkomafií a povstalci mimo jiné tím, že jí pomůže vyzbrojit bezpečnostní složky. V Kolumbii ale podle Vítka existuje "vysoká pravděpodobnost, že zbraně budou předány nebo že je využijí polovojenské jednotky, které jsou prokazatelně navázány na armádu". Podle něj nejsou dostatečné záruky, že zbraně se nedostanou do rukou těchto složek, které se podílejí na porušování lidských práv.

Zemědělství by letos podle předběžných odhadů ministerstva zemědělství mělo vykázat zisk kolem čtyř miliard korun, což by byl nejlepší výsledek od roku 1989. Odvětví bylo za poslední desetiletí silně ztrátové, loni skončilo v minusu 1,26 miliardy korun. V rozhovoru pro ČTK to řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Odhad je podle něj nutné brát s odchylkou jedné miliardy nahoru či dolů.

"Rozhodně skončíme v zisku," potvrzuje předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský s tím, že by mohlo jít o částku přes tři miliardy korun. Také předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba považuje odhad ministerstva za reálný. "Výsledek kolem tří miliard zabezpečen je," prohlásil.

Zemědělství od roku 1991 skončilo v černých číslech jen v letech 2000 a 2001. Tehdy výsledek výrazně ovlivnily kompenzace za sucho. Letos se podle Palase projevil výrazný nárůst rostlinné výroby a také zhruba o deset procent vyšší ceny zemědělských výrobců než loni. Letošní úroda obilovin 8,83 milionu tun byla největší od roku 1990. Hospodaření rolníků silně ovlivnil vstup Česka do Evropské unie. Přinesl mimo jiné nárůst podpor. Rolníci by letos měli dostat asi 22 miliard korun, což je výrazně více, než bývalo obvyklé v minulých letech. Rozšířilo se i spektrum podpůrných programů.

V České republice se vyškolilo 12 iráckých restaurátorů archiválií, kteří nyní budou pomáhat při obnově válkou poničených kulturních pamětihodností ve své zemi. Kurz trval dva měsíce v Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, peníze na jeho konání letos v létě uvolnila vláda. Školení bylo ve čtvrtek slavnostně ukončeno v Praze. Čeští restaurátoři zároveň předali Iráčanům několik vzácných rukopisů z bagdádské knihovny, které byly předtím v Česku usušeny a dezinfikovány. Na jejich záchraně se podíleli i účastníci kurzu. Další archiválie budou restaurovány již v iráckých laboratořích, což však vzhledem k situaci v zemi bude zřejmě pomalý proces.

"Nekladli jsme si za cíl naučit je (účastníky kurzu) profesionálně restaurovat. Chtěli jsme, aby uměli metodicky přistoupit k problémům, které je čekají," řekl na slavnostním zakončení školení v pražském Klementinu Michal Ďurovič ze Státního ústředního archivu. Podle něj se studenti budou muset do Česka zřejmě ještě vrátit, aby své znalosti v oblasti restaurátorství dále prohloubili.

Na pomoci při obnově iráckých kulturních památek se podílela česká ministerstva kultury a zahraničí, Národní knihovna, Státní ústřední archiv a soukromá společnost. Stát na projekt uvolnil deset milionů korun. Česká republika pomohla irácké straně také s rekonstrukcí mikrografického pracoviště bagdádské národní knihovny. Při návštěvě českého ministra obrany Karla Kühnla v jižním Iráku na počátku prosince byla do země dopravena první část zařízení této laboratoře. V Basře si ji vyzvedl irácký ministr kultury Mufíd Džazajrí.

Česká mezzosopranistka Magdalena Kožená a dirigent Jiří Bělohlávek zažijí v pátek v newyorské Metropolitní opeře svým způsobem umělecký debut. Osmapadesátiletý Bělohlávek se nastudováním Janáčkovy opery Káťa Kabanová v Metropolitní představuje vůbec poprvé a jednatřicetiletá Kožená poprvé zpívá v Kátě Kabanové. Poprvé se oba dva také společně setkávají v rámci operní produkce, neboť až dosud spolupracovali jen při koncertní tvorbě. "Dodává mi pocit jistoty," řekla Kožená ČTK v New Yorku o Bělohlávkovi. "Je to pro mě velká podpora, protože nikdo jiný nezná tu operu tak dobře, jako on," dodala.