Zprávy

Poslanecká sněmovna rozhodne příští týden o přijetí vládního návrhu státního rozpočtu na příští rok. Hlasování o předloze, které by se mohlo uskutečnit ve středu nebo v pátek, bude klíčovým bodem jednání, jež začne v úterý a potrvá celý týden. Mezi další důležité body má patřit schvalování vládní novely Ústavy, která má omezit doživotní imunitu poslanců a senátorů na dobu jejich mandátu. Poslanci rozhodnou rovněž o přijetí návrhu zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví a návrhu zákona o registračních pokladnách. Tuto předlohu vláda řadí mezi nástroje boje proti šedé ekonomice.

Při hlasování o rozpočtu se bude muset koalice spoléhat jen na hlasy svých 101 poslanců, neboť opozice dává najevo, že vládní verzi státních financí nepodpoří. Koalice proto bude muset mobilizovat veškeré síly. Její úsilí může narazit na to, že hlavně v řadách ČSSD je několik dlouhodobě nemocných poslanců, jimž zdravotní problémy občas nedovolí do sněmovny přijít. S vážnými zdravotními potížemi se potýká například poslanec a ministr kultury Pavel Dostál.

Vláda se podle ministra Jaroslava Bureše bude příští týden ve středu rozhodovat, zda připraví ústavní zákon o obecném referendu, nebo jen o referendu k přijetí evropské ústavní smlouvy. Bureš, který je předsedou Legislativní rady vlády, to uvedl v nedělním diskusním pořadu České televize. Zákon o obecném referendu nemá podle Bureše v parlamentu šanci na přijetí. Předpokládá proto, že se kabinet realisticky přikloní jen k referendu o euroústavě. Základní návrh příslušného ústavního zákona už má připraven. "Jestliže vláda nenalezne potřebnou ústavní většinu pro podporu zákona o obecném referendu, navrhne jednorázové referendum, ve kterém se občané vysloví k ratifikaci návrhu smlouvy o Ústavě pro Evropu," poukázal Bureš na vládní programové prohlášení.

Poslanec a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil potvrdil, že jeho strana zákon o obecném referendu nepodpoří. ODS může sama po listopadových volbách zablokovat ústavní změny v Senátu, chce speciální zákon. S Burešem se shodl na tom, že referendu o euroústavě musí předcházet důkladná seznamovací kampaň o obsahu a důsledcích přijetí evropské ústavní smlouvy. Za spíše alibismus označil Pospíšil ministrovo zdůvodnění, že vláda posílá parlamentu množství návrhů zákonů kvůli nutnosti sladit český právní řád se směrnicemi EU. Podle Pospíšila není nutné každou směrnici přejímat samostatným zákonem. Bureš tento postoj uvítal, neboť parlament podle něj dosud požadoval opak. Odmítl ale Pospíšilovo tvrzení, že v přejímání evropských norem není systém. Bureš také uvedl, že výrazně zredukoval legislativní plán vlády a plány ministerstev na nové zákony snížil o 40 procent.

Antiocenění Plyšový paragraf za největší nesmysl v českém právu dostal ministr a předseda Legislativní rady vlády Jaroslav Bureš. V nedělním diskusním pořadu České televize mu ji předal stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil. "Má to mýt jakási výstraha pro tuto vládu, má to být upozornění na to, že naše právo je nekvalitní a nepřehledné," řekl Pospíšil k ocenění v podobě červeného modelu paragrafu. Bureš ji konkrétně dostal za ustanovení novely občanského soudního řádu, podle něhož má být pošta od soudů odesílána v zalepených obálkách.

"Je to trošku humorné, to doručování není zrovna výsledkem mé péče," poznamenal Bureš. Na "vskutku podivném" ustanovení podle ministra mimořádně neústupně trvala Česká pošta, neboť měla obavy z přebírání nezalepených soudních obálek a tvrdila, že jejich zalepování by pro ni znamenalo obrovské náklady. "Náklady České pošty na olizování obálek jsou zřejmě enormní," dodal.

V užším výběru byly podle Pospíšila i nepřijatý vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který umožňoval firmy trestat i za znásilnění, nebo návrh na zákaz přeměny nemocnic na obchodní společnosti. ČSSD jej zejména s KSČM vložila ve sněmovně do zákona o snižování hluku; Senát to už odmítl a sněmovna se bude muset návrhem zabývat znovu.

Ústřední automotoklub České republiky (ÚAMK) poslal ministerstvu financí za prodané dálniční známky o 83 milionů korun méně než měl. Ministerstvo již podalo na automotoklub trestní oznámení a firma zatím nesmí prodávat dálniční známky na příští rok. Vedení ÚAMK jakékoli pochybení odmítá. Na to, že si automotoklub ponechal desítky milionů korun za prodané známky, upozornil ministerstvo začátkem října anonym. "Na základě kontroly, kterou jsme provedli, jsme zjistili, že ÚAMK neodvedl značnou část prostředků za prodej dálničních známek," řekl mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

Prezident ÚAMK Oldřich Vaníček provinění odmítl. "Postupujeme přesně v liteře smlouvy, která je s námi podepsaná," řekl. Za vše podle něj může špatný výklad toho, kdy a jak se mají peníze odvádět. Mluvčí ministerstva však uvedl, že všechny ostatní společnosti, které pro stát prodej známek zajišťují, odvedly peníze tak, jak měly. "Nedomnívám se, že toto by byl ten správný důvod," uvedl Zeman.